Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
A ty nabídkové ceny bytů stále rostou. Na začátku roku 2026 vidíme meziroční nárůst o 12,9 procenta. A v roce 2025 se sice postavilo rekordních 33 600 bytů, jenomže k zastavení té krize potřebujeme více, minimálně nějakých čtyřicet tisíc ročně, možná i více. Samozřejmě to není jediné opatření, co potřebujeme.
My jsme viděli v Praze, kdy v roce 2021, to jsem měl tu čest stát v čele našeho hlavního města, tak by bylo povoleno téměř deset tisíc nových bytů, konkrétně nějakých 9 700, devět a půl tisíce. A tehdy se říkalo, že 10 000 bytů je ta hranice, to magické číslo, které, když se tady v Praze začne stavět, tak že tam dojde k tomu zlomu, že to je ten tipping point, kdy tedy začnou byty zlevňovat. Tak dosáhli jsme téměř této mety. Nicméně ten růst cen bytů chce nezpomalit, růst cen naopak se ještě zrychlil i z důvodu nějakých makroekonomických faktorů a podobně. To znamená, že je jasné, že to, kolik nových bytů se staví, není čistě empiricky jediný faktor, který ceny bydlení ovlivňuje. Každopádně to nic nemění na tom, že celý proces výstavby teď prostě drhne, trvá to neuvěřitelně dlouho a to prostě je problém. Zároveň ale zatímco ty rodiny nemají kde bydlet, tak v bytových domech zeje prázdnotou nějakých 200 000 bytů, které slouží jenom jako spekulativní investice. To není žádné číslo, které bych si tady vycucal z prstu. To jsou skutečně oficiální data dle studie MMR, která vycházejí ze sčítání domů a bytů tak, jak to provádí Český statistický úřad.
A pro nás Piráty je toto téma naprostou prioritou, absolutní prioritou, protože ta střecha nad hlavou, to je prostě základ. To je základní lidská potřeba, to není žádný luxus. A Piráti od začátku říkají jednu základní věc. Krize bydlení se nedá vyřešit jedním opatřením, jedním dotačním programem ani jedním kompromisním zákonem, prostě potřebujeme systémové řešení. Potřebujeme prevenci ztráty bydlení, potřebujeme rychlejší výstavbu. Potřebujeme, aby obce a města byly podpořeny ve své obecní výstavbě. Potřebujeme také podporu družstevního bydlení. Potřebujeme omezení spekulací a potřebujeme řešit také třeba zneužívání bytů pro to krátkodobé ubytování, což je v podstatě hotel načerno. A také potřebujeme moderní stát, který dokáže pomoci lidem dřív, než skončí v dluzích nebo na ubytovně.
A právě proto jsme připravili komplexní plán pro bydlení. To není žádná marketingová prezentace, není to ani žádný předvolební slogan. Jsou skutečně konkrétní legislativní, investiční a hlavně systémové kroky. A ta naše stanoviska, kroky i vize opíráme o data i praxi z municipalit. A představili jsme proto i konkrétní plán deset kroků pro řešení krize dostupnosti bydlení, která najdete na webu Bydlení.piráti.cz.
Možná ještě než se dostanu k těm konkrétním krokům, které navrhujeme zejména na celostátní úrovni pro řešení krize dostupnosti bydlení, tak bych tady shrnul podrobný přehled našich dosavadních kroků, úspěchů a konkrétních opatření. Chápu, že někteří z vás jsou trochu alergičtí, když tady používám příklady z hlavního města, nicméně přece jenom je to naše největší samospráva. Ale dnes nebudete zklamaní ani vy, kteří přece jenom netrpíte úplným pragocentrismem, protože s těmi konkrétními příklady zabrousím i do jiných luhů a hájů naší země.
Prvním zásadním milníkem je masivní podpora výstavby dostupného nájemního bydlení a rozvoj obecních bytových fondů. Takže v minulých letech jsme na komunální úrovni – a ano, i v hlavním městě Praze, ale i v dalších obcích – zásadně změnili přístup k městskému majetku. My jsme ukázali, že municipality nemusí jenom tak pasivně přihlížet, jak ceny nemovitostí raketově rostou, jak to dopadá na střední třídu. Jak důležité profese, jako jsou třeba zdravotní sestry, učitelé, hasiči, kteří jsou nezbytní pro provoz veřejných služeb, nemají kde bydlet a kvůli tomu není možné je sehnat pro zajištění služeb pro veřejnost.
Nám se podařilo nastartovat procesy, které vedly k výstavbě anebo k přípravě více než pěti tisíc nových městských a obecních bytů s garantovaným levnějším nájmem. To byl ten program, který odstartoval Ivan Bartoš na Ministerstvu pro místní rozvoj a také pro něj vyjednal evropské peníze a také výjimku, kterou jsme získali jako třetí stát Evropské unie.
Ta výjimka spočívá v tom, že ty peníze z Evropské unie se mohou užívat nejenom na výstavbu nějakého sociálního bydlení, ale je to také o tom, že se mohou využívat pro střední třídu. To znamená mohou se využívat také pro stavbu dostupného nájemního bydlení, což je ten zásadní rozdíl, který je samozřejmě motivován tím, že teď ta krize dostupnosti bydlení skutečně už dopadá i na střední třídu.
Takže my jsme tedy nastartovali ty procesy na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj. Teď dorazila paní ministryně Mrázová, která tedy se chystá využít ten připravený mechanismus, využít toho existujícího zásobníku těch projektů, které díky tomuto programu Ivana Bartoše si ty obce připravily. To by bylo asi fajn tak lehce zkopírovat ten postup Ivana Bartoše. Trochu problém je v tom, že to kopíruje blbě, protože ty obce mají připravené ty projekty teď a paní ministryně Mrázová si toho asi nevšimla, protože když staví, tak staví načerno. Ale normální stavebníci teď čelí zdražování stavebních materiálů. To znamená, když obce nepostaví ty projekty teď, když je začnou stavět příští rok, kdy jim teprve paní ministryně ty peníze chce dát, tak to znamená, že ty byty budou co? Že ty byty budou, paní ministryně, dražší, budou dražší. To znamená, že jich bude co za stejné peníze? Že jich bude méně za stejné peníze. To znamená – já vůbec nechápu, proč tedy, když už vám konečně došlo, že ta správná cesta, paní ministryně, je využívat ten program, který připravil Ivan Bartoš, takže ty peníze tam nedáte hned. Hned letos, protože ty projekty jsou připravené. Proč chcete čekat až obcím ta stavební povolení vyprší, až se stavební materiály zdraží? Až zahřmí? Nevím, není na co čekat, krizi dostupnosti bydlení je nutné řešit teď hned okamžitě.
V Praze jsme založili také Pražskou developerskou společnost, která systematicky sceluje městské pozemky a připravuje to území pro projekty pro dostupné bydlení, třeba právě pro ty profese klíčové pro chod města, jak jsem zmiňoval. To jsou třeba učitelé, jsou to třeba zdravotní sestry, policisté, městští strážníci samozřejmě, ale také jsou to byty pro mladé rodiny anebo třeba (pro) seniory. ***
