Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Jsou před námi 3 faktické. Jako první vystoupí Jan Berki, připraví se Zuzana Ožanová a Ivan Adamec.

Poslanec Jan Berki: Já to jenom doplním. My jsme původně protestovali proti té analogii mezi digitalizací a tou legislativou, protože to jsou skutečně dvě různé věci.

Druhá věc je, upozorňujeme na kvalitu toho legislativního procesu, a to už tu zase říkala kolegyně Olšáková. Jestliže původní návrh má něco přes 800 stran a k tomu je komplexní pozměňovací návrh, který má dokonce víc stran a ne o pár, víc stran než původní návrh, tak to je prostě známkou kvality toho původního návrhu. To se na mě nezlobte, to tak je.

A jenom k té digitalizaci. Já zase, abychom tu úplně Ivana Bartoše nepřibíjeli na kříž, nejdu hájit ten proces, protože z mého pohledu ale jediná nebo ta největší chyba byla, že nakonec nepřistoupil na to, co jsme mu všichni nabízeli: pojďme to odložit, protože to potřebuje více času. Nechci říct, že tam všechno bylo úplně blbě, prostě to potřebovalo více času a tou chybou zásadní z mého pohledu bylo to, že se to neodložilo.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí Zuzana Ožanová, připraví se Ivan Adamec. Paní poslankyně, počkejte.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já v této debatě nevystupuju, jsem v roli zpravodaje. Musím však reagovat na kolegyni Olšákovou. Víte, že věci, které se nahrávají na výborech, není vůbec povinnost a obvykle to nikdo nedělá, že by se nahrávaly do systému. Tady právě proto, že je to složitá materie, jsme udělali něco, co tady není běžnou praxí, a nahráli jsme ten komplexní pozměňovací návrh i s odůvodněním do systému Sněmovny. Přihlašovat se samozřejmě k němu nebudu. Nenahrála jsem ho proto, abych se přihlašovala, ale pouze proto, aby skutečně veřejnost, přestože naše žádné vnitřní předpisy, ani s prominutím tradice toto vlastně se nedělá v této Sněmovně, tak právě proto, aby veřejnost mohla se s tímto řádně seznámit. Takže prosím, abyste nám to nevyčítal. Vím, že jste mi potom poděkoval, vašim prostřednictvím, pane předsedající, ale nicméně tady jsme udělali něco, co není standardní, a já už v minulém volebním období jsem na tuto praxi poukazovala, že to, co projednáváme ve výborech, a jsou pozměňovací návrhy předkládány výborům po prvním čtení, nebývají nahrány v systému a nejsou v dostupnosti novinářům, veřejnosti vůbec nikomu, že tato praxe není vhodná. A protože jsem tuto praxi kritizovala, tak jsem se dovolila právě i samozřejmě s kolegy, co zpracovávali tento zákon, protože to bych já nebyla schopna udělat celé sama, tuto praxi aspoň nastínit, že bychom ji mohli změnit. Takže nevyčítejte nám to, že to bylo až teď nahráno. Praxe je v současnosti ve Sněmovně taková, že se tyto věci nenahrávají.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času a kolem mikrofonu už krouží Ivan Adamec, který má poslední faktickou poznámku. Vaše 2 minuty.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já budu stručný. Tak tohohle jsem se přesně obával, tohoto typu diskuse a faktických poznámek, které prostě končí pak i u osobních útoků a podobně. Já jsem chtěl říct jednu věc. Budu o tom mluvit ve vystoupení, to odhaduju tak ve čtyři, v pět ráno, až se dostanu na řadu, nevím, jestli to budete poslouchat, ale co se týká toho takzvaného komplexního pozměňovacího návrhu, to nebyl komplexní pozměňovací návrh, tak jak byl podán do hospodářského výboru. To byl komplexní souhrn pozměňovacích návrhů předkladatelů. A ještě ne všech. A tento souhrn, komplexní souhrn, prostě my bychom nebyli schopni vůbec se něčeho dobrat, kdyby to takhle bylo. Takže ten komplexní pozměňovací návrh se stal až na můj návrh na hospodářském výboru, abychom se měli vůbec od čeho odpíchnout.

To, jestli to je takhle správně, tak samozřejmě ta diskuse tady je v pořádku, ale na druhou stranu řekněme si na rovinu, i my jsme používali poslanecké návrhy ne úplně u jednoduchých návrhů zákonů, jako byl třeba lex plyn, to vůbec nebylo jednoduché. Je pravda, že tam ta dohoda nakonec byla, protože oni většinou technicky zaměření lidé se dohodnou lépe než ti humanisti. To tak prostě je. A věřme tomu, že pokud budeme chtít, tak nakonec ten stavební zákon dotáhneme do hlasování. Jinak já tvrdím, že stavební zákon už léta je snad prokletý, protože každá vláda, která se o to snažila a snažila se hodně, tak to skončila jako vždycky. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy se hlásí paní poslankyně Julie Smejkalová a připraví se pan poslanec Bohuslav Niemiec. Tak, paní poslankyně, máte slovo. Konečně jste se dostala ke slovu, že ano?

Poslankyně Julie Smejkalová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, člověk vlastně ani nemusí být právník, právnička, architekt, architektka nebo developer, aby mu po chvíli došlo, že kolem toho stavebního zákona něco strašně nesedí. Ono totiž úplně stačí chvíli jenom poslouchat, jak o tom tahle vláda mluví, a pak si ten návrh otevřít a začíst se do něj. A najednou člověku začne docházet, že ta slavná revoluce ve stavebnictví je ve skutečnosti jenom další obrovský experiment, který někdo vymyslel někde u stolu, ale řešit ho budou úplně jiní lidé někde úplně jinde.

Na tomto stavebním zákonu je úplně absurdní už jenom to, že k němu vlastně pořádně neexistuje kvalitní RIA, tedy normální studie dopadů, která by seriózně popsala, co to celé udělá s fungováním obcí, úřadů, stavebního řízení nebo veřejných rozpočtů. Stát chce překopat jeden z nejzásadnějších systémů v celé republice, ale vlastně pořádně neví, jaké budou následky. A ještě se u toho tváří strašně sebevědomě, jakoby to měl všechno strašně dobře spočítáno.

A o to horší je způsob, jakým to celé vzniklo, protože když člověk slyší, že údajně probíhala široká debata s odbornou veřejností, tak by skoro čekal, že na tom návrhu existuje nějaká větší shoda. Jenže ona neexistuje v praxi skoro žádná. Kritiku nevznáší jen opozice nebo pár lidí někde na sociálních sítích. Kritiku mají prakticky všechny důležité organizace, které se kolem stavebního práva a fungování samospráv dlouhodobě pohybují. Například Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů ve stavebnictví. A to nejsou jen lidé, kteří si ráno otevřeli internet a rozhodli se proti všemu nadávat. To jsou starostové, starostky, architekti, architektky, projektanti, projektantky, lidé ze stavebních úřadů a z podnikatelského prostředí, kteří přesně vědí, jak samotné stavební řízení v Česku funguje v realitě, nejenom na nějaké tiskové konferenci nebo na papíře.

Milý kolektive poslanců a poslankyň, kteří tento návrh předkládáte, obešli jste legislativní proces, vykašlali jste se na všechny kritické komentáře, ignorujete zpětnou vazbu z území a dnes se snažíte lepit sněmovní tisk 67 jakýmisi komplexními pozměňovacími návrhy, což je doopravdy vlastně jenom další nový zákon. Opakujeme tady pořád dokola ty samé věci a právem, že ten zákon není dobře připravený, že stát podcenil jeho dopad na samosprávy, že malé obce nebudou mít kapacity to zvládnout a že městské části Prahy budou úplně vyňaty z celého rozhodovacího procesu při pořizování územního plánu. Celý systém působí strašně uspěchaně a nedotaženě. Jenže místo normální debaty tady člověk sleduje hlavně obrovskou snahu všechno rychle protlačit a odškrtnout si další hotovou reformu.

Na takové radnici malé obce sedí pár lidí. Starosta nebo starostka dopoledne řeší třeba vodovod, za hodinu jim někdo volá kvůli spadlému stromu, pak přijde problém s dotací, večer hasiči a mezitím se ještě snaží řešit rozvoj obce, rozpočet a zkrátka běžný provoz. A přesně do tohohle prostředí stát pošle další obrovskou administrativní zátěž a bude dělat překvapeného, že to někde nefunguje? A když se podíváme k nám do Prahy, tak by v extrémním případě územní plán měla výjimku měnit pouze Rada hlavního města Prahy? To je naprosto šílené! A pak se zase budou psát články o tom, jak v některých regionech trvá získat stavební povolení strašně dlouho. Jinde se bude psát, že je zase celý proces úplně netransparentní. A proč se to bude dít? Bude to proto, že stát znovu vymyslel systém, který odpovídá maximálně tak představám vybraných hráčů na trhu. No a přesně tím vznikne dvourychlostní Česko. Velká města si s tím pravděpodobně ještě nějak poradí, protože budou mít právníky, právničky, externisty, externistky, zkrátka kapacity na to se tím zabývat, ale malé obce budou dál ztrácet dech a postupně se dostanou do situace, kdy nebudou schopny některé věci vůbec normálně zvládat.

Jak jsem již říkala, do toho zákon nastavuje nebezpečné prostředí pro korupci a zákulisní dohody, protože čím složitější a méně přehledný systém existuje, tím víc začnou rozhodovat kontakty, peníze a známosti. A člověk ani nemusí být cynický, aby mu došlo, že komplikovaný systém vždycky nejvíc vyhovuje těm nejsilnějším hráčům. Takový normální člověk, který chce třeba postavit dům pro rodinu nebo opravit starý dům po rodičích, nebude mít armádu právníků, právniček, poradců a poradkyň, nebude mít člověka, který obvolá úřady a zařídí výjimky, a nebude mít ani čas studovat stovky stran nových a nových paragrafů a hledat skuliny v systému. Velký developer ale ano. ***