Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi. A v tuto chvíli zde nemám žádnou písemnou přihlášku s přednostním právem ani se nikdo nehlásí a můžeme přejít ke stanoviskům klubů. Za klub poslanců TOP 09. Byl pověřen přednesením stanoviska klubu pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil za klub TOP 09 a okomentoval i tu debatu, která zde probíhá, a řekl k tomu ještě několik postřehů.
Za prvé, my vítáme, že toto téma, které třeba ve srovnání s rozpočtem pro někoho může být, říkám ten kondicionál, může být subtilní, je na půdě Sněmovny a že zde je prostor se o tom tématu věcně pobavit, aniž by zde byly pouze politické a stranické preference. Protože téma ochrany zvířat, alespoň já doufám, je nepolitické, nadstranické, je to otázka etiky, etického vnímání, nikoliv nějaké politické preference.
Já se tématu ochrany zvířat zabývám mnoho let. Podporuji různé týmy. Sám můj tým ročně řeší desítky případů týraných zvířat a měl jsem i 2,5 roku na starosti jako radní hlavního města Prahy Animal welfare a pražský útulek. Tedy mé postřehy, které tu budu říkat, vycházejí z mé konkrétní praxe a z praxe mých lidí, kteří opravdu ročně vyřeší desítky případů týraných zvířat.
Já jsem přesvědčen a jsem rád, že to tady zaznělo, že pokud to nemá být pouze politické defilé dneska, jak máme rádi zvířata, ale má to k něčemu vést, tak je třeba si uvědomit, že se jedná o naprosto komplexní problém. Nejedná se o to, jestli sazba v trestním zákoně se posune o jeden rok tam či o jeden rok někam jinam. Chybí legislativa, chybí kapacity státu pro určité typy zvířat a chybí peníze. To jsou tři oblasti.
To znamená, pokud někdo chce tento problém opravdu řešit, tak musí přijmout komplexní změnu legislativy, nikoliv pouze trestního zákoníku, případně občanského zákoníku - za chvíli o tom ještě pohovořím. Musí řešit kapacity, protože tento stát není schopen umístit týraná zvířata charakteru velké šelmy, vlci, tygři, případně hospodářská zvířata. Už to tady padlo.
My jsme v Praze řešili případ šesti týraných vlků v nevhodném chovu. Dva roky trvalo státu za pomoci dobrovolníků mého týmu, než jsme našli pro takovouto malinkou skupinu vlků vhodné umístění. A nakonec ti vlci šli do zahraničí. Česká republika na to není vůbec připravena.
Ještě v době, kdy jsem byl radní hlavního města Prahy, tak se na mě obrátil stát, zástupci Ministerstva, myslím, životního prostředí, s tím, jestli Praha není schopna vytvořit takovéto zařízení, kam by velké šelmy, zvláště tygři, lvi, vlci a tak dále, mohli být umisťovány. Praha má své útulky, řeší své problémy, není schopna toto pojmout.
To znamená, tohle je obrovský problém. Protože dneska, když máte skupinku několika speciální šelem, které jsou týrány již nevhodným chovem, nebo zajistíte množírnu, kde je třicet psů, nemáte ta zvířata kam dát. A pokud tohle stát nevyřeší, tak zkrátka může být sebelepší legislativa.
A třetí téma jsou peníze. Já jsem rád, že pan ministr tak plamenně hovořil. Já teď připravuji - pošlu mu to - písemnou interpelaci, kdy si některé útulky stěžují na to, jak úředníci jeho ministerstva proplácejí náklady útulkům za to, jak se starají o týraná zvířata. Je to velký problém. A převládá tam u některých zástupců Ministerstva zemědělství, některých dam, které to mají na starosti, bohužel vůči těmto útulkům spíše z mého pohledu šikana, než pochopení a respekt.
My tady dneska můžeme přijmout usnesení, že máme pochopení a podporujeme neziskový sektor, ty, kteří dobrovolně ve volných chvílích pečují o zvířata. Ale bohužel moje zkušenost, teď ta jedna konkrétní z jižní Moravy, je, že když potom tito lidé žádají o podporu státu, konkrétní úředníky na Ministerstvu zemědělství, setkávají se s nepochopením.
A já to popíšu, jedno věcné řešení, nechci to tady politizovat, je mi jasné, že pan ministr o té jedné konkrétní věci nemůže vědět. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vás přerušuji. Prosím opravdu o klid v jednacím sále. Děkuji.
Poslanec Jiří Pospíšil: Když dovolíte, já tedy okomentuji ta tři témata, která považuji za důležitá a kde je třeba udělat ty změny.
První téma, jak jsem řekl, je legislativa. Co tady řekli předřečníci, já v zásadě se vším souhlasím. Myslím si však, že je možné zpřísnit tresty a zpřísnit samotnou primární úpravu jak v trestním zákoníku, tak v zákonech správního práva, zákon proti týrání zvířat, které popisují přímý postih za nezákonné nakládání se zvířaty, za týrání.
Za prvé, je třeba vyhodnotit, co s tím trestním zákonem udělala poslední novela na konci minulého volebního období, která rozvolnila a zmírnila trestání v duchu - máme moc vězňů. A řekněme si otevřeně, podle odborníků to má i dopad na postihování týrání. Nemůžeme před rokem říci - rozvolňujeme, máme moc vězňů ve věznicích, a rok poté - zpřísňujeme. Respektive můžeme to říci, ale taková diskontinuita trestní politiky státu není příliš na místě.
Já jsem to tehdy kritizoval před tím rokem. Myslím si, že to nebyla cesta úplně správným směrem a myslím si, že je třeba se nad legislativou zamyslet. Protože co je realita? Pojďme se bavit o realitě - že většina pachatelů trestné činnosti týrání zvířat dostává podmíněné tresty. Je naprosto mimořádné a výjimečné - já vám můžu dát statistiky, protože to analyzujeme s mým týmem - pouze výjimečně jsou lidé za ty nejbrutálnější formy týrání zvířat odsuzováni přímo do vězení natvrdo, to znamená bez podmínky, dostávají tedy reálný flastr, reálný trest.
Asi je na panu ministrovi spravedlnosti, já ho tedy prostřednictvím pana předsedajícího přímo můžu oslovit. Poslouchal jsem pozorně jeho vystoupení, aby se fakt udělala analýza, proč česká justice dává tak mírné tresty. Jestli to je tím, že soudci a státní zástupci podceňují míru společenské nebezpečnosti nebo chcete-li společenské závažnosti této trestné činnosti a aniž by bylo třeba novelizovat trestní zákoník, by mohli ukládat přísnější tresty, anebo je to dáno tím, jak je česká legislativa napsána. Já to nechci hodnotit, ale takováhle solidní úvaha je podle mě na místě a prosím pana ministra, pokud tady slova vládních představitelů, a já tomu věřím, já jsem rád za tu debatu, zdůrazňuji, tak je dobré toto asi udělat. Protože dokud bude v téhle společnosti převládat názor, že někdo za týrání zvířete brutální formou dostane podmínku, tak zkrátka ten odstrašující charakter trestního práva tady nenastupuje.
Takže zcela přátelsky v téhle věcné debatě dávám ke zvážení, abychom zanalyzovali, proč těch trestů, kdy člověk končí ve vězení i u brutálního týrání, je tak málo. Velmi často jsou případy, kdy soud prvního stupně dá dotyčnému nepodmíněný trest a ten odvolací, nevím, proč ty odvolací soudy, jsou nějak benevolentnější, dává pouze samotnou podmínku.
Takže já se přikláním k tomu - a určitě se jako opoziční poslanec rád zapojím věcně do té debaty, pokud vláda připraví zpřísnění skutkových podstat, je to jak správní právo, zákon na ochranu zvířat proti týrání, tak trestní zákoník. Ale je třeba zanalyzovat i to, jestli to není i o vzdělávání a školení. A děkuji panu ministrovi, že to tu zmiňoval.
Já jsem v téhle věci oficiálně dal s nejvyšší státní zástupkyní doktorkou Bradáčovou, kde jsem vyzýval, aby v rámci školení se státní zástupci zaměřili na tuto tématiku. Takže možná i tahle oblast toho školení, vzdělávání a toho, že ta míra společenské nebezpečnosti je závažná, tak i třeba povede k tomu, že budou justiční orgány ukládat v rámci už existujícího práva vyšší tresty.
K těm ostatním legislativní úpravám, co tady padlo a co bych já teda chtěl podtrhnout.
Obrovský problém praxe dneska je odebírání a nakládání se zvířetem, pokud se začne vyšetřovat, že je s tím nevhodně nakládáno nebo že je týráno. ***
