Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.30 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Musím říct - a já se vlastně v tomhletom ani moc nedivím stávajícímu ministru Vítovi Rakušanovi, protože když ten systém přebíral po panu ministru Hamáčkovi, jestli se nemýlím, nebo po kom to bylo, tak to byl takový danajský dar. Podobně jako na Ministerstvu práce a sociálních věcí právě vývoj onoho dávkového systému anebo udržovací práce na systému ADIS na Ministerstvu financí.
Já si troufnu říct, že projekt eSbírka se pomalu - nebo eSeL (?), tedy eSbírka a eLegislativa - pomalu dostává do té skupinky šampionů nejdéle trvajících digitálních projektů v České republice. Když se podíváme na ten rok 2019, kde si myslím, že byla vysoutěžena první díla, a jak se to u nás stále vyvíjelo: odklady v roce 2022, 2023, 2024 a nyní, tak už jsme roztaženi oproti té první slíbené dodávce ve zpoždění asi o čtyři roky a ta původní zakázka, která na něj byla vysoutěžena, což bylo kolem toho roku 2019, hodnotila celkové náklady toho projektu na 800 milionů korun. A během toho vývoje tam naskakovaly vlastně další částky, relativně malé z pohledu celého toho dodání, 80 milionů, 162 milionů, až se dodávka té eSbírky dostala na miliardu, trochu přes miliardu. A v roce 2025 v červenci byl vlastně na vládě požadavek o navýšení rozpočtu tohoto projektu. A samozřejmě, jak se ten projekt táhne a cena peněz klesá, počítáme-li ještě kumulovanou asi 30procentní inflaci, a od roku 2019 je to, pokud se nemýlím, nějakých asi 49 procent akumulovaná inflace, tak samozřejmě za ty peníze, za které ta zakázka byla vysoutěžena, už se ten projekt pravděpodobně dokončit nedá. Takže v tuto chvíli je na stole požadavek, který měl tedy mířit pouze na úpravu toho uživatelského rozhraní, ale jak je vidět, tak v tom systému je potřeba dodělat ještě spoustu dalších věcí. A byl tam tedy požadavek na tu půlmiliardu. A my bychom si měli uvědomit, pokud tedy, a my podpoříme vlastně ten návrh, respektive nebudeme vetovat návrh v devadesátce, tak že by to chtělo, aby to prodloužení bylo poslední. A je potřeba si uvědomit, že ta částka, která byla deklarovaná, že pravděpodobně ještě bude potřeba, se bude muset následně najít v rozpočtu Ministerstva vnitra. Pravděpodobně, pokud se dostáváme do dalšího roku, byť teď ta inflace není tak raketová, jako byla v těch posledních, řekněme, už teď ten poslední rok a půl ne, ale v těch předchozích letech, tak stále vlastně se ten projekt bude prodražovat už jen tím, jak ho budeme odkládat v čase.
Já bych byl nerad, abychom tady za rok byli znovu. Paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Táňa Malá navrhovala dokonce ten odklad delší, ale pak jsme se tak nějak jako kolektivně zástupci politických stran shodli, že jakmile sundáte nohu z pedálu, nebo respektive to datum protáhnete, tak pravděpodobně ten projekt bude mít zase nějaké problémy někdy přibližně za ten rok a budou zde požadavky na další peníze.
Já jsem proto rád, že jsme udělali tu kompromisní dohodu, prodloužíme to na rok a je potřeba si uvědomit, že tento projekt, ať už nakonec budoucí vláda, myslím, že to je pan Metnar, který je nominován na ministra vnitra, tak přebírá projekt, který má tyto zásadní nedostatky a pravděpodobně bude vyžadovat finanční zdroje v řádech stovek milionů na jeho dokončení.
Možná poslední reakce na paní ministryni Válkovou. Ten projekt samozřejmě zkonzumoval nějaké peníze z Národního plánu obnovy - prostřednictvím pana předsedajícího - a pravděpodobně zkonzumoval nějaké peníze nemalé z Národního plánu obnovy. Nicméně já jsem podobnou věc řešil právě v digitalizaci stavebního řízení, kde už mi bylo řečeno, že odklad možný není. Ale u tohoto projektu já věřím, že právě spuštění, které bude mít, a to v tom návrhu je, využívání už těch - komplet nově vznikající zákony a já věřím, že nějaké takové budou, vlastně splňuje podmínky nasazení toho projektu a ty finance by neměly být ohroženy. Tedy nemyslím si, že bychom riskovali ztrátu těch peněz. Samozřejmě se může stát, že je bude sanovat státní rozpočet, ale v takovém případě jsou ty peníze z Národního plánu obnovy pouze přealokovány na jiné projekty, které se realizují. Takže tady v tomhletom ohledu já bych asi neměl ty obavy, které zde byly zmíněny. Myslím si, že stav toho projektu, byť je žalostný vzhledem k tomu, jaká byla ambice, tak v tomhletom bych tu obavu neměl, že by vedlo k nějakému ohrožení třeba plnění nějakého milníku.
Tolik za mě a věřím, že se s tímhletím tiskem vypořádáme rychle a nebudeme tady za rok, těsně před koncem nového roku, řešit další roční odklad s nějakým požadavkem: a ještě ale musíte přisypat 500, 600 milionů korun. To si myslím, že by nebylo v zájmu nikoho, ani tvůrců legislativy, ale ani ztransparentnění celého toho procesu, protože ten hlavní cíl byl mít digitální stopu od tvorby zákonů, kdo ty zákony navrhuje, jakým způsobem se mění, kdo pro ně lobboval, a podobně. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já se podívám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, jestli má někdo zájem o závěrečné slovo? Ano. Pan ministr Rakušan, prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Je to nevděčná úloha mít závěrečné slovo, když všichni chtějí, aby to skončilo už teď hned a okamžitě, tak já se pokusím být rychlý. Jenom faktograficky, a to není nijak konfliktně, jak to s tímhle projektem bylo.
V roce 2015 byl vytvořen, projekčně vznikl. V roce 2017 byl vysoutěžen. V roce 2018 byla uzavřena smlouva a harmonogram, ten původní, říkal, že má být v roce 2020 dokončen. V roce 2021 jsem nastoupil na ministerstvo. Na daném projektu bylo v té době utraceno 350 milionů korun a k dokončení mu chybělo tak 80 procent. Takže já tady jenom mluvím o tom, že nerealistický nebyl jenom harmonogram vzniku toho projektu, ale nerealistický byl i ten časový odhad. NKÚ má samozřejmě nárok na svůj právní názor. Všechny dodatky, které byly uzavírány, prošly jak interním auditem, tak externím auditem tří právních kanceláří. Co se týká původního harmonogramu, ministr Hamáček přislíbil, že začne projekt fungovat v lednu 2021. V prosinci 2021 byla hotová třetina.
Fungování v eLegislativě. Bavili jste se o 300 rozvojových žádostech. Je to pravda. Celkově v tom systému jsou, ale 100 z nich se týká Poslanecké sněmovny a Senátu, 200 z nich se týká úplně jiných odlišností; eLegislativa jako taková, jako systém, určitě potřebná je, ale my nezastíráme to, že ten problém (systém?) je špatně naprojektovaný, ten problém (systém?) měl řadu chyb, byla tam řada nedostatků a nejasností ve smlouvě, byla řada sporů se samotným dodavatelem a v současné době ten odklad skutečně považujeme za rozumný. Plníme milník novými zákony a zároveň dáváme možnost k tomu, aby ten systém byl dál rozvinut.
Co se týká těch nových zákonů, jak zmínila i paní poslankyně Válková. V této chvíli bude projednáván každý pozměňovací návrh, to znamená, změnové zákony postaru, ty nové zákony jako takové budou tvořeny v eLegislativě, existuje tam i funkce importu ze systému Word tak, aby případně byly eliminovány všechny problémy ten první rok. Takže nemusíme mít strach, nestrašme nikoho, nic takového se rozhodně nestane, že zastavíme legislativní proces.
Tolik asi ode mě a děkuji vám za pozornost, za podporu návrhu zákona.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 25, tak aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení." Já ještě radši zagonguju. Přistoupíme k hlasování. Myslím, že jsme teď v dostatečném počtu a je to takové konsensuální hlasování. (Žádost z pléna o odhlášení.) Odhlášení? Tak já vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.
Zahájím hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 9, přihlášeno 173 poslanců, pro 169, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. ***
