Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Jeroným Tejc)
My musíme něco udělat, protože přestože Vězeňská služba ročně přijme více než pět set nových příslušníků, tak nám stále chybí přibližně devět procent z nich v tom běžném provozu, a to samozřejmě ohrožuje bezpečnost jak těch zaměstnanců, kteří tam pracují, tak i veřejnosti v případě, že by došlo k nějaké mimořádné události, vzpouře, útěku a podobně.
Slíbili jsme, že zmodernizujeme trestní řád, občanský soudní řád tak, aby odpovídaly potřebám 21. století a zajistily spravedlnost všem stranám. Já bych rád, abychom přiblížili občanský zákoník potřebám digitální doby a jsem rád, že už nyní ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je připraven zákon o digitální ekonomice, který tedy doplní institut elektronického obchodu.
Nemohu nezmínit, že chceme zvýšit kvalitu rozhodování justice. Já jsem pro to a budu tvrdě prosazovat to, abychom zavedli povinné průběžné vzdělávání soudců a státních zástupců. Justiční akademie, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, již dostala ode mě tento úkol, aby tento systém připravila v co nejkratší době. A jsem připraven jako ministr spravedlnosti hájit pozici, že zavedení povinného vzdělávání soudců není zásahem do jejich nezávislosti, jak někteří soudci podle mého názoru chybně tvrdí.
Bez celoživotního vzdělávání soudců nebudeme mít rychlou a kvalitní justici. A přestože se velká část soudců dobrovolně vzdělává a já jim za to děkuji, tak bohužel ti, kteří dělají mnohdy ty opakované chyby a problémy celému systému, tak na těch školeních nepotkáte. Tak je to logické. Takže kdo jiný by se měl podle mého názoru povinně vzdělávat než lidé, kteří mají plat téměř 200 000 korun v průměru měsíčně a kteří mají jistotu výkonu své funkce až do sedmdesáti let. Myslím, že to není něco, co by bylo neospravedlnitelné, pokud jim (to) chceme uložit.
Chci také, aby se zvýšila prostupnost mezi právnickými profesemi, protože konkurence osobností a odborníků určitě spíše kvalitu zvýší, než jakési uzavírání do pomyslných cechů.
Musíme a budeme dbát i na odpovědnost za fungování soudců a státních zástupců. Já jsem se rozhodl, že budeme důsledně vymáhat škodu vzniklou zaviněním nebo porušením povinnosti ze strany soudců a státních zástupců. Mimo jiné proto prodloužíme promlčení regresní náhrady, tedy doby, po kterou je možné požadovat po soudci nebo státním zástupci náhradu škody, kterou svým nezákonným konáním nebo opomenutím způsobil. Dnes je tato lhůta krátká. Stává se, že se sice zjistí, a dokonce soud konstatuje, že došlo k pochybení soudce nebo státního zástupce, že tam byla chyba, byla škoda a stát ji zaplatil. No, ale už ta lhůta je tak krátká, že když se to zjistí po šesti letech nebo po sedmi, kdy ten spor skončí, tak už nemůže nikdo po nikom nic vymáhat. Tak to změníme. Nově by ta lhůta měla být deset let.
Slíbili jsme, že provedeme důkladné zhodnocení fungování exekučního systému a systému oddlužení. Navrhneme opatření, která posílí spravedlnost a efektivitu. Já vím, že dluhy se mají platit a myslím si, že by to tak mělo být ve slušné společnosti. Současně ale je třeba, aby při jejich vymáhání nedocházelo k excesům, nezákonnostem. A musíme také zlepšit fungování chráněného účtu, o tom už jsme dohodnuti s panem poslancem Nacherem. Ten účet tak, jak je dnes v zákoně nastaven, v zásadě nikdo nevyužívá, protože je prakticky nepoužitelný. A my to musíme rychle změnit, aby se lidé neskrývali v šedé zóně a aby ti, kteří jsou v exekucích, využívali běžné účty a fungovali, pracovali a odváděli daně.
Zásadní téma pro tuto vládu je svoboda projevu. Padlo to tady několikrát z úst vládních kolegů. Já budu usilovat o to a budu určitě chtít, abychom zamezili zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory a veřejné postoje.
Svoboda projevu, bylo to tady zmíněno, je nedotknutelná. A trestní právo nemá být a nesmí být nástrojem k trestání názorů, třebaže ty názory jsou menšinové. Bez svobody slova není a nebude demokracie. Stejně tak musíme chránit soukromí občanů. Já nechci, aby někdo kontroloval zprávy, které si soukromě posíláte se svými rodinami. A nechci, aby tato země se stala zemí, kde bude řádit Velký bratr.
Na posledním místě uvedu něco, co možná je nejzásadnější, a to je demokracie. Demokracie jako vláda lidu. My bychom rádi společně odstranili dluh, který je tady už po desetiletí, tedy to, že nemáme zákon o celostátním referendu. Tedy občané o klíčových otázkách veřejného významu nemohou rozhodnout přímo, pouze ve volbách a my bychom jim toto právo rádi dali. Dopředu jsme se zavázali, že referendum neumožní hlasování o vystoupení z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance. Nicméně ta podoba referenda tak, jak bude navržena a bude na debatě, která doufám, že povede k tomu, že byť pro tento zákon potřebujeme ústavní většinu, tedy nestačí pouhé hlasy vládní koalice, že společně přesvědčíme potřebný počet hlasů, že právo rozhodovat nemá náležet jen poslancům, ale v těch výjimečných případech mají o tom, zda si přejí rozhodnout přímo, rozhodnout voliči a mají právo v tomto hlasování se vyjádřit přímo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí ministr dopravy, pan Bednárik. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. A připraví se pan ministr Plaga.
Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milé kolegyně, milí kolegové, vystupuji dnes před Poslaneckou sněmovnou s plným vědomím odpovědnosti vůči občanům České republiky. Doprava je totiž pro většinu z nich každodenní realitou. Není to abstraktní téma a ani politická teorie. Je to služba, kterou lidé využívají každý den. Občané od rezortu, které teď a tady reprezentuji, očekávají výsledky. Očekávají, že při přesunu z jednoho bodu do bodu jiného za pomoci libovolného módu dopravy bude zajištěna jejich bezpečnost, plynulost přesunu a spolehlivost dopravních systémů.
Rozvoj dopravní infrastruktury zajistíme jedině smysluplnými investicemi. Doprava není ideologie. Jsou to prostá fakta, kde fungují fyzikální veličiny jako čas, vzdálenost a hodnota za peníze.
Doprava je taky služba. Je to služba rodičům, kteří vozí děti do školy. Je to služba lidem, kteří každý den dojíždějí za prací. Je to služba lidem se zdravotním postižením, pro které je mobilita otázkou fungování ve společnosti. Je to služba firmám, které potřebují dostat své zboží včas a za konkurenceschopné náklady k zákazníkům. A je to také služba regionům, které bez kvalitního dopravního spojení ztrácejí šanci na rozvoj.
Když doprava funguje, málokdo si ji vůbec všímá. Když selže, pocítí to celá země, a to okamžitě. Výstavbu dopravní infrastruktury nelze řídit v rytmu volebních období. Nerozhoduje jeden ministr ani jedna vláda. V dopravě rozhoduje kontinuita, předvídatelnost a důvěra. Proto je dnešní hlasování o důvěře vládě z pohledu dopravy mimořádně důležité. Nejde o politický souboj. Jde o schopnost státu držet dlouhodobý udržitelný směr a tempo. Tohle není sprint, tohle je maraton, tohle není stříhání pásek nebo klepání základních kamenů. Tohle je prostě těžká práce. Rozhodnutí, která dnes činíme, budou ovlivňovat život lidí ještě za deset, dvacet i třicet let. ***
