Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Další lokalita, která by mohla vzniknout v Praze například, kdyby tedy se akceptovala tady ta změna a zapracovali jste ty akcelerační zóny do svého návrhu. Máme to hotové, připravené odborníky, ano? Tak je tady na protažení céčka. Je Nové Kolovraty, Nová Uhříněves. Tady ještě dojde s výhodou k propojení metra a příměstské železnice na nádraží Praha-Uhříněves a tady už vznikají nové stanice. Jedna dokonce až za Pražským okruhem, tou novou pětsetjedenáctkou, jejíž - jak jsme si vysvětlili - vznik zablokovala vaše ministryně Klára Dostálová. Nějak jsme se s tím nakonec vypořádali. To je super. A tady může vzniknout za okruhem až nový vědecký park s P+R parkovištěm ještě navíc, které pomůže dopravě v tom existujícím městě.
Nicméně jak vidíte, může vzniknout opět i tady nová čtvrť. Ten prostor tam je, stačí protáhnout kapacitní kolejovou dopravu; v případě Prahy metro, ale jak jsem říkal, v jiných městech to může být tramvaj, klidně i trolejbus, příměstská železnice, pro mě za klidně VRTka, a tohle je věc, která tam může vzniknout s respektem k nějakému stávajícímu osídlení samozřejmě.
Dalším případem je protažení linky A. Linka A se může protáhnout o další stanice a vznikne takzvané Východní město. Opět bez akceleračních zón toto nejste schopni městům umožnit. Opět tady to může vzniknout klidně se zachováním stávajících zahrádkářských osad, klidně se zachováním tady té stávající vodní plochy. Není to vůbec žádný problém. Vleze se tam i ten inovační kampus, opět s důrazem na inovace. Můžete tam mít nejenom to bydlení, ale i ten byznys. Opět to žádný problém není, a navíc to ještě může pak když tak pokračovat dál na nádraží Běchovice. A opět může dojít k propojení právě té příměstské železnice a metra, což je samozřejmě chtěné.
A navíc ještě v tomhletom konkrétním případě, už se blížím ke konci, může dojít k synergii s tou plánovanou stavbou VRT, protože to metro se může stavět ve stejné ose jako ta VRTka. A nemusí být pod zemí. To může být klidně metro nad zemí, tak jako je třeba na Černém Mostě, Rajské zahradě. Nemusí být nutně ani pod zemí dokonce. Takže je možné využít souběhu těch liniových staveb pro to, abychom řešili krizi dostupnosti bydlení. Tohle je návrh, který připravil profesionální urbanista. Tady konkrétně na Prahu, ale nemusíme zůstat jenom v tom horizontu Prahy.
Pochopitelně, když akceptujete ten návrh akceleračních zón, tak ten není omezen jenom na Prahu. To není jenom o tom protahování linek metra. To potom budou moci použít všechna zejména velká města, která mají u nás právě ten problém s dostupností bydlení. Zejména se tady bavíme samozřejmě o Brně, Ostravě, potažmo Plzni, ale i dalších krajských městech, protože přece jenom ten tlak urbanizace vzniká ve skutečnosti ve všech krajích.
To znamená, ta naše message je jednoznačná. Nesoustřeďte se pouze krátkozrace na prosté doby stavebních povolení nebo povolení záměrů. Ten problém, který musíme řešit, je ve skutečnosti otázka dostupnosti stavebních pozemků pro bydlení. A k tomuto je nutné se věnovat výrazně méně atraktivní části toho stavebního zákona, což je oblast toho územního plánování, která chápu, že mediálně atraktivní není. To mi věřte. Já tomu hluboce rozumím. My jsme se to snažili s Petrem Hlaváčkem v Praze vysvětlovat horem dolem. To nikdo nechápe, vůbec nikdo. Vůbec nikdo. Bohužel. A chápu, že po tom není vlastně tak velká poptávka, jako hlavně zkraťte ta stavební povolení, která jsou objektivně dlouhá, mohla by být kratší, ale tím prostě zkrátíte dobu té výstavby třeba o pár měsíců u toho bytového domu. No ne, že by to nebylo fajn samozřejmě, čas jsou peníze, tak jako zlevní se to, ano, ale není to prostě ten jackpot. Ten jackpot je územní plánování, ale ne jenom ve smyslu přesunu z přenesené působnosti do samostatné. Ten jackpot je tady. Ten jackpot jsou akcelerační zóny, kterým umožníme i to, aby se nám nerozlézala zástavba do těch satelitů, což je velice neekologické v konečném důsledku, velice neekologické, protože pochopitelně tím vytváříme, že ti lidé jsou potom takzvaně car dependent.
Když se vrátím k tomu obrázku, který jsem tady měl, Západní město. To je můj oblíbený obrázek. Když stavíte uvnitř toho Pražského okruhu v dostupnosti hromadné dopravy, tak je to fajn. V momentě, kdy tam stavět nebudete, tak nutíte ty lidi se šoupnout sem, tedy za horizont Pražského okruhu, jenomže tam se dostanete už jenom právě tím autem, protože tam ten autobus jezdí třeba jednou za 20 minut. Samozřejmě je to pořád PID, je to pořád PID Lítačka, e-shop na kupon za 400 000. Všechno v pohodě. Ale stále to není to ono, protože ti lidé potom, když jedou do toho města, tak musí někde zaparkovat a do města se ta auta nevejdou.
To znamená, je pro nás výrazně lepší než připustit to rozvíjení sídelní kaše v okolí aglomerací, tak stavět uvnitř, v perimetru těch měst. A o tom je právě tady tenhleten návrh, protože jinak tu dostupnost bydlení prakticky řešit nejde.
Já ještě připomenu jednu věc, a to je takový nešvar, který se nám tady rozmohl, a to je to, že bohužel některé lokality, právě třeba tady z okolí těch velkých měst, ty satelity, ve skutečnosti prosazují nedostupné bydlení. Se ptáte možná, jak je to možné? Jak to, že samospráva prosazuje nedostupné bydlení? No, velice jednoduše. Pokud si dáte do územního plánu to, že minimálně ten pozemek, na kterém chcete stavět rodinný dům, musí mít nějakých tisíc metrů, tak tím ve skutečnosti prodražujete tu výstavbu a znemožňujete ji třeba právě někde, kde by se jinak stavět dalo, protože když má ten pozemek 999 metrů, tak to tam postavit nemůžete, protože podle územního plánu je, že pozemek musí mít tisíc metrů. Takže tím vytváříte vlastně tlak na to, aby to bydlení bylo nedostupné, protože je nutně dražší, tedy nedostupné.
Takže namísto tlaku na dostupné bydlení s tím rozvíjením zástavby v okolí velkých měst vzniká naopak tlak na nedostupné bydlení a neudržitelnou dopravu. A to je velký problém. A tohle všechno řeší ten náš návrh akceleračních zón. Stačí ho fakt jenom vzít, zapracovat. Nabízíme, je to gratis. My jsme Piráti, my nemáme problém s kopírováním, bez licence. Není s ním žádný problém. Byli bychom rádi, kdyby byl uveden autor samozřejmě, támhle naše inženýrka architektury Veronika Kovářová, to bychom byli povděční, ale jinak stačí to vzít. Je to k dispozici. Takže nabízíme pomocnou ruku. Pojďme dělat něco s tím dostupným bydlením. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí - ještě přednostní právo paní zpravodajka Ožanová? (Ne.) Původně jste byla. Ne, takže vystoupí pan poslanec Bejamin činčila v obecné rozpravě a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková.
Přečtu ještě omluvu, pardon. Hoffmannová Andrea od 16.50 z rodinných důvodů. Prosím.
Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já tady nemám pro vás obrázky žádné, ale rád bych řekl několik věcí ke stavebnímu zákonu.
Tak jak spousta ostatních politických stran před volbami říkala, že bydlení je pro ně priorita, tak pro lidovce je bydlení opravdu priorita. Je to věc, o které se chceme s vámi bavit, proto tady mám několik poznámek k tomu stavebnímu zákonu, protože si myslím, že i když jsme v opozici, tak v té otázce bydlení máme co říct a můžeme vám nabídnout i některé drobné úpravy nebo věci k zamyšlení, když už jste se rozhodli jít tou cestou poslaneckého návrhu a ne standardního procesu, tak třeba přijmete některé naše návrhy v rámci druhého čtení potom formou pozměňovacích návrhů.
Musím říct otevřeně, že záměr zrychlit územní plánování a stavební řízení je věc, kterou samozřejmě podporujeme. Myslím si, že všichni si tak nějak uvědomujeme, že Česká republika má dlouhodobě problém s pomalými procesy a složitostí a nejistotou toho systému. Jenže co bych rád zde zdůraznil, je potřeba říct férově, že tenhle zákon bohužel v některých klíčových věcech zůstává tak nějak napůl cesty, a zejména je to digitalizace. Tak jak už tady zaznělo někdy před několika hodinami od Mariana Jurečky, prostřednictvím pana předsedajícího, tak ta digitalizace, o té se mluví jako o jednom z hlavních pilířů, ale ve skutečnosti bude plně implementována až v roce 2031, což považuji za problém. My když jsme v předchozím volebním období dělali některé digitalizační projekty například na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak jsme věděli, že ty procesy a ta legislativa musí jít dohromady, ruku v ruce, že se to musí stavět dohromady, protože pak to nebude fungovat a pak to zase celý ten proces zpomalí nebo úplně zastaví. ***

