Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a vrátíme se ke standardně přihlášeným. V dalším pořadí vystoupí pan poslanec Ženíšek, připraví se pan poslanec Jurečka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já jsem ty hlavní důvody, proč nemůže mít tato vláda naši důvěru, zmínil včera na tiskové konferenci poslaneckého klubu. Pokusím se tedy na základě několika oblastí vysvětlit, proč jsme přesvědčeni, že tato vláda nebude dělat správné kroky pro tuto zemi, a proto nemůže mít naši důvěru. Já jsem schválně čekal a včera jsem pozorně poslouchal jednotlivé výstupy členů vlády a očekával jsem, že se tam dozvím něco ještě více, než je v samotném programovém prohlášení. A je pro mě opravdu zarážející, že v situaci, kdy se Evropa nachází v nejhorší bezpečnostní situaci v tomto století, tak ať už po přečtení programového prohlášení nebo po poslechu všech členů vlády včera za situace, kdy nám Rusko otevřeně vyhrožuje a kdy deklaruje, že chce svět, který my nechceme, že chce svět před naším vstupem do NATO, tak tam nikde není zmínka ani v těch proslovech, že Rusko je hrozba pro Evropu anebo že je agresorem v současném bezpečnostním prostředí Evropy.
Já chápu, že budete namítat, že jste již něco k tomu řekli nebo že jste to vysvětlili nebo že řeknete pravdu, kterou my tady všichni víme, že to říkat nemůžete, nebo že to v tom programovém prohlášení prostě být nemůže, protože máte koaličního partnera, který to říkat nemůže, nebo to tam zkrátka v tom programovém prohlášení mít nechce. Ale přistoupili jste, předstoupili jste před tuto Poslaneckou sněmovnu s programovým prohlášením, žádáte s ním o důvěru své vlády a v tom programovém prohlášení to zkrátka chybí.
Během těch vystoupení včera zaznívaly spíše floskule, že chcete mír v Evropě, chcete zachovat mír v Evropě. To chceme všichni, ale nějakou jasnou strategii, jak k tomu chcete přispět, tak jste nám zatajili nebo jste ji dosud nezmínili. Pokud tedy tou hlavní strategií, jak zachovat mír a bezpečnost v Evropě, není ministr obrany, co nesmí říkat, co si myslí, pokud to nejsou povinné návštěvy všech členů vlády do Bratislavy, která nás asi před vším ochrání, nebo pokud to není propaganda ruské strany z úst předsedy Sněmovny. My vnímáme obranu a vnímali jsme to i v té naší vládě jako závazek, ke kterému jsme se jasně hlásili, a tento závazek dle našeho názoru tato vláda, která žádá o důvěru, tak odmítá převzít, a vláda je v tomto směru pro nás naprosto nezodpovědná a chová se nekompetentně.
Stejně tak plochá nebo slabá je dle mého názoru i oblast zahraniční politiky. Místo silné Evropy třeba, tak je nám nabízeno partnerství s Ficem a Orbánem. Je tady stále příklon k něčemu, co v praxi nefunguje, neexistuje to a stále, pořád po tom toužíte. To je ta V4, místo nějakých alespoň příklonů k nějakým hodnotám, tak slyšíme ticho a místo odvahy tak je tady pouze kalkul, který se nejenom vám jako celé vládě, ale celé České republice, tak se brzy vymstí. Nemá cenu zmiňovat, že stále čekáme na nějaké prohlášení směrem k Grónsku nebo podpoře Dánského království. Toho se asi nedočkáme, ale zato jste už stihli, přestože ještě nemáte důvěru, rozprášit třeba zkušené diplomaty na pozicích vrchních ředitelů na Ministerstvu zahraničních věcí. Ale tomu se chci věnovat až zítra během interpelací.
Česká republika není, co se velikosti týče, ani Polsko, nemá tak velkou ekonomiku jako Německo, nemáme jaderné zbraně, jako třeba Francie, a tím jediným, co máme nebo můžeme používat v zahraniční politice nebo v obraně, tak je naše důvěryhodnost, předvídatelnost a tu dle našeho názoru nebo kvůli této vládě ztrácíme. Slabá diplomacie a slabá obrana znamená slabý stát a slabý stát si v dnešním světě rozhodně nikdo z nás nemůže dovolit. A i z těchto důvodů jaké jsem uvedl předtím a uvádím teď, tak tato vláda nemůže získat naši důvěru. Těch rozporů nebo ta nedůslednost, která nebyla pak ani napravena třeba v těch jednotlivých výstupech členů vlády, tak nalezneme mnohem více i v dalších kapitolách programového prohlášení. A jeden z takových třeba příkladů, který ještě si dovolím zmínit, tak je kapitola týkající se vědy a výzkumu, kde naopak je řada cílů, které bych já sám osobně velmi rád podpořil, kdyby se nám je nepodařilo splnit a prosadit už v loňském roce. Mám na mysli třeba změnu metodiky hodnocení nebo změnu daňových odpočtů pro firmy, které chtějí investovat do svého vývoje nebo výzkumu, a jsou uvedeny v programovém prohlášení jako jedna z priorit. Uvádím to záměrně na závěr svého vystoupení, protože to ukazuje na jednu věc. Tato vláda nemůže být brána naprosto vážně, protože i ona sama nebere vážně svoje programové prohlášení, protože si ho po sobě ani nepřečetla. (Potlesk poslanců opozice.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak přeji hezké poledne. A jako další vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.
Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré poledne. Vážený nepřítomný pane premiére, vážení členové vlády, já na úvod budu stručný a pak některé věci rozeberu detailu. Řeknu vlastně úplně jednoduše, proč této vládě důvěru prostě dát nemohu já ani moji kolegové z klubu KDU-ČSL. Což není překvapivé, ale já jenom shrnu vlastně to nejpodstatnější, protože prostě tato vláda a poslanci, kteří ji budou podporovat, budou mimo jiné podporovat také to, že nevydají Andreje Babiše a nevydají Tomia Okamuru. Já myslím, že tady i na půdě Sněmovny několikrát zaznělo dokonce i z úst Andreje Babiše, že on je člověkem, který chce být vydán. A v minulosti vydán také byl. A tady není důvod, aby on v kauze, ve které je ta žádost o vydání, aby nebyl vydán. Prostě my poslanci, ani senátoři nemáme být nějakými nadlidmi. A pokud máme mít imunitu, tak já jsem přesvědčen, že pouze na to, co říkáme u tohoto mikrofonu, abychom tady mohli mluvit opravdu svobodně, ale ne na to, co děláme ve svém občanském nebo podnikatelském životě. Na to se fakt imunita vztahovat nemá. A argumenty, že něco běží dlouho, není pravda. Ten soud běží tři roky a je před finále, je před finálním rozhodnutím. Odvolací soud jasně vymezil mantinely. Takže tady premiér této země vlastně svým příkladem říká všem ostatním lidem - když najdete kličky, jak utíkat, uhýbat před spravedlností - tak vlastně já vám ukazuju, že to dělám. A to si myslím, že první zásadní problém, proč vlastně nemůže mít premiér, ani tato vláda důvěru normálně myslícího uvažujícího člověka, protože vlastně to je vzkaz tedy úplně špatně.
Ten druhý důvod je, jakým způsobem vlastně tady nám běží ty další věci, jako je otázka přístupu, podpory v zahraniční politice, někomu, kdo je napaden, kdo se zoufale brání, kdo potřebuje pomoc. A tady to kličkování, to, že prostě není premiér této země - se znalostí toho, že byl členem vlády, byl premiérem, zná všechny související věci bezpečnostní - schopen říct. V takové situaci máme pomoci, máme pomáhat, ano, bavme se o tom, s jakým úsilím, s jakými finanční prostředky. A taková ta kličkovaná, nedůstojná, kdy pro voliče SPD vlastně říká, já jedu na koalici ochotných, ale vlastně ochotný nejsem k ničemu, k žádné pomoci a podobně, to je opravdu věc, která je za mě jako nepřijatelná, naprosto nedůstojná. ***
