Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.00 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
A přestože vládní většina tady v Poslanecké sněmovně nebyla ochotna se věnovat novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a fakticky tento bod zazdila, tak naštěstí máme horní komoru parlamentu a ta důsledně se k výrokům Tomia Okamury vyjádřila. A je na místě, aby i tady v dolní komoře vyjádření našich senátorů zaznělo jako jejich usnesení, protože Senát Parlamentu České republiky se jako součást Parlamentu České republiky důrazně distancuje od nepravdivých a urážlivých výroků předsedy Sněmovny Parlamentu České republiky obsažených v jeho novoročním projevu. Od zpochybňování jasných výsledků vyšetřování teroristického útoku ve Vrběticích v roce 2014 předsedou poslaneckého klubu SPD, od skandálního převracení odpovědnosti za probíhající válku na Ukrajině proneseného při návštěvě v Kyjevě poslancem zvoleným za Motoristy sobě.
Senát Parlamentu České republiky dále vyjadřuje svou jednoznačnou podporu Ukrajině jako napadené zemi, své odhodlání pokračovat v klíčových formách pomoci Ukrajině, například v muniční iniciativě nebo v humanitární podpoře, svou připravenost nepřipustit zpochybnění ukotvení České republiky ve strukturách Evropské unie a NATO.
Dovolím si jako další bod jednání této schůze navrhnout vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k citovanému usnesení Senátu Parlamentu České republiky a vyjádření jednoznačné podpory senátorům, kteří přijali zmíněné usnesení.
Předseda PSP Tomio Okamura: A jak se nazývá ten bod, prosím?
Poslanec Martin Kupka: Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k usnesení Senátu ohledně nepravdivých a urážlivých výroků předsedy Sněmovny Parlamentu České republiky.
Předseda PSP Tomio Okamura: A jako druhý bod tedy?
Poslanec Martin Kupka: A je to druhý bod jednání této schůze.
Ale tím to zdaleka nekončí, protože jak vyjádření, pane předsedo, vaše v rámci novoročního oslovení vašich voličů na sítích, tak celá řada dalších kroků vede k reálné dezorientaci České republiky v zahraničních vztazích a je to patrné na celé řadě dalších projevů. Senát se vyjádřil mimo jiné i k výrokům předsedy poslaneckého klubu SPD, který zpochybnil příčiny útoku ve Vrběticích. Stejně tak se také Senát vyjádřil k výrokům Filipa Turka, které pronesl na své návštěvě v Kyjevě, kde označil za důvod ruského útoku na Ukrajinu rozšiřování NATO. A přesně tohle nadbíhání kremelské propagandě, její citování vede k tomu, že Česká republika ztrácí jasnou pozici v zahraničí a oslabuje to naši pozici před našimi partnery. To je jedna ze zásadních a důležitých věcí, které se prostě věnovat máme.
Ale tím zdaleka ty kroky, které vypovídají, jak citoval nedávno Jan Lipavský ke geopolitické dezorientaci vlády, tak to zdaleka není všechno. Taky jsme zaznamenali naprosto nejasný, ale postoj vůči snaze Spojených států amerických dokonce snad v některých citacích Donalda Trumpa obsadit Grónsko. Tady se Česká republika měla naprosto jednoznačně postavit za Dánské království proto, aby posílila úsilí Dánského království, proto, aby posílila snahy o jasnou pozici všech našich evropských partnerů. Proto, abychom i ve vyjednávání se Spojenými státy jako Evropa byli prostě silnější. A je jasné, že to nemá a nemůže a naštěstí nebude mít jakékoliv násilné vyústění. Ale o pozici a o sílu ve vyjednáváních se hraje každým vyjádřením, každým postojem. A to, co předvádí vláda České republiky v tomto směru, ukazuje jenom na její slabost, ukazuje jenom na slabost ministra zahraničních věcí a předsedy vlády České republiky.
Když se vrátím k uplynulému víkendu, zaznamenali jsme ve vyjádření předsedy vlády České republiky, že největšími nepřáteli jsou novináři. Cituji doslova z jeho projevu na sněmu hnutí ANO. Co to vypovídá o Andreji Babišovi a co to vypovídá o vládě, která nese odpovědnost za vládnutí v této zemi? Největšími nepřáteli jsou novináři. A ve světle právě tohoto výroku je fakt potřeba nahlížet i na úsilí zrušit koncesionářské poplatky a podmanit si Českou televizi a Český rozhlas. Uplatnit svůj vliv skrze rozhodování o rozpočtu těchto institucí. Prostě jim nasadit náhubky a podmanit je svému politickému vlivu. A v okamžiku, kdy zároveň slyšíme, že jsou novináři největší nepřátelé, není to náhodou vyhlášení války i veřejnoprávním médiím? Není to způsob, jakým způsobem se Andrej Babiš chce vztahovat k médiím veřejné služby, ale k novinářům osobně? Můžete se pohoršovat osmdesátkrát, klidně i stokrát, jenom si bohužel musím dovolit znovu připomenout, že se jedná o citaci vyjádření Andreje Babiše snadno doložitelnou ze stenozáznamu. Byl to on, kdo řekl, že největšími nepřáteli jsou novináři. Těžká věc. A pokud zároveň je to vládní většina, která předkládá návrhy, které prostě mohou vést k ohrožení svobody médií, tak je takový výrok na pováženou v největším akcentu a významu toho slova.
Zároveň jsme se včera dozvěděli od ministra zahraničních věcí a místopředsedy vlády Petra Macinky, že ruší rozhodnutí o jmenování zplnomocněných velvyslanců, protože to bylo prý vyjednáno v rozporu s předchozími pravidly. Tak jasně říkám, že nebylo. Naopak takový krok je bezprecedentní. Mimochodem, kdyby tak postupovala předchozí vláda, Adam Vojtěch by pravděpodobně nebyl velvyslancem ve Finsku. Kdyby předchozí vláda základní pravidla fungování diplomacie prostě nedodržovala. Tak tady si jenom dovolím upozornit, že i tenhle krok dostává ve světle těch dnes zveřejněných esemesek nový význam.
A jasně tady ukazuje vláda České republiky, že v těch esemeskách jde o mnohem víc než jenom o vydírání hlavy státu, ale opravdu o způsob vládnutí a o podobu demokracie, jakou chce prosazovat. Proto znovu opakuju, jednání o výrocích Petra Macinky a o aktu vydírání má být prvním bodem programu této schůze.
Poslední poznámka, rozpočet České republiky a vyjádření Aleny Schillerové opakovaně, která připomínala, že Česká republika by měla být spálenou zemí. Tak najednou uplynuly tři dny a slyšíme z úst Aleny Schillerové, že jsme v extralize, Česká republika, a že to je zásluhou hnutí ANO za ten měsíc rozpačitého vládnutí. Tak je jasné, že tak to není. Je jasné, že Česká republika právě díky krokům, i díky krokům předchozí vlády, si vede relativně dobře. A dovolím si jednu velmi zajímavou citaci z makroekonomické predikce, kterou, a teď poslouchejte, Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo včera. Objektivní pohled těch, kteří se věnují číslům.
Pokračující ekonomické oživení a přijatá úsporná opatření pozitivně ovlivnily hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025. To by mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším sociálním dávkám či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit meziročně stejným deficitem ve výši dvě procenta HDP. Stejným deficitem se tu myslí deficit veřejných rozpočtů vůči HDP. A hodnota dvě procenta shodná s hodnotou v roce 2024 je nepochybně dobrou zprávou pro českou ekonomiku. ***
