Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Ano, všimla jsem si, že třeba kolega Dvořák vaším prostřednictvím, pane předsedající, se o tom také zmiňoval, že to může být fiktivní, že to může být kamarád a podobně. Ale prosím vás, tady opravdu to deklarování toho, že skutečně nemají být ta úřednická místa propojená s politikou, je dost zásadní a do této doby toto neexistovalo. Je pravda, že v zákoně o obcích je také, že tajemník může být členem politické strany nebo hnutí, ale nesmí mít žádnou funkci. Ano, existuje takovéto drobné omezení. Ale tady já se domnívám, že to je relevantní požadavek na to, aby v takhle vrcholných funkcích nebyli lidé, kteří jsou politicky angažovaní. Za mě v této chvíli všechno. Děkuji za pozornost.
Opravdu mám jenom prosbu: Přečtěte si to.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Ožanové. Do rozpravy přichází paní poslankyně Věra Kovářová.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom v reakci na kolegyni Ožanovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím, že poslanci zákony čtou a mohou mít i rozdílné názory. Tak to jenom na okraj.
Jinak si dovolím uplatnit dvě připomínky legislativně technického nebo spíše koncepčního charakteru. Ta první se týká toho, že podobně jako nový stavební zákon, který jsme zde projednávali včera, je i návrh zákona o státních zaměstnancích z mého pohledu zatížen významnou procedurální vadou. I když jej sice fakticky předkládá vláda, formálně jde ale o poslaneckou iniciativu, a tudíž se neuplatní obvyklý legislativní postup.
Zaznělo zde, že tomu bylo i tak - z úst paní poslankyně Ožanové, že tento samý postup zvolila bývalá vláda a poslanci předkládali novelu služebního zákona. Také zde ovšem zaznělo z úst pana předsedy Rakušana, že na novele služebního zákona se pracovalo 3 roky.
Jaký důsledek tedy má tento postup? K předloze neměly šanci promluvit dotčené rezorty ani organizace typu odborů, které pochopitelně křičí. A já se jim moc nedivím. Jde prostě o příliš závažné otázky, než aby příslušné návrhy vznikaly způsobem, který se při nejlepší vůli nedá označit za transparentní.
Dovolím si při této příležitosti připomenout, že vedle tohoto návrhu, který je bezesporu komplexním samostatně stojícím návrhem nového zákona, slíbila vláda ve svém programovém prohlášení předložit pouhou novelu stávajícího zákona o státní službě. Myslím, že rozdíl je očividný i těm z nás, kteří nejsme právníky. Obávám se ovšem, že pana premiéra jsem o tom v nedávných interpelacích nepřesvědčila. Z jeho reakce jsem alespoň pochopila, že vláda něco jiného slibuje ve vládním prohlášení, a něco jiného dělá.
Co ale může překvapit vládu, je to, že při podobném přístupu k legislativnímu procesu v případě takto důležitých témat, jako je stavební zákon nebo zákon o státní službě, se může dočkat docela zbytečného daleko většího odporu, než jaký by nastal v případě obvyklého legislativního postupu.
Nyní k té druhé avizované připomínce. Myslím, že docela silně rezonuje obava, že úředníci by v důsledku přijetí zákona ztratili svoji nezávislost a před politickou zlovůlí by již nebyli dostatečně chráněni.
Kladu si tedy otázku, zda by nedávalo logiku této pochopitelné výtce čelit omezením působnosti služebního zákona jen na určitý segment úředníků, řekněme na úroveň ředitelů odborů. Tím se tak posílí nezávislost osob, které mají rozhodovat věcně, nikoliv politicky, a zároveň by se rozšířila možnost, aby si ministr s sebou přivedl větší počet lidí. To by pro mě bylo pochopitelné.
S vaničkou potřeby současné vlády obsadit ministerstva svými lidmi by se tak nevylilo dítě potřebné úřednické nezávislosti, vláda by měla možnost realizovat svou politiku a své cíle a zároveň by zůstala zachována žádoucí nezávislost státní správy.
Vím, že na promyšlení a sepsání takového řešení není mnoho času, ale to rozhodně není věc, kterou bychom zavinili my v opozičních lavicích. Na vině je již zmíněný legislativní spěch, který na leckoho může činit dojem, že míníte ovlivňovat státní správu, případně také provádět personální čistky. Budu jen ráda, pokud tato podezření mě přesvědčivým způsobem vyvrátíte.
Zároveň mi dovolte říci, že jsem pamětnicí vzniku zákona o státní službě. Sobotkova vláda měla nelehkou úlohu. Byla tlačena do toho přijmout služební zákon, protože jinak by hrozily sankce v podobě omezení peněz z Evropské unie.
Jak probíhal legislativní proces? Ano, bylo to hodně živé, bylo to hodně napjaté, ale nakonec došlo k tomu, že proběhlo několik jednání za účasti jak opozice, tak koalice, nejrůznějších zástupců ministerstev a podobně, a myslím, že jsme společně našli kompromis, který byl potom schválen.
Já osobně musím říci, že jsem byla k tomuto zákonu trochu skeptická. Ale konference, která se konala k desátému výročí platnosti služebního zákona, mě vyvedla z omylu. Viděla jsem tam spousty úředníků a úřednic, vzdělaných, pracovitých a chytrých lidí, kteří šli na ministerstva a do jiných úřadů právě kvůli té jistotě služebního zákona. Viděla jsem tam spoustu úředníků a úřednic, kteří jsou pyšni na to, že mohou být úředníky. A viděla jsem tam také způsob, kterým se státní služba vyvíjí, jakým způsobem jsou úředníci vzděláváni. A to mi dalo naději, že zákon o státní službě, tak jak jsme jej schválili, tak jak byl novelizován, skutečně dává smysl.
Dámy a pánové, myslím, že je velkou škodou, že zde vzniká nový zákon, nikoliv novela zákona o státní službě. Myslím, že tímto promrháváte příležitost, že promrháváte to úsilí nejenom nás zde v Poslanecké sněmovně, ale také úředníků, kteří budovali ten aparát a státní službu.
Závěrem mi dovolte říci, že ukvapený postup, který vyvolává řadu pochybností naší společnosti, ve finále ani této vládě, a o tom jsem naprosto přesvědčena, nic dobrého nepřinese. Jak zde paní poslankyně Ožanová říkala, abychom si přečetli nový zákon, tak já jenom doporučuji, abyste se poptali a dali si schůzky se státními tajemníky, abyste věděli, jakým způsobem státní služba udělala pokrok. A možná v případě, kdy by došlo ke změně názoru, by mohlo dojít samozřejmě k novele zákona o státní službě, ovšem nikoliv k jeho zrušení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Chápu, paní poslankyně, že není žádný návrh. (Poslankyně Kovářová souhlasí.) Děkuji paní poslankyni Kovářové.
Další, kdo je na řadě, je poslankyně Kateřina Stojanová. Řečník nepřítomen. Další, kdo je tedy v pořadí, tak je paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím. ***
