Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Taky proto se obáváme těch poslaneckých návrhů, (kterých?) se vždycky báli, protože ten zákon je opravdu špatně napsaný. Nicméně já souhlasím s tím, že by neměl být zrušen, že by měl být opraven – s tím jednoznačně souhlasím. Ale je pravda, že ti, kteří nejvíce volali po transparentnosti, proti tomu, aby tady nechodily poslanecké návrhy, tak dnes sedí tady u toho pultíku a poslanecké návrhy, které se tady předkládají, tak tady do Sněmovny přistávají. To znamená, to řešení je, že ten zákon bude opraven, že ten zákon nebude zrušen, že ten zákon skutečně má svůj smysl a ten smysl má právě v té transparentnosti procesů, kterými jsou dosazování jednotlivých lidí do dozorčích rad. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. A s další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Niemiec.

Poslanec Bohuslav Niemiec: Já si dovolím reagovat ještě na kolegu Kučeru. Ano, ten pro ten zákon mělo zpracovat ministerstvo, měl projít řádným legislativním procesem a neměl to být poslanecký návrh. To už padalo včera a je třeba to zmínit, je třeba to zopakovat – a opravdu ten nastavený proces je špatně. Ale proto si dovolím ještě jednou upozornit na to, pojďme to přepracovat, ať je to funkční zákon. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju. Já nevypotřebuju ani minutu. Já se jenom chci zeptat, jestli opravdu nebude reagovat nikdo z hnutí ANO, nikdo z těch, kdo v minulosti tady ten zákon hájili, nikdo z těch, kdo tady předkládali ten původní návrh – mně to fakt nedává smysl. My se tady budeme bavit jako opozice mezi sebou a máme různé návrhy na to, co vylepšit v tom zákoně pozměnit, ale jednoznačně říkáme: proboha, proč to rušíte, a ptáme se, co se stalo, že jste změnili názor a nikdo nám tady neodpovídá. To je trošku divné, nemyslíte?

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou vystoupí.

Poslanec Michal Kučera: Já bych jenom potvrdil, co tady říkal kolega Niemiec. My jsme spolu ve shodě, souhlasím, mám podobný názor, já si myslím, že na tom se jednoznačně shodneme. Skutečně já jenom fakt opravdu připomenu, že ty minulé čtyři roky se podle toho zákona dalo fakt velmi těžce pracovat, ta komise tak poněkud podivuhodně je složená, bez nějakých lhůt k tomu, aby rozhodla o tom, zda ten kandidát je vhodný, nevhodný. Tam docházelo k paradoxním situacím, že bývalého ministra zemědělství lustrovali a žádali po něm koncepce pro to, aby se stal členem dozorčí rady Lesů České republiky – no, tak to si myslím, že je zase taková druhá bizarní část toho, té činnosti této komise. To jsou možná i ty důvody, proč hnutí ANO vede k tomu, aby tuto komisi, respektive tento nominační zákon zrušila.

A znova říkám – a jsme ve shodě s kolegou Niemiecem, že zákon nerušit, zákon vylepšit tak, aby byl skutečně jednoduchý, aby aby přinášel transparentnost a aby přinášel hlavně – a to je důležité – aby přinášel veřejnou kontrolu. Protože já to tady dodám na závěr – ta různá výběrová řízení na pozice členů dozorčích rad mi přijde (přijdou?) poněkud podivná. V dozorčí radě nemusí být člověk, který má nějaké super kvalifikační předpoklady nebo nějaké vize, je to prostě zástupce vlastníka, v dozorčí radě jsou zástupci vlastníka – a pokud vlastník má v něho důvěru, to znamená, tady je stát, pokud má v něho důvěru, tak nechť tam sedí a plní tyto úkoly.

Ale co to potřebuje jednoznačně, je transparentnost a veřejná kontrola. Pokud toto bude zachováno, tak je všechno v pořádku. Zákon vylepšit, nerušit i přes strašnou legislativní práci hnutí ANO, jak tady říkal pan zpravodaj.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou se ještě přihlásila jednou paní poslankyně Richterová. Prosím.

Poslankyně Olga Richterová: Skutečně fakticky, protože to, co říkal teďka pan poslanec Kučera, ty lhůty – já, když jsem koukala, jestli to je ten problém, jestli to je ta věc, která se má řešit u tohoto zákona, tak podle mých informací, co se děje u obsazování řídících orgánů, tak tam musí být oznámení o výběrovém řízení 10 dní zveřejněno a nominační výbor má potom 10 dní na vydání stanoviska. Tady to jsou jasné lhůty a nepřijdou mi zas tak přehnaně dlouhé.

Stejně tak u dozorčích orgánů je jediná lhůta, a to je 10 dní pro nominační výbor. Takže zase, když si říkáme, to je jako na jednu stranu cena, ano, určitá za transparentnost, za jasný, průhledný způsob výběru, na druhé straně jsou to pravidla, která jsou pro každého stejná, předvídatelná, tak na mě to nepůsobí, že tohle by bylo jádro kritiky hnutí ANO, proč to chtějí zrušit. Tohle je vlastně, zdá se, maličkost, že buď máme některé situace, kdy to nezafungovalo v rámci zákonných lhůt – nebo je možnost, že jsem si nenašla ty informace správně, ale spíš, že se domnívám, že kdyby, kdyby opravdu tohle bylo jádro pudla, tak zkrátka hnutí ANO změní lhůty. Ale to se neděje.

Hnutí ANO tady chce vymazat předvídatelná, jasná, transparentní pravidla, jak obsazovat vedení dozorčí rady státních a polostátních firem, aniž by to umělo vysvětlit. Přitom sami jsou ti, kdo ten zákon napsali a minule prosadili. Bylo to finální hlasování v prosinci 2019, takže před 6,5 lety. A já jsem se tady ptala na citát pana poslance Vondráčka, který byl velmi podpůrný, velmi se zastával toho zákona před těmi 6,5 lety, jestli někdo další, kdo pro ten zákon tehdy hlasoval – třeba paní poslankyně Pastuchová nebo paní poslankyně Ožanová – vysvětlí, proč tak radikálně (změnil?) názor. Mně to nedává smysl. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A vracíme se k obecné rozpravě, do které v tuhletu chvíli je přihlášen pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Já, než se pustím do svého projevu, který mám připravený, tak bych reagoval možná na pana poslance Kučeru, než mi uteče, možná i na ostatní, kteří se tady hlásili s faktickými poznámkami, (Otáčí se.) tedy samozřejmě vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

Já tedy se přiznám, že nechápu, co na tom zákoně chcete opravovat – koneckonců, když se tam podívám, tak lhůty... No, tak lhůty přece mohou být stanoveny ve statutu toho vládního výboru. A kdo schvaluje statut? No vláda. Proč nemůže vláda do takového statutu dát nějaké fixní lhůty – do které musí být výběr proveden, do které musí být oznámen a tak dále?Pokavad není spokojenost s tím, že třeba dotyčný vládní výbor je nepružný, no, tak kdo zase může jmenovat a odvolávat členy toho výboru? No zase vláda.

Takže já si myslím, že ten zákon je funkční, my ho přece nemusíme rušit. A to, co můžeme si tady diskutovat, že na tom zákoně je třeba nedokonalého, to se dá podle mě velmi snadno vyřešit na pozici toho, kdo vlastně podle tohoto zákona postupuje, a to tedy (?) vláda. Já (tedy?) nejsem příznivcem toho, abychom tento zákon nějak dramaticky upravovali, ale zároveň zase bych tomu asi osobně nebránil, rozhodně nejsem příznivcem jeho rušení.

A teď mi dovolte krátký projev. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás u sněmovního tisku číslo 116 a musím říct, že jestli jsem u předchozího bodu mluvil o zklamání, tak tady pociťuju skutečné zděšení. Máme před sebou návrh na zrušení zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, tedy takzvaného nominačního zákona. Tento zákon byl v roce 2019 přijat jako velký symbol, symbol konce éry politických trafik, symbol toho, že státní firmy jako ČEZ, Budvar, České dráhy nebo pošta už nebudou odkladištěm pro zasloužilé straníky, kteří zrovna neuspěli ve volbách, ale že je budou spravovat lidé, kteří tomu rozumí. Koneckonců podívejte se do toho původního znění, do odůvodnění. Já bych si dovolil odcitovat právě z tehdejšího sněmovního tisku, který nakonec vyústil v zákon (č.) 353/2019 Sb. Dovolte mi citaci. Jak ukazují zkušenosti exekutivní, řešení otázky výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu představované usnesením vlády č. 177 ze dne 17. března 2014, kterým byl zřízen vládní výbor pro personální nominace a současně byl vládou schválen jeho statut a jednací řád, není zcela dostatečné především pro absenci veřejné kontroly celého procesu, – veřejné kontroly celého procesu – i když toto usnesení vlády vytváří východisko právní úpravy. To je důvod pro přetrvávání určitých pochybností, že i nadále dochází k negativním jevům, uvedeným výše, na něž v minulosti poukazovala od roku 2010 i Bezpečnostní informační služba ve svých výročních zprávách.“ ***