Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A já jsem přišel s tím, že by stačila ta razítka kulatá dvě. Myslíte si, že to není správný přístup snižovat počet kulatých razítek? O tom tady mluvíme roky, chceme to všichni. A teď najednou prostě se stalo to, že nějakým přepisem, a je to dané tím, že prostě ten návrh zákona a zákon jako takový se rodí velmi těžce tady ve Sněmovně, já budu o těch problémech mluvit až při třetím čtení, až si to všechno zhodnotím, až prostě projdou všechny ty pozměňovací návrhy hospodářským výborem a podle toho, co projde, jak projde, jak to bude vypadat na konci. Ale tady se stalo to, že vlastně původní pozměňovací návrh, který byl k původnímu zákonu, se přepsal nějakým způsobem na pozměňovací návrh, který ale byl dán tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Prostě stalo se to přepisem, že se tam objevila stará verze, takže musím to podat znova. Myslím, že i kolega Schrek ho podá, protože on je na tom připodepsán se mnou.

A prostě chceme, aby tyto návrhy prostě přišly do Sněmovny s tím, že Sněmovna pochopí, že a určitě pochopí, věřím tomu, že snižování počtu kulatých razítek a zbytečné prodlužování celého toho procesu... To není tak, že to je jedno razítko na tom stavebním úřadě, tam přijdete, druhý den vám to prostě potvrdí. To trvá půl roku, řadu měsíců. Prostě zkoumají to. Já jsem to zažil na vlastní kůži, když jsem přikupoval kus louky na zahradu a musel jsem zcelit ty pozemky takzvaně. A vím, co to stálo úsilí, jak dlouho to trvalo.

Takže já věřím tomu, že Sněmovna to posoudí správně a že tento pozměňovací návrh prosadí. Víte, mohlo se to stát, ten druhý případ. Jako není to jednoduchá záležitost, prostě komplexní pozměňovací návrh, když se zavádí, tak to já mám pocit, že teprve podruhé v historii této Sněmovny, že jsme, budeme schvalovat komplexní pozměňovací návrh, který mění vlastně celé původní znění toho návrhu zákona.

A tady se ukazuje, že práce kvapná je málo platná. A jak já říkám, někdy i špatně placená, protože snaha předkladatelů ušetřit čas při schvalování návrhu tohoto zákona se ukazuje, že asi nebyla tím nejšťastnějším řešením. Protože kdybychom to dělali tak, jak se to dělat má, tak bychom si mohli odpustit tyto kopance, které tam vznikají a nemuseli bychom to řešit dodatečně. Je to opravdu dáno tím, že se spěchalo.

Taky jsem si vyslechl z médií vyjádření pana místopředsedy vlády, který říkal, že už v roce 2021 proběhlo mezirezortní zřízení k tomuto návrhu zákona, který měl být obdobný tomu zákonu, který je předkládán teďka jako poslanecký návrh. No, já bych to vzal. Já i chápu, proč se to tak dělá, ale ukazuje se, i kolegyně Berenika Peštová to určitě chápe, prostřednictvím vaším, paní místopředsedkyně, ukazuje se, že prostě ta situace je jiná.

Když přijdou předkladatelé a ne všichni z těch předkladatelů, že musíme udělat souhrn komplexních návrhů, které se změní(?) na komplexní pozměňovací návrh a je tam 150 dalších prostě připomínek a dalších zapracování, tak co se dělo v tom roce 2021? Buď to byl jiný návrh zákona, který byl nazván stavební zákon anebo fakt, ta doba se tak posunula, že najednou prostě se tady vyrobilo dalších 150 pozměňovacích návrhů.

Já už to nechci kritizovat. Já chápu ty pohnutky. Na druhou stranu si myslím, že bychom měli se vrátit k té tradiční praxi a takto složité návrhy zákonů měli dělat standardním způsobem. Ukázalo by se, že to rychlejší, že to je lepší. A i přesto, že vím, že všechna ministerstva, všechny dotčené úřady prostě mají tendenci si ta razítka přivlastňovat a vnucovat se tam, kam by ani nemusely vůbec vstupovat, tak pře;sto bych to risknul(?) a udělal bych to nějakým způsobem. Takže já vás žádám, až dneska načtu ty pozměňovací návrhy, abyste ve třetím čtení je podpořili. Děkuju vám za pozornost a už nebudu zdržovat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. S první vystoupí paní poslankyně Svárovská, připraví se pan poslanec Turek. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Já mám reakci ještě na předchozího předřečníka, pana poslance Turka, vaším prostřednictvím. Moje reakce. Český průmysl neohrožují obnovitelné zdroje nebo modernizace. Ohrožuje ho drahá energie, závislost na fosilních palivech, zastaralé sítě a pomalost státu. Česko je exportní průmyslová ekonomika. Naše firmy budou prodávat na trzích, kde bude čím dál víc rozhodovat cena energie, efektivita výroby a uhlíková stopa výrobků. Kdo bude vyrábět draze a špinavě, bude ztrácet zakázky. Kdo bude mít levnou a čistou energii, moderní technologie a úspornou výrobu, bude konkurenceschopný. Směr světové ekonomiky je jasný a nezvratný. Elektrifikace, obnovitelné zdroje, baterie, chytré sítě, řízení spotřeby, recyklace, cirkulární ekonomika, úspory. To je realita trhu. A jestli na ni Česko nezareaguje, nezachráníme průmysl, ale necháme ho zaostat.

Energeticky náročný průmysl samozřejmě potřebuje podporu, potřebuje dostupnou levnou elektřinu, dlouhodobé kontrakty, modernizaci sítí a férové kompenzace, předvídatelnost a podporu investic. Ale blokovat obnovitelné zdroje není ochrana průmyslu, to je recept na drahou energii a ztrátu konkurenceschopnosti.

Komunismus znamenal nesvobodu, centrální plánování, devastaci krajiny, špinavý vzduch a průmysl bez ohledu na lidi. To je zhruba to, co jste tu popsal. Zelená modernizace je pravý opak. Inovace, soukromé investice, decentralizace energetiky, technologická soutěž, energetická nezávislost a čistší prostředí. Skutečná volba tedy není ekonomika nebo ekologie. Skutečná volba je moderní průmysl s levnou energií. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Turek. Připraví se, nepřipraví. Pan poslanec Vlček maže.

Poslanec Filip Turek: Jen krátce. Budu nejdříve reagovat na to udávání takzvané z Ministerstva životního prostředí. Já se s tím potýkám velmi často, že se do Bruselu udává. A je to velmi nepříjemné. Já sám mám šest pozměňováků, ke kterým se přihlásím a ten sedmý, to je ten, který jsem tady prezentoval, ten, který by pomohl všem obcím, tak nezmenšíme zóny šestkrát nebo sedmkrát, ale jenom šestkrát, nemůžeme vyhrát 100:0. Nicméně oddělení legislativy opravdu tyto věci v Bruselu konzultovat musí, protože jinak hrozí infringement. Takže není to úplně, že by ti úředníci to dělali dobrovolně. Je to prostě bohužel profesionální praxe Ministerstva životního prostředí, které bohužel za to úplně nemůže.

Krátká reakce na to, že kdo bude vyrábět draze a špinavě. No, to já samozřejmě chápu, proto ty naše továrny a výroba a těžký průmysl a všichni prošli právě tou největší transformací od devadesátých let. Od roku 1989 jsme snížili, když už tedy bude ten největší Belzebub CO2, tak jsme snížili v top 10 zemích v EU, protože jsme samozřejmě měli velké znečištění, ale prostě ty naše továrny už prošly tou transformací. A v momentě, kdy prošly tím, že dostaly filtry na arzen a úplně na všechno, na síru a prošly modernizací, tak jsme jim přišli s Green Dealem. A prostě jsou tady země, je tady 10 zemí v Evropské unii, které prostě na ten průmysl citlivé nejsou, protože ho prakticky nemají. My ho máme z obrovské části.

To, co nevyrobíme u nás, se prostě vyrobí v Indii, vyrobí se to v Číně, vyrobí se to v jiných zemích, vyrobí se to tam samozřejmě mnohem horší technologií, jak vy říkáte, draze a špinavě. A ta vstupní cena energií, která je u nás násobná, někdy šestinásobná, někdy osminásobná, někdy dvojnásobná, někdy víc jak desetinásobná než v jiných zemích, tak to je to, co ten náš průmysl likviduje.

Takže obnovitelné zdroje energie jsou hezkým doplňkem a určitě na Baltu nebo v Severním moři fajn. Soláry by byly taky fajn na továrnách a ne u solárních baronů, ale je to hezký doplněk, který máme v momentě, kdy ho nepotřebujeme. A ty přečerpávací elektrárny a tak dále tady ještě furt na tu akumulaci té energie nejsou a neexistují. Jádro tady máme od války nebo od šedesátých let a je obrovská hloupost díky těmto ideologiím tyto mechanismy blokovat a přesně jak to dopadlo v Německu, říci, že se spletli.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuju. Nyní vystoupí paní poslankyně Svárovská s faktickou poznámkou bude následovat pan poslanec Adamec. Tak prosím.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuju. To se do těch dvou minut nevejde, ale je tam jako celá řada faktických chyb. Odsíření, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, není totéž co dekarbonizace. To jsou jiné chemické prvky. Takže je potřeba odlišovat to, co proběhlo v devadesátých letech, odsíření hnědouhelných elektráren od dekarbonizace, což je proces, kterým prochází ekonomika a energetika právě teď.

Zajímalo by mě, proč třeba ve svých pozměňovacích návrzích ke stavebnímu zákonu neřešíte hlukovou zátěž? Sám jste opakovaně v mediálních výstupech varoval před tím, že větrné elektrárny představují velkou hlukovou zátěž pro obce. ***