Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
Třetí věc, kterou musím tady zdůraznit, já se jí pak dotknu ještě dál ve svých slovech. Pro lidovce, pro křesťanské demokraty, rodiče, rodiny byli vždy na prvním místě a bude tomu tak i nadále. Proto jsme ve velkých rozpacích a opravdu nevidíme rádi to, že na straně jedné v programovém prohlášení vlády čteme o tom, jak vláda chce rodiče, rodiny podporovat, a na straně druhé vidíme naprostou destrukci expertů a odborníků, kteří se věnovali ochraně práv dětí, kteří se věnovali rodinné politice na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Šest set odborníků, expertů, vám to napsalo, pane ministře Juchelko, přesto jdete cestou absolutní destrukce prorodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. A to považujeme za velké nebezpečí. A pak tedy znamenají to, že slova v programovém prohlášení vlády jsou pouze prázdnými hesly, ničím jiným.
Čtvrtý důvod, svoboda není samozřejmost. O tu svobodu jsme povinni i na základě slibu, který jsme jako poslanci a vy jako ministři, členové vlády, také skládali, když jste byli jmenováni panem prezidentem, tak se musí pečovat. Jedním ze základních atributů svobodné demokratické společnosti jsou nezávislá média, mám na mysli nezávislá veřejnoprávní média a pokud tady slyšíme o tom, že budeme rušit koncesionářské poplatky, což určitě může být legitimní nástroj, ale tak já se ptám, za prvé, kde na to vezmete v tom státním rozpočtu ty další miliardy korun, na to, aby veřejnoprávní média mohla nějak fungovat. A bude to potom znamenat to, že ten rozpočet bude závislý na vůli ministra vlády, premiéra a ta média budou, ať už přímo či nepřímo podvázána tím, že by měla poslouchat, měla by hovořit tak, jak si bude přát jakákoliv vládní konstelace. To se nejedná jenom o vaši vládu, jedná se o jakékoliv další budoucí vlády. Toto považuju za velké nebezpečí, a proto znovu říkám, lidovci nemohou dát této vládě důvěru.
A pátý důvod, ten bych tady nejraději úplně pominul, ale bohužel je potřeba říct, a řekl bych, že u standardní vlády, u standardního demokratického vládnutí by tohle tady vůbec být jmenováno nemělo, ale prostě pravidla musí platit pro všechny. Mnohokrát v minulých dnech, u různých kauz, vyjádření osoby Filipa Turka a dalších, se ukázalo, že tato vládní koalice je v zásadě v tuto chvíli postavena na příslibu právní beztrestnosti. Připomínám, že nás v nejbližší době bude čekat hlasování o vydání či nevydání dvou předsedů koaličních stran k pokračování trestního řízení. KDU-ČSL vždy stála a bude stát na straně právního státu a rovnosti před zákonem. Není to tak, že bychom si tady všichni měli být rovni, ale někteří si jsou rovnější, ale bohužel takto to v tuto chvíli je. Před tou spravedlností, pane premiére, pane předsedo Okamuro, prostřednictvím předsedajícího, protože vy nejste člen vlády, tak před tím skutečně neutečete. V okamžiku, kdy pozbudete mandát člena Poslanecké sněmovny, tak ta spravedlnost stejně bude pokračovat v tom bodu, kde pravděpodobně bude vůlí sto osmičky přerušena. Ale toto považujeme za zbabělost a nerovnost před zákonem, a proto KDU-ČSL nemůže této vládě vyslovit důvěru.
Když jsem si otevřel programové prohlášení vlády, tak v první větě, dámy a pánové, si dovolím citovat slova: "Česká republika stojí na prahu období, kdy je nutné obnovit důvěru občanů ve stát a jeho instituce." Když pominu to, že tady už od okamžiku jmenování vlády je vykreslovaná Česká republika jako spálená země, což je daleko, daleko od skutečnosti a reality, tak já se ptám, kde ta důvěra a jak je narušena, když vláda toto programové prohlášení minulý týden schválila a dva dny poté, dva dny poté jeden z klíčových představitelů, pan vicepremiér Macinka, začal veřejně zpochybňovat ústavní instituce, nestrannost ústavních soudců. No, to je něco šíleného. Ústavní soud, který je posledním a nezávislým garantem ústavnosti a ústavních principů v České republice, tak jeho nezávislost je zpochybňována předsedou koaliční strany a vicepremiérem této vlády. Tak, jak tyto dvě věci jdou dohromady? Na straně jedné chcete obnovovat důvěru ve stát, v jeho instituce a tu důvěru sami popřete flagrantním způsobem dva dny poté, co programové prohlášení vlády schválíte, pokud chce vláda obnovovat důvěru občanů ve stát, pak by měla začít u sebe, vážené ministryně, vážení ministři, pane premiére, a to u respektu, k ústavnímu pořádku této země.
Důvěra občanů ve stát se ale netvoří jenom ve vztahu k institucím, ale tvoří se v každodenním životě, v životě rodin a tak dále. A právě tam začínají první kroky této vlády velmi vážně selhávat. Už jsem tady hovořil o té nelichotivé vizitce kroků nového ministra práce a sociálních věcí. Své vládnutí jste zahájili personálními zásahy, odchody odborníků, kteří se dlouhodobě věnovali pomoci ohroženým rodinám a dětem, místo, abyste navázali na funkční a dobrou práci pana ministra Jurečky. Tyto kroky vyvolaly vážné obavy napříč odbornou veřejností a znovu připomenu, vedly k výzvě přibližně 600 organizací pracujících s dětmi a rodinami po celé České republice. Varují před neuváženým oslabováním systému podpory tam, kde je nejvíce potřeba, a to jsou rodiče, to jsou rodiny. Za naší vlády jsme rodiny podporovali měřitelnými kroky - zvýšení rodičovského příspěvku na 350 000 korun, podporou dětských skupin, zavedením možnosti vyřídit rodičovský příspěvek, on-line, prosazováním lepšího slaďování rodinného a pracovního života, navýšením přídavku na dítě, zjednodušením náhradní péče o děti, podporou pěstounů i narovnáním rodičovského příspěvku pro vícerčata.
Pokud ale nová vláda tyto oblasti oslabuje hned na svém začátku, pak tím vysílá bohužel jasný signál, že rodina a rodiče pro ni nejsou skutečnou prioritou, ale jenom prázdným heslem. Je zvláštní, že na tyto experty, odborníky, se peníze nenajdou, ale na opravdu ostudnou trafiku pro různé vládní zmocněnce nebo někoho, kdo má jakoby kvazi někde řídit Ministerstvo životního prostředí, tak na to peníze máte, na to peníze najdete. Ale na to, aby skutečně experti, kteří tady působí dlouhodobě napříč vládami, ministry, kabinety, tak na ty peníze nejsou.
Vláda dále ve svém programovém prohlášení hovoří o zdravých veřejných financích. Já už jsem tady zmínil, ale tohle to je důležité skutečně připomenout, o návratu k vyrovnaným rozpočtům a o odpovědném hospodařením státu. Když se ale podíváme na konkrétní návrhy, vidíme spíše katalog slibů ve stylu dáme všechno všem, kdekomu zvýšíme platy, nástupní platy. Ta čísla tady opakovaně zaznívala. Mluvíte i v souvislosti už se státním rozpočtem na rok 2026 o převedení poplatků pouze na stát, o vyšších valorizacích důchodů, zastropování odvodů OSVČ, zvýšení rodičovského příspěvku, obnovení školkovného, návratu slev na jízdném a tak dále, a tak dále. Jsou to všechno líbivé položky, ale jaký je stav příjmové strany státního rozpočtu, státní kasy? Toto nejsou drobné položky, to jsou desítky, nižší stovky miliard korun ročně. Přesto vláda tvrdí, že současně nebude zvyšovat daně. Tak já se ptám, jestli ten rozpor vidím jenom já, nebo jestli ji vidíte i vy všichni. Kde se na to vezme? A dovolím si tady opět citovat. Vláda bude tato opatření financovat z úspor na provozu státu. Podepisuju, skvěle, jsem zvědav, kolik dokážete na tom provozu skutečně ušetřit. Jako bývalý ministr o tom něco vím. S efektivnější správy daní, souhlasím, potírání šedé ekonomiky, souhlasím. I experti, ekonomové, a myslím, že paní ministryně Schillerová to moc dobře ví, hovoří o jednotkách miliard korun, maximálně nižších desítkách, spíš jednotkách. Čili jsem přesvědčen o tom, že i vy sami coby zhotovitelé programového prohlášení vlády, tomu nemůžete věřit. Přitom fráze zdravé veřejné finance, to by neměl být pouhý slogan, ale každodenní odpovědnost za rozhodnutí, která mají dopad na budoucnost této země, jestli vláda opravdu začne všechny tyto sliby naplňovat, aniž by řekla, kde to reálně zaplatí a nezavede opatření ke zvýšení příjmů, pak neobnovuje důvěru ve stát, ale systematicky ho podkopává. Účet za tento rozpočtový armagedon totiž nakonec nepřijde vládě. Ne vám, ne premiérovi Babišovi nebo paní ministryni Schillerové. Ten účet přijde našim dětem a našim vnukům. A to je to, co je velmi nebezpečné, protože samozřejmě vy tu odpovědnost neponesete.***

