Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ale i v tak důležitých otázkách, jako je téma bezpečnosti České republiky. Programové prohlášení se bojí pojmenovat největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, jako je právě ruský imperialismus. V programovém prohlášení také vidíme útok na občanskou společnost pod rouškou boje s politickými neziskovkami. Nová vláda bohužel zapomíná na to, že občanský sektor sehrává důležitou roli v mnoha ohledech našeho života, jako je vzdělání, péče o seniory či sport a kultura.

No, a z pohledu samotných členů vlády hned od začátku vidíme mnoho projevů nekompetentnosti a arogance. Nová vládní většina se chová jako dobyvatelé a každý den ukazuje, že pro ni neplatí pravidla jako pro ostatní. Dodnes není vyřešen premiérův střet zájmů, vidíme ministry, kterým je zakazován vlastní názor, či jsou vymyšleny různé kličky, jak obejít pravidla. Mnohdy to působí až směšně a komicky a skandály a kauzy bohužel ale poškozují Českou republiku.

Ten, kdo z toho má nepochybně radost, tak jsou autoři satiristických podcastů a věřím, že se jim ty scénáře píšou každý den samy. Ale bohužel ke škodě České republiky.

V minulosti jste zde také kritizovali, že ve vládě zasedají ministři, kteří neprošli legitimitou voleb. A sami máte hned tři. Vidíme také hned od začátku, že styl práce bude takzvaně hodně na sílu. Vidíme to hned u prvních zákonů, kdy nerespektujete základní principy, jako je mezirezortní připomínkové řízení či téma RIA v tak zásadních hospodářských otázkách, jako je například nový stavební zákon.

Dámy a pánové, nemohu a nebudu tedy hlasovat pro důvěru vlády Andreje Babiše. Je to koalice o nevydání k trestnímu stíhání a Česká republika v tomto bohužel hraje roli rukojmího na úkor naší bezpečnosti a budoucnosti. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Budeme pokračovat paní poslankyní Svobodovou a jenom poprosím službu při odmazání řečníků, ti řečníci tam zůstávají. Je tady nějaký problém s tím dotykovým monitorem, jestli může někdo z IT. Už mně to dělá problém několik minut, ale pokračujte, paní poslankyně, to vyřešíme my tady. Můžete.

Poslankyně Vendula Svobodová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení vládní zmocněnci, dnes se tady bavíme o tom, proč by nově vzniklá vláda měla nebo neměla získat důvěru. Dovolte mi přidat můj pohled. Podle dostupných predikcí česká ekonomika poroste a naopak inflace se bude držet lehce nad hranicí dvou procent. Poměrně solidní výhled a šance na snižování schodku státního rozpočtu. Taky víme, že bez umazávání deficitu nebo jeho držení na uzdě již v následujících letech nebude možné sestavit státní rozpočet podle stávajících pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Bohužel při pohledu na programové prohlášení vlády se umazávání schodku státního rozpočtu očekávat nedá. Spíše naopak. Přitom se hned na začátku zaklíná odpovědným hospodařením a návratem k vyrovnaným rozpočtům. Státní dluh poroste a s ním porostou i výdaje na jeho splacení.

Finanční trhy to vědí, proto už zvýšily úroky dluhopisů. Výdaje na dluh tedy porostou. Proto nechápu, proč vláda plánuje opatření, která sníží příjmy státu, které tak potřebujeme. Nepomáhá tomu ani lpění na koruně, které také zvyšuje úroky. I politicky nestabilní Slovensko si půjčuje o procento levněji. Už teď je jasné, že návrat Andreje Babiše k moci nepovede - nebo takhle, povede ke zhoršení situace, nikoliv ke zlepšení. Nemá žádná skutečná řešení krize bydlení, ani rostoucích životních nákladů. Jeho politika zanechá běžné lidi v Česku v horší situaci. Nyní vypíchnu pár těch problémových opatření, která jsem vyčetla v programovém prohlášení, první problémové opatření je snížení daně pro firmy z 21 procent na 19; prý, aby vznikla nová pracovní místa. Ta by ale vznikla snáz, kdyby se snížilo daňové zatížení práce, nebo kdyby vláda cíleně podpořila začínající podnikatele a malé a střední firmy.

Víme, že nízkopříjmoví zaměstnanci odvedou na daních víc než ti s vysokými příjmy a tohle snížení o dvě procenta znamená 20 miliard korun ročně, které budou chybět. Pak tu máme prodej firem a akcií, kdy bude vlastně daň nula. Dále tady máme dotované hypotéky. Budeme si říkat, kde jsou teda ta opatření vlastně pro lidi? Protože tyto dotované hypotéky přinesou největší zisky bankám a současným vlastníkům nemovitostí. Hypotéky pro mladé budou sice levnější, ceny nemovitostí naopak vzrostou. Pokud si chcete pořídit bydlení a nevejdete se do podporované škatulky, čekají vás ještě vyšší ceny bytů i vyšší úroky. Tento experiment už si vyzkoušeli v Polsku a nedopadl vůbec dobře.

Zrušení důchodové reformy, další věc. Minulá vláda schválila parametrickou reformu důchodů, která reaguje na demografickou realitu. Nová vláda však realitu odmítá. Čechy tak čekají ještě pár let vyšší důchody, do kterých mohou odejít dříve. Pak nastane náraz do zdi a náhlé snížení důchodu. Část lidí se do práce možná bude muset vrátit v sedmdesátce, aby zaplatili nájem.

Pak tu máme zastavení automatické valorizace daně z nemovitosti, která opět nahrává spíše bohatším obyvatelům, nebo zvýšení limitů pro povinné plátcovství DPH výrazně na 2 miliony korun. Tohle nedává smysl opět pro malé podnikatele. Jsou to všechno výhody pro velké hráče. Skoro jako by v tom byl nějaký úmysl.

My ale budeme osvětlovat kšefty a machinace Andreje Babiše a hnát ho k odpovědnosti. Zároveň však budeme důsledně předkládat jasné plány, jak posunout zemi dopředu a zlepšit život rodinám a mladým lidem. Budu pokračovat dál v bodech, které jsem si vypsala z programového prohlášení.

Máme tu neziskový sektor. Tam, kde stát roky šetří, jelikož ho zastupuje nezisk a pokrývá rychle se měnící potřeby společnosti, vidíme další nevstřícný krok. Vláda chce zřídit veřejný registr dotací, kde by se evidovaly finance pro nezisk. Součástí této evidence má být i označení financování nezisku ze zahraničí. Je vám to povědomé? Ano. Podobné označování zahraničními agenty mají i jiné státy, třeba Rusko, Bělorusko a další země bývalého Sovětského svazu. Od vymezení kategorie už je jen krůček k zákonu nebo nějakému přílepku.

Další krok, který rozhodně nic neušetří, systém ani nezlepší, je vámi navržená oblast vězeňství. Naše věznice jsou už řadu let přeplněné. Navíc chybí personál, bojuje se s nevyhovující architekturou i vysokou recidivou. Denní náklady na chod věznic jsou 36 milionů korun. V programovém prohlášení se dočteme o zvyšování trestních sazeb a kriminalizaci některých dalších deliktů. Vždycky je jednodušší člověka prostě zavřít a doufat v jeho nápravu. Jenže ta se bohužel sama od sebe příliš nekoná. Pokud data ukazují, že tři čtvrtiny vězňů se po propuštění vrací zpátky do vězení, něco děláme špatně. Takže nahrnout do systému další lidi, aby byli někde zavření, nepomůže ani jim a ve výsledku ani nám.

A pak tu máme ještě jednu perličku. A to snížení trestní odpovědnosti. To nám zadělává na další problém. Dodnes totiž neexistuje standardizovaný program pro zacházení s mladistvými vězni. Nebylo by tedy lepší věnovat se stávajícím uvězněným, zlepšovat jejich šanci na nápravu, než jejich počet jen slepě zvyšovat a tím kumulovat problémy, které velká zařízení prostě mají. Tyhle děti, myslím, ty mladistvé vězně, za sebou můžou mít nelehký osud, traumata, cokoliv.

A tím se dostávám vlastně k ohroženým dětem. V programovém prohlášení jsem našla tři vágní body. Tyhle body neříkají, jak konkrétně se věci posunou, ale i tak musím poděkovat panu ministrovi Juchelkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že se tomu tématu tady včera věnoval a chce téma ohrožených dětí řešit. Myslím, že v této části vycházíme ze stejného dokumentu NKÚ o transformaci systému péče o ohrožené děti. A myslím si, že je důležité, že to tady zaznělo už včera, ale teď to shrnu také. Ta transformace začala už před 17 lety. Od té doby se jim pozvolna daří umisťovat děti k pěstounům nebo z velkých zařízení dělat menší komunitní nebo rovnou děti nechávat bydlet v bytech. Hodně to záleží na krajích. Ale co tady stále chybí a je podle mě základ práce, je informační systém, který by snížil administrativu naloženou na pracovníky OSPODu. Od roku 2015 vynaložilo MPSV zhruba 200 milionů na projektech bez jasného výsledku. Vzniklo 32 strategických dokumentů mezi MPSV, MŠMT a MZ, které nebyly vzájemně koordinovány. ***