Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych k tomuto tématu chtěl také říci pár za mě poměrně důležitých bodů. Myslím si, že v minulosti vlády, minimálně poslední tři, se snažily nějakým způsobem dělat změny zákonů pro to, abychom přispěli k tomu, abychom dokázali hospodářská i drobná zvířata v České republice lépe chránit, zamezit jejich týrání a podobně. Bohužel, přes celou řadu změn, které byly provedeny, se nedaří tu situaci dostat do podoby, kde bychom mohli říct, že jsme spokojeni a můžeme říct, že máme hotovo, což asi ani dlouho nebude.

Ale já bych možná tady k tomu záměru chtěl říci to, že nebývá úplně obvyklé, aby Sněmovna projednávala takhle speciálním bodem záměr, který se má stát a se kterým vládní koalice počítá ve svých legislativních pracích. Ale nic proti tomu, to vůbec ne. Je to v pohodě, OK. Pokud to třeba budeme dělat i někdy příště, mně to v zásadě v principu nevadí. Jenom jsem chtěl říct k těm věcem, které tady byly pojmenovány. Velmi obtížně dosáhneme cílového stavu, pokud budeme více ty věci směřovat na řešení důsledků a nebudeme se soustředit daleko více na příčiny. Popíšu to v konkrétních příkladech.

Ano, klidně zvažme ještě úpravy z hlediska trestů. Klidně řešme rychlejší a operativnější dostupnost třeba při vstupu do objektů. Samozřejmě je to nějaký zásah do svobod těch lidí a tak dále. Ale už dneska, když veterinární správa chce, vyžádá si součinnost policie, není s tím problém. Je to spíš otázka kapacit a rychlosti v čase, ale to pořád není ten největší problém.

Ten největší problém v praxi máme - já jsem to zažíval jako ministr zemědělství - když takovéto podněty přijdou, tak kam ta zvířata umístit. Kam umístit třeba 10, 20, 30 velkých hospodářských zvířat? To jsme řešili opakovaně a prostě to v tom systému bohužel ošetřeno není. Kdo ponese ty náklady? Kterému chovateli nebo kterému zařízení uložíme, že ta zvířata musí přijmout? Kdo to bude platit a jak dlouho po dobu životnosti zvířat, které klidně mohou žít 20 let, když se třeba budeme bavit, já nevím, o koních? Já jenom chci na těchto příkladech - ještě jich pár řeknu - ilustrovat, že ano, ten záměr je správný, pojďme tím směrem, ale bude to znamenat docela velké systémové změny a také nemalé finanční náklady.

Když se budeme bavit třeba o otázce psů a koček. To téma se tady vrací opakovaně. Pokud to má opravdu fungovat, tak musí být registr, ale celostátně funkční, s jednou autoritou, povinné čipování u všech těch zvířat. U části ho máme, ale neumíme ta data mezi sebou propojit a neumíme jasně to zvíře, pokud ho najdeme, spárovat naprosto jednoznačně s tím daným majitelem. Tak upozorňuji, že to je další místo, které v tom systému zatím nemáme funkční a bude to stát poměrně velké finanční náklady a musí se vyřešit, jak to vlastně udělat, protože někde na úrovni měst a obcí ty systémy jsou, čipování běží, většina zvířat to čipování má.

Pak chci upozornit ještě na další věc, když to tady zaznělo. Myslím si, že to tady popisoval před chvilkou pan Tomio Okamura. Tak když se budeme bavit například o těch zákazech - nebo pan ministr Šebestyán to říkal - tak se musí domyslet. Bude to zákaz na tu osobu nebo na všechny osoby v domácnosti? Protože často to, že tam je týrání, nesouvisí s tím, že řekneme: Tady tento dospělý člověk je zrovna majitel a ostatní dospělí lidé se na tom nespolupodíleli. Tak jenom chci upozornit, že pokud to opravdu má být řešení, které bude koncepční a doručí ten výsledek, tak pak musíme říct, ano, ten zákaz, aby to zvíře tady mohlo být, by mělo platit na všechny dospělé osoby v té domácnosti, které byli u toho, když to zvíře třeba bylo týráno.

To jsou další věci, které do té mozaiky je podle mě nutné doskládat, abychom opravdu mohli říct za dva, za tři, za čtyři roky, když se ten systém takto, podle těch námětů, které tady padly - já za ně děkuju a určitě za nás lidovce chceme taky podpořit tady tyto věci, Marek Výborný jako bývalý ministr třeba udělal důležitý krok, zavedení povinných kamerových systémů na jatkách - abychom opravdu byli schopni jasně říct - dochází k týrání, anebo nedochází? I o tom byly dlouhé a velké debaty.

Tak jenom prosím pěkně, když se budou tyto změny dělat, tak ať neřešíme tu část na konci toho příběhu, ale daleko důsledněji a lépe se podívejme na ty věci, které jsou na začátku, kde jsou ty příčiny. Proč to opakovaně tito lidé dělají? Proč máme množírny, byť proti nim bojujeme taky dlouhé roky? Pořád se nám to vrací. Ta zvířata jsou odebraná a za pár měsíců stejný člověk, jenom někde jinde, v jiném objektu, nám prostě dělá množírnu, v případě třeba psů.

Tolik za mě stručné poznámky. Doufám, že věcně se podaří je nějakým způsobem do těch změn zakomponovat. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Je tady faktická. (O slovo se hlásí ministr Tejc s přednostním právem.) Aha, tak vystoupení s přednostním právem, což ještě můžete, protože stále jsme v tom dobrém místě. Prosím, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Omlouvám se, že zneužívám přednostního práva, ale myslím, že je asi vhodné, aby ve chvíli, kdy se bavíme o trestech za týrání zvířat, vystoupil k tomuto bodu i ministr spravedlnosti. Jsem si vědom závazku, který vyplývá mimo jiné z programového prohlášení vlády, a samozřejmě také jako milovník zvířat a dříve majitel několika pejsků, které jsme si vzali z útulku, jsem seznámen s tou problematikou. Určitě se přihlašuji k tomu, že bych rád, a společně s kolegy na ministerstvu budeme spolupracovat s vámi na tom, aby se ten stav zlepšil.

Chci ale podotknout - a možná trošku dát i historický exkurz, o němž hovořil pan poslanec Jurečka - už tedy došlo v minulých obdobích k řadě úprav, které byly ve prospěch, tedy v neprospěch těch, kteří zvířata týrají a ve prospěch těch, kteří je chtějí chránit. Zdůrazňuji, že v roce 2020 jsme zákonem č. 114/2020 Sb. už upravili trestní represi. Došlo k rozšíření trestněprávní ochrany i na jednání, která do té doby byla trestána pouze jako přestupek. Dříve totiž bylo trestné pouze zvlášť surové a trýznivé chování nebo trýznivé týrání. Ta ochrana byla zvýšena tím, že slovo zvlášť závažné, zvlášť surové, bylo odstraněno. To znamená, už je trestnost vyšší. Došlo ke zpřísnění trestních sazeb za utýrání zvířete dokonce na dvojnásobek, ze tří na šest let. U toho zvlášť surového týrání na trojnásobek, to znamená ze dvou na šest let.

Tím neříkám, že bychom se neměli zabývat výší trestních sazeb. Určitě o tom diskusi povedete a povedeme společně. Jen upozorňuji na to, že ten prostor už tam není tak veliký, jak by se dalo očekávat. Ukazuje se, že bohužel sama o sobě výše trestu některé pachatele neodradí. Musíme tedy řešit - už to tady padlo - nejen ty následky, ale také to, jak zabránit tomu, aby se vůbec ta zvířata nebo vůbec celá společnost do takové situace dostávali.

Vidím prostor u zvýšení spodních hranic sazeb - to myslím, že je věc, která je k diskusi - tak, aby skutečně za některé činy bylo možné ve větší míře uložit nejen podmíněný trest, ale i další alternativní tresty. Myslím, že výchovné, docela hodně výchovné, kromě zákazu samozřejmě chovu zvířat, je i domácí vězení, které by mohlo být funkční a omezovat toho pachatele na to, aby si uvědomil, co činil a věnoval se pouze své práci a následně byl doma. Pokud možno tedy bez zvířátek, protože to by asi nesplnilo účel tohoto trestu.

Proto říkám, je třeba, abychom důsledně školili i soudce a orgány činné v trestním řízení. Mimochodem, ministerstvo se chystá rozvíjet a více rozvinout povinné vzdělávání soudců v různých oblastech a myslím, že i oblast toho, jak přistupovat k podobným osobám, které bohužel většinou u týrání zvířat začínají a potom postupují s tou brutalitou dál vůči lidem, ať už vůči dětem nebo dospělým lidem, je třeba.

Ještě došlo k jedné změně. V minulosti byl zaveden nový trestný čin - chov zvířat v nevhodných podmínkách. Ten reagoval na vznik množíren. Takže i tady máme relativně čerstvou a nevím jestli úplně funkční úpravu v tom praktickém výkonu, úpravu trestního práva. Tady hrozí trest odnětí svobody až 4 roky a u těch kvalifikovaných skutkových podstat, to znamená, například při úmyslu získat prospěch alespoň ve výši milion korun, až 8 let nebo dokonce 10 let, pokud dojde ke smrti většího počtu zvířat nebo se jedná o mezinárodní organizovanou skupinu.

Takže vidíte, že ani takto vysoké výše trestů evidentně neodrazují pachatele. Já se proto přimlouvám, abychom v té debatě - a jsem za to rád, že to tady padlo i v těch předchozích vystoupeních - nezůstali pouze u snahy zvýšit tresty, zejména ty horní hranice v trestním zákoníku, ale abychom se snažili dívat na to komplexně, abychom dokázali lépe detekovat takové jednání, objasňovat ho v činnosti policie. Možná, kde vidím prostor pro zvýšení sankcí, je v oblasti správního postihu a samozřejmě v kompetenci kolegů ministrů, jako je například Ministerstvo zemědělství. Ale o tom už pan ministr hovořil. Děkuju za pozornost. ***