Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.10 hodin)
(pokračuje Eva Šrámková)
Čtyři měsíce. Za čtyři měsíce z novorozence povyroste úplně jiné dítě. Za čtyři měsíce dítě konzumuje kojeneckou výživu denně. A za ty čtyři měsíce se státní systém ochrany zdraví dětí choval jako by žádná kontaminace neexistovala. Do oběhu šlo téměř 650 000 balení z kontaminovaných šarží. Vráceno je méně než 3 500. Drtivá většina není evidována jako vrácená a kde přesně se nachází, stát neví.
Když jsme spolu mluvili v plénu, řekl jste, že audit ukázal selhání v koordinaci, ale že nikdo neporušil zákon a že o návrhu zákonné úpravy jste připraven jednat a případně ho podpořit. Výbor pro zdravotnictví 29. dubna doporučil vládě zahájit legislativní proces. To bylo před měsícem. Ptám se vás tedy, co za ten měsíc se reálně stalo?
Za prvé, audit doporučil posílit koordinaci. Co konkrétně jste od té doby zavedl? Připravujete metodický pokyn, vnitřní protokol nebo vyhlášku? Pokud vyhlášku, které povinnosti by upravovala a kdy ji předložíte?
Za druhé, řekněte mi prosím, jestli ministerstvo už projednalo mé návrhy na změnu zákona o bezpečnosti kojenecké a dětské výživy. Proběhlo s vašimi lidmi nějaké jednání nebo zatím zůstalo jenom u slibů?
Za třetí, audit řešil koordinaci mezi úřady. To je dobře. Ale koordinace sama o sobě neukládá žádné zákonné povinnosti. A tahle kauza ukázala, že je potřebujeme. Povinné informování lékařů při každém stahování, zákonné lhůty pro varování, povinné uchovávání vzorků jako důkazů, zákonný podklad pro retrospektivní šetření. Žádná vyhláška ani metodika tohle nenahradí. Potřebuji jasnou odpověď, jestli jste připraven podpořit zákon, nebo jestli zůstane jen u úprav vnitřních procesů.
Pane ministře, poskytla jsem vám dostatek podkladů k potřebným změnám zákonů. Chci vědět, zda na nich už byla započata práce, protože jako maminka chci, aby žádná jiná máma nemusela čtyři měsíce se hádat, jestli to, co dává svému dítěti, je bezpečné. Jako lékařka chci, aby pediatři dostávali informace dřív než rodiče v panice a jako poslankyně tu budu stát, dokud se to nezmění. Chtěla bych zde říci, že si vážím vašeho přístupu k věci a doufám, že společně díru v systému zvládneme.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji Paní poslankyně ptám se zda se někdo další hlásí do rozpravy? Hlásí se pan ministr. Pane ministře, prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si znovu shrnout celou tuto kauzu, která určitě mě jakkoliv netěší – stejně jako paní poslankyně jsem otcem dvou malých dětí, takže určitě to vnímám také velmi senzitivně.
Na druhou stranu, není úplně korektní tvrzení, že informace šly až někdy za čtyři měsíce. Já jsem si tady vyhledal články z médií. Například Zdravotnický deník – což je médium, které myslím využívají a čtou standardně zdravotníci i širší veřejnost – které na konci ledna vydalo varování před kojeneckými výživami na základě tedy informace od hlavní hygieničky.
Ty informace byly publikovány na webu Ministerstva zdravotnictví ke konci ledna. Ano, ke konci ledna. Můžeme říci, že to mohlo být o něco dříve, to je pravdou, ale zase nebylo to za čtyři měsíce. A tady vlastně, když se podívám na ten článek – a těch článků bylo více, protože to byla zkrátka informace, která byla zveřejněna ministerstvem, potažmo tedy paní hlavní hygieničkou 30. 1. (2026) – tak tady se vyjmenovávají jasně všechny příslušné šarže nebezpečné, kterým by se měli vyhnout jak rodiče, tak samozřejmě případně i odborná veřejnost. A je tady vlastně popsáno všechno, co se jich týká, všechny výrobci, značky a tak dále. Takže to tvrzení, že informace šly až v dubnu nebo v březnu úplně korektní není. A naopak ty informace se samozřejmě zpřesňovaly, doplňovaly, rozšiřovaly. Ale to první varování skutečně ze strany ministerstva šlo oficiálními kanály tak, jak to i zákon ukládá na konci ledna.
Pokud jde o to, jak vlastně celý ten příběh probíhal, tak Ministerstvo zdravotnictví obdrželo informace o těchto závadných šaržích kojenecké výživy prostřednictvím Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, který slouží k výměně informací mezi členskými státy Evropské unie o potravinách, které představují zdravotní riziko. Je třeba si ale uvědomit, že národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva není Ministerstvo zdravotnictví, ale je to Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která zajišťuje distribuce notifikací příslušným dozorovým orgánům, takže to bylo vlastně to první místo, které dostalo veškeré informace.
První notifikace týkající se kontaminovaného kojeneckého mléka byla přijata 10. prosince skrze vlastně tento tento systém a další notifikace pak následovaly v průběhu ledna a února 2026.
Jak bylo řečeno, dozor nad potravinami včetně kojenecké výživy, kontroly distribuce potravin na trhu, zajištění případného stahování šarží nemá v gesci Ministerstvo zdravotnictví ani hygienická služba, ale Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která je věcně příslušný dozorový orgán v oblasti potravin. Na základě přijatých informací o závadné kojenecké výživě informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce veřejnost na svých webových stránkách. To bylo, řekněme, první varování, které bylo – toho prvního – bodu. Státní zemědělská potravinářská inspekce, která vlastně dostala tuto informaci, toto publikovala.
Takže zase není to tak, že by ta informace šla až někdy v březnu, v dubnu. První informace už šla v tom prosinci a byla na webových stránkách a ministerstvo pak se k informování průběžně připojovalo, jak jsem říkal vlastně v lednu s cílem posílit informovanost spotřebitelů a rozšířit dosah těchto informací.
My jsme pak – a to je vlastně to, o čem jsem hovořil – zveřejnili souhrnný přehled, souhrnnou informaci o dotčených šaržích, abychom zajistili co nejširší dostupnost relevantních údajů pro veřejnost. Pokud jde o kompetence Ministerstva zdravotnictví, potažmo krajských hygienických stanic a SZPI – Státní zemědělské a potravinářské inspekce – tak ty jsou jasně zákonem vymezeny. Káháesky v této souvislosti provádějí epidemiologická šetření v případech podezření na poškození zdraví z potravin, včetně odběru vzorků z distribuční sítě. Cílem těchto šetření je pak posouzení možné příčinné souvislosti – to je také velmi důležité – a příčinná souvislost je ten kauzální nexus mezi konzumací konkrétní potraviny, vznikem zdravotních obtíží a následně tedy přijetí odpovídajících opatření k ochraně veřejného zdraví.
V případě, že rodiče mají podezření na zdravotní obtíže, mohou samozřejmě kontaktovat příslušnou krajskou hygienickou stanici, která je povinna situaci prověřit v rámci epidemiologického šetření.
Spotřebitelé mají pak v České republice také možnost hlásit podezření na nežádoucí účinky potravin i prostřednictvím systému Nutrivigilance, který umožňuje sběr a vyhodnocování těchto podnětů.
Znovu říkám, nemyslím si, že je úplně korektní informace, že informace veřejnosti šly v březnu nebo v dubnu. Šly od toho prvního okamžiku, kdy skrze ten evropský systém varování přišlo na SZPI, tak prvně informovala SZPI jako ten první orgán, který vlastně dostal tuto informaci, následně v lednu hygienická služba a následně samozřejmě se informace doplňovaly, rozšiřovali a dodneška samozřejmě tomu tak je. Myslím si, že to není tak, že by veřejnost odborná ani laická y informace neměla.
Ano, já souhlasím s tím – a to jsem jasně i řekl v odpovědi na tu ústní interpelaci – že ne všechno v kontextu té komunikace fungovalo optimálně. Proto já jsem zadal ten interní rychlý audit, který to ukázal, který skutečně řekl: nebylo nic porušeno pokud jde o zákonné povinnosti. SZPI splnila svoji zákonnou povinnost, hygienická služba splnila svoji zákonnou povinnost – ale je pravdou, že přenos informací ze SZPI na hygienu mohl být rychlejší. Trval zhruba ten měsíc. Je pravda, že mezitím byly Vánoce, což bylo také možná tím dáno. ***
