Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Já si dovolím trochu reagovat na své předřečníky a začnu prostřednictvím pana předsedajícího u kolegy Vondráčka. Vy jste tady jako argument zmiňoval Argentinu. Tak Argentina má Den vlajky, ale má také Den státní hymny. Argentina má Den státní hymny, tak potom se nesmějme návrhům, které tam padaly v Senátu, protože to není jediná země, která má jednotlivé dny pro svoje státní symboly.
Pak bych rád také prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Vondráčkovi. No, vy jste tady nebyl na tom prvotním projednávání. My jsme nevetovali váš návrh, pana poslance Babiše, na projednání v prvním čtení, ale i možná z toho důvodu, že jsme se obávali, co by tato ctěná Sněmovna v tomto složení s tímto zákonem mohla učiniti. A možná tento náš důvod převážil více k tomu, abychom ho projednávali ve standardní formě. Pan můj ctěný kolega Marek Výborný tady v tom projednávání poprvé tak citoval některé české velikány: Karla Havlíčka Borovského, Karla Čapka a další – a mluvil tady o falešném národovectví, o tom, jakým způsobem jsou některé věci – a není to ani poprvé, ani naposledy v naší historii – využívány pro to, abychom z něčeho, co by mělo být bytostnou součástí každého z nás – úcta ke státu, v němž jsme se narodili a jehož můžeme reprezentovat jako jeho volení zástupci – tak abychom dělali přednost nebo ctnost. Víte, mně přišlo neuvěřitelně pokrytecké, když jsem pak viděl tiskovou konferenci vlády, kde se vládní představitelé postaví – ne za 2 vlajky, jak bývalo zvykem za vlády Petra Fialy, ale přes 6 vlajek. Tak opravdu neplatí, že čím víc vlajek, tím víc Adidas. Já si myslím, že nám stačí jedna vlajka, aby vlála na našich budovách, abychom před naší vlajkou měli hrdost a stavěli se za náš národní symbol nejenom při mistrovství světa v hokeji nebo teď nově ve fotbale, ale kdykoliv každý den.
Poslední věc a já jsem si prvně řekl, že to navrhnu jako doprovodné usnesení Sněmovny, a upustím od toho a vyzvu podruhé pana nepřítomného premiéra této země, aby 30. března oslavil aspoň tím, že pošle věnec jako premiér na hrob Jaroslava Kursy. Já jsem ho tam čekal, pana premiéra, v Brně na Ústředním hřbitově, tak jak jsem ho tady vyzval poprvé, já jsem tam tu květinu položil za celou Českou republiku a na hrobě, čestném hrobě Jaroslava Kursy, autora české vlajky, tak tam Trikolora byla přítomná. Budu hlasovat pro ten návrh, tak jak přichází ze Senátu, pokud se k němu dostaneme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dívám se, že v tuhle chvíli nemám (Poslankyně Malá se hlásí o slovo.) – a s přednostním právem se hlásí předsedkyně ANO Táňa Malá. – Pardon, pardon, pardon, ještě naskočila mi faktická poznámka, pan poslanec Hayato Okamura. Vaše dvě minuty.
Poslanec Hayato Okamura: Děkuji za slovo, pane předsedo. (Hluk v sále.) Kolegyně, kolegové, členové vlády, chci při této příležitosti, kdy projednáváme látku, která nepřichází do Sněmovny příliš často, připomenout i to, že...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče. Prosím, prosím o klid v jednacím sále. Děkuji.
Poslanec Hayato Okamura: Chci připomenout při této příležitosti, že naše státnost, naše státní existence je samozřejmě mnohem delší než republikánská od roku 1918, že trvá přibližně 1 100 let. To znamená, že velkou většinu existence našeho státu zabírá vlastně monarchie, nejprve knížectví, potom přibližně 700 let království. A to je taky poukaz na symboliku 28. září, což je svatováclavský svátek. Většina z vás to asi ví, ale přímo tady v jednacím sále máme dvakrát erb Českého království se svatováclavskou korunou, který má na jedné straně lipové ratolesti a na druhé straně dubové ratolesti. A to je symbol toho, že po velkou většinu existence našeho státu se v naší zemi používaly jak čeština, tak němčina vedle sebe. A řada z nás i zde teď v jednacím sále nese německé příjmení, což může být známkou toho, že má předky i někoho právě z té německojazyčné komunity.
Chci taky připomenout, že to je takový malý zázrak, že těch 1 100 let uprostřed evropského kontinentu, v obklopení jinými státy, jinými národy, naše země vydržela. A když se zabýváme otázkou vlajky, tak nezapomínejme taky na současnou vážnou situaci, vyzdvihl bych jenom (Předsedající: Čas, pane poslanče.) dva momenty, tu vážnou mezinárodní situaci a velmi nízkou porodnost. Takže je to symbolické, co projednáváme, ale nezapomínejme i na tyto věci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem předsedkyně klubu ANO Taťána Malá.
Poslankyně Taťána Malá: Pane předsedající, moc děkuji za slovo. Jak už avizoval kolega Radek Vondráček, já bych si vzala jménem klubu hnutí ANO přestávku v délce 10 minut před hlasováním Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: To znamená, že vyhlašujeme přestávku v délce 10 minut. Budeme pokračovat v 15.56 hodin.
(Jednání přerušeno v 15.46 hodin.) ***
