Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Ono to není jenom o tom, že zrovna musíte být paraplegik, abyste potřebovali bezbariérový byt. Prostě jsou tady i jiní lidé, kteří třeba nemají obě dvě nohy zdravé, což samozřejmě může být obtížné pro lidi, kteří tenhle handicap nemají, to vlastně takto vnímat. Takže tady nám teď chybí záchranná síť bydlení pro lidi s handicapem, pro osamělé seniory, pro děti opouštějící dětské domovy, další zranitelné skupiny včetně také těch krizových bytů pro rodiče s dětmi, kteří mají zkušenosti třeba s domácím násilím. To je velký problém.
A ty obecní byty je proto dobré připravovat a rovnou stavět už tak, aby měly, respektovaly ten bezbariérový standard právě kvůli tomu, že mohou být potom využívány pro ubytování lidí se speciálními potřebami. Takže je dobré to respektovat jak při těch rekonstrukcích, tak i u těch novostaveb. Jsou samozřejmě ty vícenáklady s tím spojené, jsou potom mnohem nižší.
Také je důležitá výstavba komunitního bydlení, rozšiřování kapacit chráněného bydlení a obcemi spravovaných ubytoven. To je nezbytné z důvodu toho, aby tady z lidského neštěstí netěžili nějací obchodníci s chudobou. Prostě tak, aby v každé větší obci bylo řešení pro lidi, kteří by jinak skončili na ulici nebo v těch často velice pochybných soukromých ubytovnách.
Takže závěrem mi prosím dovolte zopakovat, že my se teď skutečně nacházíme v situaci, kdy bydlení v České republice je takovou tikající bombou, ta dopadá na celou společnost včetně střední třídy. A je opravdu neudržitelné, aby Češi museli na byt šetřit teď nejdéle v celé Evropě. Je nepřípustné, aby tady byl\ spekulativně prázdné stovky tisíc bytů, zatímco rodiny nemají kde žít.
Takže já vás vyzývám k opuštění těch polovičatých řešení a k přijetí skutečně systémového řešení, které odblokuje výstavbu v akceleračních zónách, v těch zónách zrychlené výstavby rezidenčního bydlení, bude finančně motivovat obce skrze DPH a také umožní municipalitám, aby se staly aktivními staviteli. Protože střecha nad hlavou, to je základní lidská potřeba, to není žádný luxus. A je skutečně naší povinností zajistit pro občany takové legislativní prostředí, kde dostupné bydlení bude opět realitou, nikoliv jen nesplnitelným snem. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda ODS Martin Kupka. A paní navrhovatelka bude chtít vystoupit? Paní poslankyně? Paní navrhovatelka asi vystoupit nechce. Tedy paní zpravodajka vystoupit nechce?Ne, tak... Takže se připraví paní poslankyně Eva Fialová, je tady, je v pořadí. Tak prosím. (K předsedajícímu přistoupil poslanec Ševčík.)
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení ...
Předseda PSP Tomio Okamura: Jo, pardon, já jsem přehlédl faktickou připomínku. Já se omlouvám, já jsem sem teď přišel vystřídat. Pane předsedo, musím se omluvit, pan Miroslav Ševčík měl faktickou. Já jsem přišel teď vystřídat, takže jsem to teď viděl. Omlouvám se, pane předsedo. Ano, pan poslanec Ševčík má faktickou, tak vaše dvě minuty, ano.
Poslanec Miroslav Ševčík: Dobrý den, dámy poslankyně, paní poslankyně, páni poslanci, prostřednictvím předsedajícího, byl jsem rád, že jsem slyšel, že Piráti byli ve vládě a co se za nich dělo. Děkujeme tady za spoustu hraběcích rad k podpoře dostupného bydlení. A jenom bych připomněl tady panu bývalému primátorovi Prahy – stavební povolení, bytová výstavba v Praze oproti roku 2017 za celé jeho vlády to kleslo na 59,03 procenta. Opakuji 59,03. Jestliže se tady holedbáte tím, co jste tady udělali pro stavební výstavbu, tak pozor. Stavební povolení celkem v České republice za Fialovy vlády z 90 962 povolení v roce 2021 na 61 613 povolení v roce 2025, to je 67,70 procent. Pro bytovou výstavbu a bytové budovy to bylo z 33 995 v roce 2021 na 23 014, to je 67,69 (procenta) oproti roku 2021. A postavených bytů v České republice prosím, tak to je taky úsměvné, ze 44 992 v roce 2021 na 35 819 v roce 2025, to je 79,61procenta. Pokles stavebních povolení víc jak o třetinu a pokles vystavěných bytů o čtvrt, o 20 procent, takže o pětinu. Takže děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak ještě jedna faktická poznámka, pan předseda Hřib. Prosím.
Poslanec Zdeněk Hřib: Je dobré si trošku uvědomit, v jakém kontextu se nějaké věci dějí. To znamená, prosím pana předsedajícího, já bych rád zareagoval tady na pana poslance Ševčíka. V momentě, kdy prosadíte stavební legislativu, která vede k tomu, že se usnadní administrace například tak, že některé stavby následně nepotřebují stavební povolení, tak pokles počtu stavebních povolení není chyba, ale chtěná funkčnost. Protože potom stavíte některé věci bez těch stavebních povolení. A to, co je důležité, na co se máte dívat, je spíše řekněme ekonomický výkon toho daného segmentu.
A když se na to podíváte, tak tady vidíte, že od podzimu 2024 myslím, kdy byla spuštěna například ta digitalizace stavebního řízení, tak dochází k meziročnímu nárůstu v tom segmentu o nějakých 10 procent. To znamená, že naopak stavebnictví táhne naši ekonomiku a není to nic, co by najednou začalo stagnovat. Samozřejmě i tedy s přihlédnutím k tomu, že povolovací proces je jako nějaký a potom následně se potom ty baráky realizují, což je to, co uvidíte v ekonomických dopadech, protože pochopitelně ta plánovací fáze tam jako nijak zvlášť nesvítí. To znamená, je potřeba se dívat na ta reálná data a interpretovat je v tom kontextu, v jakém existují.
Další věc je samozřejmě, pokud tady řekne pan Kunovský tedy z Central Groupu, že zastavuje projekty, protože mu přijde, že vstupy jsou moc drahé, že stavební materiály jsou drahé a ti lidé taky stojí nějaké strašné peníze, tak to také má samozřejmě vliv na ten trh, o tom žádná. Nicméně pravdou zůstává, že za Hřiba se povolovalo v Praze nejvíce bytů v roce 2021, to je téměř 10 000 bytů, to je rekord od devadesátých let, od kdy to staťák měří.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan předseda Kupka. Prosím, máte slovo. A připraví se paní poslankyně Eva Fialová.
Poslanec Martin Kupka: Tak ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já bych chtěl představit několik modelů, které reálně přispívají k dostupnosti bydlení a ukázat na to, co v České republice funguje, co ukazuje směr a zároveň také ukázat na to, co podle mého přesvědčení správný směr neukazuje. A bohužel některé prvky zůstávají pořád v té novele zákona o podpoře bydlení obsaženy.
Zároveň bych chtěl jasně povědět, že k vyřešení problematiky bydlení nemáme jít jenom cestou větší a větší regulace. Naopak, ukazuje se, že tam, kde se regulaci podaří uvolnit, tam se ekonomickým aktivitám v tu chvíli může dařit lépe a můžou reálně přispívat k tomu, aby vznikalo více bytových jednotek.
Nicméně vrátím se zpátky k jednomu z těch modelů, které v České republice fungovaly velmi dobře. Jsem rád, že tady sedí Martin Baxa, který v té době dělal primátora Plzně, a jeho kolega David Šlouf tam rozvíjel opravdu model velmi funkčního dostupného bydlení.
V čem ten model fungoval velmi dobře? Totiž mnohem víc než na nějakou regulaci sázel na velmi důslednou práci a intervenci s těmi, kteří se ocitli v bytové nouzi a měli závažné problémy s tím, jak vůbec zajistit sobě střechu nad hlavou. Ten model vycházel z toho, že město dokázalo zainvestovat do prostupného bydlení, do bytových domů, kde byly byty různé kategorie, různých nákladů pro to nájemní bydlení. ***
