Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
Poslanec Samuel Volpe: Děkuji za slovo. K poslednímu hlasování. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel jsem. Nezpochybňuji hlasování pro stenozáznam. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak jenom bych chtěl upozornit, že se souhlasem navrhovatele je to v případě... Pouze v případě prodloužení lhůty nikoliv zkrácení. Takže končíme projednávání tohoto tisku a půjdeme k dalšímu tisku.
Budeme pokračovat, máme
28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 145/ – prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. Já vás poprosím o klid v jednacím sále, ještě jednou vás poprosím o klid. Tak paní ministryně, prosím. Máte slovo a prosím klid.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené poslankyně vážení poslanci, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vám věcně představila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který posiluje ochranu spotřebitelů a upravuje pravidla pro poskytování úvěrů. Důvodem předkládané novely je hlavně převést novou evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech do českého právního řádu.
Je důležité zdůraznit, že Česká republika je na tyto změny dlouhodobě dobře připravena. Už při přijetí současného zákona v roce 2016 jsme nastavili pravidla poměrně přísně a v řadě oblastí jsme šli nad rámec tehdejší evropské úpravy. Díky tomu dnes velká část požadavků nové směrnice v našem právním prostředí již funguje a návrh novely se soustředí především na doplnění a zpřesnění těch oblastí, které dosud upraveny nejsou nebo nejsou plně v souladu s novou evropskou legislativou.
Konkrétně jde například o pravidla jednání se spotřebiteli, posuzování úvěruschopnosti, informační povinnosti, možnosti odstoupení od smlouvy nebo postupy při vymáhání dluhů. Naším cílem je nastavit jasná, srozumitelná a férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami, ale zároveň nenaruší fungování trhu.
Jedním z klíčových prvků návrhu je zavedení mechanismu, který zabrání poskytování nepřiměřeně drahých úvěrů, to znamená takzvané zastropování ceny úvěrů. Evropská směrnice takový nástroj výslovně vyžaduje. V žádném případě jsme nechtěli nastavit strop ani příliš nízko, ani příliš vysoko a navrhujeme proto výši, která vychází z ustálené judikatury českých soudů. Ta dlouhodobě říká, že úrok do trojnásobku běžných zápůjčních sazeb je v souladu s dobrými mravy, zatímco vyšší hodnoty už jsou považovány za nepřiměřené.
Náš návrh se tohoto principu drží. Nejde proto o žádnou revoluci, ale o promítnutí toho, co již dnes v praxi platí. Zároveň jsme velmi pečlivě zvažovali, aby nastavení stropu nevedlo k omezení dostupnosti legálních úvěrů zejména pro rizikovější klienty. Cílem není vytlačit lidi do šedé zóny, ale naopak posílit bezpečné a regulované prostředí.
Dovolte mi také reagovat na některé nepřesnosti, které se v souvislosti s návrhem objevily ve veřejném prostoru. Objevily se interpretace, že novela umožní poskytovat úvěry i lidem, kteří na jejich splácení nemají. To však není pravda. Povinnost poskytovatelů důsledně posuzovat úvěryschopnost klienta zůstává plně zachována a její porušení je nadále přísně sankcionováno, včetně možnosti odebrání licence ze strany České národní banky.
Navrhovaná úprava pouze zpřesňuje, co má být rozhodující při posuzování následků případného porušení této povinnosti. Klíčové je, zda měl klient v době uzavření smlouvy reálnou schopnost úvěr splácet. Pokud tomu tak nebylo, je chráněn, úvěr je bez úroků a poplatků a splácí se pouze jistina. Pokud ale klient úvěr splácet mohl a splácel jej, nemá být smlouva zneplatňována pouze kvůli formálnímu pochybení. Tato úprava odpovídá aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a přináší větší právní jistotu.
Návrh nebyl vytvořen jen od stolu. Je výsledkem více než dvouleté odborné diskuse se všemi relevantními subjekty a představuje vyvážený kompromis mezi ochranou spotřebitele a zachováním dostupného a funkčního trhu. Věřím, že legislativní proces půjde hladce a podaří se, aby zákon nabyl účinnosti 20. listopadu 2026, tedy v souladu s termínem stanoveným evropskou směrnicí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jsem přesvědčena, že předpokládaný návrh přináší moderní a férovou úpravu, která odpovídá dnešní realitě trhu i evropským požadavkům. Posiluje ochranu těch, kteří ji skutečně potřebují a zároveň zachovává prostor pro odpovědné poskytování úvěrů. Děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Vladimír Pikora. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Pikora: Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové. Návrh zákona Vám byl rozeslán jako sněmovní tisk 145/0 dne 25. března 2026. Organizační výbor navrhl rozpočtový výbor jako garanční. Já v této chvíli navrhuji, abychom zákon propustili do projednání ve výboru a do druhého čtení. Z mého pohledu ekonoma zde budeme hlavně řešit dvě sporné otázky, a to kdo všechno má spadat pod tento zákon a za druhé jaká míra stropu je ta správná?
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno několik poslanců. Takže pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Mezitím přečtu jednu omluvu. Pan ministr Aleš Juchelka se omlouvá od 18.30 z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vystoupil k tomuto návrhu zákona. Na úvod chci říct jednu důležitou věc, tedy to, že je tomu tak, že tento návrh implementuje evropskou směrnici, určitě posiluje ochranu spotřebitele a reaguje na nové trendy jako je digitalizace či využívání algoritmu. Ale, a to je podstatné, způsob, jakým to dělá, v sobě skrývá celou řadu otázek, které bychom neměli přejít bez diskuse.
Za prvé – míra regulace. Tento návrh významně rozšiřuje informační povinnost. Spotřebitel má dostat desítky položek informací, formuláře, vysvětlení, upozornění v dobré víře, aby byl chráněn. Ale já se k tomu ptám. Nepovede to spíš k tomu, že se spotřebitel v těchto informacích ztratí? Informace mají chránit, ale pokud je jich příliš, přestávají plnit svou funkci.
Za druhé – neurčitost některých ustanovení. Například zákaz reklamy, která naznačuje zlepšení finanční situace. Kdo to bude posuzovat? Jak? Podle jakého standardu? Nebo přiměřená opatření vůči dlužníkovi. Co je přiměřené, kde je ta hranice? Taková ustanovení mohou vést k právní nejistotě, a to jak pro podnikatele, tak pro dohledový orgán.
Za třetí – zásah do trhu. Návrh zavádí ten zmiňovaný cenový strop, konkrétně matematický limit nákladovosti úvěru. To není jenom technická implementace směrnice, to je poměrně zásadní ekonomické rozhodnutí. A my víme, jak podobná opatření mohou skončit. Část trhu může zmizet, část klientů se přesune jinam, případně část do méně regulovaného prostředí, do oné šedé zóny, jak ji zmiňovala paní ministryně. ***
