Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, odpověď pana ministra.
Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji za opřímnou otázku a upřímnou snahu vyjít vstříc zaměstnancům ve veřejnoprávních médiích. Zatím žádná taková debata není plánována. Tím nechci říct, že nějaká nebude, ale zatím ta shoda, ta debata je politická. A až si to v koalici politicky vyřešíme, tak možná potom budeme debatovat i odborně, ale zatím si myslím, že to je předčasné.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s touto interpelací. Nyní by měl přijít na řadu pan poslanec Hladík s interpelací na pana ministra Macinku. Nicméně pana poslance Hladíka nevidím, čili interpelace propadá a dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 32, kterou přednese pan poslanec Hlavatý Matěj na omluvenou paní ministryni Schillerovou.
Poslanec Matěj Hlavatý: Bohužel již nepřítomná paní ministryně Schillerová, já bych v odpovědi byl velice rád, kdybyste mě ušetřila historických srovnávání s rokem 2010. Jsme v roce 2026, v Evropě probíhá válka a bezpečnostní situace je zásadně jiná. Doopravdy mě nezajímá Topolánek, ani Nečas, mě zajímá váš rozpočet. A ten říká jasně: kapitola obrany je oproti listopadu nižší o 21 miliard korun, tedy o 12 procent. Výzkum a inovace minus 51 procent, investice minus 13,5 miliardy, strategické zpravodajství minus 1,1 miliardy a výdaje na obranu silami Armády České republiky minus 15,4 miliardy. To nejsou technické úpravy. To je zpomalení modernizace armády.
Odkládají se mostní soupravy, komunikační systémy, snižují se platby za BVPéčka, Caesary a infrastrukturu. Máme přijatou legislativu, neboli usnesení, které říká, že výdaje nad dvě procenta HDP na obranu se nezapočítávají do limitu zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Fiskální prostor tedy existuje. A spojenci dnes mluví jasně o cíli pěti procent HDP na obranu a bezpečnost. Proto se ptám jednoduše, ano nebo ne? Počítá vaše vláda s reálným postupem k pěti procentům HDP? A pokud ano, jak je to tedy dohromady s tímto rozpočtem, který investice odkládá a modernizaci zpomaluje. Bezpečnost není položka, kterou jde přesouvat mezi roky podle potřeby. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Stejně jako v ostatních případech i vám bude odpovězeno podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. Nyní teda přejdeme k interpelaci číslo 33, kterou přednese paní poslankyně Urbanová na pana ministra Metnara. Prosím.
Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře vnitra, já bych se vás ráda zeptala na Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, který začal už v minulém volebním období, ve kterém v rámci spolupráce Policie České republiky a státního zastupitelství měla právě vzniknout nová statistika kriminality, ve které by byla i kolonka, která by se týkala takzvaných femicid. Jenom doplním, co to je femicida. Femicida je vražda, v tomto případě nejčastěji žen, která následuje po nějakém dlouhotrvajícím domácím násilí a týrání. Přičemž tu kolonku potřebujeme dle mého názoru, protože aby mohla vznikat účinná prevence tohoto jevu, musíme znát data o tom, kolik se takových vražd stalo, případně co jim předcházelo a kde mohl systém preventivně působit, aby k takto tragické záležitosti nedošlo.
Jenom doplňuji, že bývá často ten název rozebírán odbornými kruhy. Ano, jmenuje se to femicida, protože ty vraždy se nejčastěji týkají žen, ale možná právě i díky těmto kolonkám zjistíme, že se něco takového bohužel stalo i nějakému muži. Protože násilí se týká bohužel všech bez ohledu na jejich pohlaví. Mockrát děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní dostane prostor pan ministr k odpovědi. Tak pane ministře, prosím.
Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, k vašemu dotazu týkajícímu se evidence trestných činů s prvky femicidy si dovoluji uvést následující. Já vím, že vy to znáte, možná ten kontext ještě trošku rozšířím. Ono nejde jenom o objekt tím, že nejčastěji to bývá žena, ale ono určujícím tady v tomto je, že motivem tohoto je žena. Motivem pachatele, motivem subjektu, který de facto útočí, je právě z hlediska, to je celá řada teorií tady v tomto, proto oceňuji tento dotaz už dlouho, je zajímavý a dlouho v oblasti kriminalistiky a kriminologie jsem se tím nezaobíral.
Ale chci říct, že Policie České republiky v rámci své statistické evidence sleduje u trestných činů, včetně trestného činu vraždy, objekt napadení podle pohlaví oběti. Je tedy možné statisticky vyhodnotit, kolik obětí trestného činu vraždy tvoří ženy. Současně je však třeba zdůraznit, že Policie České republiky neeviduje motiv trestného činu v podobě zvláštní statistické položky a tedy systematicky neshromažďuje a nevyhodnocuje údaje o tom, zda byla konkrétní vražda spáchaná z důvodu pohlaví oběti. Kategorie označovaná jako femicida není v českém právním řádu definovaná jako samostatný trestný čin, ani jako specifická právní kvalifikace, a proto není vedena v policejních statistikách.
Z uvedeného důvodu nelze z dostupných statistických dat policie určit počet takovýchto případů, které by bylo možno pod tuto kategorii zařadit nebo podřadit. Policie může poskytnout pouze informace o celkovém počtu zavražděných žen, nikoliv o motivech pachatelů. Ze sledovaného období tady mám, řekněme, statistiku za pár let, což si myslím, že jsou smutná čísla, když to jenom řeknu, pár, tady pět čísel uvedu: v roce 2021 43 žen, rok 2022 60 žen, v roce 2023 64 žen, v roce 2024 opět 64 žen, v roce 2025 54 žen.
Jenom ještě mi dovolte, ono je to, ono to není jednotné v té, řekněme, i v Evropské unii. Třeba taková Itálie, kde má takovouto speciální skutkovou podstatu trestný čin, tak tam to takto rozlišeno je z hlediska toho motivu, ta kategorie, o tom, se tam hovoří. Já tak, jak jsem tam teď, řekněme, necelé ty dva měsíce nebo dva měsíce, tak nevím, že by takováto pracovní skupina pracovala. Rád se s tím seznámím, takže zatím jenom toliko zatím policie nedisponuje těmito daty. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující otázka, prosím.
Poslankyně Barbora Urbanová: My jsme se právě ve spolupráci s bývalým ministrem vnitra Vítem Rakušanem tím dost zabývali. A ještě jednou zopakuji název toho projektu, je to Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, protože tam se musí dát právě kvůli tomu, že musíme znát motiv toho pachatele, tak se musí dát vlastně dohromady nejenom data těch zavražděných, které má policie, ale i to, co se zjistí následně při vyšetřování toho trestného činu, to znamená data státního zastupitelství, které samozřejmě potom pokračuje v tom trestním řízení a je to pod jejich mocí a nadvládou.
A já se na to ptám právě proto, že si myslím, že naším dlouhodobým zájmem a dlouhodobou prací by mělo být, že bychom měli přicházet u těch jednotlivých kauzuistik na to, co se tam kdy dělo. Protože zcela jistě víme, že když už ten případ dopadl až tou vraždou, to znamená, tím nejhorším, co se mohlo stát, tak že se ten systém nebo ten někdo mohl v průběhu toho dění nějakým způsobem ozvat (Předsedající: Čas.) a mohl zasáhnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak doplňující odpověď.
Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Já děkuji za to doplnění a určitě rád na to navážu tak, jak jsem říkal, zajímavý dotaz, oceňuju to z vaší strany. Sám budu rád, když se seznámím, kam to dospělo, protože pro mě to byla nová informace a vidíte, že ani mí kolegové, kteří připravovali mi i ty podklady tady k těmto odpovědím na ten váš dotaz, tak asi úplně tak ve známo to nebylo. ***
