Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Nyní dvě omluvy: pan poslanec Vladimír Pikora od 14.45 – pracovní důvody a pan ministr Ivan Bednárik celý jednací den – pracovní důvody. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Zdeněk Hřib a připraví se paní předsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.) Já vás poprosím o klid v jednacím sále. Tak ještě jednou vás poprosím o klid. Prosím, tak já vás ještě jednou poprosím o klid.
Poslanec Zdeněk Hřib: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, asi by bylo dobré si říct, co se tady v posledních dnech děje. Kdy my tady vidíme, že vláda tady tlačí jakýsi prapodivný návrh na zrušení koncesionářských poplatků. A to znamená, že se tady zničehonic objevil návrh, který rozhodně není žádným návrhem promyšlené reformy, ale naopak jsme tady svědky chaosu, amatérismu a nebezpečného útoku na nezávislost veřejnoprávních médií, protože to, co tady ministr kultury spolu s vládou předkládá v otázce financování České televize a Českého rozhlasu, to rozhodně není žádná odpovědná změna. To není žádná modernizace, není to žádná stabilizace, je to prostě krok, který vyvolává nejistotu, oslabuje důvěru a otevírá dveře politickému tlaku na média veřejné služby. A vládní politici tady lidem říkají, že jim chtějí ušetřit peníze. A tak bych se rád zeptal: komu chcete ušetřit peníze? Jaké peníze, kde? Protože my přece tohle celé stejně zaplatíme z daní, akorát to nebude prostě transparentně, formou poplatků, ale tedy z daní, tedy přes státní rozpočet, o kterém rozhoduje vláda.
A to je ta podstata celého tohoto problému, protože rozpočet, o kterém rozhoduje vláda, samozřejmě není nezávislý. A jestliže se České televizi seberou prostředky v řádu miliardy korun a Českému rozhlasu další stovky milionů, no tak pak si nelžeme do kapsy – to skutečně není žádný pokus o více muziky za méně peněz. To je prostě snaha o to, vyvolat existenční problémy, vyvolat omezování služeb. Vytvořit tlak na obsah tak, aby konvenoval vládním politikům, a tedy ve výsledku je to tlak na svobodu médií. A nejhorší na tom je, že ten návrh je tak špatný, že proti němu skutečně nevystupuje jenom opozice. Ta kritická slova zaznívají i od odborníků. Zaznívají od akademické sféry, od zaměstnanců veřejnoprávních médií, od veřejnosti, od studentů. A vlastně dokonce i od lidí, kteří rozhodně nejsou automaticky nějak na té naší straně politického sporu. Takže to není žádný opoziční výkřik, to je skutečně vážné varování a do téhle už tak vyhrocené situace přichází ještě něco mnohem závažnějšího.
Je to podezření, že část lidí kolem Rady České televize je spojena s jednáním, které otřásá důvěrou veřejnosti v samotné fungování této instituce, protože byla zveřejněna nahrávka, která zachycuje rozhovor dvou radních České televize, v němž zaznívá zmínka o tom, že chybí doplatit půl mega za blíže neurčenou volbu. A to je šokující. A tady neříkám, že bylo něco pravomocně prokázáno, od toho jsou tady samozřejmě orgány činné v trestním řízení, ale říkám naprosto jasně, že pokud tady existuje závažné podezření, pokud se o něm veřejně ví, pokud nahrávku má dostat policie k prověření, tak opravdu není možné dělat, že se nic nestalo, že není možné, aby se tvářili, že je všechno v pořádku a současně tady pokračovaly ty volby, jakoby nad nimi nevisely stíny pochybností.
Takže my proto považujeme za naprosto nepřijatelné, aby kandidáti, kteří jsou spojovaní s těmito kauzami, byli znovu potvrzováni do té Rady České televize na další léta. A pokud už koaliční většina tedy chce nést tu politickou odpovědnost za takovýto krok, no tak ať to aspoň udělá teda veřejně, ať se jasně ukáže, kdo koho podporuje. Proto tedy budeme požadovat veřejnou volbu radních, pokud na ni vůbec dojde, protože ten problém je v tom spojení těchto dvou věcí, tedy oslabení financování veřejnoprávních médií a současně pochybné personální obsazování kontrolních orgánů. To je prostě smrtící kombinace a není to náhoda. To je prostě snaha o ovládnutí veřejnoprávních médií. To znamená nejprve instituci finančně vyhladovět, potom ji personálně obsadit a pak z ní udělat poslušný nástroj vaší politické moci.
A tohle přece nemůže nikdo, komu reálně záleží na demokracii, přejít mlčením. A taky si připomeňme, že ti kontroverzní radní, o kterých je tady řeč, jsou spojeni s nezákonným odvoláním dozorčí komise v roce 2020 a soudy jasně řekly, že to bylo nezákonné, že vznikla škoda přibližně 4 miliony korun a pokud ji Česká televize nevymůže po konkrétních vinících, no tak to zaplatí veřejnost. Tedy opět občané nebo chcete-li koncesionářští poplatníci. Takže ano, veřejnost už na rozhodnutí těchto radních doplácela. No a teď se po ní chce, aby se dívala jinam a dělala, že se nic neděje, ale ono se děje a neděje se rozhodně nic menšího než zápas o to, zda budou mít občané i nadále média veřejné služby, která nejsou závislá na momentální vůli vlády. (Odmlčí se, otáčí se na předsedajícího Tomia Okamuru.) Já bych poprosil pana předsedajícího, jestli by mohl požádat o klid v sále.
Předseda PSP Tomio Okamura: Už jsem, pane předsedo, žádal několikrát a nějak se to neuklidňuje, no tak požádám ještě jednou: prosím o klid, děkuju.
Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji. Neděje se tady totiž nic menšího než zápas o to, zda budou mít občané i nadále média veřejné služby, která nejsou závislá na momentální vůli vlády, anebo zda se z nich stane prostor, kde se bude vysílat podle politického zadání a podle toho, kdo právě drží moc a peníze. A já se tedy ptám vlády i ministra kultury: opravdu vám není trapné, kam jste tuhle zemi v téhle věci dovedli? Opravdu vám nepřijde alarmující, že se mluví tady o stávkové pohotovosti, o protestech studentů, veřejnosti, o tlaku na Českou televizi, Český rozhlas? Do toho všeho, že padají takto závažná podezření kolem volby radních? Že váš poslanec Radek Vondráček tady předvedl v neděli, jak bude vypadat to, když se bude snažit vládní politik usměrnit redaktora v České televizi, protože tohle není správně. Tohle je prostě selhání vlády.
Tohle není reforma, tohle je prostě destrukce. Tohle není skutečně žádný pokus o odpovědné hospodaření. To je prostě nebezpečná hra o ovládnutí veřejného prostoru. A proto z tohoto místa vyzývám: za prvé, aby ty osoby zatížené takto závažnými pochybnostmi okamžitě rezignovaly na kandidaturu do Rady České televize. Za druhé, aby vláda přestala předstírat, že převod financování na státní rozpočet je nějaká technická změna, protože rozhodně není, to zjevný zásah do nezávislosti médií veřejné služby, minimálně teda ve vašem podání. Za třetí, aby ministr kultury Oto Klempíř tady přestal tu situaci zhoršovat svoji nekompetentností a buď ten svůj postup zásadně přehodnotil nebo spíše aby vyvodil osobní odpovědnost, jinými slovy: aby rezignoval – po tom, co tady předvedl. A za čtvrté, pane premiére Babiši, já bych se vás chtěl zeptat, opravdu vám není trapné mít ve vládě, ve svém kabinetu, takového ministra jako je Oto Klempíř? ***
