Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.00 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Takže já chápu, že v momentě, kdy docházejí věcné argumenty, tak se někteří z nás tady mají tendenci uchylovat k vulgaritám. Je to smutné, dokazujete tím, že jste se dostali do argumentační nouze, ale to správné řešení ve skutečnosti není pokřikovat nadávky na toho, kdo vám přijde pomoct a poradit. To správné řešení je ve skutečnosti v tom, že se poučíte ze svých chyb, že se pokusíte vylepšit to, co děláte špatně – a potom nebudete mít problémy, které tady stále dokola máte. Takže tohleto je ten problém.
Vy máte příležitost a měli jste historicky příležitost na mnoha místech vytvořit ten podzákonný předpis jakékoliv podoby nebo prostě to jenom začít dělat, ta otevřená výběrová řízení. Místo toho nic takového se nekonalo. To je velká škoda. (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) Takže, prosím, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, nepoužívejte ten argument, že: vždyť je možné to udělat podzákonným předpisem – protože vy jste to neudělali nikde, anebo tedy vysvětlete, proč to neděláte. Nebo tedy řekněte, postavte se tady a řekněte národu: My to vnímáme jako dobyté území, my chceme pašalíky pro naše trafikanty, my potřebujeme ty pozice obsazovat svými nekvalifikovanými kamarády třeba z organizací, které mají vazby na Rusko (Hlas mimo mikrofon.), protože prostě – (Otáčí se k předsedajícímu.), prosím pěkně, pane předsedající, mohl byste umravnit pokřikujícího pana ministra Juchelku, ať tady nejuchá? (Opět reakce mimo mikrofon.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím, teď opravdu musím i já jako předsedající zasáhnout, možná bych si mohl vzít faktickou poznámku, abych toho mohl říct víc a nebyl nařčen z toho, že nejenom řídím schůzi, ale možná tady moralizuji. Ale prosím, přestaňme se tady navzájem provokovat, protože jakákoliv provokace potom samozřejmě vytváří reakci. A opravdu si myslím, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny, ne na základní škole, abychom tady na sebe pokřikovali. Myslím si, že každý dospělý člověk je schopen ovládat to, co říká a eventuálně i svoji reakci. Děkuji.
Poslanec Zdeněk Hřib: No, takže třeba (Ukazuje do pléna.) tamhle pan ministr Juchelka měl možnost zavést také nějakým podzákonným předpisem to, aby do těch funkcí nenavrhoval svoje kamarády, ale třeba aby se šlo pomocí nějakého výběrového řízení a podobně. Ale (Otáčí se vpravo.) bohužel to neudělal. A to je ten problém. Takže tenhle argument, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, prosím, nepoužívejte, protože ten zcela zjevně není relevantní. Vy jste tu možnost měli, nikdy jste ji nevyužili. A ano, pochopitelně bylo by fajn, kdybyste to dělali i v tom, když dosazujete třeba své politické nominanty do dozorčích rad společností a podobně. Chápu, že tam máte samozřejmě nějakou politickou odpovědnost za to řízení, ale opět – bylo by fajn tam dávat kvalifikované lidi.
Já si vzpomínám na vašeho člena – třeba tamhle z Prahy, Standa Nekolný se jmenuje, no. Je to paráda. On byl do vámi dosazen do dozorčí rady městské IT společnosti Operátor ICT a on si napsal do sívíčka, že jeho IT znalosti jsou jako běžného uživatele, a to je fakt otázka, jestli tedy je dobrý nápad, abyste dosazovali do čela městské IT společnosti člověka, který označí svoje skilly v IT, jako že je takový user, anglicky „uživatel“ – jestli je to dobrý nápad tímhle způsobem obsazovat dozorčí rady společností, které třeba provozují klíčový systém pro město. Taková Lítačka, kterou Operátor ICT provozuje, to používají každý měsíc třeba stovky tisíc lidí, kteří jsou na tom závislí, aby se dostali do práce – a vy tam nasadíte usera. (Smích v sále.) Já si myslím, že to není dobře, (Otáčí se vpravo.) to není k smíchu, pánové, opravdu. Tohle není k smíchu, to je vážná věc, protože tam potom, když ta společnost není dobře řízená, tak potom pochopitelně nepřináší výsledky a nezlepšuje třeba kvalitu života lidí v tom městě, není tam nějaký rozvoj, který by oni čekali.
Takže my jsme vyházeli vaše usery, vyrazil jsem i pana Šteffla, dozimetrového (Pískne, gestikuluje.), místo toho jsme tam dali kvalifikované odborníky a PID Lítačka aplikace sklízí odměny, udělali jsme tam intermodální plánovač trasy... oceňovaný – spousta parádních záležitostí. Prostě stačí jenom, aby tam byli lidé, kteří mají potřebnou kvalifikaci, a jak to hezky začne fungovat.
Takže prosil bych, abychom se skutečně vyhnuli falešným argumentům, které tady zaznívaly a které na mě opravdu působí tak, že vy v tom prostě (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) tápete, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího – i tady pan zpravodaj, který vlastně řekl totéž, jenom jinými slovy, totéž, co tady zaznělo předtím od vás, tedy... že tam nejsou exekutivní pravomoci. Já fakt nechápu, jaké exekutivní pravomoci byste čekali, že by to (?) mělo být, vždyť to je výběrová komise – to prostě mají být nějací lidi, kteří mají nějaké znalosti, jak tak funguje governments v případě tady společností tohohle typu, což často bývají tedy velké společnosti, co si budem. Mají třeba nějaké znalosti z oblasti personalistiky nebo si jsou schopni na to vzít nějakého odborníka externího, to je samozřejmě také možné, ale v principu jsou to lidé, kteří prostě mají tu poradní funkci. Není špatně, že mají poradní funkci.
Takže já nechápu, proč vy říkáte, že je škoda, že oni nemají exekutivní pravomoc, protože to není jejich funkce, tohleto. Oni mají přijít, poradit, vybrat, doporučit a samozřejmě za předpokladu, že jsou to lidé, kteří prostě používají šedou kůru mozkovou mezi ušima, tak by vláda, ta ministerstva měla se jejich doporučením řídit. Takže to není chyba, že oni nemají exekutivní pravomoc, opravdu to není chyba.
Další, že tam jsou náklady. No, jsou tam náklady. No, jsou tam náklady, ale troufnu si tvrdit, že v momentě, kdy tady existuje výpočet, že se tady ztrácí nějakého půl bilionu, půl bilionu v korupci, eventuálně v hospodářské kriminalitě v naší zemi (Gestikuluje.) ročně, ročně, tak bavit se o nákladech těch výběrových řízení, která skutečně jsou, řekněme, v řádech desetitisíců na jedno výběrové řízení třeba, na nějaké základnější, tak mi to přijde takové zvláštní. To skoro působí dojmem, že tady je nějaký problém v našem vzdělávacím systému s matematikou a její výukou, protože když investuju desítky tisíc a jsem schopný ušetřit potom půl bilionu pomocí nějakých systémových opatření (Gestikuluje.) za rok – ještě jednou, za rok – takže za volební období ve skutečnosti... to je čtyřikrát půl bilionu. A já chápu, že se třeba neušetří všechno, že tam jsou ještě jiné, další faktory, že ta otevřená výběrová řízení jsou jenom jeden kamínek do mozaiky – no OK, tak ale kdyby to byla desetina, tak furt si myslím, že se to zcela zjevně vyplatí. A to prostě každý, kdo ovládá elementární počty, by měl vidět. ***
