Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(16.10 hodin)
(pokračuje Filip Turek)

Naše země není nafukovací. Nemáme Baltské ani Severní moře, jsme technologický národ – díky průmyslu, inovacím výroby a patentům jsme si získali jméno po celém světě. A teď buď budeme náš energetický mix stavět na základě receptu několika žen a mužů z Bruselu, kteří nemají technické vědomosti a možná mají problém spočítat i kolik existuje pohlaví.

Jak vypadá EU pod tíhou drsné deindustriální politiky jménem Green Deal, která se zvrhla v bezohlednou ideologii? Kopeme si vlastní zelený hrob. Nikdo nezpochybňuje klimatické změny, ale zpochybňuji sebedestruktivní a fanatickou představu, že dekarbonizace Evropské unie neboli uspání vlastního průmyslu sníží světovou produkci CO2. Zpochybňuji argumenty zelených, melounových politiků z Bruselu, že se námi zbytek světa bude inspirovat. Zpochybňuji teorii, že můžeme strategické suroviny potřebné pro naši dopravu, výrobu, průmysl a život rozlišovat nikoliv podle ceny, ale podle toho, zda jsou z hodné nebo zlé země. Samozřejmě několikrát i mylně deklarované.

Jaké jsou naše cíle? Snížili jsme emise o 25 procent. Co znamená být světovým technologickým lídrem? Mít nejnižší produkci CO2 na světě. (Předsedající: Já vás přeruším a poprosím, aby se kolegyně, kolegové i v levé části sálu zklidnili a mohl jste v klidu pokračovat. Děkuju.)

Myslím, že se musíme vrátit k myšlení, že světovým lídrem v produkci a ve výrobě budeme, když budeme jedničkou v prodeji, v celkovém pokroku, ve schopnosti masivně exportovat mimo náš trh a inspirovat zbytek světa, nikoliv pouze málo produkovat CO2.

Používat obnovitelné zdroje energie. Proč? Protože musíme. Všichni víme, jak to je efektivní. Nebo jak není. Realita trhu: průmysl chce 30 až 32 korun – 32 euro za emisní povolenku. My sníme o 45, realita je 80-90. Kolik stojí ve Vietnamu? V Indii, v Číně, ve Spojených státech? Všichni tušíme – dva až čtyři, šest, osm euro, dvanáct euro a ve Spojených státech nejdražší je tuším v Kalifornii nad 20 dolarů za emisní povolenku. U nás je to 70-80, bylo to i kolem stovky.

Absurdita v praxi – dovážíme chemikálie 12 000 kilometrů loděmi na topný olej a máme pocit, že plníme dekarbonizační cíle.

Výhledové milníky: cíle 2030, 2040, 2050. Nejdřív zmrzačíme produkci aut, zmizí energeticky náročný průmysl – to už za pár let. V roce 2040 snížíme emise na – o 90 procent, tedy vylezeme na stromy. A v roce 2050 asi přestaneme dýchat.

Nutné kroky jsou jednoduché, ale všichni bychom na ně museli mít velkou odvahu.

Dům po babičce. Původní Zelená úsporám. Rozdali jsme lidem plastová okna za peníze, které jsme vzali zaměstnavateli, který je pravděpodobně díky tomu bude postupně muset propouštět. Pokud nám ETS 1 přinesla nekonkurenceschopnost průmyslu, ETS 2 nám přinese chudobu pro naše obyvatele. Dotační byznys a lobby nám nedovolí polevit. A je jedno, že přímo před nosem vidíme do očí bijící podvody. Malé domácí podvody jsou – tepelné čerpadlo stojí 300 000 korun, dotace na něj 120 000 korun. A když si ho koupíte z dotací, tepelné čerpadlo rázem stojí 420 000 korun.

Větší průmyslový podvod: v Německu, v Evropské unii se dělají záchytná zařízení na CO2 na slévárny. To záchytné zařízení velmi často dokáže překonat cenu samotné slévárny. Už se nám stalo, že se toto zařízení instalovalo a slévárna do několika let – nebo do pár let zkrachovala.

Máme jako Česká republika 30 procent HDP z průmyslu, 10 procent z automobilového průmyslu. Tato čísla jsou možná nejvyšší na celém světě. To znamená, nás tato zelená politika poškozuje a ohrožuje úplně nejvíc. Jsme vystaveni šestkrát rychlejšímu zavírání historických firem a firem energeticky náročného průmyslu než před dvěma lety a dál.

Miliardy tun produkce CO2 v Číně a Indii stoupají dva až čtyřikrát rychleji, než u nás klesají. U nás se jen dvakrát rychleji oteplují někteří bývalí ministři.

Klimatické cíle jsou horší než komunistické pětiletky a centrální řízení. To bylo jenom neefektivní. U nás se jedná o cílenou destrukci. Když už někteří z nás mají pocit, že peníze vznikají v tiskárně a elektrika v zásuvce, musíme si uvědomit, že jsme byli velmocí v produkci a ve výrobě spotřebního zboží a že Evropa má být na vrcholu a na její úplné špici má být Česká republika. Když vám ani to nevadí, zamyslete se nad staletou tradicí, která padá, nad statisíci pracovních míst v ohrožení a nad tím, že za každým tím pracovním místem je možná jedna celá česká rodina.

Největší tragédií dnešní doby je to, že musíme dělat nebo nedělat špatná rozhodnutí, kterým často nevěříme a se kterými nesouhlasíme, jen proto, abychom oddálili pád, než naši partneři v Bruselu dostanou rozum. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče.

Já načtu omluvy: paní poslankyně Bačíková Jana celý jednací den – rodinné důvody, pan poslanec Matěj Ondřej Havel od 16 hodin – bez udání důvodů, pan poslanec Petr Hladík od 16.15 – osobní důvody a pan poslanec Libor Hoppe celý jednací den – zdravotní důvody.

Děkuji a nyní poprosím, další v rozpravě je pan poslanec Ivan Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, tak já se od té nostalgie vrátím zpátky do reality, k našemu stavebnímu zákonu a musím říct, že jsem tady dneska vůbec nechtěl vystupovat.

Taky jsem se přihlásil až na minulé schůzi, protože jsem podal pozměňovací návrhy, které prošly hospodářským výborem, dokonce za souhlasu ministerstev – a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že pozměňovací návrh, který se týká prodloužení životnosti EIA ze sedmi na deset a další prodloužení z pěti na sedm let. Najednou jsem zjistil, že je nebývalá aktivita na Ministerstvu životního prostředí – na Ministerstvu životního prostředí bych upozornil – a že se žalovalo do Bruselu. A že ten pozměňovák už dneska zkoumají bruselští úředníci.

To je nevídané tohleto, to je fakt nevídané. My na sebe žalujeme do Bruselu. A zase opět žalujeme do Bruselu. To je snad nějaká teď – snad nějaký český národní sport tohleto nebo co to je. Takže já fakt jsem nad tím kroutil hlavou, říkám, tohle není normální, protože pokud neprodloužíme EIA, tak nám hrozí velký problém třeba na pražských okruzích, na metru D a řada dalších staveb, které bych mohl tady vyjmenovat. A ta EIA vlastně už prošla. To znamená, že jedná se jenom o prodloužení, které je dáno tím, že ty stavby jsou tak komplikované, že se nedaří je postavit. A není to jenom stavebním zákonem, je to občanskými aktivitami, iniciativami a podobně. A pokud to neuděláme v tomto návrhu zákona, tak co se stane? No budeme EIA muset opakovat a tipněte si, kdy to teda postavíme? Do – 10 let je slabá doba. Dalších 10 let. Budeme tady jezdit v pražských ulicích, budeme tady znečišťovat životní prostředí, budeme otravovat občany Prahy, všechny návštěvníky, všechny turisty, protože pražské okruhy budou v nedohlednu.

Je tohle normální? Já bych chápal, kdybychom schvalovali něco nového, co to životní prostředí skutečně může mít k tomu nějaký výhrady. Může říkat, že tohle je teda opravdu vážný zásah do životního prostředí. Ale tady se tohle nestalo. Tady vlastně EIA platí a jedná se jenom o prodloužení právě z těch technických důvodů, o kterých já tady hovořím. A není to stavebním zákonem jenom, to si řekněme na rovinu, to tak není. Ty stavby jsou fakt komplikované. Pokud tohle neuděláme, tak holt zapomeňme na to, že si vylepšíme nejenom svůj život, kvalitu života v rámci těch velkých staveb, ale že nepomůžeme ani životnímu prostředí, protože auta tady budou smrdět pořád. Fakt tohle já nechápu, pro mě je to úplně jako rána z nebes, která přišla, a vůbec tomu nerozumím.

Tak jsem se rozhodl, že ten pozměňovací návrh upravím a podám znovu, a proto o tom mluvím, že dneska ho načtu, to je jedna věc.

A druhá věc, jedná se o scelování, rozdělování pozemků. Tady už to tak hladké na tom výboru nebylo, protože některá ministerstva k tomu mají výhrady. Nicméně hospodářský výbor se rozhodl, že to podpoří. A jedná se o to, když třeba prodáte kus zahrady nebo koupíte kus louky, uděláte z ní zahrady, tak vlastně musíte na to mít tři kulatá razítka – jedno je od geodeta, druhé je od stavebního úřadu a třetí je od katastrálního úřadu. ***


Související odkazy


Videoarchiv16:10


Přihlásit/registrovat se do ISP