Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.20 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Říkejme si věci pravými jmény. Média veřejné služby nejsou státními médii. Nejsou prodlouženou rukou vlády, nejsou nástrojem politické moci. Jsou zde proto, aby kontrolovala moc, nikoliv, aby jí sloužila. Aby kladla nepříjemné otázky, aby informovala i o věcech, které jsou vládě nepohodlné. A právě proto jsou trnem v oku autoritářských a populistických vlád. Scénář zestátnění médií veřejné služby známe velmi dobře. Vždy začíná stejně. Nejprve slyšíme, že média veřejné služby jsou drahá, pak že jsou neobjektivní, pak že jsou nepřátelská, pak že je potřeba změnit jejich financování a nakonec skončíme u médií, která jsou formálně veřejná, ale fakticky politicky podřízená.
Viděli jsme to v Maďarsku, sledujeme to na Slovensku a dnes bohužel vidíme první kroky stejným špatným směrem i u nás. Financování prostřednictvím poplatků není historický relikt. Je to vědomě zvolený model, který má jediný cíl. Zajistit maximální míru nezávislosti na politické moci. Jakmile tento model zrušíte, otevřete dveře politickému tlaku. To je bohužel nevyhnutelné, protože kdo platí, ten rozhoduje a kdo rozhoduje o rozpočtu, ten drží moc. Vláda, která navrhne tento krok, musí nést plnou politickou odpovědnost za to, že oslabuje jednu z klíčových institucionálních pojistek demokratického systému. Nezávislá média nejsou komfortem demokracie, jsou její podmínkou. A dovolte mi říct ještě jednu věc zcela otevřeně. Útok na média veřejné služby nikdy nepřichází izolovaně, vždy jde ruku v ruce s útokem na další kontrolní mechanismy, na nezávislé instituce, na soudy, jak jsme slyšeli dopoledne od pana premiéra, na parlamentní kontrolu, na opozici. Je to součást širšího vzorce chování, nikoliv nahodilý ojedinělý nápad.
Vláda, která zpochybňuje význam médií veřejné služby a snaží se je dostat pod politickou kontrolu, vysílá velmi nebezpečný signál, že kritika je problém a že kontrola moci je obtěžující. Kdo rozebírá pojistky demokracie, ten hazarduje s naší budoucností a vláda, která tento hazard vědomě podstupuje, si nezaslouží důvěru demokratického parlamentu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vláda, která toleruje střet zájmů premiéra, vláda, která kryje kauzy svých členů, vláda, která vědomě porušuje zákony, vláda, která rozkládá důchodový systém a vláda, která útočí na nezávislost médií, taková vláda si důvěru Poslanecké sněmovny nezaslouží. Proto budu já i mí kolegové z TOP09 hlasovat pro vyslovení nedůvěry této vládě a vyzývám vás, abyste se při hlasování řídili svým svědomím, ne stranickým příkazem. Děkuji za pozornost. (potlesk zprava)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane předsedo. A další s přednostním právem je předsedkyně klubu STAN, paní poslankyně Michaela Šebelová. Máte slovo.
Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo pane místopředsedo. Ráda bych hovořila tady před panem premiérem, když projednáváme bod důvěra, nedůvěra vládě, pan premiér tady ale není. Nedá se nic dělat. Asi jej nezajímá, co si myslíme. Připadá mi to takové pohrdání parlamentem. Můžeme být rádi, že tady je aspoň jeden pan ministr, tak dobrý večer, pane ministře. Vůbec celý průběh té schůze je takový monolog vlády. Z toho úvodního projevu pana premiéra bych možná vyzdvihla jednu věc a ta mě pobavila. On místo toho, aby obhajoval svou vládu, tak se díval do minulosti. Já myslím, že této zemi by prospělo, kdybychom se dívali do budoucnosti. A on se tady zabýval a zmiňoval kauzy té předchozí vlády. A my jsme tady minulý týden v pátek hlasovali o programu a jeden koaliční poslanec, Igor Červený, navrhnul, abychom se tím zabývali ve Sněmovně a my jako celá opozice jsme ten bod podpořili, my jsme byli připraveni o těch věcech diskutovat a vládní koalice nechtěla. Zřejmě vám pan premiér Babiš neřekl, jak máte hlasovat, protože jeho to zřejmě zajímá, on se tím zjevně zabývat chtěl, dnes ve svém projevu o tom mluvil. Tak je to trošku takové vypovídající o tom, jak vaše vláda, koalice funguje.
Proč za nás nemá vláda Andreje Babiše důvěru a já osobně jsem, nemůžu říct, že ráda, ale považuji za nutné, abychom se jako opozice vyjadřovali v této věci, tak já zmíním 3 zásadní body, bod 2 a třetí bude takový spíš jako podpůrný. Je to ten zmiňovaný střet zájmů pana premiéra. Ono se to tady nese jako tenká červená niť. A já si pamatuju, že to byla první mimořádná schůze, na které jsme se jako opozice dohodli, že opravdu je nutné svolat mimořádnou schůzi, protože, přestože pan premiér dal slib, že oznámí, jakým způsobem ten střet zájmů bude řešit, tak se k tomu stále neměl. Na té mimořádné schůzi jsme se nic nedozvěděli, maximálně, že si máme počkat a proč svoláváme zbytečné schůze, že on to samozřejmě vyřeší.
Nevyřešil vůbec nic. Dál veřejný slib, dal slib panu premiérovi, tedy prezidentovi, pardon za přeřek, ale nestalo se nic. On se vymlouvá na nějaké lhůty, ale i z toho, co bylo dosud zveřejněno, není zjevné, že by platilo to oznámení z marketingového videa pana premiéra, že se doživotně zbaví Agrofertu. Ono z těch rozborů to vypadá, že ta celá situace je trošku jinak a my opravdu nevíme, jestli celá řada rozhodnutí, která vláda dělá, dělá z důvodu toho, že si myslí, že jsou správná a nebo je dělá proto, že prospějou firmám pana premiéra. Protože jinak nevím, jak je možné, že vláda stáhla návrh dotačních programů a přihodila 250 milionů korun na zpracování produktů a 300 milionů na chovy zvířat. Úplně náhodou jsou to přesně ty programy, ze kterých Agrofert masivně čerpá. A co se týče zdravotnictví, tak ano, technicky vzato Synbiol nečerpá veřejné dotace a neúčastní se veřejných zakázek, ale jdou tam peníze z veřejného zdravotního pojištění. To jsou také peníze, nás daňových poplatníků, a můžeme si být jistí, že rozhodnutí, které učiní Adam Vojtěch v rezortu zdravotnictví, budou vedena dobrými úmysly a nebo budou tvořena tak, aby zrovna Synbiolu se dařilo, protože vláda má v programovém prohlášení, že se bude rozhodovat na základě dat. Také zřídila institut ministra pro sport, prevenci a zdraví, což já nezpochybňuji, naopak to veřejně hájím. Tak ale nerozumím tomu, proč chce Andrej Babiš zrušit vyhláškou zdravější stravování. Ono se to může v kontextu boje za veřejnoprávní média, v kontextu toho, jak se chová pan vicepremiér Macinka k panu prezidentovi, zdát jako absurdní, ale pokud k zrušení té vyhlášky dojde, tak hodíte do koše práci, několikaletou práci celé řady odborníků, Státního zdravotního ústavu, celé řady lidí, které se podílely na tom, aby naše děti byly zdravější, které se dívaly do budoucna, aby naše děti jedly méně cukru, méně soli, méně polotovarů.
Ano, ta schůzka měla být dnes, je přesunuta. Já jsem zvědavá, jak to dopadne. Jestli dokáže pan ministr Adam Vojtěch hájit své přesvědčení, že to je správné, jestli zde přítomný ministr Plaga se postaví za školy a řekne, že ano, pojďme dát podmínky těm školám, aby vařily správně, pojďme vrátit chuť kuchařkám k tomu používat třeba nové metody, ale pojďme se postavit za naše děti, protože to je správné.***
