Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já jsem už projednal tuto věc s řadou odborníků z justice, jak z Nejvyššího soudu, tak ze soudů okresních. My jsme už uskutečnili jednání se soudci, kteří teď už přednáší tu novelu na Justiční akademii, stejně tak se zástupci rodinněprávních a opatrovnických soudů, takže máme poměrně jasnou představu, kterou bych tady nastínil. Čas ještě nějaký mám.

V současné době tedy chceme zdůraznit, že bude-li se někdo dopouštět, jeden z rodičů, domácího násilí, tak soud bude mít prostě povinnost zvážit zásah do rodičovské zodpovědnosti. Budeme se bavit tady ve Sněmovně a myslím, že to je ta správná půda, ještě před tím, než ten návrh předložíme, jestli ta povinnost bude obligatorní, jestli se tím zabývat, anebo bude muset ten krok učinit.

Další věc je otázka legislativního zakotvení a podpory existence fungování mezioborových týmů. To se ukazuje v praxi jako věc, která je nutná, to znamená spolupráce a výměna informací mezi OSPODem, psychology, policií, státním zastupitelstvím v případě, že tady tam je domácí násilí, protože tam musíme ze zákona prolomit mlčenlivost. To je asi největší problém dnes.

Zvažujeme možnost, že by byla možnost rozvodu bez nařízení jednání, to znamená tak, když jsou ty konflikty takové, aby skutečně nemusel jeden z těch partnerů zažívat to trauma. A chceme upřesnit pojem nejlepšího zájmu dítěte, o kterém se diskutuje, asi vždy bude hodně definic, tak snad se tady na nějaké správné opravdu ve prospěch dětí, která bude i v souladu s judikaturou Ústavního soudu, shodneme.

A v neposlední řadě musíme vyjasnit i věci týkající se rozhodování o poměrech dítěte, to znamená například to, že by soud nemusel upravit péči jednoho z rodičů, pokud dítě daného rodiče ze závažných důvodů to odmítá. Ale nedotkneme se jen těch teoretických věcí, které mají dopad na praxi, dotkneme se i praktických. Bohužel ta novela, tak jak byla napsána legislativou, tak obsahuje i ustanovení, že v případě odvolání se platí v podstatě dva soudní poplatky. Platí se jak za péči, tak za řízení ve věcech výživy, což podle mého názoru nebyl záměr, a tak jsem to i konzultoval. Takže to jsou věci, které bohužel vznikly v legislativním procesu, a já slibuji, že učiníme co nejdříve pokrok v tom jednání. Já bych chtěl na jaře, nejpozději na přelomu jara a léta předložit tuto novelu do připomínkového řízení a děkuji za tu nabídku a využiji ji. A budeme tu věc konzultovat i na půdě Sněmovny ještě před tím, abychom se ujistili, že ten směr, kterým se chceme vydat, je směr, který nám odsouhlasí Sněmovna, protože zase to by byla marná práce, pokud bychom s tím přišli a nemělo by to ten efekt ve výsledku. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že ano, máte slovo.

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, my jsme totiž ty věci udělali dvě. Jedna z nich byla ta rozvodová novela a druhá byla jiná novelizace občanského zákoníku, bylo to doplnění definice domácího násilí do občanského zákoníku, která tam chyběla. Nutno říct, že ta věc druhá, to znamená definice domácího násilí, byla z mého pohledu jako poslankyně této Sněmovny mnohem více diskutována napříč spektrem, takže ta prodiskutovanost tam nastala a myslím si, že to práce byla kvalitní. Nicméně chci se vás dotázat, jestli řešíte právě to, jestli ta definice vlastně funguje, jestli máte nějaké kasuistiky, zda ta definice nám pomáhá v těch řešeních, o kterých se tady bavíme, aniž bych zmiňovala konkrétní případy, případně zda tu definici není třeba rozšířit, to znamená třeba na přihlížející děti, kterých by se to případně týkalo, a myslím si, že tam bychom si pomohli asi nejvíce.

A druhá věc, kterou bych chtěla říci, je možná spíše na pana ministra Juchelku. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Myslím si, že my potřebujeme propojit dvě aktivity (Předsedající: Čas!), a to, jak tady řešíme ohrožené děti. Já se asi k té interpelaci na vás zřejmě nedostanu, je asi padesátá, a právě tyhle vysoce konfliktní rozvody, protože se nám ukazuje v praxi, že ty dvě věci spolu bohužel souvisí.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Já se pokusím ušetřit ten čas. Mám ho víc, to je výhoda interpelací na ministry. Rozhodně v tuhle chvíli jsem zavalen podněty, jak to nefunguje, jak je praxe komplikovaná. Upřímně řečeno, máme teprve únor, takže já se snažím jaksi dívat se na to objektivně a je mi jasné, že to, jestli to je funkční, nefunkční a jak moc je ten problém velký, uvidíme, si myslím, nejdříve někdy za tři čtyři měsíce. Bohužel tedy to uvidíme na příkladech dětí, kterých se to může dotknout. Takže proto chci spěchat, proto chci, abychom se dohodli i na těch definicích. Vůbec nemám problém s tím, co jste řekla. To znamená to, kde se to násilí dotýká dítěte, byť to není násilí na dítěti, to je určitě věc, která má nějaký vliv, ale musíme najít tu správnou hranici, kde budeme poměřovat zájem toho dítěte na tom vídat biologického rodiče a současně ho netraumatizovat. Takže vždycky to nakonec z velké části bude na rozhodnutí soudu. My soudu musíme dát manévrovací prostor a já myslím, že i to vzdělávání, které v té věci probíhá, tomu může pomoct.

Takže určitě ta novela má nějaké kladné stránky, má bohužel i ta rizika, která jsou zmíněna, a já budu usilovat o to, aby ta novela tady byla projednána na jaře a aby nejpozději do léta byla v připomínkovém řízení, abychom na podzim o ní mohli jednat tady ve Sněmovně. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. A já si myslím, že dokonce jste věnoval úplně ten přesný čas. Tak.

Nyní dávám slovo poslanci Janu Papajanovskému k ústní interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, budu se trochu opakovat, protože na podobnou věc jsem se ptal už včera, ale pan ministr tady nebyl, což není výčitka, to je jenom konstatování, že se budu prostě trošku opakovat.

Můj dotaz směřuje k těžbě lithia v Ústeckém kraji, což je jeden ze strategických projektů, který by měl být i strategicky podporován z rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to rozhodnutí, které bylo učiněno v předcházejícím volebním období ještě za ministrování našeho ministra, takže já ho tady rozhodně nebudu zpochybňovat. Ale věc, na kterou se chci zeptat, je kompenzace pro občany Ústeckého kraje, protože ta těžba lithia bude jistě zatěžující pro životní prostředí v našem kraji, přinese i zvýšenou zátěž sociální a tak dále a ty částky, které by náš kraj měl obdržet jako kompenzaci, tak to nejsou částky velké. Dostali jsme informaci, že Ústecký kraj jako takový by měl obdržet z vydobytých nerostů 10 milionů korun, obec, na jejímž území by ta těžba měla probíhat, by měla ročně obdržet 30 milionů korun, do státního rozpočtu by mělo poté natéci něco přes 50 milionů korun ročně, přičemž objem té těžby, to znamená výnos z té těžby by měl být v řádu miliard, možná dokonce i přes 10 miliard ročně. Záleží samozřejmě, jak se budou pohybovat ceny lithia.

Takže můj dotaz směřuje na to, zda Ministerstvo průmyslu zvažuje nějakou legislativní iniciativu, která by posílila výnosy z té těžby směrem do regionů, ať už skrze změny toho systému úhrad z nerostů, nebo například nějakou diskusí o rozpočtovém určení daní tak, aby více zohledňovala ekonomický přínos toho projektu pro daný region, aby zkrátka více peněz v tom regionu zůstávalo. Takže to je můj dotaz.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zatím se může připravit na interpelaci pan poslanec Samuel Volpe.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Hezký den, vážený pane předsedající, a děkuji panu poslanci Papajanovskému za dotaz. Ano, lithium je velké téma. Určitě si vzpomínáte na tu historii, když přeskočím dobu, kdy vlastně měl ten těžař - potenciální, ten, kdo měl tu licenci pod kontrolou - zahraničního vlastníka, tak vlastně v roce 2021 jsme udělali na Ministerstvu průmyslu a obchodu naprosto klíčové rozhodnutí, a to takové, že tedy to získá pod sebe stát, což se podařilo. Je to samozřejmě tedy nepřímo prostřednictvím společnosti ČEZ. Takže první dobrá zpráva je ta, že míč je na naší straně a můžeme kontrolovat těžbu lithia.

Od té doby se intenzivně pracuje na několika rovinách. Ad jedna tedy na tom, jestli se vůbec bude těžit ve smyslu logistiky té těžby, což už samo o sobě bylo poměrně náročné, protože se to prodiskutovávalo s těmi dotčenými obcemi, a možná proto, že jste z regionu, tak si i vybavujete, jaká měla být ta původní logistika, jak se to mělo těžit, a poté právě po dohodě s obcemi, protože měly obavy, tak se to přesunulo tak, že vlastně ten zpracovatelský závod nakonec bude v Prunéřově, což si myslím, že je v zásadě racionální a dobré rozhodnutí, a rozhodně se těm obcím vyšlo velmi vstříc. ***