Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno ve 14.00 hodin.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 5. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. S náhradní kartou číslo 1 bude hlasovat pan poslanec Krňanský, s náhradní kartou číslo 2 bude hlasovat pan poslanec Kučera.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Bauer Jan celý den – pracovní důvody, Berkovcová Jana celý den – zdravotní důvody, Černochová Jana celý den – zdravotní důvody, Doksanský Denis od 13 hodin – pracovní důvody, Ferčíková Konečná Irena celý den – zahraniční cesta, Fiala Petr celý den – osobní důvody, Hoffmannová Andrea celý den – pracovní důvody, Hřib Zdeněk do 19 hodin – pracovní důvody, Němcová Irena celý den – pracovní důvody, Hofmanová Andrea celý den – pracovní důvody, Okamura Hayato celý den – zdravotní důvody, Schrek Vítězslav od 18.15 – pracovní důvody, Sokol Petr celý den – zahraniční cesta, Stržínek Robert celý den – zdravotní důvody, Turek Filip celý den – pracovní důvody, Urbanová Barbora celý den – zdravotní důvody, Wolfová Jitka celý den – pracovní důvody, Žbánek Miroslav celý den – zdravotní důvody.

Členové vlády: Bednárik Ivan celý den – pracovní důvody. Macinka Petr od 15 hodin – pracovní důvody, Plaga Robert celý den – pracovní důvody, Šebestián Martin do 16 hodin – pracovní důvody.

Nyní bych vás požádal o uklidnění, protože vyhlásíme minutu ticha. Prosím, abychom uctili památku obětí holocaustu minutou ticha. (Poslanci povstali a drželi minutu ticha.)

Tak, paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

I. Zařadit do pořadu schůze nové body: Návrh ročních odměn za činnost členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky, sněmovní dokument 265, dále Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, dále Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny a dále Návrh na volbu vedoucího stálé delegace parlamentu do meziparlamentních organizací. Tak, to je I.

II. Pevně zařadit na středu 28. ledna ve 12.30 hodin volební body: nově zařazený volební bod Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny; bod 3, Návrh na odvolání členů a náhradníků správní rady VZP; bod 40, Návrh na odvolání náhradníků dozorčí rady VZP; bod 41, Návrh na volbu členů a náhradníků správní rady VZP; bod 42, Návrh na volbu členů a náhradníků dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny; bod 43, návrh na odvolání členů dozorčí rady SFDI; bod 44, Návrh na volbu členů dozorčí rady SFDI; bod 45, Návrh na volbu člena NKÚ; bod 46, Návrh na volbu členů Rady ČTK; bod 47, Návrh na volbu členů dozorčí komise Národní sportovní agentury; bod 48, Návrh na jmenování členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky; bod 49, Návrh na jmenování člena kontrolní rady Technologické agentury České republiky; nově zařazený volební bod, Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny; nově zařazený volební bod, Návrh na volbu vedoucí stálé delegace parlamentu do meziparlamentních organizací; bod 50, Návrh na volbu místopředsedy Sněmovny.

Ještě připomínám závěrem, že ve čtvrtek 29. ledna bude v 9 hodin zahájena mimořádná 6. schůze Poslanecké sněmovny.

To je z mé strany vše – a přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Nyní se tedy ptám na vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 5. schůze – a mám tady samozřejmě přednostní práva. Takže jako první je předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá.

Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych si dovolila jenom navrhnout úpravu pořadí bodů v bloku zákonů v prvním čtení. My jsme na začátku prvního týdne 5. schůze schválili pořadí bodů 2 až 14 v bloku Zákony – první čtení a já navrhuji pouze následující změny, a to bod 3, sněmovní tisk 72, o jednacím řádu, zařadit za bod 14 a body 33 a 30, což jsou tisky 47 a 35, zařadit jako třetí a čtvrtý bod v bloku první čtení, kterými se budeme v tomto jednacím týdnu zabývat. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. Tak děkuji. A nyní se s přednostním právem dále hlásí pan předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně poslanců Pirátů Olga Richterová. Pan předseda Hřib tedy není – jo, dobře, dobře, takže tady přihláška propadá.

A paní předsedkyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, vážení spoluobčané. Chtěli jsme dnes za Piráty navrhovat konkrétní body týkající se lidí v této zemi, chtěli jsme navrhovat projednání rodinného balíčku, reformy penzijních fondů, hmatatelné věci, ale to, co jsme před chvílí slyšeli, co jsme před chvílí sledovali v televizi, je za hranicí naprosto všeho, na co jsme byli dosud v politice zvyklí. Slyšeli jsme, že ministr zahraničí Macinka vyhrožuje prezidentu České republiky. (Smích v sále.)

To opravdu není k smíchu. To, co se tady v sále ozývá, je znevažování situace, která velmi připomíná mafiánské praktiky, a takové mafiánské praktiky v naší společnosti fakt nemají co dělat. Já i celý pirátský klub důrazně apelujeme na premiéra Andreje Babiše, aby pana ministra Macinku odvolal.

Ve zprávách adresovaných Petru Pavlovi můžeme číst následující věty – ty věty si může každý dohledat, Prezidentská kancelář to zveřejnila. (Poslankyně Richterová ukazuje plénu písemný podklad.) Ty věty zní jako: „Může získat klid, když budu mít Turka na Ministerstvu životního prostředí. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic biologie jako extrémní případ kohabitace. (Neklid, šum a smích v levé části jednacího sálu.) Podporu premiéra mám...“ – do učebnic politologie. (Poslankyně Richterová si opravuje svoje podklady. Smích v levé části sálu.) Tak. „Podporu premiéra mám...“ (Bušení do lavic v pravé části sálu.) Opravdu poprosím, je to vážná věc, když v takovéto zprávě se říká: „Podporu premiéra mám, o postoji SPD ani nemluvě.“ Další z těch zpráv obsahuje: „Jsem plně odhodlán, neustoupí-li, učinit maximalistické kroky do posledního možného detailu.“ Nebo: „Takže já jsem připraven za Turka s Petrem Pavlem bojovat tak brutálně, že z toho bude velké a dlouhotrvající téma, bez skrupulí. Čas na uklidnění vyprší ve středu.“

To jako vážně? Ještě jednou, když se podíváme na začátek té esemesky: „Já teď stojím před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem. Myslím, že by to měl vědět. Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace. Podporu premiéra v této věci mám, o postoji SPD ani nemluvě.“

Tohle jsou za nás mafiánské praktiky, k tomuhle se nezbytně musí vyjádřit premiér této země Andrej Babiš. A politická kultura? Ta tímhle okamžikem prostě zmizela. To, čeho jsme právě svědky, je, že takovýmto pokusem o vydírání ministr Macinka a potenciálně celá vláda pod vedením Andreje Babiše ohrožuje bezpečnost naší země a bezpečnost našich občanů. Motoristé tím ukázali, že jsou ochotni obětovat zahraniční politiku země, bezpečnostní politiku země kvůli jednomu člověku, kvůli nekompetentnímu Filipu Turkovi.

Takže znovu důrazně žádáme Andreje Babiše za celý pirátský klub, aby okamžitě navrhl odvolání pana ministra Macinky kvůli pokusu o vydírání prezidenta Petra Pavla. Děkuji. (Delší potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zaznamenal jsem, že nemáte žádný návrh bodu k zařazení, jestli jsem registroval dobře – nemáte? (Poslankyně Richterová se vrací za řečnický pultík.) Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za možnost doupřesnit ten návrh. Je jednoduchý. Vyjádření Andreje Babiše kvůli pokusu o vydírání prezidenta Petra Pavla, návrh nového bodu. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A můžete mi říct ještě, kam ho chcete zařadit? (Ojedinělý smích v levé části sálu.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Jako první bod dnes.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jo, já si to ještě jednou – jestli mi to prosím můžete zopakovat, protože je to dlouhé, protože já jsem to už minule – to se týkalo mě, že jste chtěla odvolat – právě bylo to dlouhé, tak jsem si to úplně nestačil poznamenat, takže tentokrát už si dávám pozor. Tak prosím: Vyjádření Andreje Babiše...

 

Poslankyně Olga Richterová: Vyjádření Andreje Babiše kvůli pokusu o vydírání prezidenta Petra Pavla.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak dobře, ano, první bod. Tak už to mám.

Takže nyní předseda hnutí STAN Vít Rakušan s přednostním právem a připraví se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

 

Poslanec Vít Rakušan: Hezký den. Vážené dámy, vážení pánové, vážené členky, členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem tady měl připraveny dva body na zařazení na dnešní schůzi. U jednoho z nich zůstanu a jeden se bude týkat toho, čeho jsme byli před chvílí svědky, a já moc doufám, že tady sedící pan vicepremiér Macinka se dneska vyjádří, a nevyjádří se jenom do médií, ale vyjádří se i tady na plénu Poslanecké sněmovny, a nejenom on, že se vyjádří i premiér vlády Andrej Babiš, ten domněle silný premiér, který nám tvrdil, jak vládu povede pevnou rukou, bude ji řídit a bude ji mít pod kontrolou. No, zatím vlastně nevíme, jak ta situace je, protože sám Petr Macinka říká v těch svých zprávách, které už jsou na veřejnosti, říká větu: Mám plnou podporu premiéra. Tak je teďka velkou otázkou, jestli má podporu premiéra pro to nehorázné vydírání prezidenta republiky, které předvedl v těch zprávách, nebo jestli má věcnou podporu pro to, aby Filipa Turka do funkce ministra životního prostředí prosadil stůj co stůj. To jsou všechno zajímavé otázky, které si musíme klást.

My jsme zažili od nástupu vlády Andreje Babiše spoustu podivných kroků. Zažili jsme tady spoustu klukovin ze strany Motoristů. Zažili jsme tady kolující telefon Filipa Turka, kde se psaly nejrůznější xenofobní výroky. (Nesouhlasné poznámky z pléna v levé části jednacího sálu.) Já si trochu myslím, že Petr Macinka asi včera v noci někde poseděl a možná zase poslal ten svůj telefon po nějaké restauraci, jenom tam nechal číslo na poradce prezidenta republiky. Tohle, co jsme zažili dneska, jsme za demokratický vývoj naší země ještě nezažili.

Ještě jednou zopakuju tu úplně nejjednodušší větu: Ministr zahraničních věcí vydírá prezidenta republiky. Opakuju, ministr zahraničních věcí vydírá prezidenta republiky. (Nesouhlasné poznámky vlevo.) Jestli se hodláme smířit s tím, že tohle je realita Česka 2026 – hm, je to vaše rozhodnutí. Proto si myslím, že ten bod, který navrhovala paní kolegyně Richterová, je přece v zájmu samotné vládní koalice, aby byl zařazen na program jednání, aby nám všechny ty věci, které se teď v médiích objevily, nějakým logickým a racionálním způsobem pan vicepremiér Macinka vysvětlil, i když ten racionální důvod pro to, co napsal, se bude hledat těžko.

A kromě toho, že je to nehorázné, kromě toho, že je to šílené vydírat prezidenta republiky, tak je to i nesmírně hloupé. Já se opravdu podivuju tomu, že člověk, který by měl být nadán nějakým diplomatickým citem ve funkci ministra zahraničních věcí, člověk, který by měl mít nějaké elementární psychologické nadání, tak velmi neodhadne svého soupeře. Člověka, který rozhodně zažil více tvrdých okamžiků než pan vicepremiér Macinka, v nejrůznějších institutech, kde pracoval, vydírá tímhle způsobem, tlačí ke zdi, nutí ho k nějakému rozhodnutí, které prostě udělat nechce. Ale jak ho tlačí? Tlačí ho nočními esemeskami místo toho, aby postupoval zcela legitimním způsobem, který tady je a ke kterému ho vyzýváme. Nechť Motoristé podají kompetenční žalobu, která určí, v jakých mantinelech se má a nemá pohybovat prezident republiky ve chvíli, když jmenuje ministra vlády.

To Motoristé neudělají. Co udělá Filip Turek? Začne říkat, že podá žalobu na ochranu osobnosti, aby chránil sám sebe před tím, že prezident se legitimně rozhodl vyslovit veřejně kritiku na něj. Petr Macinka šel ještě o krok dál. Píše v noci esemesky, které mají prezidenta dotlačit ke zdi, aby tak rozhodl. Vyhrožuje nějakým udáváním zahraničním partnerům, zahraničnímu tisku, skutečně brutálním postupem, který vejde do učebnic politologie, což koneckonců svědčí i o drobné ješitnosti a jájínkovství, které je pro Petra Macinku také typické. Já si myslím, že tohle opravdu nevejde do dějin politologie – možná jako malinký odstaveček o tom, jak se dělá ostuda, jak se nemá řídit Ministerstvo zahraničních věcí, jak se nemá chovat vicepremiér vlády a jak se nemá chovat ministr zahraničních věcí.

Nemůžeme se smířit s tím, že tohle teď bude klasická a normální metoda práce české vlády. Takhle nemůže působit ministr zahraničních věcí. Proto i za klub Starostů vyzývám Andreje Babiše – pokud tak neučiní Petr Macinka sám – aby Petra Macinku odvolal. Není možné, aby v téhle chvíli setrvával ve své funkci člověk, který má spolu s prezidentem vytvářet naši zahraniční politiku a pozitivní obraz naší země v zahraničí.

Není možné, aby v téhle chvíli setrvával ve své funkci člověk, který má spolu s prezidentem vytvářet naši zahraniční politiku a pozitivní obraz naší země v zahraničí. Tak tenhle člověk, místo aby se snažil o navázání nějakého zdravého partnerského vztahu, nejenom že nepřijde na sjednanou schůzku s prezidentem, ale místo té sjednané schůzky, kde se právě jednota naší zahraniční politiky měla řešit, píše po nocích takové zprávy.

Já si skutečně myslím, že si jako Sněmovna vysvětlení toho celého jednoznačně zasloužíme. Nemůžeme se přece věnovat normálním bodům dnešního programu a předstírat, že se nic nestalo. Tady slyším nejrůznější úsměšky a smích z řad vládní koalice. No, já si myslím, že vám ještě nedochází, čemu teď sekundujete, u čeho teď v téhle chvíli jste partnery, protože ta stoosmička prostě dohromady drží. Jste partnery v jednotě stoosmičky, stoosmičky pro nevydávání politiků k trestnímu stíhání a teď už stoosmičky, která má krýt vydírání prezidenta republiky členem vlády, vicepremiérem vlády, předsedou jedné z koaličních stran.

Já to opakuju stále znovu a znovu, abychom si uvědomili, že ta situace a fakt, které tady před námi dneska leží, nejsou něco, co bychom ve Sněmovně zažívali a prožívali každý den. Nejrůznější legrační provokace Motoristů, kterými jsme byli svědky i na rezortech, které jsou jim svěřeny, jsou proti tomu nicotnou hloupostí, která je spíš jejich vlastním přístupem k jejich voličům a zodpovědností k těm mandátům, které jim voliči dali. Ale tohle je daleko za hranou.

My jsme za Starosty říkali, že budeme stát o to, aby vláda nepřekračovala červené linie, a když se k té červené linii přiblíží, tak na to budeme upozorňovat, budeme mluvit a třeba využijeme všech instrumentů, které nám sněmovní život k tomu dává. Tohle ale není dotyk té červené linie. My jsme někde daleko, ale daleko za ní. My jsme v situaci, která tady v Česku nemá žádný předobraz, a pokud se budeme tvářit, že tohle je ze strany zlé opozice nějaký pokus o obstrukci... Podívejte se, jak my jsme se doteď chovali. My jsme naopak v prosinci chtěli zasedání Poslanecké sněmovny. Nechtěli jste je vy. Nikdy se nestalo, abychom vám tady osmihodinovými proslovy vyobstruovali jednání, které by se nemohlo zahájit. Nikdy jsme nebyli takoví, abychom nepřistoupili na dohody o tom, kdy začíná a končí jednací den, ale tohle je přece jiný případ. Tohle je případ, kdy dva zástupci exekutivní moci, moci výkonné, se dostanou nikoliv do nějakého formátu kooperace, ale jeden vydírá druhého.

Já zcela podporuju prezidenta Pavla v jeho přístupu, který zvolil. Jemu nezbývá v téhle chvíli nic jiného než za prvé učinit právní kroky a nechat právníky posoudit, zda se jedná o vydírání. Za druhé mu nezbývá nic jiného, než ty informace představit veřejnosti, protože veřejnost si zaslouží, aby viděla a věděla, kdo je členem Babišovy vlády, kdo je jejím vicepremiérem a jaké gangsterské metody se v politice používají.

Nevím, jaká bude možnost relativizace. (Posměšné reakce ze sálu od poslanců vládní koalice.) Pana kolegu bych poprosil, může se sem přihlásit a jít mi něco říct, a ne tady pořvávat. To je taky ta vaše politická kultura. Teď mám slovo já, stále ještě nám ho udělujete. Uvidíme, jak dlouho. Stále ještě tady platí jednací řád, který umožňuje vystupovat i opozici, a jestli má někdy opozice vystupovat, tak má vystupovat v okamžicích, jako je tenhle, v okamžicích, ve chvíli, kdy ministr zahraničních věcí vydírá prezidenta země.

Proto mi dovolte, abych i já zařadil bod na dnešní jednání schůze, alternativně. Pokud bude schválen bod paní předsedkyně Richterové, tak jako druhý bod dnešního jednání. Pokud nebude schválen bod paní předsedkyně Richterové, o kterém se bude hlasovat pravděpodobně dříve než o mém návrhu, tak mi ho dovolte zařadit jako první bod dnešního jednání, a ten zní úplně jednoduše: „Vydírání prezidenta republiky...“ Diktuji pro pana Okamuru – pane předsedo: „Vydírání prezidenta republiky ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou a reakce premiéra Babiše na tento bezprecedentní postup ministra.“ (Předseda Okamura zapisuje název bodu a opakuje nahlas.) Na tento bezprecedentní... Vím, že to slovo bude trvat dlouho. Bezprecedentní postup ministra. Myslím, že co jsem slyšel v odposlechu za zády, tak jsem měl pocit, že jste to zaznamenal správně. Děkuju vám, pane předsedo.

Druhý bod, který by chtěl zařadit na dnešní jednání, je v souvislosti s veřejnoprávními médii. Já jsem se obrátil na základě paragrafu číslo 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na pana ministra kultury a podle toho stejného paragrafu jsem se obrátil na paní ministryni financí, a to, aby mně dali důkladné podklady k tomu, jaký bude konkrétní mechanismus výpočtu výše státního příspěvku pro média veřejné služby, jaké budou záruky nezávislosti, které zabrání politickému ovlivňování médií skrze rozpočtové kapitoly v budoucnu, jaký bude konkrétní výpočet dopadu změny v oblasti veřejnoprávních médií na státní rozpočet 2027 až 2030 a všechny související podklady. Do té doby nejsme kompetentní rozhodovat ani o tom, jestli NKÚ má, nebo nemá kontrolovat Českou televizi. Do té doby nemůžeme dělat ústavní změnu, když nevíme, jak Česká televize bude fungovat. Vy na to jdete úplně obráceně. Vy nám máte říct, jaký bude model fungování České televize. Vy nám v téhle chvíli říkáte slovy pana ministra Klempíře: Chvilku jsem pro zachování těch poplatků. Pak asi na mě někdo zatlačí, tak už úplně nejsem. Něco jiného se řekne do médií, něco jiného na schůzce s prezidentem republiky, která se potom interpretuje ven. My fakt nevíme, jak jsme na tom. Jenom vám chceme říct, že rozhodně neumožníme, abyste si Českou televizi uvázali na vodítko, a uděláme všechno pro to, abyste tak vy tady v Poslanecké sněmovně neučinili.

Včera jsem četl nějaké názory pana ministra Šťastného na Českou televizi, její výkon, reportéry a podobně. Na to má absolutní právo. Každý politik má právo vyjádřit svůj názor na cokoliv, kohokoliv i novináře, pokud to dá na Twitter. Až se tohle začne odvíjet v kanceláři ministrů, ve chvíli, kdy ministři budou určovat rozpočet České televize a Českého rozhlasu, tak se dostáváme úplně jinam. V té chvíli už je to slovo autority, která říká: No, takhle se přece nemůžete chovat, pokud peníze na veřejnoprávní média chcete.

Nedali jste nám žádný model, neřekli jste nám, jak ta média budou fungovat. Jenom říkáte, že zrušíte jedinou cestu, která zaručuje médiím opravdovou nezávislost – to jsou koncesionářské poplatky. Nepředstavili jste nám vůbec nic.

Proto budu žádat, abychom zařadili bod na dnešní jednání, a to jako bod druhý, alternativně třetí. Ten bod se bude jmenovat velmi jednoduše: Budoucnost veřejnoprávních médií. Děkuju za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jako další v pořadí vystoupí s přednostním právem předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, připraví se předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Děkuju za slovo, pane předsedající. Já jsem měl na dnešní jednání také připraveno několik jiných bodů k projednání. Ovšem ta aktuální situace pochopitelně i z řad TOP 09 vyžaduje rychlou reakci a i my požadujeme minimálně vysvětlení. To, co se odehrává, je z našeho pohledu bezprecedentní a skandální vydírání, pane ministře, prezidenta republiky vaší osobou. Je zcela namístě, že prezident republiky tuto komunikaci zveřejnil. Veřejnost má právo takové věci vědět a veřejnost má právo znát, jak se takto politicky chováte.

Nebudu opakovat to, co moji předřečníci už řekli. Za tím stojíme, máme stejné postoje k vašemu chování jako klub Pirátů nebo klub Starostů.

Ale já zmíním ještě jednu věc, která z té zveřejněné komunikace se ukazuje být dosti zajímavá a dosti šílená. Vy píšete. „PS: Ad L-159 pro Ukrajince. Jediný důvod, proč je nedostanou, je, že o tom Petr Pavel neuváženě mluvil do médií. Já bych o tom Tomia možná přesvědčil tak, jako jsem s ním mluvil o muniční iniciativě, jenže teď už to není možné. I tuto pravdu se může leckdo ve středu dozvědět.“ Tak jsem vás citoval, pane ministře. Mě děsí, že o bojových letadlech L-159 vy mluvíte jako o nějakých hračkách na pískovišti, které někdo může, nemůže někomu dát podle toho, jak se kdo k někomu vyjádří nebo se na někoho usměje. Ty důvody, proč by L-159 měly na Ukrajině být, jsme zmiňovali v médiích i tady už vícekrát. Osvědčí se v boji, je to účinná zbraň vůči dronovým útokům, které se nyní na Ukrajině dějí. Rusko teď cíleně likviduje civilní infrastrukturu, Kyjev doslova mrzne, a i z toho nějakého rozměru lidskosti by přece ty stopadesátdevítky mohly být účinnou zbraní vůči ruským dronům. A jestli (se) ta vaše úvaha, ta debata, to, jak se rozhodujete o těchto státnických, zahraničněpolitických, bezpečnostních věcech, odehrává tak, že by je klidně mohli mít, jen kdyby o tom prezident neuváženě nemluvil do médií a tak dále, tak to je ale velká věc, jak špatně řídíte naši zahraniční a naši bezpečnostní politiku.

My jako TOP 09 požadujeme rozhodně vysvětlení a žádáme, pane ministře, abyste rezignoval na svoji funkci, a žádáme premiéra Andreje Babiše, pokud vy sám nerezignujete, aby navrhl vaše odvolání z vlády. Vydírání prezidenta republiky, to, čeho se dopouštíte, není slučitelné s tím, abyste byl členem vlády. Hloubíte dno politické kultury, takhle hluboko jsme z našeho pohledu ještě nebyli.

A já bych chtěl navrhnout jako čtvrtý bod dnešního jednání, tedy bod s názvem Vysvětlení postoje předsedy vlády (Diktuje předsedajícímu.) – Vysvětlení postoje předsedy vlády (Předsedající: Ano.) k vydírání prezidenta republiky ministrem zahraničí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prezidenta ČR v zahraničí. Ano, mám to.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Ještě si dovolím navrhnout jeden bod, ten, který asi očekáváte, neméně závažný, i když ve světle dnešních událostí možná tak trošku ztrácí na lesku.

Pane předsedo Okamuro, vaším prostřednictvím, my jsme ještě nezapomněli vaše výroky z 1. ledna letošního roku, není to ani měsíc. Bohužel, politická kultura vaší koalice nadále klesá, a jak jsme slíbili, boj za čistou, hodnotovou zahraniční politiku ještě nevzdáme. My ho nevzdáme nikdy. Chci navrhnout další bod, pátý v pořadí, na dnešní schůzi, a tím je Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Ve svém projevu jste veřejně napadl Ukrajinu – a jen připomenu, její vedení – způsobem, který je za hranou důstojnosti vaší ústavní funkce třetího nejvyššího činitele, ústavního činitele naší země. Hovořil jste o Zelenského juntě, hovořil jste o ukrajinských zlodějích. Současně jste označoval pomoc napadené zemi za podporu – cituji – „naprosto nesmyslné války“. To nejsou, pane předsedo, vaším prostřednictvím, jen ostré názory. To jsou formulace, které kopírují propagandistické rámce Kremlu, o tom jsme přesvědčeni, a které ve světě nezní jako nějaká vnitropolitická debata, ale jako oficiální hlas České republiky z úst jejího jednoho z nejvyšších ústavních činitelů, protože je přednáší předseda Poslanecké sněmovny. A výsledkem bylo co? Výsledkem byla mezinárodní ostuda. Ukrajinský velvyslanec označil vaše výroky za nedůstojné a nepřijatelné. Prezident republiky k tomu veřejně uvedl, že tyto výroky budí znepokojení doma i v zahraničí a že o nich chce jednat, a my o tom také chceme jednat a chceme skutečně tuto situaci vyřešit. Nemůžete být, pane předsedo, vaším prostřednictvím, předsedou Poslanecké sněmovny, když si pletete svůj politický kanál s funkcí třetího nejvyššího ústavního činitele. Děkuji. (Velký potlesk z pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní jako další vystoupí předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a připraví se... Víte, já přečtu to pořadí, abyste věděli, takže předseda Jan Jakob, předsedkyně Michaela Šebelová, Martin Kupka – ale tam je to předseda strany, ano, potom Marek Výborný, Patrik Nacher a Tom Philipp, takže to jsou přednostní práva v pořadí, a pak začnou přihlášky bez přednostních práv, kde je první paní poslankyně Kateřina Stojanová.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, to, co se dnes odehrává, je naprosto neuvěřitelné. Pokud šlo o vydírání prezidenta České republiky vicepremiérem naší země Petrem Macinkou, čekám, kdy se z tohoto zlého snu probudím. Vy hledáte neustále hlubší dno politické kultury.

Já jsem tady chtěl – a ihned se k tomu dostanu – upozornit na jedno zcela zásadní téma, ale než se k tomu dostanu, tak si nedovedu představit, že bychom tady na půdě Poslanecké sněmovny v této situaci projednávali standardní tisky, návrhy zákonů, dokud se k této věci nevyjádří jak pan vicepremiér, tak zejména pan premiér, a jak nám nastíní způsob toho, jak bude tuto situaci řešit.

Nicméně i přesto chci upozornit také na velmi klíčovou věc, která souvisí se včerejším schválením návrhu státního rozpočtu, a proto si dovoluji navrhnout zařazení nového bodu do programu jako řekněme druhý bod dnešního jednání, a ten bod by zněl takto: Vláda vědomě porušuje platné zákony České republiky. Já v tuto chvíli opomenu strukturu návrhu státního rozpočtu, opomenu to, že vláda páchá rozpočtové harakiri, protože rozpočet se schodkem 310 miliard korun přichází v době, kdy ekonomika roste, deficit přesto bobtná. Tomu se budu věnovat až při prvním čtení státního rozpočtu.

Teď se chci věnovat a vysvětlit návrh nového bodu, tedy porušování platných zákonů České republiky. Když tady jste si odhlasovali důvěru vlády, následoval bod usnesení ke členům vlády. Tenkrát jsem navrhoval usnesení, které ukládá ministryni financí, aby sestavila návrh rozpočtu v souladu se zákony České republiky. K mému překvapení ten návrh neprošel. Je to s podivem, že zákonodárci nehlasovali pro to, aby paní ministryně postupovala v souladu se zákonem. Po včerejšku je vysvětlení zřejmé. Zákon byl porušen, konkrétně tedy zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a byl porušen o zhruba 68,5 miliardy korun.

Tento zákon nebyl přijat jako nějaká technická vyhláška, ale jako základní právní norma, která má chránit veřejné finance České republiky a zajistit, aby státní rozpočet byl sestavován v souladu s jasně danými pravidly. Rád bych tedy krátce uvedl relevantní ustanovení tohoto zákona, která se týkají právě stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Cituji § 10 odst. 1: „Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet nejvýše 1 procenta prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu, nestanovují-li § 10a) jinak, a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na příslušný následující rozpočtový rok. Celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii.“ Ocituji ještě § 10a), na který se ten předchozí, co jsem citoval, odkazuje: „Procentní částka prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu podle § 10 odst. 1 činí nejvýše za c) 1,75 procenta pro rok 2026 a za d) 1,25 pro rok 2027.“

Tyto paragrafy nejsou kosmetickými ustanoveními, jsou to konkrétní limity, které zákon ukládá vládě při tvorbě rozpočtu. Porušení těchto limitů v absolutní výši 68,5 miliardy korun je proto vážným porušením zákona, není to žádná nepatrná odchylka. Navíc vláda hodlá tyto paragrafy, tedy § 10 a § 10a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zrušit a chce nadále respektovat pouze maastrichtská kritéria, která stanoví deficit a dluh jako procento HDP podle evropských pravidel. Tento krok by znamenal, že vláda hodlá odstranit ze zákona česká fiskální pravidla, nahradit je pouze evropskými standardy, což není jen legislativní, ale i politická změna směru fiskální politiky této země. To je právě důvod, proč navrhuji na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny zařadit tento nový bod. Musíme zde otevřeně probrat několik zásadních otázek.

Za prvé, porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Byl návrh rozpočtu sestaven v souladu s právními limity stanovenými v § 10 a § 10a? Je totiž zřejmé, že nikoliv.

Za druhé, smysl a účel těchto paragrafů. Tyto paragrafy byly zavedeny, aby zabránily nekontrolovanému růstu výdajů a zadlužování státu bez ohledu na hospodářský cyklus. Pokud vláda tyto limity překračuje, zpochybňuje samotný účel tohoto zákona.

A konečně za třetí, plánovaná legislativní změna. Pokud vláda skutečně usiluje o zrušení těchto paragrafů ve prospěch mírnějších maastrichtských kritérií, musíme tomu věnovat pozornost a vláda musí jasně říct, proč tak činí, proč rezignuje na základní fiskální odpovědnost.

Rád ještě připomenu, že naše předchozí vláda veřejné finance konsolidovala. Nebylo to populární, ale bylo to potřebné a nese to své ovoce. Naše ekonomika je dnes ve výborné kondici. V tomto konsolidačním úsilí bychom pokračovali i nadále, protože odpovědnost vůči budoucím generacím se nedá obejít. Současná vláda se však vydává opačnou cestou. Místo odpovědnosti volí plošné rozdávání peněz, a to i za cenu porušování platného zákona, a v době, kdy je potřeba zajistit bezpečnost naší země, snižuje výdaje na obranu. Vláda má právo navrhovat rozpočet, ale nemá právo porušovat zákony, které platí nejen pro ni, ale i pro všechny ostatní. Zákony nejsou pouhé doporučení, zákony tvoří pravidla fungování naší společnosti, a proto žádám o zařazení tohoto bodu na dnešní jednání, aby mohla Poslanecká sněmovna toto selhání vlády zcela otevřeně projednat. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a připraví se předseda ODS Martin Kupka.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Když jsem se hlásila s přednostním právem k pořadu schůze, tak ta situace byla mimořádná, ale my se nestačíme divit. Každý den se to roztáčí a roztáčí a máme pocit, že žijeme ve zlém snu. Můj bod, který jsem chtěla předřadit, najednou mně připadá, že je úplně absurdní a že vůbec nemá žádný smysl jej projednávat v té situaci, co tady je. Chtěla jsem, abychom předřadili bod ohledně mezinárodní smlouvy o spolupráci záchranné služby na základě předávání pacientů v Moravskoslezském, Zlínském a Jihomoravském kraji, protože to je něco, co naše občany zajímá a co by mohlo zlepšit jejich každodenní život. Chtěla jsem to navrhnout proto, že jste nám zrušili čtvrteční interpelace, že tady hned první týden po důvěře vládě svoláváte mimořádnou schůzi na body, které jsou řádně zařazeny v programu této schůze, tedy mohli jste pouze předřadit – myslím tím třeba jednací řád, také jste mohli navrhnout nový bod. Ne, vy prostě nechcete, aby se opozice ptala ministrů, nechcete, abychom vystupovali, proto svoláváte mimořádnou schůzi.

V tom, co ale dnes nastalo, tak ta situace je zcela jiná, a proto i já zde přistoupím s návrhem na zařazení bodu Vysvětlení ministra Macinky z pokusu o vydírání pana prezidenta, protože stejně jako ostatní mí předřečníci považuji za naprosto nemožné, abychom se věnovali řádné agendě, kterou má projednávat tato Poslanecká sněmovna, do doby, než se pan ministr, případně pan premiér, který je zodpovědný za tuto vládu – protože to jeho vláda, je to Babišova vláda – že se k tomu bodu vyjádří. Protože čím to všechno začalo, proč tento bod důležitý?

Na začátku jsme tady měli oblibu v hajlování. Měli jsme tady střet zájmů – a máme ho tady pořád, je 30 dnů od doby, kdy by měl být, měl prostor na vyřešení, a nevyřešil. Máme tady trestní stíhání předsedy vlády, trestní stíhání předsedy Sněmovny, což je pouto, které nás – vás, 108 poslanců – drží proto, že my ostatní tady žijeme ve zlém snu. Mně to trošku připadá, jak se to každý den roztáčí, a Angličani na to mají takové krásné přísloví – já jsem přemýšlela, jestli je vhodné to tady vůbec říct, ale vzhledem k tomu, jaká je úroveň debaty v této Poslanecké sněmovně, jak se tady posmíváte v situaci, kdy předsedkyně Pirátů Olga Richterová vystupuje, jak to předsedající absolutně ignoruje, v situaci, kdy jsme dostali poučení o tom od předsedkyně mandátového a imunitního výboru, jak se máme k sobě vzájemně chovat, jak se máme k sobě chovat slušně – a ono to patří, platí jenom na někoho. Oni – někteří – je to v pořádku, když se nám vysmívají, a naopak to tak není. Mně prostě připadá, že jsme v situaci – Angličané na to říkají, když „shit hits the fan“, prostě když, pardon, sračky – a už to neřeknu – se dostanou do větráku a rozletí se všude po místnosti. Já se omlouvám, že jsem takto expresivní, ale prostě to je situace, kterou my v České republice žijeme. Tady není dne a hodiny, kdy by se nestala nějaká další aféra, kdy prostě vymýšlíte obcházení toho, že nechce jmenovat ministra, a vymýšlíte tady zmocněnce pro Green Deal; dne, kdy si premiér kupuje glóbus a dává tady lekce ze zeměpisu – v době, kdy tady máme rozpočtový armagedon, kdy jedna z vládních stran umlčuje ministra obrany, kdy je tady vyzýván náčelník generálního štábu k tomu, aby mlčel, v době, kdy předseda Poslanecké sněmovny vytahuje neověřené informace a kdy absolutně vláda se neumí postavit k tomu, zda darovat, nebo nedarovat či prodat L-159. Tady bych chtěla, že jsem poctěna, že jsem byla označená za jednu z těch stíhaček, a byla bych moc ráda, kdyby tam bylo mé jméno, pokud by to mělo pomoct tomu, že vláda prodá toto letadlo nebo lépe daruje ukrajinské straně, tak prosím, pojďme do toho. A ano, asi si někteří řeknete to jiné slovo – v Estonsku taky dělali anketu o té... jaký název letadla bychom měli dát na to letadloj a Češi tu anketu ovlivnili a je to estonský název města – tak já to tady řeknu – Kunda. To by se vám líbilo a takhle vy nás budete nazývat, protože to je ta vaše nová politická kultura. Já jsem použila název města a vysvětlila jsem to, protože to je slovo, které bych v životě nepoužila – neoznačuji tím žádnou konkrétní osobu, popisuji anketu, ve které český národ hlasoval pro to, jak se má jmenovat letadlo.

A to všechno, co vy tady předvádíte každý den, je úplně odpoutávání pozornosti od toho, co se děje, od toho, že tady likvidujete státní správu, vyhazujete úředníky, naprosto bezprecedentním krokem jste zrušili jmenování velvyslanců. My nevíme, k čemu se máme vyjadřovat dřív. V návrhu státního rozpočtu není vůbec nic o vysokorychlostních tratích, přitom co je důležité pro budoucnost této země? Abychom dokázali rychle spojit zásadní města. My prostě opravdu nevíme, na co máme reagovat dříve. Chtěli bychom projednávat zákony, ale nemůžeme – protože nám tady vládní politici lžou, protože nemyslí na budoucnost a protežují Agrofert.

A k tomu, s čím jsem začala, zopakuji – nevím, jestli to pan předsedající zaznamenal – navrhuji mimořádný bod, pokud budou schváleny body mých předřečníků, tak jako další bod, pokud ne, tak jako první pevně zařazený bod dnes: Vyjádření ministra Macinky k pokusu o vydírání pana prezidenta. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já jsem samozřejmě vstřícnost sama, jak vidíte, jenom neadresně přečtu větu z jednacího řádu: „Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku.“ Jenom to přečtu do budoucna, protože tady padly v nějakém vysvětlení dva výrazy, které není obvyklé, že by padly na této půdě, tak jenom bylo to vysvětleno. Pro jistotu to čtu pro budoucnost. Tak já jsem byl v klidu, ale jenom upozorňuji, aby se to pak nezvrtlo nějakou větší četností.

Takže paní předsedkyně STAN Šebelová, bod číslo 1, jo? Jako první bod.

Další tedy vystoupí pan předseda ODS Martin Kupka a připraví se předseda KDU-ČSL Marek Výborný, tak prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, to, co dnes řešíme, to už není jenom politický spor. To je otevřené přiznání politického nátlaku na prezidenta republiky, skutečně extrémně závažná záležitost. Cituji doslovně SMS ministra zahraničí: „Buď bude možné vše, anebo nebude možné nic, stačí jeden podpis a dále, pokud nepřistoupí na jednání ve věci Turek na MŽP, důsledky ho velice překvapí.“ A ještě: „Spálíme mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.“ To jsou extrémně závažné výroky. Tady nejde o žádnou výzvu k dialogu, tady nejde o žádný pokus o spolupráci, to jsou výroky o ultimátu, to je definice vydírání a vyhrožování, nic jiného. Ta slova nejde žádným jiným způsobem interpretovat, a kdo se o to pokusí, tak je to jenom bagatelizace a totální relativizace slov, která jsou ale napsaná černá na bílém. Ministr vzkazuje prezidentovi republiky: Buď uděláš, co chceme, nebo poneseš následky. A ještě dodává: Beru to osobně. Tady už opravdu nejde o personální spor, tady jde opravdu o podobu vládnutí a o princip dělby moci.

Prezident republiky pochopitelně není žádný podřízený ministra, ústava není vyjednávací karta a zahraniční politika nemůže být rukojmím osobní uraženosti. Zvlášť znepokojivé ale je, že ministr otevřeně říká, že podporu premiéra v této věci má. To znamená, že nejde o exces jednotlivce, ale opravdu o styl vládnutí, o to, v jaké demokracii budeme žít, protože to, co se tady předestírá, je reálný nátlak místo pravidel, ultimátum místo odpovědnosti, vyhrožování místo ústavního dialogu. Historie nás učí, kam takový jazyk vede. Vždy začíná větou: Buď uděláš, co chceme, nebo nebude možné nic. Připomíná vám to SMS Petra Macinky? Nejenže to SMS připomíná, ale je to doslovná citace. Akorát přesně tyhle věty končí rozkladem důvěry v demokracii a rozkladem důvěry v instituce.

Dnes se nerozhoduje jenom o jednom podpisu. Dnes se opravdu rozhoduje o tom, zda v této zemi platí ústava, nebo politická síla. A říkám to zcela jasně: Kdo vyhrožuje prezidentovi spálenými mosty, ten ve skutečnosti zapaluje mosty mezi institucemi tohoto státu. To není kohabitace, to je opravdu se vší vážností politické vydírání. Demokracie nekončí jen pučem, končí často také větou, stačí jeden podpis, přesně takhle to zní a přesně takhle to učebnice dějepisu na mnoha historických událostech dokládají, obyčejné učebnice dějepisu, které jsme přečetli všichni na základních a středních školách. Stačí jeden podpis. A já říkám zcela vážně: k tomu Sněmovna nemůže mlčet. Tady nejde ani o spor opozice a vládní koalice. Jestli vládní koalice dopustí, že je možné tímto způsobem odesílat SMS prezidentovi a vyhrožovat mu, tak se reálně zpronevěřuje slibu, který tu každý jeden z poslanců Parlamentu České republiky dal, a dal ho on osobně.

Tohle je základní popření nejenom dělby moci, ale elementární slušnosti a fakticky základních pravidel chování. SMS tohoto typu by neprošly ani v hospodě, SMS tohoto typu by neprošly v žádné normální společnosti, v obci, na kraji, kdekoliv. Je to daleko přes čáru. A pokud v těch esemeskách zároveň zní „premiér má moji podporu“, tak je zcela adekvátní, aby, než se vůbec rozeběhne schůze Poslanecké sněmovny, tak aby premiér jasně vystoupil a řekl, jestli Petr Macinka v tomto vydírání a vyhrožování má jeho podporu, nebo ne. (Potlesk opozičních poslanců.) A pokud Petr Macinka nevystoupí a sám nerezignuje – protože tohle nepochybně důvod k rezignaci je zcela nesporně, tento typ SMS není přijatelný pro člena vlády České republiky, není přijatelný fakticky pro nikoho, kdo by se chtěl jakýmkoliv způsobem vztahovat k prezidentovi nebo ho oslovovat – tak má pak jednoznačně vystoupit premiér a Petra Macinku odvolat z pozice místopředsedy vlády České republiky a ministra zahraničních věcí.

Je to nejzávažnější věc, jaké jsme byli svědky nejenom od voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku. Tohle je jeden z nejzávažnějších kroků, jedna z nejzávažnějších událostí posledních let. Takovým způsobem zatím nikdo nepopřel elementární vztah v politice a jednání s prezidentem republiky bez ohledu na to, kdo prezidentem republiky byl, a samozřejmě že to vždycky nebyly ideální vztahy, ale to, kam zašel Petr Macinka, překračuje všechny meze. A znovu zdůrazňuju, tohle nemůžete nechat bez vyjádření, bez vyjádření premiéra, bez vyjádření Petra Macinky a bez vašeho postoje. Tohle nejde vymlčet, tohle je tak daleko za čarou, že to vyžaduje přijetí odpovědnosti každého jednoho člena Poslanecké sněmovny, a pochopitelně na prvním místě premiéra této vlády.

Tím bodem, kterým bychom se měli zabývat, nepochybně na prvním místě, a já se ho tady pokusím přesně formulovat: Transparentnost a demokracie vládnutí v České republice? Jestli je to možné poznamenat...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, ano, já už to píšu. Transparentnost...

 

Poslanec Martin Kupka: Transparentnost a demokracie vládnutí v České republice... (Předsedající: A demokracie vládnutí v ČR? Ano.)

Vydírání místopředsedy vlády a ministra zahraničí Petra Macinky prezidentovi České republiky Petru Pavlovi.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ministra zahraničí... Ještě jednou, prosím vás. Vydírání ministra zahraničí...

 

Poslanec Martin Kupka: Vydírání místopředsedy vlády a ministra zahraničí Petra Macinky... (Předsedající: Vlády a ministra zahraničí Petra Macinky...)... prezidentovi České republiky Petru Pavlovi (Předsedající: Prezidentovi ČR Petru Pavlovi.) a postoj předsedy vlády Andreje Babiše.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A kdy navrhujete zařadit?

 

Poslanec Martin Kupka: Jako první bod této schůze.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jako první bod této schůze.

 

Poslanec Martin Kupka: Je jasné, že tohle je zdaleka nejzávažnější bod, kterému se máme věnovat. Nepochybně ale poslední týdny přinesly řadu velmi závažných událostí, velmi závažných vyjádření, na které má dojít také.

A přestože vládní většina tady v Poslanecké sněmovně nebyla ochotna se věnovat novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a fakticky tento bod zazdila, naštěstí máme horní komoru parlamentu, ta důsledně se k výrokům Tomia Okamury vyjádřila a je namístě, aby i tady v dolní komoře vyjádření našich senátorů zaznělo jako jejich usnesení, protože Senát Parlamentu České republiky se jako součást Parlamentu České republiky důrazně distancuje od nepravdivých a urážlivých výroků předsedy Sněmovny Parlamentu České republiky obsažených v jeho novoročním projevu, od zpochybňování jasných výsledků vyšetřování teroristického útoku ve Vrběticích v roce 2014 předsedou poslaneckého klubu SPD, od skandálního převracení odpovědnosti za probíhající válku na Ukrajině proneseného při návštěvě v Kyjevě poslancem zvoleným za Motoristy sobě. Senát Parlamentu České republiky dále vyjadřuje svou jednoznačnou podporu Ukrajině jako napadené zemi, své odhodlání pokračovat v klíčových formách pomoci Ukrajině, například v muniční iniciativě nebo v humanitární podpoře, svou připravenost nepřipustit zpochybnění ukotvení České republiky ve strukturách Evropské unie a NATO.

Dovolím si jako další bod jednání této schůze navrhnout vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k citovanému usnesení Senátu Parlamentu České republiky a vyjádření jednoznačné podpory senátorům, kteří přijali zmíněné usnesení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A jak se nazývá ten bod, prosím?

 

Poslanec Martin Kupka: Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k usnesení Senátu ohledně nepravdivých a urážlivých výroků předsedy Sněmovny Parlamentu České republiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A jako druhý bod tedy?

 

Poslanec Martin Kupka: A je to druhý bod jednání této schůze.

Ale tím to zdaleka nekončí, protože jak vyjádření, pane předsedo, vaše v rámci novoročního oslovení vašich voličů na sítích, tak celá řada dalších kroků vede k reálné dezorientaci České republiky v zahraničních vztazích a je to patrné na celé řadě dalších projevů. Senát se vyjádřil mimo jiné i k výrokům předsedy poslaneckého klubu SPD, který zpochybnil příčiny útoku ve Vrběticích. Stejně tak se také Senát vyjádřil k výrokům Filipa Turka, které pronesl na své návštěvě v Kyjevě, kde označil za důvod ruského útoku na Ukrajinu rozšiřování NATO. A přesně tohle nadbíhání kremelské propagandě, její citování, vede k tomu, že Česká republika ztrácí jasnou pozici v zahraničí a oslabuje to naši pozici před našimi partnery. To je jedna ze zásadních a důležitých věcí, které se prostě věnovat máme.

Ale tím zdaleka ty kroky, které vypovídají, jak citoval nedávno Jan Lipavský ke geopolitické dezorientaci vlády, tak to zdaleka není všechno. Taky jsme zaznamenali naprosto nejasný, ale postoj vůči snaze Spojených států amerických, dokonce snad v některých citacích Donalda Trumpa, obsadit Grónsko. Tady se Česká republika měla naprosto jednoznačně postavit za Dánské království proto, aby posílila úsilí Dánského království, proto, aby posílila snahy o jasnou pozici všech našich evropských partnerů, proto, abychom i ve vyjednávání se Spojenými státy jako Evropa byli prostě silnější. A je jasné, že to nemá a nemůže a naštěstí nebude mít jakékoliv násilné vyústění, ale o pozici a o sílu ve vyjednáváních se hraje každým vyjádřením, každým postojem, a to, co předvádí vláda České republiky v tomto směru, ukazuje jenom na její slabost, ukazuje jenom na slabost ministra zahraničních věcí a předsedy vlády České republiky.

Když se vrátím k uplynulému víkendu, zaznamenali jsme ve vyjádření předsedy vlády České republiky, že největšími nepřáteli jsou novináři, cituji doslova z jeho projevu na sněmu hnutí ANO. Co to vypovídá o Andreji Babišovi a co to vypovídá o vládě, která nese odpovědnost za vládnutí v této zemi? Největšími nepřáteli jsou novináři a ve světle právě tohoto výroku je fakt potřeba nahlížet i na úsilí zrušit koncesionářské poplatky a podmanit si Českou televizi a Český rozhlas, uplatnit svůj vliv skrze rozhodování o rozpočtu těchto institucí – prostě jim nasadit náhubky a podmanit je svému politickému vlivu. A v okamžiku, kdy zároveň slyšíme, že jsou novináři největší nepřátelé, není to náhodou vyhlášení války i veřejnoprávním médiím? Není to způsob, jakým způsobem se Andrej Babiš chce vztahovat k médiím veřejné služby, ale k novinářům osobně? Můžete se pohoršovat osmdesátkrát, klidně i stokrát, jenom si bohužel musím dovolit znovu připomenout, že se jedná o citaci vyjádření Andreje Babiše, snadno doložitelnou ze stenozáznamu. Byl to on, kdo řekl, že největšími nepřáteli jsou novináři, těžká věc. A pokud zároveň je to vládní většina, která předkládá návrhy, které prostě mohou vést k ohrožení svobody médií, tak je takový výrok na pováženou v největším akcentu a významu toho slova.

Zároveň jsme se včera dozvěděli od ministra zahraničních věcí a místopředsedy vlády Petra Macinky, že ruší rozhodnutí o jmenování zplnomocněných velvyslanců, protože to bylo prý vyjednáno v rozporu s předchozími pravidly. Tak jasně říkám, že nebylo, naopak, takový krok je bezprecedentní. Mimochodem, kdyby tak postupovala předchozí vláda, Adam Vojtěch by pravděpodobně nebyl velvyslancem ve Finsku, kdyby předchozí vláda základní pravidla fungování diplomacie prostě nedodržovala. Tak tady si jenom dovolím upozornit, že i tenhle krok dostává ve světle těch dnes zveřejněných esemesek nový význam.

A jasně tady ukazuje vláda České republiky, že v těch esemeskách jde o mnohem víc než jenom o vydírání hlavy státu, ale opravdu o způsob vládnutí a o podobu demokracie, jakou chce prosazovat. Proto znovu opakuju, jednání o výrocích Petra Macinky a o aktu vydírání má být prvním bodem programu této schůze.

Poslední poznámka, rozpočet České republiky a vyjádření Aleny Schillerové opakovaně, která připomínala, že Česká republika by měla být spálenou zemí. Najednou – uplynuly tři dny a slyšíme z úst Aleny Schillerové, že jsme v extralize, Česká republika, a že to je zásluhou hnutí ANO za ten měsíc rozpačitého vládnutí. Tak je jasné, že tak to není. Je jasné, že Česká republika právě díky krokům, i díky krokům předchozí vlády si vede relativně dobře.

A dovolím si jednu velmi zajímavou citaci z makroekonomické predikce, kterou, a teď poslouchejte, Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo včera. Objektivní pohled těch, kteří se věnují číslům: „Pokračující ekonomické oživení a přijatá úsporná opatření pozitivně ovlivnily hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025. To by mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším sociálním dávkám či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit meziročně stejným deficitem ve výši 2 procenta HDP.“ Stejným deficitem se tu myslí deficit veřejných rozpočtů vůči HDP a hodnota 2 procenta shodná s hodnotou v roce 2024 je nepochybně dobrou zprávou pro českou ekonomiku.

A v tomhle světle je naprosto nepochopitelné, že se vláda rozhodla navýšit schodek v návrhu rozpočtu na rok 2026 na 310 miliard korun. Nemá to žádné opodstatnění, a kromě toho, že to nemá žádné opodstatnění, je to jasným popřením jakýchkoliv snah některých poslanců vládní koalice šetřit nebo se chovat odpovědně a hospodárně. Je to rozhazování peněz na všechny strany a znamená to, že to zaplatí další generace. 310 miliard korun za návrh rozpočtu je prostě vizitka socialistické práce s rozpočtem, nic jiného, nic víc a nic méně, a v tomhle světle uděláme jako opoziční poslanci ODS maximum pro to, aby se podařilo i díky pozměňovacím návrhům vrátit zpět rozpočet do výrazně odpovědnějších kontur, do výrazně odpovědnějšího řečiště.

Je jasné, že 310 miliard korun schodku znamená porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Amatérská vyjádření údajné právničky ministryně financí tady jasně dokládají, že je v tomto směru tedy zcela mimo duch toho zákona a zcela mimo jeho nikoliv formální, ale věcný obsah. To, že zákon o rozpočtové odpovědnosti jasně upravuje podmínky, za kterých se má snižovat deficit, za kterých máme hospodařit odpovědněji, a ona říká, že to tak platilo možná při standardním projednávání rozpočtu, ale teď už to neplatí, je asi tak podobné vyjádření, jako by říkala, že dopravní předpisy platí v pondělí, v úterý, ale ve středu už ne – zjevný nesmysl a myslím, že v tomhle směru jasný krok mimo jakýkoliv právní rámec a právní posouzení.

Tomu se nepochybně věnovat budeme, rozpočet bude na pořadu další schůze, ale pokládám za důležité, abychom se i v rámci tohoto jednání věnovali bodu, který se má jmenovat Zpronevěření rozpočtové odpovědnosti ze strany vlády Andreje Babiše a Tomia Okamury.

Děkuji za pozornost. Tolik základní shrnutí nejzávažnějších bodů i toho uplynulého týdne a uplynulých týdnů.

Pokládám ale znovu za naprosto nejzávažnější to, s čím vystoupil prezident Petr Pavel, kdy ukázal esemesky, které jsou dokladem vydírání ze strany Petra Macinky, místopředsedy vlády České republiky a ministra zahraničních věcí. Vydírání je nepřípustné, ať už z hlediska právního řádu, z hlediska jakékoliv demokratické politiky a z hlediska jakékoliv snahy budovat v České republice dospělou demokracii. Tohle jsme zatím v novodobé historii České republiky nezažili a znovu vyzývám Petra Macinku, aby přijal osobní odpovědnost, aby rezignoval na funkci místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí. A pokud tak neučiní, má tak udělat, respektive má premiér této země odvolat Petra Macinku z vlády České republiky, protože nic jiného s ohledem na závažnost jeho esemesek a nátlaku, který vyvíjel na hlavu státu, není možné. Děkuju za pozornost. (Výrazný potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda KDU-ČSL Marek Výborný a připraví se místopředseda Patrik Nacher. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane předsedo, vážené torzo vlády, mě tedy velmi mrzí, že tady chybí ti hlavní aktéři, a to je pan vicepremiér a ministr zahraničí Macinka...

Pane kolego, můžete mávat, jak chcete (k ministru sedícímu v první lavici Borisi Šťastnému), ale pořád asi nejste Petrem Macinkou. O něm je tady řeč, ten by tady měl být, a měl by tady být premiér, protože premiér odpovídá za tuto vládu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vás také samozřejmě chci pozdravit, a chci pozdravit také veřejnost a chci pozdravit také studenty a studentky, kteří jsou nahoře, a myslím, že dobře, že tady jsou.

Prosím, teď poslouchejte, budu tady citovat: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“ Dámy a pánové, citoval jsem čl. 69 odst. 2 Ústavy České republiky a je to slib člena vlády České republiky, slib ministra, je to slib, který skládal i Petr Macinka. Sami posuďte, zda tento slib je skutky, které teď známe a které v posledních desítkách minut vyšly najevo, skutečně Petrem Macinkou dodržován.

Já se domnívám, že to, co zaznělo a čeho jsme svědky, je skutečně skandální narušení základní elementární nejenom politické kultury, ale i základních principů fungování demokratické politiky, ke které, jsem přesvědčen, pořád jako Česká republika patříme. Já tady musím znovu přečíst některá slova, aby to bylo znovu slyšet a abychom mohli jasně říct, že toto není něco, co se má stát standardem v České republice. Cituji: „Na druhou stranu já teď stojím před nevratným rozhodnutím“ – nevratným rozhodnutím – „jak dál s panem prezidentem. Myslím, že by to měl vědět. Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace. Podporu premiéra v této věci mám, o postoji SPD ani nemluvě.“ To jsou skandální výroky, které skutečně jsou vydíráním hlavy státu, vydíráním prezidenta republiky.

A co je ještě skandálnější, pokud je pravdou to, co tady Petr Macinka píše, to znamená, že se tak děje s vědomím a podporou – s vědomím a podporou – premiéra Andreje Babiše, s vědomím a podporou třetího nejvyššího ústavního činitele České republiky, a to předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. „Chápu, že se pan prezident nenechá vydírat, ale politika je o kompromisech, chce-li mít na něco vliv. Buď bude možné vše, anebo nebude možné nic. Stačí jeden podpis...“

Já se obracím na vás, vážené kolegyně, vážení kolegové v poslaneckých lavicích, kteří jste před několika málo dny dali důvěru Petrovi Macinkovi, dali důvěru vládě Andreje Babiše, a myslím – a znám vás a protože vás neoslovuju konkrétně, tak nemusím prostřednictvím předsedajícího – pořád si myslím, že řada z vás musí mít teď osobní obrovský vnitřní problém s tím, čeho jste tady svědky a co slyšíte. Opravdu si myslíte, že se může tímto způsobem chovat a vyjadřovat člen vlády, které jste vy dali důvěru? Vážené poslankyně, vážení poslanci, hlavně z hnutí ANO, možná někteří od Motoristů, možná někteří i z SPD, opravdu toto považujete za standard, podle kterého budeme nadále fungovat v České republice? Opravdu souhlasíte se slovy předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury: to je přece běžné, takhle se komunikuje v Poslanecké sněmovně zcela běžně? Dámy a pánové, to je reakce třetího nejvyššího ústavní činitele: je to běžné, v Poslanecké sněmovně se tak běžně komunikuje. Tak možná, pane předsedo, tak komunikujete vy s vašimi poslanci z klubu SPD, možná z ANO, možná od Motoristů, ale já tedy chci říct veřejnosti, že tohleto není standard a není to běžné v Poslanecké sněmovně, a my uděláme jako poslanci KDU-ČSL, ale řekl bych všech opozičních poslaneckých klubů všechno pro to, aby tyto mafiánské praktiky – ano, aby tyto mafiánské gangsterské praktiky se nestaly standardem a nebyly běžnými zde nejenom na půdě Poslanecké sněmovny, ale vůbec v politice České republiky.

Já jsem si připomněl historii, je potřeba ji možná mladé generaci připomenout. Přesně tímto způsobem vydírali K. H. Frank a gestapáci státního prezidenta Emila Háchu. Velmi podobným způsobem takto byl vydírán prezident Hácha. Jestli tyto... (Poslanec Šťastný bouchá do stolu.) ... jestli tyto praktiky mají mít místo tady...

Můžete bušit, pane poslanče a ministře, jak chcete, jenom sám odpovězte si na tu otázku. Ano, tímto způsobem, tak jako byl vydírán prezident Hácha, má být vydírán prezident republiky v roce 2026? Já jsem přesvědčen, že ne, a my uděláme všechno pro to, aby něco podobného tady nepokračovalo.

A já se znovu ptám, kde je premiér Andrej Babiš? Kde je vicepremiér Petr Macinka? Já jsem přesvědčen, že ti by tady měli být, a my nechceme nic jiného, než aby se Petr Macinka vyjádřil zde před Poslaneckou sněmovnou. Vy, kolegyně a kolegové poslanci napříč spektrem, včetně vládních poslanců, vy jste ti, kteří máte kontrolovat vládu. My jsme ti, komu je vláda odpovědna ze svého chování, ze svých činů.

Tady vidíme zcela bezprecedentní výroky směrem k hlavě státu. Já jsem přesvědčen, že Petr Macinka, kdyby byl skutečně chlap, za kterého se občas takhle prezentuje, tak by tady vystoupil a jasně vysvětlil tyto své výroky, a protože podle mého názoru tady není jiné cesty. Tohleto samozřejmě snese omluvu, ale to nestačí. Já jsem přesvědčen, že pokud se někdo, kdo je ministrem vlády České republiky, dopustí vydírání prezidenta republiky, tak má na svůj post rezignovat. Pokud tak neučiní, tak je tady Andrej Babiš, který může navrhnout odvolání ministra vlády, a je to Andrej Babiš – znovu zdůrazňuji, je to Andrej Babiš – který nese odpovědnost za každého jednoho člena a členku vlády, kterou on vede. Čili pokud nemá alespoň elementární sebereflexi Petr Macinka, tak já vyzývám Andreje Babiše, aby jasně vystoupil a Petra Macinku z vlády odvolal.

To je to, co chceme. Je to naprosto zásadní a důležité a já věřím, že tady ještě dnes nemůžeme začít projednávat standardní body – a mě to mrzí, je tady spousta zákonů, které nakonec jsme předkládali i my, poslanci KDU-ČSL, které by měly být projednávány – ale bohužel, bohužel v této situaci nemůžeme postupovat jinak, než že musíme chtít slyšet vyjádření a rezignaci Petra Macinky a vyjádření premiéra Andreje Babiše. Nemůžeme se smířit s tím, že podobné praktiky tady budou běžné. Chápu to, že máme v čele Sněmovny a v čele vlády dva trestně stíhané politiky, ano, máme ve vládě dva estébáky – jednoho, který udával zamlada kamarády – ale nemůžeme postupovat v těch krocích na úplné dno, úplné dno politické kultury, ještě dál. Proto znovu říkám, vyzývám Andreje Babiše i Petra Macinku, aby zde vystoupili, a to v tom smyslu, jak bylo řečeno.

Vážený pane předsedo, protože Sněmovna nemůže mlčet, nemůže mlčet, a já věřím, že ani řada vládních poslanců nemůže k této věci mlčet, proto si dovolím navrhnout tento bod, který prosím zařadit jako první bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny Vydírání Andreje Babiše a Petra... Vydírání Petra Macinky... Pardon, omlouvám se: Vyjádření Andreje Babiše a Petra Macinky k bezprecedentnímu vydírání prezidenta republiky (Předsedající: Moment! – a Petra Macinky...) k bezprecedentnímu vydírání prezidenta republiky a oznámení rezignace Petra Macinky (Předsedající: Moment!), případně jeho odvolání... (Předsedající: Pardon, Petra Macinky a oznámení...) ... oznámení rezignace Petra Macinky, případně jeho odvolání...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pardon, to je jedna z mála věcí, která – já si to opravdu musím psát ručně. Oznámení rezignace (Poslanec Výborný: Já vás neruším.) Petra Macinky. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Marek Výborný: ... případně jeho odvolání premiérem Andreje Babišem.

Skutečně tady musíme slyšet, jakou roli v celé věci hraje nejenom Petr Macinka, ale jakou roli v celé věci hraje Andrej Babiš, protože on je v těch SMS zprávách, kterými byl vydírán prezident republiky, také zmiňován. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že tady má Andrej Babiš vysvětlit, proč veřejně v médiích v posledních minutách bagatelizuje celou situaci, proč říká, zlehčuje – já bych tak nikdy nehovořil – ale „to se tak občas stává“ nebo něco podobného. Za mě tyto výroky jsou zcela nepřijatelné.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, připomenu první větu programového prohlášení vlády, vaší vlády, poslankyně a poslanci hnutí ANO, vaší vlády, poslankyně a poslanci hnutí Motoristé, stejně tak jako vaší vlády, poslankyně a poslanci SPD. V první větě hovoříte o tom, že je potřeba v České republice obnovit důvěru v její instituce, v instituce tohoto státu. Tak tedy hodně štěstí! Tímhletím způsobem opravdu obnovíte důvěru v instituce vládní, a nejenom vládní, ale v instituce v České republice. Já se moc omlouvám, ale tohle je něco, co je cestou na přesný opačný konec. Děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Patrik Nacher a připraví se předseda klubu KDU-ČSL Tom Philip.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já bych tady nevystupoval, nicméně musím reagovat na slova bývalého ministra vnitra Víta Rakušana ohledně médií veřejné služby a ohledně toho bodu 3 – senátního návrhu změny ústavy, který má umožnit, aby NKÚ kontroloval Českou televizi a Český rozhlas.

Pan bývalý ministr vnitra tady sdělil Poslanecké sněmovně, že nebudete chtít o tomto bodě – vašich senátorů, mimochodem – jednat, dokud my nepošleme nějaké podklady našeho budoucího návrhu a toho, o čem mluvíme v programovém prohlášení, to jest zrušení koncesionářských poplatků. Ale tady si myslím, že jste krásně odhalili, a já bych řekl obnažili, to, o co vám vlastně poslední čtyři roky jde. Vám o tu kontrolu veřejnoprávních médií a jejich hospodaření vůbec nejde. Vám jde o přesný opak, protože ve vašem programovém prohlášení, kde byl ministr vnitra – proto to tady zdůrazňuji – Vít Rakušan, se píše: „Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.“ Leden 2022. Vy jste za čtyři roky tuto docela snadnou věc nebyli schopni navrhnout, prosadit – my bychom vás podpořili – a jde to až tak daleko, že i Senát, který je složen většinou z bývalé koalice, to posílá do Poslanecké sněmovny.

A teďka to úplné nepochopení – to úplné nepochopení, že vy to nebudete chtít projednat a nepodpoříte to, protože víte, že je potřeba ústavní většiny. To nepochopení je přece v tom, že v momentě, kdy veřejnoprávní média nebudou placena přes koncesionářské poplatky, ale nějakým způsobem přes státní rozpočet, tak už tam nebude potřeba změna ústavy, to už pak NKÚ to může samozřejmě řešit úplně automaticky. Tady je právě vidět, že to vůbec nechápete, a vy se té kontrole bráníte. Vy se bráníte něčemu, co jste měli ve svém programovém prohlášení. Vy jste nedodrželi své programové prohlášení, taháte to do dalšího volebního období a vlastně to nechcete. Vy nechcete nezávislou kontrolu.

My naopak ano, takže my podpoříme tenhle návrh, ta debata tady bude a vy budete muset na mikrofon vysvětlit, jaký tam je obrat o 180 stupňů, že najednou to, co vy jste měli v programovém prohlášení, najednou jste proti.

A teď si ještě dovolím dvě poznámky k rozpočtu. Vy jste tady na začátku volebního období říkali, že my jsme strávili spoustu času jednáním o programu, zatímco teďka tady vystoupí předseda ODS Martin Kupka a mluví o rozpočtu, který tady bude na řadě za čtrnáct dnů. Proč? Výbor tady bude... (Poznámky z pléna.) Navrhoval tady bod. Mluvit o tom je jedna věc, ale navrhoval tady bod k něčemu, k čemu se rozpočtový výbor sejde tuším příští týden, první čtení je naplánováno na 11. února, pokud vím – ten harmonogram všichni máte – tak teďka tady mluvit najednou a zařazovat speciální bod o rozpočtu přesně naplňuje, že se vy budete chovat úplně jinak.

A takové ty poznámky na ministryni financí, která tady teďka není, údajná právnička a podobně, to jsem si napsal, to je tedy ten jako lepší styl? Údajná právnička, a to jsem si napsal jenom něco, a ne všechno. Tak když už tady budete někoho poučovat... To samé z porušování zákona. Tak tady já u rozpočtu připomenu, že vy jste porušili prokazatelně zákon, že jste rozpočet SFDI neposlali do Poslanecké sněmovny do 30. září, úplně evidentně, a porušuje se zákon tím, že doposud pedagogové nemají 130 procent platu, průměrné mzdy. To je to, co jste prosadili vy v zákoně, my jsme to podpořili, ale vy jste dokonce slibovali 150 procent.

Takže mně se vždycky líbí, vy to máte jako samoobsluhu – tady se porušuje zákon a vy vždycky vyzobete to, co se vám hodí, a svá porušení zákona popřete. Takže prosím pěkně, v tomhle vás moc prosím, dodržte to, co jste slibovali na začátku volebního období, že budete konstruktivní opozice, nenavrhujte tady body, které se týkají rozpočtu, protože rozpočet se tady bude projednávat klasicky první, druhé, třetí čtení, tam si k tomu můžeme všichni mluvit do úplného bezvědomí, a pokud jde o média veřejné služby, podpořte tu změnu vašich senátorů a to, k čemu jste se zavázali už před čtyřmi lety. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda klubu KDU-ČSL Tom Philipp a připraví se místopředseda Sněmovny Jan Skopeček.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážení spoluobčané, dámy a pánové, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, i když to se mi říká těžko, zaznělo z úst pana prezidenta mimořádně závažné obvinění, a to sice, že člen vlády, místopředseda vlády Petr Macinka, prostřednictvím textových zpráv se snaží ovlivnit až na hraně vydírání pana prezidenta k tomu, aby jmenoval člena vlády, kterého jmenovat nechce.

Jakýkoliv pokus o vydírání, zastrašování nebo nátlak na ústavní činitele, tím spíš samozřejmě na pana prezidenta České republiky, je naprosto nepřijatelný pro mě jako pro člověka, poslance, lékaře, pro náš poslanecký klub lidovců. Je to nejenom proto, že to je naprosto neetické, ale je to také proto, že to zásadním způsobem ovlivňuje mínění českých občanů o jejich vládě a o parlamentu. Co si mají myslet, když vidí takové praktiky v přímém přenosu, co si mají myslet o ústavních činitelích, když tímto způsobem spolu komunikují? Místo toho, aby použili argumenty, aby použili všechny možné nástroje kultivované politiky, posílají esemesky, kterými se snaží vydírat pana prezidenta, nejvyššího ústavního činitele.

Žádám, aby se okamžitě a transparentním způsobem prověřila ta situace, a věřím, že pan prezident dostojí tomu, co říkal, to znamená, že požádá složky plus orgány činné v trestním řízení, aby tu situaci prověřily. Také žádám pana místopředsedu vlády, pana Macinku, aby bezodkladně a srozumitelně ty věci kolem těch esemesek vysvětlil. Jenom doufám, že nebude mít podobné výmluvy jako pan poslanec Turek, že půjčil někomu mobil a ten neměl nic lepšího, než že napsal panu prezidentovi tyto svoje esemesky. Doufejme, že se k něčemu takovému nesníží. A pana premiéra žádám, aby jasně dal najevo, že tato vláda netoleruje takovéto metody, že si nepřeje, aby tady byly metody vydírání standardním způsobem politiky, že si nepřeje, aby tímto způsobem jeho vláda, jeho ministři komunikovali s panem prezidentem.

Dám návrh na bod Vydírání do politiky v České republice nepatří, žádáme přijetí osobní odpovědnosti pana ministra Macinky. Prosím vás, pane předsedající, o zápis tohoto bodu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano – Vydírání do politiky nepatří – a prosím?

 

Poslanec Tom Philipp: Žádáme přijetí osobní odpovědnosti pana ministra Macinky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Osobní odpovědnosti ministra Macinky. Dobře, a v jakém pořadí?

 

Poslanec Tom Philipp: Buď v pořadí, které na něj vyjde, anebo jako první.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jo, jaké vyjde. Dobře.

 

Poslanec Tom Philipp: Máme tady několik návrhů, které mě předcházely na první pořadí, takže předpokládám, že o nich budeme potom hlasovat. Děkuji. (Potlesk poslanců pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře, dobře, ano, děkuji. A nyní s přednostním právem – jako poslední přednostní právo – místopředseda Sněmovny Jan Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové ministři, kteří se účastní jednání, já jsem chtěl vystoupit k jinému bodu než k té závažné věci, která je tady diskutována, nicméně chtěl jsem k tomu vystoupit už od včerejška, od kdy je zřejmé, jakým způsobem vláda České republiky přistupuje k rozpočtu na rok 2026. Vedou mě k tomu včera zveřejněná, nicméně neúplná čísla návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

To je vlastně první zvláštnost, u které bych se chtěl zastavit. Přestože návrh rozpočtu na rok 2026 vláda schválila včera, doposud ten materiál, celý rozpočet do jednotlivých položek s komentáři, není v tuto chvíli k dispozici a de facto včera večer byla k dispozici pouze tisková zpráva Ministerstva financí, kde byla okomentována dílčí vytržená čísla o státním rozpočtu.

Myslím si, že pokud má paní ministryně často v ústech slova o transparentnosti rozpočtového procesu, tak nerozumím tomu, proč není možné pracovat už v tuto chvíli s vládou schváleným návrhem zákona o státním rozpočtu, neb včera byl projednáván na vládě a podle mého názoru není jediný důvod, aby nebyl zveřejněn ve své celistvosti.

Ta druhá, nicméně závažnější věc je ta, že přestože jsou známá a zveřejněna pouze dílčí čísla o státním rozpočtu, i z nich je patrné, že jsou v rozporu s platnou legislativou České republiky a s platnými zákony. Je tedy poněkud zvláštní, že nová vládní koalice u tak důležitého zákonu se rozhodla poslat Poslanecké sněmovně návrh zákona, který je v rozporu s legislativou. Úplně pak nerozumím paní ministryni financí, když velmi ostře rétoricky vyhlašuje boj například proti černé práci, tedy proti tomu, že bude bojovat s obcházením zákona, kdy se zaměstnávají lidé načerno, nebo kdy plánuje takzvané EET 2.0, zase s cílem, aby živnostníci neobcházeli daňové zákony, tak stejná ministryně jeden den schválí a plánuje poslat Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu, který je v rozporu s legislativou České republiky, a na straně druhé podnikatele a živnostníky chce hnát těmito regulacemi, kobrou a podobnými věcmi k zodpovědnosti a k dodržování zákona.

Podle mého názoru tím, že budeme – nebo tím, že sem dopluje návrh státního rozpočtu, který je v rozporu s legislativou, tak tato vláda, tato koalice, dává jasný vzkaz podnikatelské sféře o tom, jakým způsobem se k právu, k platné legislativě v České republice chováme, a je to motivace samozřejmě pro ostatní, aby přistupovali k legislativě tak, jako přistupuje paní ministryně financí, která plánuje a schvaluje spolu s celou vládou návrh státního rozpočtu, který neodpovídá schválené legislativě.

Teď nechci rozebírat jednotlivá čísla státního rozpočtu, na to tu určitě bude příležitost jak na rozpočtovém výboru, tak tady na plénu. Jenom řeknu, že je to rozpočet proinflační, protože v době růstu nízké nezaměstnanosti a ve chvíli, kdy česká ekonomika je na potenciálu, mezera reálného produktu vůči potenciálu se zužuje, tak takovýto fiskální impulz a další zvyšování výdajů na dluh samozřejmě rozpoutá nebo povede k vyšší inflaci a bude to znamenat užší prostor pro Českou národní banku, která o to více bude muset držet svoji měnovou politiku restriktivní, a vláda tímto rozpočtem tedy vlastně zužuje prostor České národní bance pro to, aby mohla snižovat – nebo minimálně snižovat rychleji – úrokové sazby jak pro firmy, tak pro domácnosti, čili bude mít tento rozpočet reálný dopad na náklady firem a náklady domácností, které z úvěrů financují, například nemovitosti a bydlení. Nicméně zpátky k tomu meritu, o tomto se určitě budeme bavit při samotném projednávání státního rozpočtu.

Vedle protizákonného návrhu státního rozpočtu vláda plánuje i změnu rozpočtových pravidel. Plánuje to navíc projednat v prvém čtení, to znamená bez toho, aby tady v Poslanecké sněmovně běžela diskuse. Ta ambice je samozřejmě jasná. Rozvolnit rozpočtová pravidla tak, aby se příště už vláda nemusela zaobírat tím, že její neodpovědné hospodaření, její vyšší dluhy, její vyšší veřejné výdaje budou v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Jednoznačně takto zásadní legislativu projednávat podle § 90, to znamená ve zrychleném čtení, bez toho, aniž by k tomu byly připomínky v rámci připomínkového řízení a aby tady existovala na to relevantní debata v rámci výborů příslušných a v rámci pléna Poslanecké sněmovny, jednoznačně odmítám. Rozpočtová pravidla, která by měla být pevná a která by měla být právě tou spolehlivou brzdou pro jakoukoliv vládu, nejenom pro vládu Andreje Babiše, ale pro jakoukoliv vládu k tomu, aby se chovala alespoň nějak fiskálně odpovědně, takže to jsou věci, které podle mého názoru jsou velmi vážné a závažné. Nejde jenom o číslo deficitu rozpočtu na příští rok, jakkoliv i to je neadekvátně vysoké vzhledem k ekonomické kondici České republiky, ale jde i o to, jakým způsobem a jak netransparentně vláda k rozpočtu, ale i k rozpočtovému procesu prostřednictvím té změny rozpočtových pravidel chce přistoupit.

Je to téma vážné. Nesmíme nechat tuto vládu rozvolnit rozpočtová pravidla, protože už z toho prvotního návrhu státního rozpočtu je zřejmé, že tato vláda chce dělat pouze dluhy, a musíme tady v Poslanecké sněmovně zabojovat, aby i pro příští generace ty veřejné finance neskončily po čtyřech letech vlády hnutí ANO s jejími koaličními partnery v úplném rozvratu.

Jelikož už v tuhletu chvíli nelze podávat návrhy na samostatný bod, tak jsem jenom chtěl toto téma zvednout, abyste ho vnímali, abyste mu věnovali pozornost, a při nejbližší možné příležitosti, třeba zítra nebo v následujících dnech, navrhnu tento bod zařadit na jednání Poslanecké sněmovny. Děkuju za pozornost. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Pěkné odpoledne, my jsme se vystřídali při řízení schůze. Já jenom upřesním, že – protože jsme v přerušené schůzi – tak je možné navrhovat body pro ty poslance, kteří se přihlásí do půl hodiny od začátku, to je do 14.30. Kdo to stihl i z těch nepřednostních, ten je tady, tak ten samozřejmě body navrhovat může. Kdo se přihlásí, byť s přednostním právem, po 14.30, tak může mluvit – nemůže navrhovat bod.

V této chvíli jsme se dostali mezi poslance bez přednostního práva. Přečtu pořadí aspoň prvních tří: Kateřina Stojanová, Martin Šmída a Helena Langšádlová.

Poprosím tedy Kateřinu Stojanovou v této chvíli, máte na to 5 minut, nejsme v nové schůzi.

Než paní poslankyně přijde, přečtu omluvy: Vojtěch Munzar, jestli to tedy platí, od 15.45 do 17 – pracovní důvody, Miroslav Ševčík od 15.45 do 17.15 – pracovní důvody, členové vlády: Jaromír Zůna, celý jednací den – pracovní důvody.

Paní poslankyně, já vám stopuju (čas) a máte prostor.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuju za slovo. (Velmi hlasitý projev.) Vážené dámy, vážení pánové, já nemůžu začít ničím jiným než otázkou, co si to vůbec dovolujete, pane nepřítomný ministře Macinko? Co si to vůbec dovolujete? Vy jste přišli do Poslanecké sněmovny se 6 procenty a od začátku se tady chováte, jak když vám to tady patří, jako odchovanci mafiánského prostředí, ze kterého politicky pocházíte, a hnutí ANO v čele s trestně stíhaným předsedou ve střetu zájmů jenom kvůli jeho poslanecké imunitě vstupuje do holportu s těmito extremisty a na obětní stojan pokládá demokratické a bezpečnostní hodnoty této země, když celou situaci od začátku, a i na té proběhlé tiskové konferenci, trapně bagatelizuje. Tomu všemu ještě přitakává SPD, která snad slušným občanům ani nestojí za komentář. Smějete se nám, natáčíte si nás, přirovnáváte nás ke štěnicím, pošklebujete se nám za zády. Pohrdáte opozicí, pohrdáte médii, pohrdáte veřejností.

Přišli jste sem, jako kdybyste si právě z ulitých daní Filipa Turka za prodej jaguaru koupili haciendu někde na Kanárských ostrovech a my jsme tady byli jenom vaši přisluhovači. Tohle všechno by se dalo ještě politicky unést. My víme, proč tady jsme, a víme, čím hlasem tu mluvíme. Ale ve chvíli, když svoje praktiky povýšíte na vydírání prezidenta republiky, tak to jste tvrdě narazili, to jste se přepočítali.

I proto já navrhuju tenhle bod, protože tahle republika patří více než 10 milionům převážně slušných lidí. Tu si vydírání koupit nemůžete a vždycky narazíte na nás, vždycky. To slibuju demokratům v téhle republice a to slibuju především vám. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ale paní poslankyně, jestli můžu poprosit, tedy ten bod je jaký? To, co jste napsala do té písemné přihlášky, byste měla říct na mikrofon, to znamená, Vydírání prezidenta ministrem zahraničí. A zařadit to jako bod kam?

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Návrh bodu odpovídá té písemné přihlášce, tedy s názvem Vydírání prezidenta ministrem zahraničí, protože nic jiného to není, a navrhuji ho do úvodu schůze, tedy jako první nebo druhý bod. (Předsedající: Tak první, nebo druhý?) První.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: První bod, dobře. V této chvíli se přihlásil s přednostním právem pan ministr Boris Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovoluji si využít přednostního práva předsedy poslaneckého klubu Motoristé sobě. My tady trpělivě sledujeme parlamentní diskusi, na kterou každý má právo.

Já teď nebudu hovořit určitě k názorům opozice v této věci a věřím, že jak politická strana Motoristé sobě, tak Petr Macinka jasně objasníme celou tu záležitost, a myslím si, že v průběhu dneška veřejnost bude moci si udělat sama názor. Chci využít tohoto práva pouze k tomu, abych vaším prostřednictvím vyzval některé své předřečníky k umírněnosti a ukázněnosti. Skutečně, teď jsme slyšeli hrubou urážku. Slyšeli jsme srovnávání s extremisty, označování naší politické strany jako mafie, a ještě předtím jsme z úst pana předsedy Výborného slyšeli další věc, která by do této Poslanecké sněmovny nikdy neměla patřit, totiž srovnávání předsedy naší strany Petra Macinky s Karlem Hermannem Frankem a v tomto ohledu jeho přístupu k prezidentovi protektorátu Háchovi. Zásadně protestuji proti tomu, aby v této Sněmovně bylo používáno srovnávání jednotlivých představitelů s klíčovými nacistickými představiteli protektorátu Čechy a Morava, s lidmi, kteří v té době vraždili lidi bez jakéhokoliv soudu, kteří se podíleli na holocaustu, kteří se podíleli na nejtemnějších částech dějin České republiky. Já chci opravdu vyzvat – v minulosti už se to tady dělo – chci vyzvat k slušné debatě, věcné debatě, slušné diskusi a chci požádat, aby v žádném případě už se nikdy neopakovalo srovnávání kteréhokoliv voleného představitele vzešlého z demokratických voleb s fašisty nebo nacisty. Děkuji. (Potlesk v polovině sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi a předsedovi klubu.

S přednostním právem se přihlásila – jestli to ještě platí – Olga Richterová. Pak se připraví Martin Šmída – bez přednostního práva.

Tak máte slovo, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážení zde sedící členové vlády, vážení spoluobčané, na to se nabízí jediná reakce. Ano, to bychom si všichni přáli, aby to takto fungovalo v demokratické diskusi, ale Motoristé by si nejdřív měli zamést před vlastním prahem. To, jakým způsobem se jeden z čelných představitelů této strany vyjadřoval o svých politických oponentech, včetně příměrů k věšení na lampy a příměrů ve stylu, že tábory – myšleno koncentrační – stačit nebudou, to jsou přesně věci, kvůli kterým se politická kultura dostává na takové dno, na jaké se dostává, takže každý, kdo si dohledá výroky Filipa Turka, vidí, že zamést si před vlastním prahem mají zejména ti, kdo teďka před chviličkou tak vzletně hovořili ústy svého předsedy poslaneckého klubu Borise Šťastného.

Ale my jsme tady dnes kvůli jinému čelnému představiteli Motoristů, panu vicepremiérovi Macinkovi, který odešel ze sálu, který prostě napsal vzkaz, který měl být obratem předán prezidentu České republiky. Napsal to jeho nejbližšímu spolupracovníkovi. Napsal mu: „Na druhou stranu já teď stojím před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem. Myslím, že by to měl vědět. Může získat klid, když já budu mít Turka na Ministerstvu životního prostředí. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace. Podporu premiéra v této věci mám, o postoji SPD ani nemluvě.“

Připomínám to proto, že měl zde pan předseda poslaneckého klubu hnutí Motoristé příležitost před chviličkou se také vyjádřit k tomuto jejich způsobu, jestli tohle je normální jednání nejvyšších ústavních činitelů mezi sebou, jestli jejich vicepremiér, předseda jejich strany, prostě má takto jednat s prezidentem České republiky, kterému toto vzkazoval. Tuto příležitost Motoristé promarnili. My za malou chvíli nejspíš uslyšíme vyjádření Petra Macinky – myslím, že to je v 16 hodin – a já avizuji, že považuji za vhodné, abychom se opravdu tomuto vyjádření věnovali. Mohl vystoupit pan vicepremiér zde na plénu Sněmovny, škoda že tak neučinil. Škoda že tak nevystoupil pan předseda klubu Boris Šťastný.

Nicméně to je to, proč tady nyní zástupci opozičních demokratických stran vystupujeme, proč se hlasem našich voličů ptáme, proč jste se tímto způsobem pokusili vydírat pana prezidenta, a proč bych požádala, abychom opravdu zvážili, jestli do doby, než se k tomu vyjádří premiér Andrej Babiš, bychom neměli přerušit jednání této Sněmovny. Ještě jednou to sem pokládám jako výzvu. Nestane-li se tak dohodou, tak za chviličku bych vzala pauzu na jednání klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím, s přednostním právem vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedající. Vážení ministři, vážená Poslanecká sněmovno, slyšeli jsme tady některé zprávy, které se objevily v médiích. Já bych rád připomněl, že listovní tajemství a obecněji tajemství přepravovaných zpráv se vztahuje i na zprávy z mobilního telefonu, jako jsou SMS, e-maily, zprávy v aplikacích. Listina základních práv a svobod, čl. 13, chrání jakékoliv zprávy podávané telefonem či jiným zařízením, což zahrnuje soukromé elektronické komunikace, a chrání před neoprávněným čtením třetí stranou. Takže prosím, bavíme se tu o nějakém obsahu, který v souladu s Listinou práv a svobod vůbec neměl být zveřejněn. Ten člověk, který to zveřejnil, porušuje základní Listinu práv a svobod a vystavuje se i možnosti trestního (Na chvíli přerušuje řeč.) – pardon – trestního stíhání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Tím se dostáváme k řádně přihlášeným.

Než sem pan poslanec dojde, přečtu jednu omluvu – Lucie Sedmihradská od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů.

V této chvíli je na řadě Martin Šmída, připraví se Helena Langšádlová, pokud si to nerozmyslí. Pokud budou nějaká přednostní práva, tak bude mít víc času si to rozmyslet.

Pane poslanče, spouštím vám 5 minut.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pořád ještě cítím býti nováčkem v této Sněmovně a pečlivě si pěstuji svůj idealismus a optimismus, že to, proč tady jsme, má smysl. O zvolení do Sněmovny jsem usiloval proto, abych zastupoval lidi, abych lidem pomáhal, abych hájil udržitelné zemědělství, pomáhal chránit životní prostředí, přispěl k rozvoji venkova. Vstupoval jsem do této budovy a instituce s velkou úctou, pokorou, ale i odhodláním udělat něco dobrého. Ovšem to, s čím jsem se tady potkal, to mě skutečně překvapilo. Hulvátství, buranství, nadávání do štěnic, různé vykřikování, pitvoření do kamer, nemístné poznámky a focení za účelem dehonestace na sítích. Doposud se jednalo pouze o důkaz nějaké nevychovanosti nebo možná jenom agresivní taktiky bez jakýchkoliv zábran, možná notičky z Kremlu, nevím.

Já jsem předtím pracoval na kompostárně. Jsem zvyklý pracovat v prostředí, které ostatní lidé považují za špinavé a smrduté a s nějakým základním buranstvím a hulvátstvím se dokážu vyrovnat. Ale to, co jsme se dozvěděli dnes, skutečně hraničí s mafiánskými praktikami. Budu citovat: „Chápu, že se pan prezident nenechá vydírat, ale...“ Pak v tom textu vidíme jenom další důkazy o tom, že se vydírat snaží. Děkuji panu prezidentovi za zveřejnění té zprávy a jenom silnou sebereflexí ze strany pana ministra a pana premiéra dokážeme zastavit tento trend balkanizace české politiky. Já se omlouvám všem balkánským zemím, ale vyhrožování prezidentovi jsme tady skutečně ještě neměli.

Rád bych tu řešil protizákonný rozpočet, přestřelený. Rád bych řešil střet zájmů, taky protizákonný, lhůta už dávno uběhla. Řešil bych rád důležité zákony ve prospěch občanů této země, my Piráti už jsme je nahráli do systému: zákony o dostupném bydlení, o tom, jak zvýšit příjmy 90 procentům rodin nebo protikorupční balíček, ale bohužel musíme tady řešit další proražení dna. Tak já prosím, ukliďme tady ten chlív a pojďme normálně pracovat.

Pan ministr Macinka absolutně přestřelil, a že jsou ty zprávy psány někdy kolem jedné ráno pod vlivem bůhvíčeho, není polehčující okolnost. Od ministra Macinky jde o naprostou nehoráznost a nedovedu si představit, že by takový člověk mohl vůbec ještě působit v politice. Mafiánské praktiky, vydírání, to musíme přece všichni odmítnout. Tak vyzývám premiéra: odvolejte Petra Macinku. Jestli má Petr Macinka aspoň trochu sebereflexe a svědomí, tak složí i poslanecký mandát, protože to, co provedl, je v rozporu s tím, co jsme tady všichni slíbili.

Prosím, zastavme propad politické kultury – k tomu ostatně vyzýval i poslanec Motoristů Matěj Gregor, a já s ním v tomto souhlasím – ať můžeme normálně pracovat. Ti lidi tam venku nejsou zvědaví na další a další kauzy. To je každý týden něco: neřešení střetu zájmů, protizákonný rozpočet, personální čistky na ministerstvech, vytváření trafik pro vy víte koho a další a další, teď dokonce vydírání.

Řešením není, že opozice přestane na tyto kauzy poukazovat a přestane je řešit, to je povinností opozice poukazovat a řešit vaše přešlapy. Řešením je, že vy, vláda, přestanete tyto kauzy vytvářet, a když už je vytvoříte, tak se k nim postavíte čelem a nebudete je vymlčovat.

Takže, protože předseda Zdeněk Hřib tu není, jako první místopředseda si dovolím vyzvat pana premiéra: odvolejte ministra Macinku, odmítněte mafiánské praktiky a pojďme pracovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, ale zase to je to samé. My jsme teď v bodu programu, takže vy musíte navrhnout ten program... (Poslanec: Ano, navrhoval jsem ten program...) Ten název je, jestli platí...

 

Poslanec Martin Šmída: Název je Vydírání prezidenta ministrem zahraničí.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: A jako jaký bod?

 

Poslanec Martin Šmída: V tom pořadí, kam se teď dostává.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: To nejde. Musíte říct, jestli jako... Ono se to pak různě pohne.

 

Poslanec Martin Šmída: Takže v tom případě (Předsedající: První bod, druhý bod.) ho zařazuji na první, a nechť se posune, kam se posune.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, rozumím, jste nový poslanec. Jenom vždycky je potřeba zařadit, nejdřív říct název toho bodu, abychom si to mohli napsat, na kdy zařadit, a pak to nějakým způsobem obhájit ten bod nebo vysvětlit, pak je to v pořádku. Tak teď s přednostním právem předsedkyně klubu Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jak jsem avizovala, pobavili jsme se o tom. Tady není teď vůle úplně vystupovat třeba ze strany hnutí Motoristé, takže my bychom nyní dali prostor, abychom si mohli poslechnout vyjádření pana vicepremiéra Macinky pro média, abychom ho potom mohli opět v klidu vyzvat, aby se vyjádřil také tady na plénu Poslanecké sněmovny, kam ve skutečnosti to vyjádření patří. Vyzýváme také Andreje Babiše, aby se dostavil a vyjádřil se, zda odvolá ministra Petra Macinku, a proto si nyní bereme půl hodiny pauzu na jednání poslaneckého klubu Pirátů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, paní předsedkyně. To znamená, v této chvíli vyhlašuji pauzu do 16.30, kdy se tady sejdeme, budeme pokračovat. Na řadě bude Helena Langšádlová, pokud nebudou přednostní práva. (Dotaz z pléna.) Helena Langšádlová, Matěj Hlavatý, Jan Bartošek, takže v 16.30 vás tady uvítám.

Mám tady jednu faktickou poznámku, ale ty teď nejsou možné, takže pana poslance Sílu odmazávám.

Sejdeme se tady v 16.30.

 

(Jednání přerušeno v 16.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, já tady mluvím úplně k prázdnému sálu, ale prostě musíme dodržovat ten harmonogram, žádnou další pauzu hlášenou nemám. Tisková konference pana ministra zahraničí běží, nicméně je 16.30 a my pokračujeme v bodu Pořad schůze.

V této chvíli měla být na řadě Helena Langšádlová, která měla v zásadě jako jediná skoro úplně jiný bod – Klimatická krize neskončila – nicméně se tohoto bodu vzdala, takže na řadě je Matěj Hlavatý, který vběhl – ano, rozumím, pane poslanče. Připraví se Jan Bartošek, Petr Hladík a Renata Zajíčková.

Pane poslanče, počkejte, já vám to musím zapnout, a spouštím vám 5 minut.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Dobře. Ještě... (Poslanec Bartošek hovoří mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, pardon. Mám tady hlášené, že tady nejsou členové vlády. Ano, děkuji – já tam nevidím, takže já bych je požádal, aby se vrátili do sálu, a v tom případě, že v této chvíli tady v první chvíli nikoho nevidím, žádného ministra, tak vyhlašuji tříminutovou pauzu, a vám ty stopky pak pustím znovu, pane poslanče.

 

(Jednání přerušeno od 16.33 do 16.35 hodin.)

 

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Máme 16.35, takže na řadě je Matěj Hlavatý. Já to možná budu i číst, ale když pak poslanci budou mít nějaký jiný název nebo jiný bod – to je klidně možné, pane poslanče, ale aby to nebylo jako předtím, tak já vždycky přečtu, s čím jste se přihlásili k tomu návrhu změny pořadu. U vás to bylo zavádějící. Informace Ministerstva obrany k letounům L-159.

Ještě než vám dám slovo, využiju toho, že přečtu jednu omluvu: Markéta Šichtařová od 17 do 18.15 – pracovní důvody.

Máme tady ministra vnitra, vám spouštím 5 minut a máte slovo, pane poslanče.

A poprosím Sněmovnu, jestli by tady mohl být klid. Je nás tady docela málo, a přesto je tady hluk. Děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento bod předkládám s plným vědomím, že pravděpodobně nebude zařazen, ale jsou chvíle, kdy povinnost poslance nekončí hlasováním, ale začíná pojmenováním pravdy, a právě o to mi dnes jde. V uplynulých měsících zaznívala ze strany Ministerstva obrany i předsedy vlády České republiky opakovaná tvrzení, že Česká republika nemůže Ukrajině převést nebo prodat letouny L-159, protože tomu údajně brání stanoviska státních institucí. Konkrétně bylo opakováno, tvrzeno, že převod znemožňuje Nejvyšší kontrolní úřad v případě, že s ním nesouhlasí Armáda České republiky. Tato tvrzení zazněla zde na půdě Poslanecké sněmovny na jednání výboru pro obranu, kterého jsem se účastnil jako jeho člen, a ve veřejném ideálním prostoru a byla prezentována jako objektivní, právní a nepřekročitelná překážka. Jenže dnes už víme, že ani jedno z těchto tvrzení není pravdivé.

Ten veřejně a jednoznačně uvedl – Nejvyšší kontrolní úřad: nevydal žádné závazné stanovisko, nezakázal žádný převod letounů, neurčil žádnou právní nemožnost takového kroku. Neexistuje tedy žádné stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, na které by se dnes vláda mohla odvolávat, a totéž platí i pro Armádu České republiky. Ani armáda nevydala zákaz, neodmítla převod a neřekla, že by byl právně nebo technicky nemožný. Naopak, z dostupných informací vyplývá, že armáda převod letounů L-159 Ukrajině nevyloučila a nebyla tím, kdo by takový krok blokoval.

Shrňme si to, a jasně a bez emocí. Nejvyšší kontrolní úřad nic nezakázal. Armáda České republiky nic nezablokovala, přesto vláda tvrdí opak. A teď si musíme položit jednoduchou otázku. Jak je možné, že vláda opakovaně argumentovala stanovisky, které neexistují? Buď tedy ministr obrany nevěděl, jaké stanoviska jeho vlastní rezort a armáda skutečně mají, a pak se musíme ptát, jak může řídit rezort obrany, nebo to věděl, a přesto tato tvrzení používal. A v tom případě už nejde o omyl, ale jde o vědomé uvádění Poslanecké sněmovny, výboru pro obranu i veřejnosti v omyl. Totéž platí i pro předsedu vlády Andreje Babiše, které tato tvrzení opakoval a tím jim dodával váhu a legitimitu. Pokud premiér přebírá nepravdivé informace a bez ověření je šíří dál, není to omluva, je to zásadní problém důvěryhodnosti vlády.

A já se ptám otevřeně: Jak má Poslanecká sněmovna věřit vládě, která si k obhajobě svého postoje vymýšlí neexistující stanoviska? Jak mají občané věřit ministrovi obrany, jehož výroky neodpovídají realitě? Jak máme mluvit o odpovědnosti v otázkách obrany, když se pracuje s nepravdou?

Chci velmi jasně říct jednu věc: Tento bod není útokem na podporu Ukrajiny, právě naopak. Pokud vláda nechce letouny L-159 poskytnout, má na to plné politické právo, je to legitimní politické rozhodnutí, ale politická rozhodnutí se mají obhajovat politicky, ne výmluvami, ne přenášet odpovědnosti na nezávislé instituce, a už vůbec ne vymýšlet si jejich stanoviska. Zneužití autorit Nejvyššího kontrolního úřadu a Armády České republiky jako zástěrku pro vlastní rozhodnutí je nejen nepravdivé, ale i nefér vůči institucím, které se nemohou politicky bránit. Pokud dnes připustíme, že vláda může uvádět Parlament a jeho výbory v omyl, pracovat s nepravdou v otázkách obrany a nic se nestane, pak se nemůžeme divit, že veřejnost přestává věřit státu, že veřejnost přestává věřit politikům a nakonec i demokracii.

Smyslem tohoto bodu je jediné: aby bylo oficiálně pojmenováno, že Ministerstvo obrany poskytovalo zavádějící informace, předseda vlády je přebíral a šířil a Poslanecká sněmovna, včetně výboru pro obranu, byla uváděna v omyl. Ne proto, abychom někoho urazili, ale protože pravda je v politice absolutní minimum. Pokud tento bod dnes nezařadíte, bude to jasný signál veřejnosti, že ani Poslanecká sněmovna už nestojí o pravdu, pokud je politika nepohodlná – a s tím já se smířit nechci.

A na závěr bych využil pár sekund. Dnešní jednání pana ministra Macinky mě nepřekvapilo, vlastně je to důsledek toho, jak se chová, jak se chovají Motoristé, jakým způsobem znevažují kolegyně, jak reagují opoziční poslanci (Předsedající: Pane poslanče...) nebo koaliční poslanci na ostatní poslance. (Předsedající: Poprosím – čas. Omlouvám se, vyčerpal jste 5 minut.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím pana poslance – jo, pardon, ale vy jste mi, pane poslanče, neřekl, ten bod Zavádějící informace Ministerstva obrany k letounům L-159, na kdy to chcete zařadit? (Poslanec Hlavatý se vrací k pultíku.)

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Chtěl bych to zařadit po všech bodech, které byly načteny. Pokud nebudou schváleny, tak jako první bod dnešní schůze.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: To znamená, po všech (Poslanec Hlavatý se otáčí k předsedajícímu a hovoří mimo mikrofon.) pevně (Poslanec Hlavatý mimo mikrofon: Ano.), budou-li zařazeny. Tedy dobře, pokusím se to tady nějak napsat, ano.

Poprosím kolegu Jana Bartoška a spouštím 5 minut.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Na začátek technikálie. Název mého bodu je Ať ministr Macinka doloží autenticitu zaslaných zpráv, SMS zpráv, poradci prezidenta. Chci to zařadit jako nový bod schůze a v případě, že bude zařazen, tak chci, aby byl projednáván zítra jako první bod.

Proč jsem se přihlásil? Napadla mě taková filmová hláška – je to pořád stejný, je to pořád stejný, je to pořád stejný. Když pijete, tak nevypisujte na internety a neposílejte zprávy, tak prosté to je. Ten bod jsem zařadil z toho důvodu, nebo chci zařadit z toho důvodu, poněvadž u Motoristů je takový zvláštní zvyk – patrně to tam děláte všichni, že když přijdete do hospody, dáte telefon kámošům a řeknete jim: Hele, něco mi tam napiš, něco vtipného, třeba něco proti cikánům, něco proti Unii, něco proti premiérovi nebo koho bychom třeba mohli pověsit. Vypadá to, že u Motoristů je to zvykem, a já osobně si myslím, že je zcela namístě, aby ministr řekl, zda je to výplodem jeho kámošů a hospodské nálady, které byl zrovna přítomen, anebo jestli je to text, který je autentický, kterým skutečně pana prezidenta vydírá.

Zazněla tady dneska spousta výzev k premiérovi. Z mého pohledu skutečně takový člověk nemá ve vládě co dělat a v každé slušné straně by mu, je-li tam aspoň trochu pudu sebezáchovy, nedovolili ani kandidovat. Ale vzhledem k tomu, že vládním zmocněncem je Turek, vládní zmocněnec pro hajlování, tak jsem pochopil, že tato vláda má práh bolesti posunutý hodně vysoko. (Hledí přímo do pléna.)

No, nekývejte na mě, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, je to tak a budu to tady stále opakovat stejně tak, jako si myslím, že SPD je parlamentní fašistické hnutí, s kterým se hnutí ANO dalo do koalice. Tady cituji pouze výrok soudu.

A já tady chci říct jednu věc. Je velmi důležité, aby ministr Macinka doložil, že tyto zprávy psal, protože to není jenom o zodpovědnosti premiéra, ale především premiéra, ale je to o zodpovědností i vás, poslanců hnutí ANO, co všechno jste schopni unést, co všechno jste schopni tolerovat, co všechno vám nevadí, protože nejhorší místa v peklech jsou vyhrazena pro ty, kteří mlčeli, když se děly nepravosti proti morálce a spravedlnosti. Takže pamatujte na to, kolegové. Všechno, k čemu mlčíte, jde i za vámi, a nejenom za premiérem, je to otázka vaší vnitřní hodnoty a sebeúcty. Jsem zvědavý, kolik toho ještě budete muset skousnout, protože každý slušný člověk by někoho takového ve vládě nesnesl. Děkuju vám. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Petra Hladíka, připraví se poslední přihlášená, Renáta Zajíčková.

Pane poslanče, vašich 5 minut.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, název mého bodu se jmenuje Informace premiéra země k vydírání prezidenta ministrem a vaší vlády. Navrhuji to zařadit pevně jako první bod zítřejšího jednání.

Jestli připustíme dnes, že je prezident téhle země vydírán výhrůžkami, pak se může stát, že zítra bude ke zdi tlačen policista, pozítří soudce. Tohle je konec demokracie, tohle je totiž konec a takto začíná totalita. Uvědomme si, jak to je. Vyhrožování není politický názor, vyhrožování je selhání charakteru.

Vám nedochází, o co tady jde? Nejde o nějaké nešťastné vyjádření, jak říká pan premiér, jde o lidi, o společnost, o každého z nás, o to, jak se chováme sami k sobě, jeden navzájem – my přece se chováme tak, jak se chovají ostatní. Vy to nechápete, že tím všem lidem ukazujeme, že pro některé zákony a pravidla platí a pro některé ne? A já nechci, abychom se takhle chovali jeden k druhému. Mnoho z vás – já taky – má tady děti. A vy chcete, aby se takhle děti chovaly k sobě navzájem, aby si vyhrožovaly mezi sebou, učitelům? Víte, pan ministr Macinka píše o půlnoci eseje místo toho, aby pracoval pro lidi. Na Novou zelenou se vyprdl, když Dyji jsme řešili, jestli voda se bude dát pít, tak Ministerstvo životního prostředí a ministr, který je za to odpovědný, mlčel. Tady šlo o to prostě – a jasně, byla to nešťastná náhoda, ale prostě stalo se – že možná obyvatelé Znojma nebudou moct pít pitnou vodu. Odpovědný ministr mlčel, a takto to jde den za dnem.

V Moravskoslezském kraji, tam hejtman za hnutí ANO pan Bělica – a jeho tisková mluvčí – neodpovídá vůbec na nic, tak jí novináři začali přezdívat, že je tisková mlčící. Já si myslím, že by možná stálo za to, aby alespoň na měsíc pan ministr Macinka se stát takovým mlčmistrem, možná by to prospělo úplně všem. (Hluk v sále.)

Klub lidovců požaduje rezignaci pana ministra. Pokud to tak neudělá, tak požadujeme, aby je odvolal pan premiér. Proč? Protože se tak vydírání stane běžnou součástí jednání mezi lidmi, nadřízenými i podřízenými, v politice i veřejné správě. Takto se nám zhroutí náš demokratický systém. Já bych chtěl vážně požádat pana premiéra téhleté země – on tady dneska celý den není – aby vystoupil, vláda a jednotliví ministři jsou odpovědní Poslanecké sněmovně jako celku...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče, já vám dám těch 10 vteřin navíc – poprosím, aby tady byl klid v sále. Jak se vrací poslanci do sálu, tak to tady hučí, a pak nejste slyšet. Poprosím ještě jednou o klid vlevo i vpravo.

Pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Hladík: Proto vážně žádám – a ne kvůli nám jenom poslancům, ale kvůli všem lidem, kvůli Čechům, Moravanům a Slezanům – aby pan premiér vystoupil a jasně pojmenoval, jestli vydírání může, nebo nemůže být běžnou součástí politického vyjednávání, tak jak to pan ministr Macinka uvádí, jestli opravdu vydírání a politické vyjednávání je stejné slovo. Já musím říct, že za lidovce si to nemyslíme, a proto tento bod navrhuji. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak vám děkuji za dodržení času. (V sále je hluk.)

I přes ty rušivé momenty poprosím Renátu Zajíčkovou – poslední přihlášená k bodu pořadu schůze. Pardon, paní poslankyně, než začnete – já fakt potřebuju, aby tady byl klid, abychom se slyšeli. Dokud to tady bude hučet, tak... Děkuji. A teď vám spouštím 5 minut.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji bod programu s názvem Obrana politické kultury, ústavnosti a dopad na mladou generaci a navrhuji ho jako pátý bod programu. Vážení kolegové, stojím tu dnes s pocitem velké těžkosti, s pocitem, že se nám pod nohama chvěje půda, a také s pocitem dejà vu. Už 5. listopadu jsem tady na tomto místě varovala, že prohráváme ne volby, ale prohráváme informační válku a souboj o charakter našeho státu. Říkala jsem tehdy, že miliony falešných účtů rozežírají důvěru ve vládu a v náš stát, zatímco realita v té době byla jiná, Česká republika patřila a patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky vyspělého světa. (V sále je opět hluk.)

Prosím vás, pane předsedající, můžete požádat o klid? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Jo, já už jsem požádal předtím, ale tak poprosím – je to poslední vystupující poslanec, poslankyně v pořadu schůze. Poprosím o důstojné prostředí, už se hlasování blíží.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: A prosila bych prodloužit můj projev. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, beru to v potaz, že máte o 20 vteřin navíc.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dnes vidím, že se tato varování naplňují. Pevné základy našeho demokratického státu si necháváme ukrást. Sledujeme demontáž právního státu v přímém přenosu, nástup moci, která nemá hodnoty ani vizi, kromě vize vlastní beztrestnosti a profitu. Podívejme se pravdě do očí, co se tu vlastně stalo, co tady vzniklo. Vláda si říká šestikolka, ale ta šestikolka nejede dopředu. Ona couvá, couvá zpátky do devadesátých let, do šedé zóny, do doby, kdy politika nebyla službou veřejnosti, ale nástrojem pro malou domů. Místo reforem, digitalizace, místo témat vzdělávání, zdraví nebo bydlení řešíme, aby nikdo nešel sedět, aby se dohodly kšefty a aby kamarádi dostali teplá místa ve státní správě. Jistě si všichni pamatujeme atmosféru éry Miloše Zemana, podivné existence bez prověrek, lobbisty a obchodníky s vlivem. A dnes říkám otevřeně, tohle se vrací, jen se to přesouvá z Hradu na ministerstva. Stát je znovu chápán jako kořist, a aby to mohlo projít, je potřeba zlomit politickou kulturu, a co je horší, znormalizovat nemorální. Viděli jsme to v přímém přenosu, když poslanec Motoristů sobě řekl: Jako občan bych hlasoval pro vydání premiéra, ale jako poslanec budu hlasovat proti. To není názorový rozdíl, to je, vážení, morální kolaps, přiznání, že svědomí je vypnuté, když se nehodí. Vzkaz veřejnosti je jasný: Pravidla platí pro vás, pro nás ne. Vzniká tu koalice, kterou drží pohromadě strach ze spravedlnosti.

A nezůstává jen u slov. Prezident republiky, přímo zvolená hlava státu, oznámil, že čelil nátlaku a vydírání. Noční vzkazy, zprostředkované výhrůžky, zásahy bezpečnostních složek, a do toho zde máme bezprostřední hrozbu, kterou je cesta ministra zahraničí Petra Macinky coby do Bruselu, kde se má setkat s představiteli zahraniční politiky – člověk, který naznačuje, že je ochoten jednat v neprospěch vlastní země, pokud nebude po jeho, člověk, který bere pověst České republiky jako rukojmí ve svém osobním zájmu. Takový člověk nemá zastupovat Českou republiku a vyhrožování prezidentovi a občanům není správná politika. To je, prosím, dno, pokud si někdo dovolí toto vůči hlavě státu – co si pak dovolí vůči soudci, novináři nebo obyčejnému občanovi?

A kdo tomu všemu kryje záda? Ti, kteří ještě nedávno se tvářili jako liberálové, jako ochránci lidských práv a vzdělávání, ti dnes mlčí, tolerují extremismus, normalizují násilí a fašizující postoje. Zaprodali se výměnou za moc, podepsali koaliční smlouvu, která funguje jako náhubek 108 poslanců svázaných nejen v hlasování, ale i v tom, co smějí říkat. A zatímco se tohle děje (Předsedající: Čas včetně 20 sekund navíc.), v programovém prohlášení vlády nenajdeme ani slovo o hrozbě Ruska. (Předsedající: Paní poslankyně, čas.) Ano, načtu, ano, dejte mi poslední odstavec.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, paní poslankyně, čas. Ano, já jsem vám dal čas navíc. Já jsem vám přičetl 20 sekund, a to už je to nové počítání navíc.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobře. Nechte mě načíst znovu název bodu. Z těchto důvodů, které jsem tady mohla říct (Předsedající: Měla jste 5 minut, paní poslankyně.), navrhuji bod programu (Předsedající: Paní poslankyně, čas. Já vás budu muset vypnout.) s  názvem Obrana politické kultury ústavnosti a dopad na mladou generaci. Děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuju. Já bych chtěl – není to nic osobního, ale prosím o dodržování času. Já bych chtěl jenom zopakovat, aby bylo jasno, že když je schválený pořad schůze, následně se poslanci přihlašují, v dalších dnech mají do 30 minut po zahájení schůze a poslanci bez přednostního práva mají 5 minut na podání svého návrhu na změnu programu schůze. Proto bych chtěl požádat, říkám to klidně, 5 minut – prosím, dodržujme čas. Děkuju.

Takže nyní se hlásí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovoluji navrhnout veto na nově zařazené body vyjma těch, které byly zařazeny z grémia, a to jménem tří poslaneckých klubů podle § 54, odst. 6. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže ty body, které jsou... Začalo to paní předsedkyní Richterovou a končilo to paní poslankyní Zajíčkovou, tak na ně je veto.

Nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 pan poslanec Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. No, tak vy se chcete touto bezprecedentní kauzou promlčet. My jsme tady jasně avizovali v našich vystoupeních, že požadujeme reakci, stanovisko, vyjádření jak pana vicepremiéra Macinky – který tedy médiím nějaké vyjádření dal, žádná sebereflexe v něm nezazněla – a stejně tak chceme jasné vyjádření premiéra České republiky. Do té doby odmítáme projednávat běžné návrhy zákonů. Proto já v tuto chvíli beru pauzu na jednání poslaneckého klubu TOP 09 v délce 2 hodin. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A paní předsedkyně Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, a protože by ta pauza byla do 18.58, jednací den končí v 19 hodin, tak já beru následnou pauzu na poradu poslaneckého klubu STAN, protože opravdu v té situaci, která tady je, kdy vy odmítáte reagovat na námi navrhované body, není možné projednávat běžné návrhy zákonů. Je to tak. (Silný potlesk z pravé části sněmovny.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže ještě předseda poslaneckého klubu Boris Šťastný za Motoristy.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Dámy a pánové, ten potlesk, který jste slyšeli, znamená jediné – opozice nechce pracovat, a tak si zatleskala.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže já tím pádem vyhlašuji pauzu na 4 hodiny, protože jednací den je do 21. hodiny. Uvidíme se tím pádem v 17... 18... 19... 20... 20.59, což by tím pádem... (K poslankyni Richterové, která se hlásí o slovo).

Pozor, já teďka už jsem vyhlásil 20.59, tak to se teďka nemůžete přihlásit.

Teď je spíš otázkou, jestli to má smysl – což nemá smysl, takže já bych tím pádem přerušil schůzi Poslanecké sněmovny a uvidíme se tedy zítra v 9 hodin. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.01 hodin.)

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 3. 4. 2026 v 14:51.