Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Zmíním poslední, třetí kapitolu, a to je přímý dopad na příspěvek, který je pro města a obce velmi významný tam, kde se rozhoduje o stavebních projektech a to je přímý příspěvek státu na výkon státní správy. Protože tohle je vlastně poměrně dobře dosažitelný nástroj, jak motivovat města a obce a úřady jejich k rychlejšímu povolování a ke zkracování lhůt.
K prvnímu bodu, a to je změna RUDu. Ta může mít významný dosah nejenom v podpoře výstavby bydlení, ale vůbec ke všem aktivitám a ekonomickým aktivitám obcí. Rozumějme ne v tom, že by obce a města měla začít podnikat, ale v tom, aby obce a města dokázala vytvářet co nejlepší podmínky pro nejrůznější podnikatelské aktivity. Ano, pro developery a pro všechny, kteří v tom území chtějí něco dělat, chtějí něco stavět. A ano, má to dosah větší, než je jenom otázka bydlení. Ale zaměříme-li se na bydlení, tak tam je možná zdaleka nejvýznamnější. Prostě obce a města mají pocítit, zda vytvářejí podmínky a mají to pocítit ekonomicky, v dopadech do RUDu, do svých příjmů, jestli budou v tomto směru aktivní, jestli budou rychleji rozhodovat, jestli budou v tomto směru podporovat, aby se v jejich městě rozvíjely důležité projekty. A znovu – jak projekty bydlení, tak ale třeba bydlení, které je přesně přizpůsobené potřebám těch jednotlivých míst. A znovu zdůrazním pohled na pražskou suburbii. Když se díváme mnoho let zpět, tak zaznamenáváme velký boom rozvoje rezidenčního bydlení v oblastech kolem velkých měst. Často ale vlastně velmi živelného pro nedostatek zkušeností a pro jakési vábení rychlého rozvoje toho území. Myslím, že jsme dnes už mnohem dospělejší v tom, že i rozvoj rezidenčních čtvrtí se nutně má odehrávat v návaznosti na vytvoření nezbytné sociální infrastruktury, ale pochopitelně i dopravní infrastruktury.
Vracím se zpátky k tomu, jak to zajistit, aby to dobře fungovalo v rámci RUDu. Prostě motivovat i výší příjmů v rozpočtu na hlavu té obce, aby se oddělily obce, které rozvíjejí to území, které se snaží o to nejenom nutně v té jediné vrstvě nových bytů, nových rodinných domů, ale i v té vrstvě vybavení sociálním zázemím v tom území, včetně výstavby bytů, které třeba z hlediska ekonomického se budují obtížněji. Ať už jsou to nízkoprahové byty nebo jsou to byty určené pro bydlení se sociální službou, nebo případně byty, které v tomto směru míří na ty nejpotřebnější nebo na ty, kteří mají nejhlouběji do kapsy.
A to, že se podaří v tomto směru motivovat obce, aby se na tu širší škálu svých aktivit zaměřily, a aby to v okamžiku, kdy to udělají a daří se jim takové bydlení v místě formovat. A nejde o to jenom, aby to nutně stavěly ty obce, ale aby pro to vytvořily podmínky, aby třeba nastavily z hlediska svého územního plánu, z hlediska územních studií podmínky tak, že developer bude přirozeným způsobem, třeba na základě dohody s obcí, na základě plánovací smlouvy vytvářet třeba v rámci rozvoje 60 bytových jednotek určený objem bytů menších, které třeba prodá té obci nebo je smění s tou obcí na základě pozemků, na základě plánovací smlouvy najde transparentní model, který ale ve výsledku povede k tomu, že bytové potřeby a problémy v tom území se mnohem lépe vytvoří.
Dám konkrétní případy takových funkčních modelů, na které máme pamatovat a máme na ně pamatovat v každém okamžiku, kdy se bavíme o podpoře bydlení, protože tam, kde se podaří v těch místech vytvořit zároveň podmínky, aby ti, kteří už třeba nejsou soběstační, ve svých rodinných domech zůstanou sami, protože děti odejdou, tak, abychom pro ně dokázali vytvořit nabídku a klidně i nabídku ryze komerční, menšího bytu, bytu s pečovatelskou službou, bytu, kde v návaznosti na tu reálnou potřebu bude schopen, ať už ten představitel samosprávy nebo třeba i soukromý subjekt nabídnout přesně službu šitou na míru.
Konkrétní recept, jak se tohle má promítat do motivace rozpočtového určení daní. Právě na základě rychlosti takového povolování, na základě reálného výsledku i stavební aktivity v tom území, tak umožnit navýšení právě toho poměru RUDu, ale zapojit to multikriteriálně tak, aby třeba obce, kde naopak nemají zájem o výstavbu nových rezidenčních bytů, protože je prostě z hlediska kapacity sociálního zázemí nestíhají tak, aby tam dokázaly třeba právě aktivitou v dokončení dopravní infrastruktury, v dokončení té sociální infrastruktury v tomto směru to území co nejlépe připravit.
Teda multikriteriální parametr, který by umožnil uspořádání rozpočtového určení daní tak, aby vedlo k větší motivaci obcí vytvářet podmínky pro podnikatele a nebo vytvářet zároveň v tomto směru i vlastní aktivitou lepší podmínky pro lidi v oblasti sociálního zázemí, sportovního vyžití, sportovních areálů a pochopitelně dopravní infrastruktury. Tolik tedy důležitá část pro rozvoj celé ekonomiky, ale ve výsledku i pro rozvoj bydlení en bloc včetně širší a pestřejší struktury toho bydlení, což je jeden z důležitých parametrů dneska napříč Českou republikou.
Znovu zdůrazňuju, bylo by hloupé se tady v rámci rychlého řešení zaměřovat jenom na co nejrychlejší výstavbu bytů nových. Ale má smysl zaměřit se i na to, abychom vytvářeli podmínky pro co nejpestřejší strukturu výstavby toho bytového fondu včetně bytů určených pro sociální péči, pro sociální asistenci a podobně.
Důležitá druhá kapitola, a to je kvalitnější stavební legislativa. Věc stěžejního významu. Budeme se o tom bavit určitě i dnes odpoledne, ale chci znovu zdůraznit, v čem je to důležité a proč třeba právě do stavebního zákona navrhujeme úpravy, které urychlují výstavbu, ale zároveň umožňují těm obcím, aby dokázaly podpořit nebo samy budovat bytový fond, který přesně odpovídá potřebám té komunity v tom místě. A ta vazba na podmínky v té obci je nesmírně důležitá. Proto jsem velmi pevným zastáncem subsidiarity neboli toho, abychom co nejvíce té odpovědnosti nechávali v tom samotném území a jenom pro to vytvářeli podmínky. Ubezpečuju vás, že v těch jednotlivých místech jsou si schopni nejlépe poradit s tím, jak to udělat, aby to, co tam bude vyrůstat, odpovídalo potřebám lidí v tom místě. A jistě jinak to může vypadat v Rožnově pod Radhoštěm, jinak ve Valašském Meziříčí, jinak ve městě nebo malé obci v blízkosti Prahy. A ten, kdo to bude vědět, je přesně ten, kdo v tom území žije a je schopen ty potřeby vnímat.
To, v čem máme pomoci, je pružná legislativa, která umožní, aby třeba na základě nového institutu funkční plánovací smlouvy ta obec se dokázala domluvit s developerem, který bude stavět 100 bytových jednotek, aby část z nich odpovídalo aktuální potřebě té obce a domluvila se třeba právě recipročně na zajištění takového specifického bytového fondu pro potřeby v tom území.
Jaké to má další dopady? V okamžiku, kdy se tohle podaří, tak může nastat přirozený vývoj, který v jiných západních státech se už odehrává, kdy ti starší lidé, kteří se ocitnou třeba sami v rodinné vilce, tak rádi přejdou ale v tom svém místě, se svými kamarády, se svými sociálními vazbami do mnohem menšího bytu, třeba právě vybaveného i dalšími sociálními službami, aniž by přerušili tu známost svých kamarádů, aniž by museli do nějakého zařízení, kde jim bude stát, kraj nebo obec vnucovat péči nad rámec jejich potřeb v podobě třeba domova seniorů, ale už někde jinde, mimo okruh jejich známých, mimo okruh jejich kamarádů.
Znovu zdůrazňuju, že to, oč máme usilovat, je na základě dobré znalosti co nejpestřejší a přesně co nejpatřičnější rozvoj toho území i z hlediska bytové výstavby. Jeden z konkrétních nástrojů, který určitě budeme navrhovat a který se objeví v našich pozměňovacích návrzích ve stavebním zákoně, bude určitě urychlení územního plánování a zkvalitnění územního plánování. ***
