Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.40 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
To ale není jádro problému. Jádro problému je, co se stalo před tímto hlasováním. Váš politický subjekt měl v Evropském parlamentu zpravodaje pana Ondřeje Knotka a zpravodaj má dvě základní povinnosti. Buď se pokusit zásadně změnit obsah návrhu, nebo - pokud to není možné - navrhnout jeho zamítnutí a otevřít politický střet.
Pane premiére, pan Knotek neudělal nic. Ani jedno. Návrh zůstal v jádru stejný, přesto jako zpravodaj nepodal návrh na zamítnutí a návrh tak prošel bez skutečného politického boje. Vy přitom v České republice opakovaně říkáte, že tento cíl je špatný už ve své podstatě.
A proto se ptám, jak si mají lidé vysvětlit, že doma tvrdíte: tohle je špatné už od začátku - ale v Bruselu váš vlastní zpravodaj fakticky umožnil schválení tohoto návrhu? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pouze připomínám, že lhůta pro písemnou odpověď je 30 dnů. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím svoji interpelaci přednést i na nepřítomného pana premiéra. Budu očekávat písemnou odpověď. A jde mi o otázku střetu zájmů, protože už uplynulo dávno 30 dnů od jmenování Andreje Babiše premiérem České republiky a včera tady byla na půdě Sněmovny taková zajímavá situace, kdy ve vztahu k tomu, že pane premiére, vy jste vystupoval ještě na konci loňského roku i ve veřejném vystoupení ve svém videu - vy jste popisoval velmi vážně to, jak chcete ten střet zájmů jednou provždy vyřešit, jak ty kroky budou nevratné. A včera váš kolega, člen vlády Boris Šťastný tady vystoupil a řekl, že v žádném střetu zájmů nejste.
Proto si dovolím položit naprosto jednoduché, ale jasné otázky a prosím o jasnou odpověď na tyto otázky.
Za prvé, nacházíte se tedy v současné době ve střetu zájmů? Podle zákona o střetu zájmů? Ano, nebo ne? Je výrok ministra Šťastného oficiálním stanoviskem Vlády? Ano, nebo ne? Třetí otázka: existuje jednotné právní stanovisko vlády k vašemu postavení jako konečného beneficienta svěřeneckých struktur? Za čtvrté můžete jednoznačně potvrdit, že žádná ekonomická entita, u níž jste konečným uživatelem výhod, aktuálně nepobírá žádné veřejné prostředky, ani se nepodílí na veřejných zakázkách? Ano, nebo ne? Případně které a která? Pátá otázka: považujete současný stav za plně slučitelný s principem prevence střetu zájmů, jak vyžaduje český právní řád? A poslední otázka, pokud jste ve střetu zájmů, tak kdy tento střet zájmů bude vyřešen? Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Také, děkuji.
Přibyla nám jedna omluva: od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.
Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Václav Pláteník.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére. V pořadu televize Nova jste označil Národní rozpočtovou radu za zbytečnou instituci. Přitom jste ji navrhl a zřídil vy ještě jako ministr financí. Co se změnilo, pane premiére? Proč jste ji tedy zřizoval, když ji dnes považujete za zbytečnou? Národní rozpočtová rada je nezávislou odbornou institucí, která střeží udržitelnost veřejných financí a kontroluje dodržování rozpočtových pravidel. Neoznačil jste ji náhodou za zbytečnou, protože se vám teď její nezávislé hodnocení nehodí do krámu? Nelíbí se vám snad její zdrcující kritika vámi předloženého rozpočtu? Protože když jste byli v opozici, tak jste její vyjádření rádi používali, když kritizovala předchozí vládu. Nestojí za zrušením například Národní ekonomické rady vlády podobný důvod - obava z kritickým hlasů?
A jednu otázku mám na vás, pane premiére. Víte, co jste tehdy řekl, když jste ještě jako ministr financí zřízení Národní rozpočtové rady navrhoval? Já vás ocituji: "Takže já bych byl strašně rád, abychom konečně už tu rozpočtovou odpovědnost schválili hlavně pro budoucnost těch rozpočtově neodpovědných." A věta druhá, kterou si vám dovolím ocitovat, zase vaše: "Nezávislé fiskální instituci také vytváří předpoklad pro plnění požadavků fiskální smlouvy." To jsou vaše slova při zřizování Národní rozpočtové rady a já se vás chci zeptat, proč je dnes popíráte? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí pan poslanec Václav Pláteník, připraví se paní poslankyně Michaela Moricová.
Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane - nepřítomný pane premiére. A to je obecně škoda, že vy sem tak moc nechodíte. A já se na vás obracím ve věci zdraví našich dětí. Konkrétně rozsáhlé oblasti veřejného zdraví, která se týká školního stravování a záměru vlády vyjádřeném prohlášeními některých jejich členů. Namátkou právě vámi, případně ministrem sportu a dřepů Borisem Šťastným, se záměrem zrušit novou vyhlášku o školním stravování, která je v účinnosti teprve několik měsíců.
Tato vyhláška nevznikla nahodile, ani ideologicky, ale byla výsledkem několikaleté odborné práce Státního zdravotního ústavu a dalších rezortů a především řady odborníků a zástupců dotčených profesí, rodičů a dalších a také pilotního projektu. Jejím cílem bylo jediné: po 30 letech modernizovat takzvaný spotřební koš a systém školního stravování, omezit cukr, sůl a průmyslově zpracovávané potraviny, které jsou do škol dodávany ve velkém a ty nahradit širokou nabídkou skutečných potravin. A taky udělat přítrž různým podvodům, za které rodiče ve školách platili - jako že se 1 kilogram kaše v prášku vykazuje jako sedm kilo brambor.
Během celého procesu se aktéři, kteří finančně profitují z toho starého systému a sdružují v různých asociacích a komorách, snažili skrze mediální a lobbingové útoky šířit mýty o této vyhlášce, o veganské revoluci a podobně. Já se vás tedy, pane premiére, ptám, jaké odborné argumenty hodláte brát v úvahu při uvažování o dalším osudu této vyhlášky, jaké kroky vláda podnikne k podpoře nastavené změny a personálu? A jakým způsobem budete bránit komerčním zájmům v oblasti školního stravování? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Michaela Moricová a připraví se poslanec Vít Rakušan.
Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére, vláda opakovaně mluví o tom, že chce rozlišovat mezi běžnými neziskovými organizacemi a takzvanými politickými neziskovkami. Zároveň ale dodnes není jasné, podle jakých konkrétních veřejně známých a předem daných kritérií má takové rozlišení probíhat. Ostatně i samotní zástupci vlády připouští, že definice politické neziskové organizace se teprve hledá. Současně sledujeme praxi, kdy jsou některé neziskové organizace nebo jejich představitele veřejně označováni za problematické či nežádoucí, zatímco jiné neziskové organizace se bez potíží podílí na přípravě veřejných politik, případně působí v poradních orgánech ministerstev. To přirozeně vyvolává pochybnosti o rovnosti pravidel a o tom, zda se o politickosti nerozhoduje spíše podle názorové blízkosti k vládě, než podle transparentních a férových principů. Proto se vás ptám napřímo, jakým konkrétním způsobem a podle jakých jasných, předem stanovených kritérií bude vláda určovat, že nezisková organizace je politická? Jak zajistíte, aby tato pravidla platila skutečně pro všechny stejně, a to bez ohledu na to, zda jsou vládě názorově blízké nebo ji naopak kritizují? Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji.
Než dám slovo panu poslanci Rakušanovi, máme zde další omluvu: poslanec Jiří Vojáček od 12.30 do 13.10 - z osobních důvodů a od 14.50 dál z rodinných důvodů.
S další interpelací vystoupí poslanec Vít Rakušan, připraví se poslanec Karel Dvořák.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane nepřítomný premiére, měli jsme tady velkou diskusi o služebním zákonu. To, že chcete z mého pohledu dát státní službu na politické vodítko, vyhazovat si podle libosti, oslabit možnost bránit se úředníkům proti libovůli a politické zlovůli těch, kdo zrovna vládnou - ale vy jste při té argumentaci tady vycházeli ze studie KPMG někdy z roku 2017. Potom jste tady vycházeli ze studie akademiků Univerzity Karlovy z roku 2022. Předkládáte narychlo poslanecký návrh a trošku jste asi zapomněli na to, že máte v rámci projektu vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby mít analýzy, které byly placeny z Národního plánu obnovy a ty analýzy mají být teď někdy hotové. A já vůbec nevím, proč vycházíte z něčeho, co už je překonáno i naší novelou služebního zákona? Proč nepočkáte na tu analýzu, abyste potom rozhodli? ***

