Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Jenom poprosím, děkuju, pane ministře, jenom poprosím, abychom se utišili v sále. Fakt to není příjemný do toho mluvit. Některé poslankyně z hnutí ANO si stěžují, že neslyší, a to by bylo při tak důležitém bodě určitě škoda.
Poprosím zpravodaje, kterým je pro prvé čtení pan poslanec Radek Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než přednesu kratší verzi zprávy zpravodaje, tak jsem si nemohl odpustit, abych citoval kousek z důvodové zprávy, kde se píše: "Z dosavadních zkušeností, které podpořilo i říjnové představení systému eLegislativa na půdě Parlamentu České republiky, vyplývá, že systém eLegislativa není v současné době plně robustní, a proto by se mělo při jeho povinném používání postupovat s maximální opatrností." Gratuluji autorovi této věty k tomu, jak to dokázal naformulovat. Situace je taková, že ten systém eLegislativy zvláště u uživatelů v současné době vzbuzuje odpor a tvrdí, že v podstatě za této situace není prakticky využitelný. Jsem přesvědčený, že naprostá většina, ne, všichni, kteří zde sedíte, byste měli opravdu problém v tomto systému fungovat a vkládat jednotlivé návrhy. Systém eLegislativa potom tady vyloženě se uvádí v té důvodové zprávě, že systém eLegislativa převede vyznačené změny v textu návrhu novely právního předpisu a tento proces je někdy spojen se situacemi, kdy systém eLegislativa vytváří formulace, které nejsou zcela vhodné, a je tedy žádoucí tuto nedokonalost systému odstranit. To je tedy z hlediska uživatelského.
Další krásná věta je, že zároveň bylo ze strany uživatelů i správce systému identifikováno 349 rozvojových požadavků s různou mírou priorit a závažnosti. Dosud bylo realizováno 47 nejdůležitějších z nich. Tempo realizace je odvislé od smluvních limitů, finančních možností správce systému, kapacit na straně zadavatele a dodavatele a v neposlední řadě prioritizace jednotlivých požadavků.
Já tedy navážu na pana ministra a řeknu, že tento systém v současné době není připraven k praktickému spuštění. A jestliže bylo vypořádáno 47 připomínek z 349 - a to je teď důležité - je vysoce pravděpodobné při stávajícím tempu, že jestliže odložíme jeho plné využívání o rok, tak ani to nebude stačit na vypořádání všech těch rozvojových požadavků. A možná se tady nescházíme naposledy a budeme muset nějakým způsobem tu věc řešit. To už připadne nové vládě.
Teď krátce k tomu zpravodajskému textu. Předkládaný návrh zákona v zásadě upravuje dvě záležitosti, obě se týkají eLegislativy, tedy elektronického systému tvorby právních předpisů vytvářeného přibližně od roku 2015 v gesci Ministerstva vnitra společností Asseco. Vláda navrhuje, aby se při tvorbě a projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu a jeho novel nepoužíval systém eLegislativa. Návrh - to je taky signifikantní - státní rozpočet bude mít trvalou výjimku, protože se zjistilo, že v tomto systému státní rozpočet není projednatelný, takže software by měl a systém by měl být něčím, co vám pomáhá, součinit ten proces transparentním, pro uživatele, řekněme přívětivým. Opak je pravdou. Přesný opak se nám podařil od roku 2015.
Já ještě mám k tomu třetí pilíř námitek, a to je kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu 24/04, ze kterého vám ocituji jenom něco ze strany dva, která se nazývá Základní fakta: Původní výše nákladů měla být 482 milionů, celková výše plánovaných nákladů v současné době je 903 milionů a objem peněžních prostředků, které Ministerstvo vnitra na realizaci vynaložilo do 30. 6. 2024, je 725 milionů. Nejvyšší kontrolní úřad pak dále ale pokračuje a konstatuje, že 108,5 milionu korun vynaložilo Ministerstvo vnitra nehospodárně a 581 milionů korun vynaložilo Ministerstvo vnitra neoprávněně a v důsledku porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. My se tedy nacházíme v situaci před koncem roku 2025 a musíme reagovat na stávající situaci.
Podle navrhované úpravy má být projednávání návrhů zákonů v zásadě takové, že návrhy zákonů předložené do mezirezortního připomínkového řízení vládě nebo Poslanecké sněmovně do 14. ledna 2026 mají být projednávány podle dosavadních postupů. Od 15. ledna příštího roku má dojít k takzvanému hybridnímu modelu, kdy návrhy zákonů, které nebudou obsahovat žádnou novelu zákona, což je naprosté minimum, budou trvale projednávány již podle eLegislativy. Návrhy zákonů, které naopak budou obsahovat novelu nebo novely zákonů, budou od 15. ledna příštího roku do 14. ledna 2027 projednávány podle dosavadních postupů.
V příštím roce a v některých případech i v následujících letech tak může dojít k tomu, že na jedné schůzi Poslanecké sněmovny budou projednávány návrhy zákonů takzvaně postaru a současně i návrhy zákonů projednávány již podle eLegislativy. Vzhledem k tomu, že návrhy zákonů bez novel jsou velmi ojedinělé, jak jsem už říkal, a jedná se za celé volební období o několik, o jednotky takových zákonů, bude jednání Poslanecké sněmovny v podstatě ojedinělé a budeme jednat takzvaně postaru. Vedle toho pak samozřejmě existují návrhy zákonů, které vedle vlastní úpravy bez novel je zároveň třeba podání takzvaného změnového zákona obsahujícího zpravidla celou řadu novel jiných zákonů. V takovém případě, a na to upozorňuje naše legislativa, by měl být vlastní zákon projednáván podle eLegislativy a změnový zákon podle dosavadních postupů, postaru. Jednalo by se však o velmi komplikovaný postup, který by nepochybně přinášel celou řadu problémů, a z toho důvodu by bylo potřebné, aby všichni oprávnění navrhovatelé zákonů nepředkládali takovéto úpravy zvlášť ve dvou samostatných sněmovních tiscích. To je reakce na paní kolegyni Válkovou. Tím by došlo k tomu, že by se takový návrh zákona projednával pouze v jednom systému, a to podle dosavadních postupů.
Teďka závěr zpravodajské zprávy. Důvodem pro další částečný odklad je, že systém eLegislativa stále není doladěn k řádnému využití ve Sněmovně a v Senátu. Testování systému stále probíhá. Ti, kteří se o systém z vás zajímají, jistě vědí, že k tomuto systému uplatňovali a uplatňují celou řadu výhrad kanceláře Sněmovny i Senátu. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny ve zmíněném vyjádření doporučoval, nebo to, které vám bylo rozesláno, doporučoval odklad, a to na jeden rok nebo o dva roky.
Vláda nicméně argumentuje významnými finančními dopady případného dalšího odkladu a z tohoto důvodu navrhuje řešení, které je poměrně složité, ale podle vlády v demisi funkční. Já na to odpovídám: No, uvidíme. Na základě výše uvedeného doporučuji nicméně, protože jsme v situaci, v jaké jsme, a musíme tu situaci řešit, tak já doporučuji předložený návrh zákona schválit, a to již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Chtěl bych se také tímto přihlásit do podrobné rozpravy, pane místopředsedo, abych přednesl legislativně technické opravy, které by se týkaly pouze formulace přechodných ustanovení části druhé čl. II. Já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené tři poslance. Jako první vystoupí paní poslankyně Helena Válková a připraví se paní poslankyně Barbora Rázga. Prosím, máte slovo. ***
