Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
A konkurenti byli vytlačeni z trhu ne kvalitou, ne cenou, ne férovou tržní soutěží, ale pravidlem, regulací stanovenou zde bez řádného odůvodnění. Toto prosadilo hnutí ANO.
Před tím tehdy varoval ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch. Ten je opět ministrem zdravotnictví. Dnes zde sedí, žádá o důvěru a já věřím, že si sám dobře uvědomuje, jak velkou pravdu měl, když říkal, že se budou pojišťovny domáhat od státu odškodného kvůli ušlému zisku. A zatím soudy nepravomocně i rozhodly, že stát skutečně má platit stamiliony korun. Vypadá to aktuálně na minimálně 260 milionů korun. A to je konkrétní odpovědnost poslanců hnutí ANO, kteří to odhlasovali.
To hlasování je veřejně dohledatelné. Dá se to rozpočítat na konkrétní miliony, které by měl zaplatit každý, kdo to tehdy prosadil. Jasná škoda. Jenom budeme čekat, jak to bude nejspíš narůstat. Vypadá to totiž, že ta částka, těch zhruba 260 milionů, zdaleka není finální. To jsou konkrétní peníze, které chybí veřejným rozpočtům. Náš stát je zaplatí. Tohle jsou miliony, které nepůjdou na školky, nepůjdou na skutečnou péči o pacienty ve zdravotnictví a nepůjdou na podporu dostupného bydlení. A je to odpovědnost hnutí ANO. A ti poslanci, kteří to tehdy prosadili proti vůli svého ministra, tady stále jsou a třeba budou ve správní radě VZP, třeba budou rozhodovat o miliardách, které právě přes tuto naši největší pojišťovnu tečou.
Jak máme věřit, že tato vláda posune naši zemi dopředu, když ani v této elementární, naprosto jasně prokázané, soudy už projednávané věci není schopna vyvodit odpovědnost? Právě to, jaké bude personální obsazení té správní rady VZP, ukazuje, že v hnutí ANO se odměňuje loajalita, nikoliv řádná péče o veřejné prostředky. A mě to štve.
Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, tato vláda bude mít velice konkrétní dopady na životy lidí a já vím, že si mnozí její členové uvědomují tu odpovědnost. Motivace mnohých jsou určitě dobré, jenže ten celek, to, jak Andrej Babiš ohýbá pravidla, nakonec stejně zapne zpětný chod. A i vy, kteří leccos budete myslet dobře, to málokdy prosadíte.
Všichni občané naší země si mohou ta fakta, která jsem právě říkala, ověřit.
Pane premiére, vy žádáte o důvěru. Nevím, nakolik jste právě s námi v této místnosti, i duchem... (Obrací se za sebe k premiéru Babišovi.) Pan Andrej Babiš něco hledá na mobilu. Já to chápu, že to není příjemné toto poslouchat. Jenže celý náš stát, celá naše společnost stojí na tom, že pravidla mají platit pro všechny.
Pravidla se nesmí ohýbat takovýmto způsobem, jaký naznačují právě popsané kauzy. To je pro naši společnost to riziko, které nás může ohrozit hůř než třeba ten azbest. Ohrožení demokracie není něco abstraktního, vzdáleného. Demokracie se nerozpadá ze dne na den náhle jedním hlasováním. Ne, rozpadá se pomalu právě tím, že jsou umožněné takovéto kauzy a ti lidé pokračují. Pak občané přestávají věřit, že stát hraje fér, že pravidla jsou vymáhána, že pravda ještě něco znamená a že zranitelní se mají skutečně chránit, že se na ně fakt nemá útočit.
Včera jsme tady slyšeli v tomto duchu taky slova, s kterými by se dalo souhlasit o nerozdělování společnosti. Ale jak to bylo, pane Andreji Babiši, když jste lhal o nastěhovávání migrantů do chalup ze strany naší strany? Co to bylo jiného, než ukázkové rozdělování společnosti? Nikdy jsme za to neslyšeli slůvka omluvy nebo poučení, že tohle už bylo moc.
Tohle jsou činy. A krásná slova různých poslankyň, poslanců, ministrů nezakryjí, že takto se zakrývají ty kauzy týkající se konkrétních penězovodů, konkrétních zakázek a konkrétního byznysu. A tady jsme v neuralgickém bodě, byznysu, který je pro Andreje Babiše v plusu díky státním dotacím a zakázkám. A to je ten úplně klíčový uhelný kámen.
O naši důvěru žádá vláda, která je od začátku založená na střetu zájmů a na předstírání toho, že brát z kapes lidí vlastně nevadí, když se na to moc nepřijde, a když se na to přijde, tak se budeme tvářit, že se to vlastně skoro nestalo. Je založená v tom principu na ohýbání pravdy. A navzdory tomu, že mnohé věci rétoricky působí a budou působit dobře, navzdory tomu, že řada lidí, kteří v této vládě usednou, jsou schopní lidé, tak většinu své energie nebudou mít povolenu, aby vynaložili na to, aby zlepšovali život lidem, aby je chránili.
Už teď po pár týdnech vidíme, že tato vláda, vláda Andreje Babiše, která všechno zhorší, většinu energie pálí na to, aby chránila sama sebe. Je to koalice nevydávání, je to koalice vysvětlující akorát své skandály a kauzy. A to jediné, co jí k tomu slouží, je ohýbání reality.
Proto nebude zbývat - a ani teď nezbývá - čas ani chuť řešit skutečné výzvy, problémy rodin, seniorů, pacientů, pracujících i pečujících. Tohle jsou extrémně obtížné věci.
Třeba situace pečujících, jak ji zmínil pan ministr včera ve svém projevu, je roky tíživá. Myslím, že jsme se všichni v tom minulém období, řekla bych, i rukou společnou tady snažili opět to o kus zlepšit, systémově posunout. Sleduji i nového pana poslance Pláteníka, s kterým jsme také na té jedné konkrétní věci spolupracovali a s panem ministrem Jurečkou tehdejším. Situace pečujících je něco, co bude vyžadovat extrémní množství pozornosti, energie. Ale tu bude brát zakrývání vládních kauz a lhaní o tom, jak jsou věci doopravdy.
Já bych si velmi přála, aby problémy lidí, kteří počítají každou korunu, problémy samoživitelek, které čekají měsíce na místo ve školce, byly na prvním místě.
Ale to fascinující téma je, že navzdory tomu, že vlády - a teďka to je obecné, jako je tato vláda Andreje Babiše nebo obdobné vlády, jako je vláda Viktora Orbána, velice rády mluví o rodinách, o tom, jak jsou základem společnosti, ale konkrétně už nedodají nic. Protože realita je ta, že rodiny potřebují systémová předvídatelná řešení, aby si mohly vybrat podle sebe, podle svých potřeb, podle svých hodnot. Jenže namísto třeba záruky toho, že tato vláda bude rozšiřovat místa kvalitní péče pro malé děti, aby si rodiny mohly skutečně zvolit, jak budou slaďovat svou rodinu a kariéru, jak se budou věnovat práci a péči, tak třeba slovo dětské skupiny v programovém prohlášení této vlády vůbec nenajdeme. Obávám se, že se budou maximálně nabízet jednorázové dárky, dárečky místo těch pracných dlouhodobých řešení. Jenže to rodiny chtějí, funkční stát, který jim zajistí, že když dítě má třetí narozeniny, tak skutečně může druhý den do té školky nastoupit. ***
