Neautorizováno!
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, je 9 hodin, přeji vám krásný páteční den. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, zahajuji další jednací den 20. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás dnes vítám.
Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Tak se i stalo, Vojtěch Munzar bude hlasovat s náhradní kartou číslo 6.
V této chvíli přečtu omluvy a sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Jana Berkovcová od 12 hodin – rodinné důvody, Lenka Dražilová celý jednací den – zdravotní důvody, Karel Dvořák celý jednací den – zahraniční cesta, Igor Hendrych celý jednací den – zdravotní důvody, Libor Hoppe celý jednací den – zdravotní důvody, Jakub Janda celý jednací den – osobní důvody, David Kasal celý jednací den – zdravotní důvody, Zuzana Majerová celý jednací den – zahraniční cesta, Jana Murová celý jednací den – pracovní důvody, Irena Němcová celý jednací den – zdravotní důvody, Patrik Pařil celý jednací den – pracovní důvody, Tom Philipp celý jednací den – osobní důvody, Jan Richter celý jednací den – zahraniční cesta, Róbert Teleky celý jednací den – pracovní důvody a Jiří Vojáček celý jednací den – zdravotní důvody.
Z členů vlády: Andrej Babiš celý jednací den – zahraniční cesta, Igor Červený celý jednací den – pracovní důvody, Lubomír Metnar do 11 hodin – pracovní důvody, Zuzana Mrázová celý jednací den – zahraniční cesta, Robert Plaga celý jednací den – pracovní důvody, Alena Schillerová od 9 do 10 – pracovní důvody, Jeroným Tejc celý jednací den – zahraniční cesta a Jaromír Zůna celý jednací den – pracovní důvody.
Já vás poprosím o klid, protože ono to teďka nebude úplně tak jednoduché. Dnešní jednání bychom měli zahájit bodem 91, to je sněmovní tisk 48, rostlinolékařská péče, ve třetím čtení. Poté v 10 hodin bychom měli pokračovat pevně zařazenými volebními body, jak bylo domluveno, 109 až 111, 113, 118 a 143 až 145.
V této chvíli takový by byl plán, nicméně já tady mám žádosti o vystoupení: Taťána Malá je v nemocnici, zastupuje ji Robert Králíček – nemá zájem. Takže s přednostním právem Zdeněk Hřib – Zdeněk Hřib ne, Olga Richterová ne, Marian Jurečka s přednostním právem ne, takže tady mám dvě přihlášky bez přednostního práva – Petr Bendl a Petr Hladík.
Takže já poprosím Petra Bendla. Protože pokračujeme ve schůzi, tak vám dávám 5 minut.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi navrhnout zařadit na program dnešní schůze nový bod s názvem Kdo dluží Andreji Babišovi? Možná to na první pohled vypadá jako otázka z bulváru, ale není to tak. Je to otázka veřejného zájmu a otázka transparentnosti, je to otázka možného konfliktu zájmů předsedy vlády. Podle veřejně dostupných informací Andrej Babiš ve svém majetkovém oznámení uvedl dvě pohledávky, jednu ve výši 1 miliarda 658 milionů korun a druhou ve výši 22,5 milionu korun. Média zároveň uvádějí, že tyto pohledávky se v jeho majetkových oznámeních objevují opakovaně a že se proti předchozímu oznámení snížily zhruba o 66 milionů korun. A tak se ptám, kdo dluží Andreji Babišovi 1 miliardu 658 milionů korun? Kdo mu dluží dalších 22,5 milionu? A hlavně – má tento dlužník nějaký vztah k veřejným penězům, k dotacím, k zakázkám, k regulacím nebo rozhodování vlády? Tohle není detail, to není soukromá záležitost. Pohledávka 1,658 miliardy korun není zapomenutá půjčka na auto. Je to obrovská finanční vazba a v případě předsedy vlády je naprosto legitimní ptát se, komu je takto významně věřitelsky vystaven, protože pokud má předseda vlády pohledávku vůči firmě, holdingu, fondu, osobě nebo struktuře, která závisí na rozhodování státu na dotacích, na veřejných zakázkách nebo na regulaci, pak nejde jen o položku v majetkovém přiznání, ale jde o potenciální významný konflikt zájmů.
U Andreje Babiše tato otázka nestojí ve vzduchoprázdnu. Evropská komise se i v roce 2026 znovu dotazuje českých orgánů na opatření k vyloučení střetu zájmů ve vztahu k firmám spojeným s Andrejem Babišem a s Agrofertem. Reuters informoval, že Komise žádá informace o tom, jaká opatření existují k zabránění konfliktu zájmů, a že některé otázky podle dostupných informací stále vyžadují vyjasnění. Do toho tady máme další fakta. Podle veřejně citovaných majetkových oznámení Andrej Babiš inkasoval od svých firem fondu Agrofertu přes 477 milionů korun, konkrétně se uvádějí i platby od Agrofertu ve výši 382,3 milionu korun a 45 milionů korun. Tady na jedné straně předseda vlády tvrdí, že nemá problém se střetem zájmů, na druhé straně jsou tady stamilionové příjmy od jeho firem a fondů, miliardové pohledávky a otázky Evropské komise. To není normální situace, to je situace, která si vyžaduje jasnou odpověď. Neříkám dnes, že víme, kdo přesně je dlužníkem – právě že naopak. Problém je, že to nevíme, a u premiéra země bychom to vědět měli, alespoň v rozsahu, který umožní ověřit, zda nevzniká konflikt mezi jeho soukromým finančním zájmem a rozhodováním vlády.
Proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna projednala tento bod a aby vláda jasně odpověděla na několik základních otázek: Kdo je dlužníkem Andreje Babiše u pohledávky 1,658 miliardy korun? Kdo je dlužníkem u pohledávky 22,5 milionu korun? Z jakého právního důvodu tyto pohledávky vznikly? Souvisí tyto pohledávky s Agrofertem, svěřenskými fondy, firmami z holdingu nebo jinými ekonomickými strukturami napojenými na Andreje Babiše? P%obírají tyto osoby, firmy nebo struktury veřejnou podporu, dotace nebo veřejné zakázky nebo jiné výhody ze strany státu?
Když někdo spravuje státní rozpočet, rozhoduje o dotacích, jmenuje ministry, řídí vládu a zároveň má miliardové soukromé finanční vztahy, musí být schopen je vysvětlit. Ne proto, že se jmenuje Andrej Babiš, ale proto, že je premiér. Veřejnost má právo vědět, zda předseda vlády rozhoduje nestranně, nebo zda existují dlužníci, firmy či struktury, vůči nimž má osobní finanční zájem. Proto vás žádám o podporu zařazení bodu Kdo dluží Andreji Babišovi? Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Předpokládám, pane poslanče, že jako první bod. Děkuji za dodržení času.
Dále je na řadě Petr Hladík a připraví se Ivan Bartoš, zatím poslední přihlášený k programu. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré ráno. Přiznám se, že jsem nechtěl vystupovat, ale informace, které se objevily v médiích, mě nutí k tomu – a jsem nerad, že tady není zatím ministr životního prostředí Igor Červený – chci zařadit bod, který se jmenuje Ministerstvo životního prostředí ovládli dezinformátoři. Nejde o osobní útok na konkrétní zaměstnance ministerstva, jde ale o důvěru občanů ve státní správu a o otázku, jaké hodnoty, jaké kvalifikační předpoklady dnes vedení Ministerstva životního prostředí při obsazování pozic má. Jde o to, zda ještě můžeme Ministerstvu životního prostředí věřit, že zastává názory, které jsou hodny ústředního orgánu státní správy. Jde o to, jestli lidé, kteří jsou veřejnými dezinformátory, mají na Ministerstvu životního prostředí pracovat. ***
