Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
Poslanec Martin Šmída: Dobrý den, kolegyně, kolegové. V úvodu své řeči si pomůžu variací na scénku z oblíbeného filmu Pelíšky. Kdybych před vás postavil dvě cibule (ukazuje dvě cibule), dvě naprosto identické cibule, ale o jedné z nich vám řekl, že pochází z rodinné farmy, kde se chovají s úctou k půdě, s respektem ke krajině, kde rodina těch farmářů žije s tím venkovem společný život, kdy peníze z výdělku té cibule jdou na hodiny houslí pro dceru toho farmáře, nikoliv na čtvrtou dovolenou v Karibiku nějakého majitele obřího agroholdingu, která z těch cibulí by pro vás byla lepší? Odpoví si každý sám.
Ale jak odpovídá tato vláda, to bohužel víme. Pod líbivými proklamacemi, se kterými by se i dalo souhlasit, se skrývají kroky, které povedou ke ztížení podmínek pro rodinné farmy, pro malé a střední podniky, pro začínající zemědělce. Jsou to kroky, které povedou české zemědělství někam zpátky. Při tom co chtějí lidé od zemědělství? Chtějí kvalitní a dostupné potraviny, chtějí mít na výběr, to znamená podporovat konkurenci. Jen tak se může zvyšovat kvalita a snižovat cena. Podporovat konkurenci znamená podporovat začínající podnikatele, podporovat malé a střední podniky, umožnit srovnání i se zahraničními výrobky. Tohle ale tahle vláda dělat nechce. Chce konkurenci omezovat. A všichni víme, kdo z toho bude profitovat. Občan to nebude a zemědělský sektor také ne.
Ale rezort zemědělství není jenom o produkci potravin, má další důležité úkoly, například, jak se bude pečovat o půdu. Bude se vláda snažit, aby se kvalita půdy zvyšovala? Zpřísní protierozní vyhlášku? Chce postupovat přesně obráceně. A ještě tvrdí, že protierozní vyhláška znehodnocuje půdu. Dámy a pánové, ta eroze znehodnocuje půdu.
A jestli pro vás není dostatečný důvod nějaká elementární úcta k přírodě, krajině, k našim předkům, tak se nechte přesvědčit alespoň čísly. Podle dat Ministerstva zemědělství přicházíme na hodnotě půdy z důvodu snižování její kvality o 4 miliardy ročně. A k tomu vynakládáme dalších 14 miliard na řešení následků spojených s erozí půdy. Čili 18 miliard ročně dohromady.
Naši předkové se musí otáčet v hrobě, když vidí, jak dnes hospodaříme s půdou. Její kvalita se snižuje, organické hmoty ubývá a pesticidů přibývá. Je to smutný pohled. A už teď je jasné, že tato vláda ke zlepšení situace nepřispěje.
A půda je pod tlakem i z jiného hlediska. Ono slibované předkupní právo není nic jiného než omezení práv vlastníků. A položme si otázku, proč chce vláda takto lidem osekat jejich práva a svobody? To si nejspíš nějaký agromamut brousí zuby na skupování půdy. Takové předkupní právo, to je velmi cenná věc, draze vyjednávaná ve smlouvách, málokdy zadarmo. A tady se to prostě nařídí zákonem. A v čí prospěch? Nemusíme si odpovídat. Víme to všichni.
Důležitější je, na koho ty kroky vlády dopadnou negativně. A tady je ten seznam podstatně delší.
Například venkov. Máme v České republice nevyrovnanou životní úroveň, v Praze a ve městech se žije jinak než na venkově. Je tam složitější sehnat dobře placenou práci, ubývá služeb, obchody, pošty, školy, školky, lékaři, zubaři, zhoršuje se dopravní dostupnost, zato přibývá exekucí. Jsou regiony, takzvaná hospodářsky a sociálně ohrožená území, kde jsou objektivní problémy. Kvalita života tam není dobrá. Takové regiony se vylidňují, populace stárne, na základě toho ubývá služeb a tato spirála už se těžko zastavuje. Lidé, kteří tam žijí, jsou potom naštvaní, nešťastní, frustrovaní. A my ze sociologických průzkumů víme, že takoví naštvaní a nešťastní lidé daleko častěji volí strany, které se dnes scházejí v nové vládní koalici. A tak si řekněme, opravdu vláda těmto lidem pomůže, anebo chce více nešťastných a frustrovaných lidí, aby měli více voličů?
Já jsem z moravského venkova, vím, jak se tam žije, a od této vlády nečekám, že by se cokoliv zlepšilo, ale prosil bych, aby to aspoň nezhoršovala.
My Piráti budeme celé volební období vládu hlídat, kontrolovat a zároveň každý den bojovat za dobrá řešení jak pro venkov, pro zemědělství, tak i pro životní prostředí, další důležitý sektor. Životní prostředí, naše krajina, to je to největší bohatství, co máme. Máme ministerstvo, které má za úkol krajinu chránit, chránit rozmanitost fauny a flóry, původní druhy, půdu, vodu, čistý vzduch, ve skutečnosti ty nejdůležitější věci. A ty jsou teď pod tlakem probíhající klimatické změny. A popírání není řešení.
Naše příroda a krajina si zaslouží péči. Pokud začnou kolabovat ekosystémy, je úplně jedno, jaká je sleva na autobus. My tady potřebujeme dostatek čisté vody, čistý vzduch, úrodnou půdu, máme se snažit rozvíjet vodní hospodářství, ale i odpadové hospodářství, mé oblíbené.
Přechod na cirkulární ekonomiku je jedna z největších výzev, kterou před sebou máme. Jako Češi skvěle třídíme odpady. Ale problém není v třídění, ale v recyklaci a v uplatnění těch recyklovaných výrobků. Uvědomuje si to vláda vůbec? Čím se vlastně půlministr životního prostředí zabývá? Personální čistky, chaos, vytváření trafik, nekompetence, zpátečnictví a neschopnost. Nebo je to naopak všehoschopnost a faktická sabotáž celého rezortu?
A na ostatních ministerstvech to nevypadá o moc optimističtěji. Co má třeba dělat ministr dopravy? Snažit se o rychlejší a pohodlnější dopravu, to by mohly zařídit vysokorychlostní tratě. Jak to s nimi bude, to teď nevíme. Co ministr práce a sociálních věcí? Co kroky týkající se důchodové reformy? Nefunkční populismus, který nás v budoucnosti přijde velmi draho. Co má dělat ministr zahraničí? Snažit se o dobré jméno republiky. Ne dělat čistky a ostudu. Co má dělat ministryně financí? Dobře hospodařit, snižovat dluh. Co nás čeká? Dluhové eldorádo. O zemědělství, regionálním rozvoji, životním prostředí už jsme se bavili.
Je v tom vidět jistý klíč, je to pattern, že prostě všechno je naopak, než jak by mělo být. Kdyby tahle vláda jenom přešlapovala na místě, bylo by to ještě dobré. Ale tady hrozí, že naše země bude couvat, že půjde pozadu někam k východu. I na to jsme se snažili upozornit a zdá se, že se to podařilo. Jsem za to rád a určitě na to budeme upozorňovat i nadále.
Tohle je vláda národní destrukce a mezinárodní ostudy. To je vláda zpátečníků. A proto jí nemohu vyslovit důvěru. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Moricová Michaela.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod chci říct jednu důležitou věc. Já oceňuji, že vláda dává jasně najevo, že nechce podporovat návrhy, které by vedly k plošnému sledování soukromé komunikace občanů.
Chat control, tedy povinné skenování soukromých zpráv, považuji za zásadní problém. Všichni chceme chránit děti a bojovat proti kriminalitě, ale masové sledování komunikace všech lidí řešením není. Znamenalo by prolomení soukromí, oslabení důvěry mezi občanem a státem a krok směrem, který by demokratická společnost dělat neměla. ***
