Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.50 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
A bude se počítat v řádech miliard korun, a to nehovořím o nepočitatelných škodách v ohrožení veřejného zdraví a reálného ohrožení zdraví těch, kteří závislostem propadli. Tohle jsou reálné dopady toho hloupého kroku, ke kterému sáhla – dokonce vlastně ani ne v prvním kroku vláda, ale Andrej Babiš a jeho maďarská spolupracovnice. Tomuhle fakt nerozumím. Fakt nerozumím tomu, jak je možné, že bez jakékoli konzultace s příslušnými rezorty, s příslušnými organizacemi se Úřad vlády rozhodne o tomhle bezprecedentním kroku. Žádný systém, žádná koncepce, žádné promyšlené a vydiskutované kroky, prostě reakce úplně mimo běžné kontury, mimo odpovědné vládnutí, jenom chaos a politický cirkus. Tak přesně na to se budeme ptát a chceme, aby Poslanecká sněmovna na pořad schůze tohle důležité téma zařadila. A samozřejmě i mimo pořad této schůze budeme dál pracovat na tom, aby se věci vrátily do normálních kolejí a aby celá řada těch organizací měla adekvátní zaštítění a fungovala tak, jak fungovat má.
A když se o tom bavíme, zmocněnkyně pro lidská práva, která se tady teď mihla, už zase odchází, tak platí, že by měla prostě rezignovat na tu roli, protože si nechala tu agendu normálně rozprášit, ani se těch organizací nezastala. (Poslankyně Malá nesouhlasí.) Ani se jich nezastala. Takže ve výsledku ukazuje, že ta role v jejím pojetí je úplně zbytečná.
Další důležité téma, na které nedošlo a na které dojít má, je ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a pokusy o jejich faktické zestátnění. To téma je pořád na stole. A znovu, výsměch odbornosti. Jestli ministr kultury je schopen předložit návrh zákona, který okamžitě odborná veřejnost rozcupuje, kde je na první pohled jasné, že nesedí právní výrazy, že ten návrh je totálně nekoncepční, nekompetentní, neúplný, že některé věci, které pro veřejnoprávní média jsou naprosto klíčové, jako je celé pokrytí území regionální redakce, neřeší, naprosto nekompetentní návrh, který by měl vést okamžitě k odvolání ministra kultury. Samozřejmě, že měl. Místo toho kolem toho vláda přešlapuje a říká, že se o tom bude bavit. Pak vidíme tiskovou konferenci, která reaguje na neuvěřitelné množství připomínek, a připomínky těch rezortů jsou vlastně úplně stejné jako ty moje: nekoncepční, nekompetentní, odborně naprosto, ale naprosto špatně nachystaný zákon.
Andrej Babiš na tiskové konferenci přizná: No, není to dobré. A pak slyšíme o pár dnů později, že ten zákon tedy nakonec má vláda projednat do poloviny června – slova Oty Klempíře – a zároveň do toho Patrik Nacher navrhuje novelu, která už v letošním roce zásadním způsobem krátí příjmy České televize a Českého rozhlasu, v průběhu roku. A vy se divíte, že za tím samozřejmě každý vidí čistý útok na nezávislost těch médií? Prostě je odrbat, prostě je postavit do kouta, politicky na ně tlačit prostřednictvím právě těchto nekompetentních návrhů, marginalizovat je, prostě si je ochočit – tohle je za tím! A nemáte ani odvahu říct: Ano, takhle to je. Prostě je to cílený útok současné vládní většiny na fungování veřejnoprávních médií v České republice cestou změny zákonů, nekompetentních návrhů, naprosto chybějící odborné diskuse. Já jsem se pozastavil nad tím a všichni v odborné části veřejnosti, kdy Oto Klempíř tak začal veřejně filozofovat o tom, že by vlastně politici měli určovat obsah, program těch médií – úplná nehoráznost. Ministr kultury vůbec neví, která bije. Vůbec netuší, o čem je standardní demokratické fungování médií a médií veřejné služby.
Je určitě namístě, aby vláda od všech těchto kroků okamžitě ustoupila, vlastně není jiná varianta. Pokud není schopná kompetentních, odborných návrhů, a to ukazuje, že fakt není, že to je prostě jenom její trapná politická hra, tak se má prostě vrátit zpátky a má od toho fakt aspoň ustoupit, pokud už teď vyvolala v těch médiích – a nejenom v médiích veřejné služby – takové pozdvižení.
A samozřejmě, že se brání občanská společnost. Ve všech státech začínaly totalitní systémy tím, že napadaly svobodná média. Vždycky to tak bylo, různým způsobem. Začátek ohrožování demokracie se vždycky odehrává přes média, která mají vytvářet prostor pro soutěž politických stran a která vytvářejí prostor i pro prezentaci odlišných názorů – jenomže právě prezentace odlišných názorů je něco, co vládě zásadním způsobem překáží. A ukazuje to na každém kroku.
Tohle je věc, které určitě se budeme bránit ve všech dalších měsících, protože nechceme dopustit, aby vláda tímto způsobem znehodnotila fungování české mediální krajiny, znehodnotila fungování českých médií. A zdůrazním jednu podstatnou věc: Samozřejmě, že veřejnoprávní média mají jenom určitou část, určitý podíl na celkové mediální scéně, ale hrají v té mediální scéně důležitou roli, protože mají v popisu práce, aby na základě financování, které je nezávislé, sledovala opravdu faktickou hodnotu informací, ověřovala je, nevypouštěla do éteru na první dobrou cokoliv, ale než to do éteru doputuje a než to tam vyšlou, tak aby si ověřila, zda je to pravda, nebo smyšlenka, zda je to pravda, nebo hlas nějaké propagandy, klidně i z cizího státu nebo dokonce z Ruska.
Tak tohle jsou důležité body a zásadně říkám, že existence veřejnoprávních médií je bezkonkurenčně nejefektivnější způsob, jak bojovat s dezinformacemi. Všechno ostatní potom vyvolává závažné problémy, protože stanoví-li stát nějaký jiný orgán než funkční veřejnoprávní médium, které pak má konfrontovat proud dezinformací, smyšlenek a úplných nesmyslů s realitou, tak je to vždycky náročné a vždycky musí určit pak nějakého arbitra – a s tím určováním vždycky hrozí hned vzápětí cenzura. Tak, prosím, fakt dejte ruce pryč od veřejnoprávních médií, zajistěte, aby mohla fungovat v prostoru svobodném se svobodně nastavenými parametry a aby v tomhle případě mohla díky nastaveným koncesionářským poplatkům odvádět co nejlépe svoji práci. A pojďme se bavit o tom, co přesně mají dělat, a pojďme se bavit o tom, jakým způsobem mají také svoji práci zefektivňovat, protože samozřejmě nikdo nestojíme a nemáme stát na místě, máme se v tomto směru rozvíjet a nejjednodušší a nejlepší nástroj rozvoje je reálná, věcná kritika, ale ne útoky a ne snaha tímto způsobem si média ochočit.
A znovu se ukazuje, že místo odbornosti, místo reálné debaty, místo skutečného naslouchání odborným argumentům předvádí tahle vláda pravý opak: neodpovědné vládnutí a ohrožování základních demokratických institucí. Zmínil jsem útok na lidskoprávní organizace, nedávný útok na neziskové organizace tím šíleným ruským zákonem, od kterého nakonec vláda ustoupila, a jsem přesvědčený, že stejně tak má ustoupit od snah změnit mediální zákony a zrušit koncesionářské poplatky a média veřejné služby si ochočit.
Další bod, na který určitě má dojít, je chaos vlády a neodpovědné experimenty se strategickými podniky českého obranného průmyslu. Další důležitá oblast, nekoncepční neodborné výkřiky do vzduchu, které ale zároveň ohrožují – a opakovaně se to ukázalo – srozumitelnost České republiky navenek a základní koncepční vedení státu. Výkřik premiéra minulý týden, že prodá Explosii a že se o to zajímal Emmanuel Macron a zároveň důležitá francouzská zbrojní firma, tak ukazuje jenom na to, že skutečné zájmy České republiky jsou mu fakt na hony vzdálené. To by totiž nemohl tímhle způsobem střílet do vzduchu, ale promyslel by kroky a dával by jim jasný koncepční ráz.
A samozřejmě, že i na půdě Poslanecké sněmovny má dojít na debatu o tom, jakým způsobem může soukromý kapitál vstupovat do státních podniků, ale nemůže to být tímhle zoufalým, nahodilým způsobem. A zároveň tady platí, že v době, kdy čelíme jedné z nejvážnějších geopolitických krizí, tak je v národním zájmu zachovat kontrolu nad strategickými společnostmi, kontrolu nad strategickými společnostmi, ale to Andrej Babiš vlastně jenom rozvrátil, o tom v jeho projevu nebylo ani slovo. Tak se ptáme: Proč právě teď francouzská státní firma? ***
