Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za na čtení. V této chvíli je na řadě Jan Papajanovský, připraví se Petr Hladík a zatím jako poslední Martin Baxa a pak ještě Vendula Svobodová se stanoviskem klubu Pirátů. Abyste věděli, co nás čeká. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Díky za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové, já jsem si připravil nějaké poznámky. Chci hovořit o dvou tématech, budu se snažit, aby ten můj proslov nebyl příliš dlouhý, abychom se dostali teď k závěru toho projednávání a zároveň se budu snažit neopakovat příliš slova, která tady padla už ze strany kolegů, ale možná na některé věci navázat a některé věci rozvinout.

Za prvé bych něco málo chtěl říct k financování státního dluhu a k úrokovým sazbám. Faktem je, že ten rozpočet počítá tak, jak je navržen s tím, že úroky za financování státního dluhu budou letos ve výši 110 miliard korun. To je číslo, které není veselé, je to číslo, které rostlo a roste průběžně a pravděpodobně v dalších letech dál poroste. Dovolím si tady upozornit na několik čísel: úroky ze státních dluhopisů, z desetiletých státních dluhopisů, v současné době jsou 4,6 procenta, úroky ze státních dluhopisů - a znovu opakuji, zmiňuji ty desetileté dluhopisy - v posledních měsících rostly. Úroky u státních dluhopisů jsou samozřejmě závislé na tom, jak se vyvíjí úroková sazba České národní banky, nicméně úroková sazba České národní banky je od května letošního, pardon, od května loňského roku konstantní a přesto za tuto dobu úrokové sazby u státních dluhopisů vzrostly o zhruba půl procenta, což je samozřejmě negativní zpráva pro financování státního dluhu a je to určitý signál, že trhy cítí nejistotu v tom, jakým způsobem se státní rozpočet vyvíjí a může vyvíjet?

Zopakuji tady věc, na kterou už upozorňovala moje kolegyně z klubu Věra Kovářová. Ten státní dluh vzhledem k tomu, že ten jeho absolutní objem v posledních letech relativně výrazně narostl, tak nás čeká refinancování výrazné části toho státního dluhu. V roce 2026 a v roce 2027 budeme muset refinancovat 900 miliard korun s tím, že těch 900 miliard korun, které budeme refinancovat, jsou prostředky, které jsme si historicky půjčili za výrazně nižší sazby, než za které si budeme půjčovat dnes. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, malý moment. Já tady poprosím o klid, protože tady zbytečný hluk, abyste nemusel zvyšovat hlas. Poprosím, kolegyně, kolegové, abyste trochu ztlumili vaše rozhovory, případně je vedli mimo sál. Jsou poslední tři poslanci, tak to snad vydržíte. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji z zjednání klidu v sále, pane předsedající. Upozorním na několik věcí souvisejících s těmi 900 miliardami korun, které budeme muset refinancovat. Pravděpodobně budeme tyto prostředky refinancovat za úrok, který může být někde mezi 4 a 4,5 procenty.

Pro představu, Německo si v tuto chvíli půjčuje za 2,8 procenta, Francie - která z hlediska fiskální politiky je na tom výrazně hůř než Česká republika, protože ve Francii se dočtete o tom, že tam je dluh za dluhem, střídají se tam vlády, deficity rostou - tak ta Francie, která je považována ve srovnání s Českou republikou za fiskálně méně zodpovědný a za fiskálně méně úspěšný stát - tak Francie si půjčuje za 3,4 procenta, Itálie si půjčuje za 3,4 procenta a Slovensko si půjčuje za 3,35 procenta. A každé procento na státním dluhu, jehož objem je 3,5 miliardy korun, no, tak každé procento tvoří klidně i deset, patnáct, možná víc miliard v objemu úroků, které státní rozpočet musí pokrývat.

Rozdíl, který je mezi námi a mezi všemi těmito státy, které objektivně fiskálně, hospodářsky jsou na tom hůř než my - ten rozdíl je v tom, že všechny tyto státy přijaly euro. Všechny tyto státy přijaly euro, které jim výrazným způsobem zlevnilo obsluhu státního dluhu a pokud my bychom v České republice dospěli k totožnému kroku a přijali bychom euro, tak v takovém případě by se obsluha státního dluhu zlevnila o desítky miliard korun ročně. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, opět, já rozumím tomu, že se snažíte, ale já musím i za vás zjednat klid. Je tady skutečně hluk příliš velký. Jestli máte pocit, že jste tady příliš brzo před hlasováním, tak poprosím, ty debaty veďte mimo sál. (Poslanec Papajanovský: Já se omlouvám, já neslyším, jestli křičím nebo nekřičím.) Ne, vy mluvíte v pořádku, ale já chci v tomto skutečně neutrálně - ať tam mluví kdokoliv, tak ať má důstojné podmínky. A tady pak už nebylo moc slyšet. Tak poprosím o klid. Ano, děkuji.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji. Tedy shrnu první část toho, co jsem chtěl říct. Úroky ze státního dluhu, který financujeme, vzrostly a budou dále růst a pokud nezvládneme finanční trhy uklidnit a obnovit důvěru v konsolidaci v rámci České republiky, tak porostou i dál. To, co by nám mohlo pomoci výrazně snížit náklady na obsluhu toho státního dluhu, je euro. A proto si myslím nejen z tohoto důvodu, protože pochopitelně stejným způsobem by se to projevilo i u soukromých úvěrů, u hypoték a tak dále, tak z toho důvodu by podle nás jako podle starostů bylo žádoucí posunout dopředu debatu o přijetí eura v České republice.

Druhé téma, které jsem chtěl zmínit, je podpora znevýhodněných regionů. Já už jsem o tom tady hovořil opakovaně, vyjadřoval jsem určitou pochybnost o tom, jakým způsobem bude vláda skrze státní rozpočet, ale i další nástroje přistupovat k podpoře znevýhodněných regionů v České republice.

Uvedu tady pár příkladů a budu citovat. Cituji z kapitolního sešitu Ministerstva pro místní rozvoj: na straně národních dotačních programů v regionálním rozvoji dochází k výraznému poklesu finančních prostředků, budou financovány pouze některé již uzavřené výzvy, jiné výzvy vůbec nebudou otevřeny z důvodu nedostatečné alokace. Některé prostředky - jak tady zaznělo ze slov paní ministryně - budou uspokojeny z nespotřebovaných výdajů z předcházejících let. Nicméně koheze v České republice, pokud se skutečně má posunout dopředu, tak nemůže záviset na nějakých desítkách, možná stovkách milionů korun, které zvládneme ze státního rozpočtu do tohoto tématu nebo do tohoto problému poslat, ale potřebuje výraznější finanční podporu a ten státní rozpočet, tak, jak nám je předkládán, tak bohužel výraznější finanční podporu koheze nezahrnuje.

Věc, na kterou si dovolím upozornit, protože je vás tady spousta, věřím, že alespoň někteří z vás mě posloucháte - a je to téma, o kterém se nehovoří v České republice často - státní rozpočet - a bavím se teď o kapitole Ministerstva pro místní rozvoj - v sobě zahrnuje zhruba 25 miliard korun, které protečou - jsou to evropské peníze, které jsou použity například na integrovaný regionální operační program, ale na další operační programy. Jsou to peníze, které jsou určeny na podporu znevýhodněných regionů. No, a k těm zhruba 22 miliardám korun se přidají 2 miliardy korun, což nejsou vůbec malé prostředky na kofinancování IROPu u a dalších fondů ze státního rozpočtu. A já upozorním na to, že tyto prostředky, tak, jak jsou dlouhodobě tyto programy nastaveny - a byla to, tuším, předchozí vláda Andreje Babiše, ve které vážená paní ministryně byla ministryní financí, tak rozhodla o tom, že ze státního rozpočtu se doplácí podpora těchto eurofondů v regionech, které Evropská unie ze svých prostředků podporuje méně. Fakticky to znamená, že ze státního rozpočtu se kofinancují evropské fondy následujícím způsobem: na obyvatele těchto regionů - pokud se bavíme o nejchudších regionech v České republice - tak na obyvatele například v Ústeckém kraji, v Karlovarském kraji, ale i třeba v Moravskoslezském kraji jde pouze 5 000 korun, zatímco na obyvatele v těch středně bohatých regionech - to jsou ty takzvané přechodové regiony, jde skoro 14 000 korun na obyvatele, v regionu nejbohatším, což je v našem případě Praha, jde 10 000 korun.

Tento princip, tento fakt je v návrhu státního rozpočtu zachován, je zreplikován a já tomu rozumím, protože v tom časovém horizontu, který na to byl, s tím ani nešlo nic udělat. Ale chtěl bych na tomto místě vyzvat, váženou paní ministryni financí a její kolegy, aby v okamžiku, kdy se bude nastavovat období eurofondů v tom novém období, tak aby tento princip nebyl zachován, aby ty evropské peníze - a národní peníze - směřovaly skutečně tam, kde jsou potřeba.

Skončím ten svůj projev takovou poznámkou nebo vzpomínkou. Paní ministryně, vážená paní ministryně, tady často u pultíku hovořila o Stanjurovu letadlu. Mně osobně to vlastně přijde vcelku zábavné - já vždycky, když to paní ministryně zmiňovala, tak musím říct, že mě to vcelku pobavilo - ale my jsme v situaci, kdy státní rozpočet, který je na letošní rok předkládám, tak je v rozporu se zákonem, je to rozpočet, který je v řadě ohledů problematický, a já si dovolím upozornit, že bude ještě hůř.

Brzy nás čekají práce na rozpočtu pro rok 2027 a pokud byl problém sestavit rozpočet roku 2026 tak aby byl v souladu se zákonem - a já souhlasím, že to opravdu objektivně problém byl - v roce 2027 tento problém bude ještě mnohem větší, ještě mnohem výraznější. Rozhodně se to nepodaří v případě, že se budou peníze rozdávat na všechny strany, kdy náznaky tohoto vidíme už dnes. ***