Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A rozumím, že na začátku tam byly komplikace, proto já jsem hned, když jsem nastoupil, zadal, aby se začaly dělat webináře, které jsou velmi hojně navštěvované a velmi úspěšné, aby se natáčela videa, aby se dělala opravdu jakoby podrobnější metodika u jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, ale za tím systémem jako takovým, tak tam si myslím, že si stojí všichni ti zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, a to, co já slýchávám od větších zaměstnavatelů, tak skutečně propustný je, všechny softwarové firmy, které vlastně napasovaly přechod na to jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů ze svých účetních programů, tak zafungovaly, jako, já nevím, SAP, Pohoda, OKsystem. Byl tam, tuším, že i ČEZ a větší společnosti tady tohoto typu, byly v tom pilotním programu, který také byl tady tímto odpilotován. Takže já možná poprosím o doplnění svého předchůdce, pokud tady je, pana kolegy – je tady – pan exministr Jurečka, který byl také u toho počátku, a my to vlastně kontinuálně v tuto chvíli dojíždíme, ale za mě ten systém je funkční. Opravdu se omlouvám všem za porodní bolesti, které tyto velké systémy mají, a myslím si, že už jsme... v cílové pásce.

A ještě poslední věc, protože ta vize jakoby jde dál, a tato vláda má vizi jednotného inkasního místa, to znamená, že my budeme navazovat na jednotné inkasní místo právě i na základě dat jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. (Gestikuluje vlevo do ministerských lavic.) Tady byl pan kolega ministr zdravotnictví, se kterým se domlouváme, aby to jednotné inkasní místo, které do budoucna dokáže například předvyplnit daňové přiznání, tak aby do něj byly zakomponovány i všechny zdravotní pojišťovny – my už jsme měli několik schůzek, tady toto probíhá, za chvilku budeme mít i legislativu v Poslanecké sněmovně, tak aby ta digitalizace opravdu kontinuálně probíhala dále.

Takže zhruba takový je aktuální stav tady této věci a myslím si, že jsme už blízko a Český statistický úřad se velmi těší na data, která jim (?) vypadnou.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Do rozpravy se hlásí pan poslanec Jurečka a pak paní poslankyně. Prosím.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc. Já jsem poslouchal tuto interpelaci od jejího začátku a myslím si, že vlastně i částečně nepřímo míří na mě, a myslím si, že je důležité, abych já tady vystoupil a neseděl bokem a neposlouchal tu diskusi. Proto připomenu pár klíčových věcí, proč vlastně celá koncepce myšlenky jednotného měsíčního hlášení vznikla, proč jsme ji rozběhli, uvedli v život a kde vidíme i její budoucnost.

Na úvod taky se přidám k tomu, co říkal pan ministr Aleš Juchelka. I já velmi intenzivně vnímám, že ta situace není jednoduchá. Každý den komunikuju s účetními, kteří mi volají, píší, ať už je to ta velmi kritická zpětná vazba (nesrozumitelné), kteří říkají, že vlastně je to s nějakými, relativně drobnějšími porodními bolestmi zvládli a ten systém pro ně funguje. Nezlehčuju to a dopředu říkám: Děkuju za trpělivost, omlouvám se za ty porodní bolesti, ale prostě žádný tak velký systém se neobejde bez takovýchto situací, bohužel. Je to největší změna za 35 let, která se odehrála v oblasti dat mezi zaměstnavateli a státními institucemi, podotýkám.

Připomenu, jak byl ten systém roztříštěn a nelogický. Každý měsíc zaměstnavatelé odváděli pojistné za zaměstnance. Celá řada z nich, hlavně ti velcí, reportovali každý měsíc nebo kvartálně data Českému statistickému úřadu, na úřady práce, na finanční úřady. Pak se dělaly jednou za rok evidenční listy. Pak byla namátková datová šetření u středních a malých zaměstnavatelů. To znamená, byla tady roztříštěnost v tom, jakým způsobem různé státní instituce, v jakém rozdílném čase oslovují zaměstnavatele a chtějí po nich nějaké typy dat.

My jsme si řekli: Pojďme to sjednotit, pojďme to dostat z formulářů do jedné datové věty, aby v účetním systému firmy informace, které ta firma standardně má pro to, aby zpracovala mzdy, s nějakým upraveným rozšířením, (abychom?) datovou větou na datovém rozhraní dostali informace na Českou správu sociálního zabezpečení, a ta už rozdistribuuje data podle toho, jaký formát, jaká část dat je potřeba pro fungování staťáku, pro fungování Finanční správy, pro fungování jiných institucí.

Tak jenom říkám, co je za tou obrovskou změnou, jako ta vize toho, že to zjednodušení to opravdu doručí, toho, že stát a jeho instituce dostanou unikátní data, která nikdy stát neměl, mimo jiné třeba proto, aby mohl dělat adresnou sociální politiku, aby mohl dělat třeba dobrou i daňovou politiku, aby mohl dělat třeba i dobře cílené reformy, třeba v oblasti celoživotního vzdělávání. To všechno najednou stát nebude dělat naslepo, jako to dělal doposud, ale bude to dělat na základě opravdu dat – a bude moci dělat kvalitní datovou politiku. Tak to připomínám, co za tím je, plus jsme se dohodli a věřím, že to i za pana ministra Juchelky bude platit, že část těch dat dokážeme vrátit zaměstnavatelům, aby zaměstnavatel třeba viděl, jak je na tom on v odměňování, třeba ve svém kraji, v té profesi, na různých typech jednotlivých zaměstnanců v té firmě – to všechno je v té koncepci zabudováno. To znamená, ano, teď prožíváme tohle složité období několika měsíců, ale věřím tomu, že když si tady stoupneme za rok a řekneme si vyhodnocení, tak jednoznačně řekneme: Tento krok měl obrovský význam pro fungování české společnosti, českých firem, českého pracovního trhu a všech souvisejících věcí.

Řeknu další důležitou věc. Byla dohoda a věřím, že bude naplněna, pan ministr ji teď nepřímo potvrdil, že do dvou let k tomu přidáme i zdravotní pojišťovny. To znamená, to, co dneska bylo střeleno na několik, řekněme, větví, my teď skoro celé sjednocujeme do jedné datové věty, ale třeba zdravotní pojišťovny a odvody pojistného hlášení běží ještě samostatně. A účetní se mě ptají: Proč tedy už jste (nesrozumitelné) zdravotní pojišťovny? Tak já vysvětluju: Počítá se s tím, ale potřebovali jsme ty věci nějakým způsobem nakrokovat, do dvou let bychom toto měli mít.

My jsme zároveň – ale to už nevím, jestli pan ministr Juchelka s panem ministrem Tejcem budou držet dál – my jsme se dohodli ještě s paní ministryní Evou Decroix, že tento unikátní datový set využijeme k tomu, abychom pro firmy mohli výrazně zjednodušit otázku exekučních srážek. Když se bavím s účetními, tak mně říkají, jestli je něco dlouhodobě opravdu peklo, je (to) dělat měsíční exekuční srážky, protože každý měsíc máte u většiny zaměstnanců jinou výši výplaty a taky se vám mění počet exekucí a výši exekuční srážky. Takže každý měsíc u naprosté většiny z nich děláte unikátní výpočet. My jsme řekli: Toto bychom byli schopni díky těmto datům vzít do určité míry na bedra státu, který by byl schopen zase v oblasti softwarového řešení toto vlastně zcentralizovat, předpřipravit a naservírovat to zase přes datová rozhraní proto, abychom zaměstnavateli jsme výrazně ulehčili život. Je s tím spojena ale jedna nutná věc: Musí vzniknout registr exekucí pod státem. My jsme několikrát měli dohodu – znovu říkám, nevím, jestli platí ještě dnes – že registr exekucí vybuduje MPSV zhruba během těch dvou let. Kdyby se toto podařilo, tak potom v ten okamžik uděláme obrovský posun opravdu ještě v dalším ulehčení práce plus vlastně už nebude jednotné inkasní místo, jak jsme o něm básnili před patnácti, sedmnácti lety v té přepážkové podobě, ale jednotné inkasní místo v digitální podobě. A to je ten moderní, efektivní stát, tedy opravdu to umí zjednodušit, jak klientům, tak sám sobě, a na základě toho udělat ještě třeba adresná, opravdu kvalitní rozhodnutí. Tak tolik připomínám tady tuto část.

Potom na kolegyni poslankyně zareaguju. Já rozumím výtkám, že někdo řekne: Proč je to teď, 1. 4. 2026? Ale jenom připomenu zase: Vy jste říkala, paní kolegyně, že ti účetní dělají dépéháčko, dělají mzdy – to dělají každý začátek každého kvartálu, v tom by nebyl rozdíl oproti 1. lednu 2026 nebo první čtvrtinou, 1. 7. Co tam je navíc – a to chápu – tak je rok 2025, kdy dodělávali daňová přiznání pro fyzické osoby – pro část z nich, někteří to mohou podávat později. To uznávám, ale my jsme – a to tady vás chci trošku jako... nebo chci dát souvislost – my jsme s těmi zástupci zaměstnavatelů seděli, i těch účetních, už zhruba víc jak před rokem a my jsme řešili: Máme to posunout o celý jeden rok, anebo to udělat na rok 2026 – a díky tomu už stát bude mít data opravdu velmi přesná pro rok 2026? A nakonec tenkrát i v té debatě s vědomím toho, že to nebude jednoduché, padlo rozhodnutí: Ne, rok 2026 nevypouštějme. To rozhodnutí nepadlo jenom, že by MPSV se podívalo samo z okna po debatě s Finanční správou a řeklo: Ne, uděláme to 1. 4. 2026 a riskneme to. Fakt jsme seděli se zástupci zaměstnavatelů, mluvili jsme se zástupci účetních mzdových, bavili jsme se zástupci firem, které dodávají softwarová řešení, a řekli jsme: Ano, spustíme pilotní projekt, ten vlastně běžel tři čtvrtě roku, loňského roku, první kvartál se dohlásí – a co je důležité a myslím, že pan ministr Juchelka s panem ředitelem České správy sociálního zabezpečení to řekli opakovaně jasně, nahlas: Nebude tady nikdo sankcionován, když to nedodal do 20. května. ***