Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou nyní vystoupí v pořadí pan poslanec Karel Haas, pan poslanec Bureš. Já se pak hlásím s přednostním právem a vystřídá mě na tu chvilku pan místopředseda Barták. A nejprve faktické poznámky.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Paní ministryně, víte co mě pobavilo? Že jsem si naběhl na vidle, že jsem se střelil do vlastní nohy, když argumentuju nálezem Ústavního soudu, ve kterém naše vláda vyhrála. Čili ten, kdo vyhraje zápasy, podle vás naběhne na vidle nebo se střílí do vlastní nohy. Vy jste tehdy jako opozice napadali, a byl to jeden z vašich nosných důvodů, jste napadali to, že jako vláda jsme institut legislativní nouze použili protiústavně. U Ústavního soudu jste prohráli. A vaše argumentace je - ten, kdo zápas vyhraje, si naběhl na vidle a střelil se do vlastní nohy. Tak to máme opravdu úplně jiné vidění světa. Podle mého názoru ten, kdo u soudu vyhraje, tak vyhrál, ten, kdo u soudu prohraje, kór u Ústavního, tak prohrál. Tak to je první poznámka.
A druhá, já bych dokázal ty značné hospodářské škody pochopit, kdybyste na rozpočtový výbor, kde je máte odůvodnit, nepřišla s vaší částkou, že tím dopadem, kvůli kterému to děláte, je ta 1 miliarda měsíčně. A já nezlehčuju tyhle ohromné peníze, tu jednu miliardu korun měsíčně dopadu do spotřebních daní. Vy jste žádné jiné odůvodnění ekonomického rázu, které bych od vás očekával, na ten rozpočtový výbor ani sem na plénum Sněmovny nepřinesla. A já vám naprosto rozumím. Ty scénáře má ČNB, má je Oxford Economics, vyšly v Ekonomu. To znamená, vy jste měla přesně říct to, co dneska jste poprvé malinko naznačila. Jsou tady takové prognózy, že když válka bude trvat šest týdnů, osm týdnů, dva měsíce, půl roku, tak dopady do inflace, dopady do HDP a tak dále, kde to máte v tom odůvodnění? Proč jste to neřekla na rozpočtovém výboru? Vy vždycky ty tabulky máte připravené. Takže to odůvodnění hospodářských škod opravdu je od vás jedna jediná číslovka, 1 miliarda měsíčně spotřební daně. A to holt tu ústavu nesplňuje. Buď teď musíte přitlačit... (Čas, pane poslanče.) Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Případně se přihlaste opětovně. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bureš. Prosím.
Poslanec Jan Bureš: Děkuju. Mě tedy pobavilo, jak říkala paní ministryně, že si tady někdo naběhl na vidle. Tak prosím pěkně, o čem se budeme za chvíli bavit? Potvrdíme zřejmě stav legislativní nouze. Bylo by to divné, když vládní koalice má většinu, aby tuhle věc neprohlasovala. Ale budeme se bavit o tom, že přeneseme kompetenci z Ministerstva financí na vládu. Tak jako co tam hrozí za škody, když dnes může vydávat cenový výměr Ministerstvo financí a když se schválí tenhle zákon, když přehlasujete Senát, tak to bude vydávat vláda? Jaký je rozdíl mezi těmi hospodářskými škodami? To já tedy nejsem sice právník, jsem ekonom, ale troufnu si tvrdit, že asi žádné. Takže dnes může Ministerstvo financí stanovit nějaké cenové stropy, teď to bude dělat vláda. Jaký je mezitím rozdíl? No fakticky žádný. Pardon, jenom jeden. Že ten, koho se to bude týkat, už nebude moci dávat žalobu k soudu na neplatnost, která by proběhla okamžitě, která by se neprojednávala před Ústavním soudem dlouhé měsíce. A že by to nemusela dávat ta oprávněná osoba, to znamená skupina poslanců, skupina senátorů nebo ten, komu bylo po všech těch možných peripetiích jakoby ublíženo. Tak to je hospodářská škoda? No, to přece nemůžete myslet vážně, paní ministryně, že tohle by byla hospodářská škoda. To přece nemůžete ani chviličku myslet vážně.
A mimochodem, rozhodnutí Ústavního soudu jsou vždycky rozporuplná, protože vždycky je někdo nespokojen s tím, jak Ústavní soud rozhodne. Takže jednou je rozporuplná pro vás, jednou je rozporuplná pro nás, jednou je rozporuplná pro někoho jiného. Troufnu si tvrdit, že žádné rozhodnutí Ústavního soudu není rozporuplné. A když jsme už u těch termínů, tak si to prosím pěkně srovnejte ve vládě. Předevčírem jsme tady projednávali odklad digitalizace sociálních dávek. Pan ministr Juchelka to dával do vlády 30. března s tím, že hrozí nedozírné škody, protože to má platit od 1. června a potřebuje od 1. července. (Čas.) Tak si to srovnejte sami ve vládě, ty termíny, díky.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Paní ministryně, vy jste tady argumentovala tím, že je pořád uzavřený Hormuzský průliv a že je potřeba na to reagovat. Já vám řeknu tajemství. Ten váš návrh zákona o cenách ani stav legislativní nouze ten průliv neotevře.
Jak jsem říkal v mém úvodním slově, je potřeba, abyste řekla jasná data, aby tady zaznělo jasné vyčíslení těch případných škod. Mě by zajímalo, jaké dopady bude mít nebo by mělo to, kdyby ten návrh nebyl přijat, jaké dopady by to mělo každý den. Prosím, zkuste to vyčíslit. To je přece mimořádně důležité a naprosto nezbytné proto, abyste obhájili stav legislativní nouze. A místo toho tady pořád dokola slyšíme obecné fráze, teď už i o tom slavném průlivu. Opravdu váš návrh ten průliv neotevře. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou, pardon (nesrozumitelné) jsem odmazal, s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny pan Skopeček. Předtím než vystoupí, tak ještě přečtu omluvy. Od 9.30 do 11 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan předseda Okamura, celý jednací den pan poslanec Petr Sokol a do 10.30 z pracovních důvodů pan ministr Petr Macinka. Nyní máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo, pane místopředsedo, a za krátké vystřídání v řízení schůze tak, abych měl šanci k tomu vystoupit, k té debatě. Děkuju pěkně za to, nebudu příliš dlouhý.
Nicméně dovolte mně vyjádřit se k tomu, proč vlastně dneska tady musíme hlasovat o tom, zda trvá stav legislativní nouze. No, je to jednoduché. Vláda, paní ministryně se snaží najít zjednodušenou cestu k tomu, abychom přijali brutální regulaci, brutální zásah do trhu, který jí umožní nějakým způsobem podle její představy řídit ceny na trhu, které doposud byly řízeny tak, jak je v tržní ekonomice zvykem, na základě svobody, na základě střetávání nabídky a poptávky, na základě svobodné tvorby cen, což je systém, což je základ tržní ekonomiky, který jsme tady od devadesátých let minulého století měli a který nám přinesl podle mého názoru velkou míru bohatství a rozvoje, která je s touto érou historie České republiky spojena. Protože vláda chce tento brutální zásah do svobody cen, brutální úkrok z tržní ekonomiky do centrálně plánované ekonomiky provést, tak samozřejmě musí kolem toho vytvořit pocit, že jednáme ve stavu legislativní nouze, že to je něco mimořádného, aby ospravedlnila vůbec největší zásah do svobodného trhu, který tady od roku, jednoho z největších zásahů do svobodného trhu, který tady na stole máme vůbec v historii samostatné České republiky. To je v té symbolické rovině.
V té praktické rovině je to samozřejmě proto, že paní ministryně tuší, že svými rozhodnutími, respektive rozhodnutím Ministerstva financí, může poškodit některé ekonomické subjekty na tom trhu. Ty subjekty se dneska mohou obrátit na správní soud, zažalovat to opatření a žádat o náhradu škody. Ve chvíli, kdy přijmeme tu legislativu, kterou paní ministryně přinesla do Poslanecké sněmovny a kterou naštěstí správně odmítl Senát Parlamentu České republiky, tak ta legislativa ubírá práva podnikatelů na to, aby nějakým způsobem proti tomuto drastickému zásahu do svobodného podnikání, do svobodné tvorby cen a tak, aby se proti této zvůli státu proti svému podnikání mohli bránit. Protože pokud se bude chtít podnikatel bránit, tak už nemůže prostřednictvím správního soudu, nemůže žádat o náhradu škody a jediná šance je obrátit se na Ústavní soud. A právníci, právně vzdělaní lidé tuší, jakým způsobem je mnohem složitější pro jednotlivce, pro konkrétního podnikatele se obrátit na Ústavní soud versus správní soud. ***
