Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Tím chci říct vlastně to, že věřím a doufám, že přestože nějakým způsobem poslaneckým návrhem sem byl předložen tento nový tisk, tato novela stavebního zákona, takže opravdu, a věřím, že i Ivan Bartoš, který se teď postavil, je připraven jednat, diskutovat o tom, co například nám v tom návrhu nevyhovuje, anebo naopak, co chceme upravit, dotáhnout tak, abychom pro výstavbu v České republice, ale třeba i pro územní plánování, o kterém budu mluvit, byli schopni udělat víc, aby opravdu došlo k odšpuntování a vyřešení toho jednoho z největších problémů, které v tuhle chvíli Česká republika bezesporu má.

Musím se ale vrátit taky k tomu procesu přípravy, protože pokud se nepletu, tak 12. prosince loňského roku byl návrh předložen a už 16. prosince vlastně dostal stanovisko vlády. A teď při vší úctě, pokud se podíváme na to stanovisko k takto zevrubnému materiálu, tak obsahuje jenom pár vět, žádné výtky, neprošlo to v podstatě ani legislativní radou vlády a to při vší úctě je poněkud punk a myslím si, že ve druhém čtení nás bude čekat celá řada i vlastně technicistních pozměňovacích návrhů, protože opravdu vstupujeme do 42 pokud se nepletu, různých právních úprav. Což samozřejmě žádá asi určitě odvahu, nicméně zase proto budu navrhovat, a upozorňuji na to dopředu, při navrhování jednotlivých negarančních výborů, aby tento tisk opravdu dorazil jak do výboru pro veřejnou správu, tak například i do výboru pro životní prostředí. Zaznělo to tady už od kolegů, ctěných kolegů Ivana Adamce a Petra Bendla prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že ta diskuse i zde má proběhnout.

A teď už k jednotlivým výtkám, názorům, anebo třeba i podnětům na doplnění. Co se týče vlastně toho přechodu na centralizovaný model, vy víte, že dlouhodobě my jako ODS nebo i bývalá vládní koalice jsme k tomu poměrně skeptičtí. Dlouhou dobu tady seděl místo paní ministryně na židli předkladatele pan kolega, který je starostou Chrasti. Já vlastně se přiznám, možná bych slyšel od pana kolegy Krňanského rád názor, jak vlastně se on dívá na věc toho, že opravdu mnozí ti pracovníci stavebních úřadů mají prostě sdílené agendy, dělají například investičáky na těch jednotlivých úřadech a tak dále. A jestli opravdu si jsme jisti, že tím, že - a vím, že dochází k redukci počtu stavebních úřadů, s tím souhlasím, a dalším věcem - ale že si jsme jisti, že tito lidé, když mají třeba, já nevím, půl úvazek nebo 0,7 úvazku, právě na stavební agendu budou připraveni přejít tím plným úvazkem směrem do té státní stavební správy. A možná i proto by mě, vážená paní ministryně, zajímal zajímal průběh jednání a zda nějaká proběhla, ať už s Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Spolkem pro obnovu venkova, anebo možná právě z toho důvodu, k jak výrazné změně dochází, i například se sdružením tajemníků České republiky. Budu moc rád, pokud tuhle odpověď dostanu, budu si jí moc vážit a samozřejmě, pokud se nepletu, to zaznělo od kolegy Karla Haase prostřednictvím pana předsedajícího, také jak se na věc dívá Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů ve stavebnictví.

Protože při vší úctě, ano, řešíme tímto zákonem velkou část problémů, které souvisí s výstavbou. Jenom se ptám, jestli bychom se neměli a možná my úplně všichni, těch 200 nás, co tu jsme, zamyslet taky nad tím, jestli tím hlavním cílem a důvodem, proč máme řešit věci kolem stavebního řízení, není třeba také to, zda dámy a pánové na stavebních úřadech nejsou přehlceni zbytečnou agendou a zda bychom třeba, a to bohužel tento návrh neobsahuje, což samozřejmě taky potřebuje daleko větší přípravou a diskusi, bychom se neměli bavit o tom, jaké pravomoci a zároveň povinnosti můžeme přesunout právě na autory projektů. Protože při vší úctě, a já s lidmi ze stavebních úřadů komunikuju poměrně pravidelně, mnohdy prostě ty problémy začínají špatně připravenou projektovou dokumentací. Jasně, potom narazíme na ohromný počet razítek a tak dále, a to jsou věci, které jsme schopni odkrajovat, ale pokud chci řešit přehlcenost dam a plánů na stavebních úřadech, měl bych se zamyslet nad tím, kolik a jakých agend musejí vykonávat a zda opravdu je nutné, aby dělaly vše, co v tuhletu chvíli na ně uvalujeme.

Pokud se podíváme na některé drobnosti, a jdu opravdu paragraf po paragrafu, takže § 5 stavby pro hromadné bydlení, které v tuto chvíli se dostávají do v uvozovkách správy toho, co my doteď známe jako Dopravně energetický stavební úřad, já tomu rozumím, v podstatě to i kvituju, ale chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaká analýza toho, proč právě byly vybrány stavby nad 10 000 metrů čtverečních podlahové plochy. Mě by opravdu zajímalo, jestli pokud bychom to posunuli, tu hranici, například na 5000 metrů, což by samozřejmě podle vaší teze mělo urychlit schvalování těchto jednotlivých projektů, tak zda by byl tedy tento úřad přetížen, zda by to přineslo tak velký problém. Opravdu by mě zajímala ta čísla, co a jaký počet projektů by byl obsažen, anebo možná i to... A možná nemusíme řešit podlahovou plochu. Pojďme se podívat na to, jaký je takový velký typizovaný bytový dům, kolik obsahuje například bytových jednotek a pojďme se například odpíchnout od toho, že to musí být 80 bytových jednotek a neřešíme, jestli jsou to velkometrážní nebo nějaké malometrážní byty. Takže takováto analýza by mě přinejmenším zajímala, byl bych za ni moc rád.

Co se týče dalších paragrafů, a tady opravdu za mě osobně největší výtka § 136a, náhrada za zvýšení hodnoty v území. Je to opravdu zásadní výhrada za nás jako za ODS. Přiznám se, nerozumím tomu, proč. A navíc ještě ve chvíli, kdy dochází k poměrně výrazné úpravě pořizování územně plánovacích dokumentací, tak mám tady jako opravdu zdvižený ukazovák v tom, aby nedocházelo, nechci říkat, nechci obviňovat žádné starosty, ani zastupitele, jsou to navíc moji kolegové, ale aby nedocházelo k podezřívání o nějakém kupčení o změně územního plánu na základě toho, že následně prostě odvedete desátek směrem k té obci a možná, protože pokud se nepletu, tak v samotném tisku je napsáno, že maximální výše tohoto, omlouvám se za to slovo, desátku bude určena dalšími podprávními předpisy. Zajímalo by mě, jak v tuhletu chvíli už pravděpodobně Ministerstvo pro místní rozvoj jako gesční orgán a jakou maximální výši tedy zvažuje.

Co se týče dalších paragrafů, ke kterým máme nějaké výtky nebo jsme k nim kritičtí, potřebují podle nás zpřesnění. Tak § 144c pohoda bydlení. Já se přiznám, že rozumím, kam směřují předkladatelé, ale ta formulace mi přijde poněkud vágní, bez jakýchkoliv vymahatelných prvků a mám, přiznám se, trochu strach, aby nedocházelo k právním sporům narážením na to, že opravdu jaká je ta vymahatelnost tohoto institutu pohody, bydlení z jedné či druhé strany.

Samozřejmě, když říkáme, že tady je novelizováno 42 složkových zákonů, zaznívalo to tady od kolegy Petra Bendla již v dopoledním programu, já vlastně nevím, jestli je potřeba v takto důležité materii řešit vlastně problematiku norování lišek, respektive držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů a loveckých plemen. Já chápu, že dochází k poměrně výraznému vstupu do v uvozovkách zelených zákonů, protože už jenom tím, že dochází ke zrušení jednotného environmentálního stanoviska, které mělo být a bylo klíčové právě pro vyhovění evropské politice po stránce vlastně stavebního práva, ale přesto tomuhle, téhle šíři těch vstupů vlastně nerozumím.

No, a na závěr bych si dovolil ještě několik otázek. Jenom se podívám, pardon, do mobilního telefonu, protože v § 18 kde dochází právě k posílení součinnosti a k zvýšení pravomocí měst a obcí v jejich územně plánovacím procesu, se kterým já víceméně souhlasím. Myslím si, že právě tady má obec vstupovat do celého procesu stavebního práva a naopak, pokud opravdu můžu stavět na základě územního plánu jakoukoliv stavbu, tak do toho ta obec už nemá více vstupovat, nemá mít žádné další páky, tak se přiznám, že mám trochu strach, kdo bude tím jakýmsi prostředníkem řešení těch jednotlivých nedotahů. Když se podívám na odst. 3, a dovolím si citovat: nedojde-li postupem podle odst. 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu s tím, že je-li příslušným orgánem tentýž správní orgán, rozhodne o sporu jeho vedoucí. Tady bych poprosil opravdu o nějakou konzultaci, vysvětlení, jak opravdu v těchto sporných momentech, kdy se v uvozovkách stát versus ta daná obec, která má velmi výrazně posílené své pravomoci, jak tyto spory budou řešeny.

Proč je to pro mě tak důležité, proč to znovu opakuju. My tady řešíme část toho problému pomalé výstavby v České republice, možná v Praze část, která z těch osmi let celého toho procesu zabere dva roky, v menších obcích samozřejmě je to jiný problém. Ale pořizování územně plánovacích dokumentací je problém napříč celou Českou republikou z celé řady důvodů. Sehnat toho, kdo vám vytvoří změnu územního plánu je pro malé obce v podstatě neřešitelný problém. Dokonce bychom zvládli si poradit s financemi, ale sehnat tvůrce toho územního plánu je problém. To nám dělá ty průtahy. ***