Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Je napsaný a schválený na základě 70 projektů otestovaných napříč celou naší republikou. Jsou to expertní recepty prověřené praxí, proto rádi vysvětlíme, proč je ten zákon namodelován přesně tak, jak je. Ale to nic nemění na tom, že budeme nasvětlovat jakékoliv kšefty, jakékoliv machinace, které se objeví. Nebojíme se říkat pravdu, jsme Piráti, říkáme jí roky a říkáme proto i teď, nemůžeme si dovolit další chaos, další experimenty s budoucností nás všech, další rozhazování ze státní kasy bez strategie a bez myšlenek na budoucnost. Česko potřebuje za čtyři roky mít 200 000 nových bytů. Potřebuje pravidelně rostoucí rodičovský příspěvek, investice do rodin v podobě dětských skupin a kvalitních školek i pro dvouleté děti, aby si lidé zkrátka mohli vybrat a taky potřebuje kvalitní protimafiánské zákony.
My jsme to nabídli, nabídli jsme konkrétní zákonná řešení. Jsou to tisky, které mají čísla 4, 5, 6, 7, nahráli jsme je hned po začátku tohoto volebního období. Ale to, že Česko také potřebuje stopnutí nelegálních dotací do holdingu, to musí zařídit vláda Andreje Babiše. To je ten paradox. A stejně tak vrácení 7,5 miliardy z těch neoprávněně čerpaných dotací a zakázek, to také zatím Andrej Babiš nevrátil. A i když má v ruce mobil, tak si asi QR kód teď nakliknout nechystá. Takže navzdory spoustě hezkých slov, navzdory všemu, co tady v té souvislé řadě, kterou si zcela nestandardně vláda zajistila, včera zaznělo, je zjevné, že tato vláda nechce skutečně chránit lidi, chce chránit sama sebe před vyšetřováním, před odpovědností, před důsledky vlastních rozhodnutí. Takové vládě já důvěru vyslovit nemohu.
Už teď je zjevné, že vláda Andreje Babiše, i na základě toho, co jsem tady vyjmenovala, jaké jsou ty důvody, jaké jsou ty kauzy, věci jenom zhorší. Bohužel to může být ještě těžší, než si nyní představujeme, ale my jsme připraveni jako Piráti sehrát klíčovou roli v té příští vládě, v té vládě, která určitě přijde. Ve vládě bez Andreje Babiše, protože jinak se Česko nikdy neposune dopředu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedkyni poslaneckého klubu Pirátů paní Olze Richterové za její vystoupení.
Připomínám, že projednáváme žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 13. ledna tohoto roku na 5. schůzi Poslanecké sněmovny před otevřením rozpravy. Proto není možné dávat v tuhle chvíli faktické připomínky. A všichni, kteří jste mi je tam dali, tak všem jsem ty faktické připomínky musel zrušit.
Dalším, kdo je přihlášený s přednostním právem, je pan předseda KDU-ČSL, pan Marek Výborný.
A ještě, než začne, rád bych omluvil paní poslankyni Barboru Urbanovou z celého dne ze zdravotních důvodů. A informace je tady ještě jedna. Omlouvá se předsedkyně poslaneckého klubu STAN, paní poslankyně Šebelová od 10 do 13 hodin z jednání a v tu chvíli bude výkonem přednostního práva pověřena místopředsedkyně poslaneckého klubu, paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Pane předsedo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané, nacházíme se u bodu, který patří určitě k těm nejzásadnějším v době celého volebního funkčního období této Poslanecké sněmovny. Vláda, vláda Andreje Babiše přichází s žádostí o vyslovení důvěry. Možná bych ocenil i to, že tady je naprostá většina ministrů, i pan premiér je osobně přítomný a skutečně tedy vyslechne naše proslovy. Já bych také byl velmi rád, kdyby ty dotazy, které uslyší ode mě, ale i od dalších kolegů z poslaneckého klubu KDU-ČSL, tak aby také na ně dokázal taky reagovat a odpovědět. Nacházíme se totiž v poměrně složité, a všichni to víme, v mezinárodně politické situaci a je zcela zásadní, kdo tuto zemi vede, kdo této zemi vládne, kdo reprezentuje každého občana, každého z vás v zahraničí, kdo hájí naši bezpečnost, bezpečnost našich rodin, zájmy našich občanů. Z řady důvodů, které tady nakonec zaznívaly i včera v projevech, tak já musím jednoznačně konstatovat, KDU-ČSL nemůže vyslovit důvěru vládě Andreje Babiše, není to naše vláda, nedokážeme podpořit to, co je v programu a těch důvodů je celá řada. Já se tady pokusím teď některé znovu připomenout a zdůraznit.
Ten první důvod bych mohl označit jednoduchými dvěma slovy. Možná nebezpečné mlčení. Připomněl jsem v první větě, že zahraniční a bezpečnostní politika jsou skutečně pro tyto dny, příští týdny a měsíce zcela, zcela zásadní, přesto v programovém prohlášení vlády, když si ho podrobně přečtete, tak nenajdete ani jednou slovo Rusko, které je, a já věřím, že se na tom snad všichni shodneme, byť mám jisté pochybnosti minimálně o jednom členovi, koaličním členovi této vlády, tak se shodneme, že je opravdu zásadním ohrožením a nebezpečím nejenom pro Českou republiku, ale i pro Evropu a svět jako takový. Přesto asi zbabělost, nevím koho, premiéra, nedovolila to, aby se toto jednoznačně propsalo jasně a srozumitelně do programového prohlášení vlády. Ano, oceňuji pana vicepremiéra za to, že navštívil minulý týden Ukrajinu, to je jistě v pořádku, ale to, co já vnímám, je zatím velký chaos v zahraniční politice a ve vyjádření jednotlivých koaličních partnerů.
Ten ostudný, hanebný projev předsedy Sněmovny Tomia Okamury, je toho jasným důkazem. Jak je možné, že v Kyjevě, kde v tu chvíli je delegace českého ministra zahraničí, tak poslanec ze stejného poslaneckého klubu bude označovat Severoatlantickou alianci za viníka války. Vždyť je to úplně absurdní. Všichni cítíte, vnímáte ten chaos, který v této zahraniční politice je. A myslím, že tohleto není obraz, který nám dělá čest v zahraničí, poškozuje Českou republiku, u našich zahraničních partnerů, vytváří velké nejistoty, a to je jeden z důvodů, proč nemůžeme dát této vládě důvěru. Nebezpečné mlčení.
Druhý důvod je zcela nabíledni. A když jsem včera tady seděl celou dobu a pečlivě poslouchal projev premiéra Andreje Babiše, tak se mi to znovu potvrdilo. Vláda slibuje všechno všem. Ty sliby, když je napočítáme a dělali to ekonomové, rozpočtáři, makroekonomové, dostaneme se na částku za celé čtyři roky vysoce převyšující 700 miliard korun. Jsou to sliby, které ročně budou stát státní rozpočet, dámy a pánové, řádově vyšší desítky, možná nižší stovky miliard korun. To je určitě dobré a rádo se to poslouchá. Já věřím, že i veřejnost tomuto tleská, ale já se ptám, kdo ten rozpočtový armagedon ve finále zaplatí. Budou to příští generace? Budou to generace našich dětí, našich vnoučat? Protože to prostě nemůže vycházet. A já se ptám Motoristů, ptám se, pane předsedo, pane vicepremiére, Macinko, vás, toto je v souladu s programem vašeho hnutí, s tím jste vstupovali do vlády, že půjdete cestou rozpočtového armagedonu? To znamená, ta rovnice, která nikdy nemůže vycházet. Výdaje v řádu desítek, stovek miliard. A ta vaše zcela nesmyslná představa o tom, že to zaplatíte tím, že si došlápnete na šedou ekonomiku? To jsou jednotky miliard korun, říkají vám to všichni ekonomové, prostě toto nemůže vycházet.
Nemůžete slibovat snižování daní na straně jedné, nemůžete podvazovat příjmy státního rozpočtu a na straně druhé slibovat nové výdaje, nové výdaje v řádu desítek miliard korun. ***
