Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, dalším bodem našeho jednání jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelek vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, či potom na Vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.
Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády, čímž připomínám, že předseda vlády Andrej Babiš byl omluven z důvodu zahraniční cesty.
Nyní dávám slovo poslanci Jiřímu Vojáčkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše a připraví se poslankyně Lucie Bartošová.
Poslanec Jiří Vojáček: Hezký den, vážení kolegové a kolegyně, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych tedy přednesl interpelaci na pana premiéra.
Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci veřejně prezentovaných úvah člena vaší vlády, ministra zemědělství, o možném zavedení kvót na podíl českých potravin v obchodech. Tyto jeho návrhy a úvahy zazněly v médiích a vyvolaly oprávněné obavy jak spotřebitelů, tak i mezi odbornou veřejností. Zavedení povinných kvót na potraviny totiž představuje závažný zásah do volného trhu a je spojeno s reálným rizikem růstu cen potravin, omezení nabídky a zhoršení postavení spotřebitelů, zejména nízkopříjmových domácností.
Zároveň nelze přehlédnout skutečnost, že oblast potravinářství a zemědělství je dlouhodobě spojena s vaším podnikatelským působením a v této souvislosti vzniká vážná pochybnost, zda návrhy na zavedení kvót nemohou fakticky zvýhodnit velké domácí producenty.
Veřejnost má právo na jasnou odpověď, zda vláda činí kroky v zájmu občanů, nebo zda prosazuje opatření, která mohou mít selektivní ekonomický přínos pro úzký okruh subjektů. Proto se vás táži - považujete návrhy na zavedení kvót na české potraviny v obchodech za oficiální politiku vlády České republiky, nebo se jedná o individuální iniciativu ministra zemědělství? Jaké konkrétní analýzy má vláda k dispozici ohledně dopadů těchto kvót na ceny potravin, dostupnost zboží a kupní sílu českých domácností?
Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane poslanče.
Poslanec Jiří Vojáček: Můžete Poslanecké sněmovně jednoznačně sdělit, zda vláda garantuje, že případná opatření v oblasti podpory českých potravin nepovedou ke zdražování potravin? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Vyčerpal jste čas. Děkuji.
Tak já jenom prosím doplnění pro sledující i pro sledující u obrazovek. To, že není přítomen pan předseda vlády, neznamená, že na ty interpelace nebude reagovat, má tam povinnost, aby na ně reagoval potom písemně.
Já, než přijde paní poslankyně Lucie Bartošová, tak prosím ještě omluvy. Martin Baxa od 14.30 hodin - pracovní důvody, poslanec Benjamin Činčila bere zpět svou omluvu, poslanec Petr Hladík od 14 do 16 hodin bude nepřítomen z pracovních důvodů, poslanec Jan Skopeček do 16 hodin z pracovních důvodů, poslankyně Vendula Svobodová od 11 do 11.30 - osobní důvody a od 14.30 rodinné důvody, poslanec Lukáš Vlček od 14 hodin pracovní důvody a poslanec Marek Ženíšek z osobních důvodů. Děkuji.
A paní poslankyně, máte slovo. Zatím se může připravit pan poslanec Jan Bureš.
Poslankyně Lucie Bartošová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vaše vláda veřejně oznámila shodu na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027. Jde o jeden z nejzásadnějších zásahů do fungování médií veřejné služby od jejich vzniku. Přesto jste dodnes ale nepředstavili žádný konkrétní model, jak mají tyto instituce po zrušení poplatků být financovány, v jakém objemu, ani s jakými garancemi nezávislosti. V praxi tak oznamujete revoluční změnu, aniž byste předložili její parametry.
Pokud by financování mělo být navázáno na státní rozpočet bez pevných zákonných pojistek, znamenalo by to vytvoření přímé politické páky na média veřejné služby. Takový model by byl systémovým rizikem pro jejich nezávislost a důvěryhodnost. Ostatně prezident republiky vládu veřejně vyzval, aby jasně sdělila zdroje, objem financování a mechanismy ochrany nezávislosti. Tyto odpovědi však stále chybí.
Současně zde existuje zcela praktický problém. Česká televize ani Český rozhlas nemohou fungovat v rozpočtovém vakuu. Programová výroba, investice i personální plánování se připravují dlouhodobě a první rozpočtové rámce na další rok vznikají už během léta. Pokud má od roku 2027 platit nový model, musí být jeho podoba známá s výrazným předstihem. Jinak nevytváříte reformu, ale nejistotu, která ohrožuje stabilitu těchto institucí.
A proto se vás ptám, pane premiére, z jakých konkrétních zdrojů budou po zrušení poplatků financovány Česká televize a Český rozhlas, v jakém objemu a podle jakého mechanismu rozdělování, jaké přesné legislativní garance doloží vaše vláda, aby financování nebylo každoročním politickým vyjednáváním a nemohlo být použito jako nástroj tlaku na obsah vysílání, dokdy nejpozději poskytnete České televizi a Českému rozhlasu závaznou informaci o budoucích příjmech, aby mohly nejpozději v létě připravit realistické rozpočty? A za čtvrté, kdy konkrétně představíte legislativní návrh nového systému financování tak, aby proběhla nadstandardní odborná a parlamentní debata, nikoliv schvalování na poslední chvíli. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní vystoupí poslanec Jan Bureš a připraví se poslanec Marian Jurečka.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolím si začít otázkami a poté jejich zdůvodněním. Chci se zeptat naprosto konkrétně. Souhlasíte se závazným cílem 90 procent do roku 2040? To je ten cíl, který schválil v úterý Evropský parlament. Konkrétně ano nebo ne? Pokud ne, proč ho vaše politické hnutí, reprezentované poslancem ANO Ondřejem Knotkem v klíčové roli zpravodaje v Evropském parlamentu nedokázalo zastavit tam, kde mělo nejsilnější pozici?
Chci se také zeptat, pokud zpravodaj nedokáže prosadit politickou linii vlastního hnutí, je otázka, proč tuto roli vůbec přijal? Považujete práci pana Knotka za úspěšnou nebo za selhání?
V tomto týdnu Evropský parlament bez rozpravy schválil návrh, který stanovuje právně závazný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Jde o jeden z nejtvrdších klimatických závazků v historii Evropské unie s přímými dopady na ceny energií, konkurenceschopnost průmyslu i životní náklady českých domácností. Předpokládám, a nemám důvod o tom pochybovat, že europoslanci hnutí ANO v samotném hlasování hlasovali proti. ***
