Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte i mně se vyjádřit k navrhovaným zákonům, které v tuto chvíli projednáváme v prvním čtení. Hned na úvod chci říct zcela otevřeně, že TOP 09 považuje tento návrh za krok zpět, za návrh, který ohrožuje profesionalitu, stabilitu a apolitičnost veřejné správy a který jde proti tomu, co jsme jako Česká republika pracně budovali od roku 2014.
Zákon o státní službě nevznikl náhodou. Vznikl jako reakce na dlouhodobý problém politizace úřadů, na klientelismus, na časté personální čistky po každých volbách a také jako závazek vůči našim evropským partnerům. Jeho cílem bylo jasné oddělení politické a odborné roviny, která je vykonávána ve výkonu státní moci. Tento návrh, který dnes předkládáte, však tento princip potírá a zásadně oslabuje. Navrhovatelé tvrdí, že chtějí státní správu zefektivnit, zpružnit a zmodernizovat. S tím lze souhlasit. Jenže když se podíváme na konkrétní ustanovení návrhu, vidíme pravý opak. Ruší se ochranné prvky, které brání svévolnému propouštění, oslabuje se systém výběrového řízení a otevírá se prostor pro personální zásahy motivované politicky, a nikoliv odborně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, stát není firma, státní správa není byznysový projekt, kde je možné ze dne na den vyměnit management a polovinu zaměstnanců. Stát musí fungovat kontinuálně, odborně a především předvídatelně, bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Tento návrh tuto kontinuitu zásadně ohrožuje.
Z pohledu TOP 09 je obzvlášť problematické, že návrh rozvolňuje služební poměr a přibližuje jej běžnému pracovnímu poměru. Tím se oslabuje odpovědnost státu vůči zaměstnancům, ale především se oslabuje odpovědnost zaměstnanců vůči veřejnému zájmu. Státní zaměstnanec nemá být loajální ke konkrétním politikům, ministrům nebo vládě, ale Ústavě, zákonům a veřejnosti.
Další zásadní výhradou je absence seriózní odborné debaty. Tento návrh nebyl připravován ve spolupráci s odborníky na veřejnou správu, nebyl řádně konzultován s odbory, nebyl podroben důkladné analýze dopadu. Přesto se dnes tváří, jako by šlo o promyšlenou reformu, ale tak tomu opravdu není. Je to rychlá ideologická a nebezpečná změna.
Varuji také před evropským rozměrem. Stabilní a profesionální státní správa je jedním z pilířů důvěryhodnosti našeho státu, a to i v rámci Evropské unie. Oslabení služebního zákona může zpochybnit naše schopnosti spravovat i evropské prostředky, řídit reformy a plnit závazky, ke kterým jsme se zavázali. To není teoretické riziko, to je zkušenost zemí, které se vydaly podobnou cestou.
Z pohledu TOP 09 je tento návrh také nebezpečným precedentem. Dnes se mluví o flexibilitě a efektivitě. Zítra může kdokoliv použít tento zákon jako nástroj k personálním čistkám, k výměně nepohodlných odborníků, k tlaku na úředníky, a to na ty, kteří hájí zákonnost a odbornost proti politickým tlakům a zadání. Ano, státní správa potřebuje změny, potřebuje lepší řízení, kvalitní vzdělávání, motivaci, digitalizaci, a takto bychom mohli pokračovat, ale tohoto nelze dosáhnout demontáží základních pojistek, protože ty musí být pojistkami před zneužitím moci.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, TOP 09 nemůže tento návrh podpořit a vyzýváme předkladatele, aby jej stáhli a zahájili skutečnou odbornou debatu o tom, jak státní správu zlepšit a nikoliv oslabit. Státní správa má sloužit občanům, ne politickým zájmům. A je naší odpovědností, aby tomu tak i do budoucna zůstalo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní by měla vystoupit paní poslankyně Zajíčková, protože žádné přednostní právo tady nevidím, ani faktickou poznámku, ale nevidím tu ani paní kolegyni Zajíčkovou. Poprosím paní poslankyni Sedmihradskou Lucii. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý zákon o státní službě má zajistit, aby úřady fungovaly profesionálně, férově a nezávisle na politických změnách, tedy aby na úřadech pracovali kvalifikovaní lidé, vybraní podle schopností a ne známostí, aby měli jasně daná pravidla práce i odpovědnosti a aby veřejnost mohla důvěřovat tomu, že rozhodování je transparentní a spravedlivé.
Taková úprava posiluje odbornost a stabilitu státní správy a zvyšuje schopnosti úřadů efektivně poskytovat služby občanům a také zásadně omezuje politické tlaky.
Předložený návrh zákona zásadně mění pravidla hry. Chce opustit veřejnoprávní služební poměr a přejít na soukromoprávní pracovní poměr podle zákoníku práce. To možná může na první poslech znít moderně, ale má to jeden háček. V současném stavu je úředník chráněn zákonem o státní službě jako garant nestrannosti. Tímto návrhem se z něj ale stane běžný zaměstnanec, kterého může ministr mnohem snáze ovládat. Navíc u pozic, jako je vrchní ředitel sekce, nově zavádíte povinnost souhlasu příslušného člena vlády k jeho obsazení. To není profesionalizace státní správy, to je přesný opak. Přímá politická kontrola nad odbornými posty.
V návrhu je ale problematických bodů hned několik. Zavádí třeba mechanismus, který umožňuje vyhodit úředníka pro takzvané neuspokojivé výsledky velmi rychle za pomoci nevyhovujícího hodnocení. Dnes musí být mezi dvěma hodnoceními lhůta 60 dnů. Vy ji zkracujete na pouhých 20 dnů. Stačí tak dvě nevyhovující hodnocení a úředník končí. Představte si to, přijde nový ministr, úředník mu nesedne a za pár dnů je tento úředník bez práce. Důvodová zpráva cynicky uvádí, že je to proto, aby se zabránilo obstrukcím. Já říkám, že je to nástroj na vynucenou poslušnost.
Zatímco dosud existoval institut postavení mimo výkon služby, který umožňoval při organizačních změnách najít pro zkušeného úředníka jiné místo, vy tento institut bez náhrady rušíte. Podle přechodných ustanovení tito lidé skončí pracovní poměr dnem účinnosti zákona. To je naprosté mrhání lidským kapitálem a zkušenostmi, které stát platil a budoval roky.
Fluktuace zaměstnanců je jedním z největších skrytých rozpočtových problémů veřejné správy. Každý odchod zaměstnance představuje pro organizaci a tím i daňové poplatníky významnou finanční zátěž. A tato zátěž se často podceňuje. Jedná se o přímé i nepřímé náklady. Mezi přímé náklady, které jsou viditelné a snadněji měřitelné, patří nábor včetně inzerce, výběrová řízení vyžadující čas personalistů, školení a zaškolení nového zaměstnance. Obecně v literatuře se tyto náklady odhadují asi na polovinu ročního platu té nahrazované pozice. Naproti tomu nepřímé a skryté náklady jsou pak často několikanásobně vyšší než ty přímé. ***
