Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.10 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Že se to nevztahuje na všechny společnosti? No, ale to není přece řešení, to zrušit, aby se to nevztahovalo na vůbec žádnou. To řešení je naopak v tom, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, že naopak se tedy upřesní to vymezení a naopak to bude platit i pro další společnosti, pro které by to tedy platit mělo. Takže to je ta správná cesta. Že to není závazné? Tak to je samozřejmě chyba. Ano. To jsme si uvědomovali už v tom roce 2019, ale vy vlastně říkáte, že se to vyřeší tak, že to bude závazné ještě méně, respektive že se to zruší a že budou ty podzákonný předpisy. Ale nikdo žádný nikdy neudělal.
Takže ta správná cesta je zcela zjevně v tom, že naopak se to udělá povinné. Že se udělá povinné. Nebo třeba se to může udělat povinné od nějaké hranice. Nebo můžeme to rozdělit separátně na ty třeba řídící funkce a samostatně na ty kontrolní funkce, protože tam by mohla být třeba nějaká rozdílnost v tom přístupu například. Ano? To já bych všechno pochopil. Takovouhle debatu já jsem s vámi připraven vést. My jsme s vámi dokonce připraveni vést i tu debatu o vlastnické politice, kterou tady NKÚ vlastně včera, ani před dvěma dny, včera zkonstatoval, že znovu – ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu. A problémem bylo i samotné nastavení strategie. Tak já jsem připraven tady s vámi vést tady tuto debatu o tom, jak vlastně má vypadat ta vlastnická politika státu. Co vlastně my máme očekávat od těch společností, ano? Protože samozřejmě před tím, než se začne obsazovat nějaký řídící nebo kontrolní orgán támhle státního pivovaru třeba, tak bychom si měli říct, co vlastně od toho státního pivovaru my čekáme jako stát. To by byl možná ten nejsprávnější postup. Čekáme od něj co? Efektivní distribuci návykové látky? Nebo od něj čekáme maximální dividendu? Nebo co od něj čekáme. Prostě stát by měl mít nějakou vlastnickou politiku, kterou se to řídí, a potom ano, následně podle toho vlastně vybírat ty lidi, plnění de facto mimo jiné téhle strategie. Pak by bylo tedy fajn, kdyby ti lidé byli schopni zajistit to plnění zákonů, které tady NKÚ říká, že se nedodržují. To asi se taky shodneme, že není úplně dobře. Že možná prostě hodnotit to čistě podle výnosů z dividend není úplně správně.
Třeba u toho ČEZu mimochodem to nemusí být úplně správně, hodnotit to podle dividendy. Vy chcete tedy ten ČEZ vykoupit, jako že za ty peníze toho ČEZu. My říkáme, že to je nesmysl tedy. To je samostatná věc. My říkáme, že ty peníze se mají investovat třeba do těch obnovitelných zdrojů elektrické energie, což v momentě, kdy pochopitelně vy je utratíte na výkup, tak za to nevznikne ani kilowatta tady nových domácích zdrojů. Jenomže v momentě, kdy se to vyplatí jako dividenda, tak – teď vás možná překvapím – ty peníze se také nevyužijí na investice do těch obnovitelných zdrojů, a to také není dobře.
To znamená, tohle je záležitost, kdy je zcela zjevné, že ten mechanismus, kdy měříte efektivitu nebo smysluplnost nebo přínosy těch majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend, jako není dobrý. Není dobrý pro tuto zemi, protože tam by se měla používat třeba jiná kritéria vyplývající právě podle té strategie, respektive NKÚ tady píše, že dokonce to v té strategii je. Ano? Stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli výnosům z dividendy. Tak to mi vysvětlete, proč tedy Ministerstvo financí hodnotí přínosy těch majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společnosti? Vždyť to nedává smysl. Nedává smysl se ani neřídit tou vlastní strategií. A víte, čím to je? Je to tím, že tam nemáte kvalifikované lidi, kteří by reálně byli schopni postupovat podle té vlastnické strategie, protože samozřejmě to řízení společností je nepřímé, protože když máte akciovku, tak tam máte to ministerstvo, máte tady ministra, třeba to může být osvícený ministr, jako tady pan ministr Vojtěch, třeba chce s tím něco udělat, ale prostě stejně ta převodní páka je dlouhá, protože tam máte tu dozorčí radu, máte tam to představenstvo, těm velet nemůžete napřímo. Oni budou říkat, aha, my tady máme tady zákony, my tady máme péči řádného hospodáře, vy tady po nás něco chcete. Ne, ne, ne, my musíme dbát na zisk a tahle to přece nemůže fungovat. Tohle není smysl, který by reálně byl funkční a byl ve prospěch obyvatel naší země.
Potom tady kontroloři NKÚ ještě upozornili, že Ministerstvo financí změnilo kritéria, čímž ministerstvům umožnilo označit za strategické i takové podniky, které pro stát nemají zásadní význam. To si řekněme, jestli to tedy dává smysl, protože skutečně ty firmy by měly být rozlišeny na ty strategické a ty, které strategické nejsou.
Pak tady NKÚ upozornil na to, že tedy se tam dávali ti náměstkové členů vlády, že ti tam být neměli. Jako další problém, že se tady nedodržují zákony. Nicméně NKÚ doporučil Ministerstvu financí provést revizi opatření strategie vlastnické politiky státu a aktualizovat kategorizaci obchodních společností včetně kritérií pro jejich zařazení. Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu pak doporučuje prověřit rozsah pravomocí dozorčích rad v obchodních společnostech v jejich gesci, protože rezorty svěřily některé významné kompetence do působnosti dozorčích rad společností, čímž omezily přímý vliv státu na výkon jeho vlastnických práv. Jenomže zároveň vy tam nemáte ty lidi, kteří by tam měli být z důvodu své kvalifikace. To znamená, že tady vám vůbec NKÚ nepíše: a hlavně musíte zrušit ten nominační zákon. Ano? To tam vůbec není. To vám NKÚ nedoporučuje. Tak co kdybyste si nechali poradit, když už máte problém tedy nechat si poradit od nás, co kdybyste si nechali poradit aspoň tím NKÚ? Co kdybyste místo toho, abyste tady rušili ten nominační zákon, spíš si vzali poučení z toho, co vám napsal NKÚ u té vlastnické politiky státu, a udělali to, co on vám tady napsal, že máte udělat? Vždyť v tom roce 2015 udělali tu kontrolu a v roce 2020 skutečně vláda Andreje Babiše tehdy schválila tu vlastnickou politiku. Sice ono tedy s ní byly nějaké problémy, tady říká NKÚ, potom se nerespektovala a tak dále, ale byl to nějaký pokrok. Tak proč vlastně nepokračujete v kultivaci toho systému a proč se naopak to snažíte zničit, a tím zajistit, že tady bude akorát víc kauz typu Dozimetr? Já tomu nerozumím. A chtěl bych vás požádat o odpovědi na tyto otázky. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo, a máme tady faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Zuzana Ožanová, potom pan poslanec Patrik Nacher, potom pan ministr Aleš Juchelka a potom paní poslankyně Renata Vesecká. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Bylo toho tolik, že nevím, na co dřív reagovat. Nicméně doporučím si ještě vzpomenout na jednu věc. Při nominacích do těchto orgánů ministři často nominují také zaměstnance ministerstev, odborné pracovníky. Ti také – pracují tam dlouho, přes různé politické garnitury, musí procházet taky tímto řízením. A víte co? Nedostanou za to ani korunu a ručí celým svým majetkem. Poslanec a senátor, který je členem v takové dozorčí radě, ručí svým majetkem a nedostane ani korunu za toto. Takže to je tolik k těm politickým trafikám.
Mě právě překvapilo i to, jak jste říkal, já souhlasím s tím, že je to také trošku politická zodpovědnost, když někde někoho jmenujete. Nechtěla bych se dotknout, vy v Praze taky děláte výběrová řízení na to, koho dáte do dozorčích rad a posuzujete jejich odbornost? Jaká je vaše odbornost na Dopravní podnik? Chápu, politický nominant, je to v pořádku a legitimní, a že umíte kontrolovat. To, že umíte dopravu, o tom se bavit nebudeme. Ale je to legitimní. Nikdo vám nevyčítá, že neděláte výběrová řízení a že prostě si chcete pohlídat, když jste v rámci té politické reprezentace, ty své vlastní podniky. To je legitimní. A tady je to stejně legitimní. ***
