Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Dalším zásadním bodem, na kterém jsme jako starostové trvali, je územní dostupnost pomoci. My prosazujeme, aby kontaktní místa pro bydlení fungovala ve všech 205 obcích s rozšířenou působností, nikoliv pouze na vybraných pracovištích určených centrálně. Obce mají detailní znalost o místním prostředí, o potřebách svých občanů. Kontaktní místo v obci, které by nabízelo poradenství v oblasti bydlení, tak na něj by se obrátilo až 84 procenta lidí. Je logické, že občan hledá pomoc tam, kde je doma a je logické, že tu pomoc mu poskytne nejlépe ten, který zná jeho domácí prostředí než někdo, kdo je od něj geografickou vzdáleností přece jen dále.

Přes tyto dílčí úspěchy, které se povedlo nakonec prosadit po vyjednávání oproti vašemu původnímu návrhu, který ten zákon deformoval tak, že by opravdu nepomáhal, přes tyto dílčí úspěchy musím poukázat na koncepční nedostatky, které má. Odebíráte kompetence obcím a přenášíte je na přetížené úřady práce, s čímž nesouhlasíme. Opět, neviděli jsme žádnou dopadovou studii, neviděli jsme vůbec nic, co by nám doložilo, že úřady práce, o kterých vy sami jste mluvili jako o přetížených, tohle zvládnou. A mně přijde ta změna nepromyšlená i v tom, že jedna ze zásadních manažerských pouček zní: neměň to, co funguje. Vytváříte tady prostor k nemístnému riziku a zase, bude to vaše odpovědnost. Všichni v téhle zemi budou sledovat, jak pod tím náporem budou fungovat úřady práce. Vy budete mít fotky těch přeplněných přepážek a lidí, kteří se prostě k té pomoci finálně nedostanou. Už teď mají úřady práce administrativní zátěže až příliš. Máme tady náběh nové jednotné dávky. To je přece něco, co ty úřady práce, a samy tak teď hovoří a píší vám i nám do našich poslaneckých mailů, samy úřady práce hovoří o tom, že s náběhem nové jednotné dávky už budou přetíženy a vy jim dáváte novou agendu a vlastně zbytečně, protože tu novou agendu by úplně v pohodě zvládly dělat města a obce. A já tvrdím z té starostenské zkušenosti, že by ji zvládly dělat efektivněji, blíže lidem, s pochopením lokálních problémů a také z provazby na to, jak se bude vyvíjet ten bytový fond jako takový. Tomu rozhodnutí prostě nerozumím a nemohu s ním souhlasit.

Vidím, že je tady paní zpravodajka, která už drobně zdvihá oči. To je náš názor. Já jsem vás i pochválil za to, že jste byli ochotni přejít k nějakým kompromisům, poděkoval jsem za to a teď říkám, co si myslím. A teď říkám, co si myslím, že v tom zákoně zůstává špatně. A tady já jsem o tom bytostně přesvědčen, to není politický šťouchanec. Jako bývalý starosta jsem bytostně přesvědčen, že tuhle agendu mají dělat města a obce samy a nemají ji přenášet jinam. Je o tom přesvědčen starosta z Rumburka zvolený za vaše hnutí, který tady napsal o tomhle otevřený dopis a já se s jeho argumenty plně ztotožňuji. Tohle není stranicky deformovaný názor, tohle je názor z praxe, prostřednictvím pana předsedajícího k paní poslankyni.

Nefunkčnost časné prevence, pokud nebude fungovat dobře, má samozřejmě i vyčíslitelné ekonomické dopady. Podle analýz Platformy pro sociální bydlení činí přímé náklady veřejných rozpočtů na jednu domácnost, která propadne do bytové nouze, minimálně 64 000 korun ročně. Pokud kvůli byrokratickým průtahům mezi obcí a Úřadem práce systém selže, stát zaplatí v těch sekundárních nákladech, to znamená v oblasti sociálních dávek, zdravotní péče či nedej bože ústavní výchovy mnohonásobně vyšší částky, než je to v případě, kdy je ta věc systémově opatřena.

A víte, já ještě fakt tak jako obecně politicky. Mě tady vlastně mrzí, že na sebe v tomhle případě kroutíme očima a nonverbálně si něco vzkazujeme. Mě to mrzí u tohohle tématu, protože tohle téma, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, prostě není téma, které trápí jenom vás. A já vaši životní zkušenost znám a sledoval jsem i váš příběh, kdy jste na rozdíl od mnoha jiných, kteří teoretizují nad tímhle zákonem, navštěvovala a pravidelně se věnovala těm postiženým lokalitám a já to oceňuju. A těm lidem jste chtěla opravdu pomoci a já váš vnitřní záměr pomoci lidem v nouzi vůbec nezpochybňuju. Nezpochybňujte ani ten náš. Já jsem devět let vykonával starostu města, kde jsem řešil palčivé sociální problémy, kde jsem pracoval s Agenturou pro sociální začleňování na tom, aby se těm lidem, kterým se snažíte pomáhat i vy, žilo lépe. Já jsem jako starosta to město znal a chodil jsem na ty ubytovny a viděl jsem, v čem vyrůstají děti a viděl jsem, v čem ty děti nemají vyrůstat a dělal jsem jako starosta maximum pro to, aby v takovém prostředí nevyrůstaly. Můžeme spolu milionkrát v něčem nesouhlasit, ale prosím nekruťte hlavou nad našimi připomínkami, které v téhle chvíli mají racionální základ a jdou k tomu, aby se opravdu efektivně pomáhalo těm, kteří v té nouzi jsou, protože to je základ tohohle zákona. A já tady jsem skutečně přesvědčen, že destrukce Agentury pro sociální začleňování a převod téhle agendy na Úřad práce těm lidem nepomůže a uškodí. Proto to tady jasně pojmenovávám a nepojmenovávám to proto, abych tady vedl nějaký laciný politický zápas. Stejně tady v tom sále téměř nikdo nesedí a téměř nás nikdo neposlouchá a je to natolik odborná debata, že mnozí z veřejnosti tomu ani nerozumí. A já jim to právě předkládám tím způsobem, že jsem přesvědčen o tom – ano, zapravdu nám dá jenom čas – ale já jsem přesvědčen o tom, že děláte teď kroky proti těm lidem, kterým svým životním příběhem, prostřednictvím pana místopředsedy, jste vždycky pomáhat chtěla.

Zároveň je nutné upozornit, a tím už budu téměř končit, i na nevyřešené financování. Pro nadcházející rozpočtový rok 2026 nebylo samosprávám na výkon této nové agendy schváleno žádné navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu. Bylo tady doprovodné usnesení Senátu z roku 2025, které podmiňovalo náběh zákona zajištěním stabilního institucionálního financování obcí.

Tak to je asi to nejdůležitější, co jsem chtěl říci. Mám tady nějaký závěr, který ty věci měl shrnovat, ale já jsem, a za to vám děkuju, viděl, že mě koncentrovaně posloucháte, ne vždycky to bývá u zpravodajů a ministrů zvykem. Takže děkuju i za zvážení těch věcí, které jsem zmínil jako potenciální systémový problém v tom zákonu, který vy připravujete. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Máme zde tři faktické poznámky, s první paní poslankyně Gabriela Svárovská, s druhou paní ministryně Zuzana Mrázová a s třetí paní poslankyně Eva Fialová. A ještě prosím, než začnou poznámky, tak do 13 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Lipavský a od 9.30 hodin z pracovních důvodů je omluvena paní ministryně Alena Schillerová. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuju, pane předsedající. Já jsem chtěla jenom stručně, protože paní zpravodajka měla poznámku na mojí cestě od pultíku. Možná to nebylo jasné, jak jsem to myslela. To zúžení cílové skupiny podpůrných opatření v bydlení znamená zúžení prostoru pro obce, aby si třeba stanovovaly priority, například právě rodiny s dětmi. Jo, třeba Zelení jsou ve vedení městské části Praha 3, kde si stanovili velmi transparentní a i mezinárodně oceněný způsob vlastně bodování těch lidí, aby věděli, v jakém pořadí jim případně přidělovat ty dostupné byty.

A co se týče té dostupnosti poradenství, i když nežijete na ulici nebo na ubytovně, může vám hrozit bytová nouze a i těmto lidem ten systém podpory v bydlení pomáhá. Proto je to důležité.

A ještě jsme tady měli ten malý spor o ta čísla, 3000 domácností zabydlených ročně jsou 4 procenta domácností v bytové nouzi. A pokud by se tento cíl podařil, tak to vůbec není špatné A kdyby toho obce případně zvládly více, mohl by tam nastoupit ještě nějaký motivační mechanismus navíc. Cílem toho zákona bylo snížit do 10 let počet osob v bytové nouzi o 30 procent. Z toho vidíme, že to je opravdu běh na dlouhou trať a každé ty nesystémové zásahy a omezování vlastně ještě oddalují ten dlouhodobý záměr, který myslím máme společný, zbavit lidi v Česku akutní bytové nouze. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou je paní ministryně Zuzana Mrázová. Vaše dvě minuty.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Tak děkuji za dvě minuty. Já bych ráda odpověděla předchozímu řečníkovi. Pane poslanče Rakušane prostřednictvím pana předsedajícího, je škoda že jste tady nebyl na mé úvodní slovo, protože některé z vašich dotazů byste mohl vynechat. Ale protože teď tady jste, a já jsem ráda, tak si dovolím opětovně přečíst část své úvodní řeči a omlouvám se těm, kteří tady sedí a kteří už toto jednou slyšeli. ***