Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.40 hodin)
(pokračuje Tomáš Goláň)
My regulaci máme a chceme něco přeregulovat ještě něčím silnějším se stejným výsledkem. Tak to byly hlavní důvody, protože jsme nedostali odpověď na to, proč to chcete a k čemu vám to bude dobré. To byly hlavní důvody, proč Senát zamítl věcně tento zákon.
Protože on není potřebný, milí občané. To není o tom, že my vás nemáme rádi, on není potřebný, my přece fungujeme a vládu chválíme za ta opatření obecné povahy, a jak rychle je zavedla. To není o tom, že opozice chce občanům škodit. My bráníme demokracii. Senát je považován za pojistku demokracie a my tu demokracii bráníme, protože součástí demokracie je svobodný přístup k soudní ochraně, součástí demokracie je i projednávání řádným způsobem. A teď se dostanu k tomu, proč Senát neschválil zrychlené jednání. Musel jsem to otočit, protože samozřejmě zrychlené jednání předchází tomu vlastnímu, ale neschválil to proto, protože nebyly splněny důvody. Ty důvody pro zrychlené jednání i pro legislativní nouzi, já nebudu hodnotit legislativní nouzi, to je váš procesní nástroj. Ty důvody musí být splněny alespoň některé. To znamená obrana státu, obrana demokracie a svobod a musí tam hrozit případně závažná hospodářská újma.
A proto jsem tady tak dlouho mluvil o tom opatření obecné povahy, které funguje. Takže žádná závažná hospodářská újma nehrozí, protože ceny se regulují, hospodářství je stlačováno, tak, jak říkala paní Zamrazilová, je bráněno inflaci, paní ministryně popsala perfektně fungování těch opatření obecné povahy. To všechno dneska funguje a může fungovat nadále a může se vydávat opakovaně. Takže žádná hospodářská újma nehrozila. Takže pro nás v Senátu nebyly splněny podmínky pro takzvané zrychlené jednání. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Mám dotaz, jestli se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Patrik Pařil? (Z lavice poslanec Pařil gestikuluje, že nechce.) Nechce jako zpravodaj rozpočtového výboru se vyjádřit.
V tom případě otevírám rozpravu, do které mám přednostní práva, v této chvíli dvě. Nejprve Jan Jakob, poté Jan Sviták se stanoviskem poslaneckého klubu STAN a pak vystoupí ti, které vidíte na obrazovce.
Pane předsedo, moment, ještě než začnete, mám tady omluvy. Tomio Okamura od 11 do 12 – pracovní důvody, Martin Baxa od 13.45 – pracovní důvody a Jan Skopeček od 10.30 do 13.30 – pracovní důvody.
Tak v této chvíli máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, jak teď zaznělo, jak všichni víme, Senát Parlamentu České republiky tento návrh zamítl. To znamená, že zazněly závažné výhrady nejen k obsahu, ale i k proceduře. Místo toho, aby vláda v souladu s doprovodným usnesením Senátu přišla s novým, upraveným návrhem, dělá jediné, počítá tady hlasy. To je špatně. Parlament není hlasovací automat. Legislativní proces není soutěž o to, kdo má víc tlačítek. Když Senát upozorní na problém, má být snahou vlády problém odstranit, ne ho silou přehlasovat.
Vládní propaganda říká, pomůžeme řidičům, pomůžeme domácnostem, snížíme ceny. Zní to hezky, ale pravda to není. Tento zákon totiž není o pomoci lidem. Tento zákon primárně neřeší ceny. Tento zákon řeší pravomoci vlády. Přesouvá rozhodování více do rukou exekutivy, posiluje vládu a oslabuje kontrolu. To je podstata návrhu. Dnes existují mechanismy podle zákona o cenách. Tento návrh je mění. Klíčová změna je jednoduchá. Regulace má nově probíhat formou nařízení vlády, tedy přímo rozhodnutím kabinetu. Nejde o detail, jde o zásadní posun. Vláda získá širší prostor rozhodovat, kdy zasáhne, jak zasáhne a na jak dlouho zasáhne. A hlavně bez dostatečných brzd. Dalšími zásadními problémy je kontrola. Dnes je možné některé zásahy přezkoumávat standardní soudní cestou. To je správně. Ve státě práva musí existovat obrana proti zásahům státu.
Tento návrh ale vede k omezení běžného soudního přezkumu. Jinými slovy, více moci pro vládu, méně ochrany pro občany a podnikatele, to je velmi nebezpečná kombinace. Návrh pracuje s pojmy jako mimořádná situace a její důsledky, ale kdo určí co jsou důsledky? Kdo určí jak dlouho trvají? Opět vláda sama. Tak vzniká prostor pro libovůli. Dnes krize, zítra důsledky krize, pozítří nový standard. Takto se rozšiřuje státní moc krok za krokem.
Vážení kolegové z vládní koalice, ekonomická realita je jiná než prezentace na vaší tiskové konferenci. Vláda vytváří dojem, že administrativně sníží cenu a problém zmizí. Jenže cena není slogan, cena je informace, vyjadřuje střet nabídky s poptávkou, vyjadřuje náklady, vyjadřuje riziko, vyjadřuje nedostatek nebo přebytek. Když stát cenu uměle stlačí pod tržní úroveň, nastane vždy totéž. Roste poptávka, klesá nabídka, vzniká nerovnováha, náklady se přesunou jinam. To není jenom můj názor. To jsou základní zákony ekonomie. V praxi může dojít k několika věcem. Distributoři sníží objem zásobování, menší provozovatelé budou pod tlakem, část nákladů se přesune jinam, investice se odloží, konkurence zeslábne, trh bude méně funkční a dlouhodobě budou ceny vyšší. A to je přesný opak slibu vlády. Už minule a dnes také tady paní ministryně argumentovala rokem 2022 a energetickou krizí.
To srovnání ale nesedí. Trh s elektřinou a plynem je jiný než trh s pohonnými hmotami. Energetika je síťové odvětví, má jinou strukturu, jiné regulatorní prostředí, jinou míru systémového rizika. Čerpací stanice fungují v plně konkurenčním prostředí a navíc v tom roce 2022 byla v tom zákoně taky kompenzace, kompenzace pro podnikatele. Ta tam dneska chybí. Používat stejnou logiku je tedy jednoznačně chybné. V důvodové zprávě je napsáno, že návrh nemá přímé dopady na podnikatelské prostředí. To je neuvěřitelné tvrzení. Regulace cen je jeden z nejtvrdších zásahů do podnikání, jaký stát může udělat. Zasahuje marže, zasahuje cash flow, zasahuje investice a zasahuje plánování a především zasahuje konkurenci. ***
