Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Podívejte se na Drahanskou vrchovinu. Podívejte se na katastr – obec Drahany. Ano? Takže bavíme se o projektech, které mají nějakou charakteristiku velikosti, přiměřené velikosti, která logicky podléhá tomu schvalovacímu procesu, výkonu, výšky a tak dál. Ale vy tady jedete narativ, že vlastně nechcete větrnou energii v České republice prakticky nikde, vystavěli jste na tom svoji politiku. Já jsem zvědav, jak to budete dávat dohromady s panem ministrem průmyslu a obchodu. A já si myslím, kdybychom se tady chovali racionálně, chránili obyvatele této země, to bez diskuse, ale řekli prostě, jsou lokality, kde to smysl dává, je to dnes nejlevnější a poměrně stabilní zdroj z hlediska výroby a pojďme k tomu přistupovat bez těch dezinformací, které vy k tomu přidáváte naprosto účelově, protože chcete ty lidi strašit.

Pan poslanec Turek odešel, nicméně mrzí mě, že mně neodpověděl na moji poznámku, kde má ty desítky lokalit pro ty nové vodní zdroje na výrobu elektrické energie. Můžeme se bavit o jednotkách lokalit pro přečerpávací elektrárny, ale v zásadě, kdo zná vodohospodářskou situaci, dívá se dlouhodobě, dlouhé roky na web Intersucho.cz, sleduje, tak ví, že nemáme kapacity pro to, abychom mohli na běžných vodních tocích říkat, že postavíme desítky nových profilů, na kterých bude vodní elektrárna. Taková situace tady není a ani nebude. Bohužel. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se paní poslankyně Gabriela Svárovská. Tak, prosím, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Hřib: Já bych rád zareagoval, prostřednictvím pana předsedajícího, na tvrzení tady pana vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka na to, že tedy v Německu mají víc větrných elektráren, protože tam jako víc fouká. Tak prosím vás pěkně, ještě jednou, ano? Když se podíváme na okolní země, jiné země v Evropské unii, tak před námi jsou téměř všichni. Proto my jsme na tom chvostu ve srovnání s tím evropským průměrem. Rumunsko například vyrábí z větrných elektráren nějakých 11 až 12 procent. Ještě jednou, my vyrábíme nějaké 1 procento. Jedno procento, abychom měli to srovnání. Srbsko vyrábí 4 procenta. To znamená vnitrozemská země, kde rozhodně nefouká víc než u nás, vyrábí čtyřikrát víc už teď. Maďarsko, to je velice zajímavý příklad. Tam sice vyrábějí jenom nějaká necelá 2 procenta, to znamená, dalo by se říct, že na tom jsou srovnatelně jako my, ale teď tam schválili, dokonce ještě za Orbána, nové projekty, které povedou k tomu, že v podstatě ztrojnásobí tu svoji produkci z větru, takže budou hned na 6 procentech. A zajímavé možná by mohlo být tady pro pana zmocněnce, pana Turka informace, kde bude postaven ten nový větrný park, který bude mít nějakých 500 megawatt. To znamená, to je něco, co překoná dokonce tu stávající kapacitu větrníků, což je nějakých 330 megawatt. Tak prosím pěkně, ono je to u obce Vadosfa, což je 70 kiláků od Bratislavy, prosím pěkně, vzdušnou nebo možná by se dalo říct větrnou čarou. To znamená, to je v podstatě za humny. (Předsedající: Čas!) A fouká tam dost. Díky.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Gabriela Svárovská a pan poslanec Bohuslav Niemiec. Poslední dvě faktické poznámky v tomto okamžiku. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedo. Pan kolega Turek už odešel, tak já bych ráda řekla – a je zpátky, to mě těší – tak, pane kolego Turku, prostřednictvím pana předsedajícího, obce nepotřebují vaše zastání, obce se zastanou samy sebe. Nikdo obcím nic nediktuje, akcelerační zóna není automatická povolenka pro investora. Rozhoduje se v území, přes územní plán a povolovací řízení. Zákon přiznává obcím finanční kompenzaci z poplatku z elektřiny z větrných elektráren. Čili obce mají veškerou samosprávnou autoritu a možnost o tom, co se děje v jejich území, rozhodovat. Čili samosprávy – mohu oslovit tímto způsobem – nepotřebujete pana poslance Filipa Turka, aby se vás zastával, můžete se zcela klidně v pohodě zastávat sebe samy díky zákonným prostředkům, které máte, dokud je máte, dokud je například nezdevastuje současná novela stavebního zákona a další novely zákonů, které jsou možná v přípravě. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

Předseda PSP Tomio Okamura: A poslední faktická poznámka – pan poslanec Bohuslav Niemiec, a tím pádem se připraví v obecné rozpravě Zdeněk Hřib. Tak prosím.

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já některým věcem opravdu nerozumím, ale možná mi to někdo zkusí vysvětlit. Tak, prostřednictvím pana předsedajícího, se zeptám pana kolegy Vondráčka, jestli tedy podpoří můj pozměňovací návrh na zachování limitů hluku tak, jak jsou teď. Protože v jedné straně tady hovoříte o tom, jak se zastáváte občanů, a z druhé strany chcete snížit limity hluku tak, aby všichni ostatní občané byli vystaveni nadlimitním hlukům, které teďka projednáváme v rámci stavebního zákona. Takže opravdu přemýšlím, jakým způsobem to pochopit, jak to chápat, a věřím tedy a budu se těšit, že ten můj pozměňovací návrh podpoříte. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Zdeněk Hřib a připraví se paní poslankyně Veronika Kovářová. Stahuje, Zdeněk Hřib stahuje, takže paní poslankyně Veronika Kovářová. A připraví se tedy paní poslankyně Marie Kršková. Prosím.

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Já se nejprve omluvím, že budu trošku delší. Tak. Ale já jenom představím své pozměňováky. Já za to nemůžu.

Já bych, než začnu se svými komentáři samotné novely, tak si nejprve cimrmanovsky odskočím z novely stavebního zákona do debaty nad zákonem o evidenci tržeb, kdy paní ministryně Schillerová zmínila, že zákon o EET má RIA, která je, jak řekla, povinnou součástí zákona. A je to tak samozřejmě i u novel. Když je novela rozsáhlá, tedy velká věcná novela, pokud například mění pravidla hry, musí se zpracovat plná RIA. Vzhledem k tomu, že se tady jedná o změnu celého systému stavebních úřadů a převedení všech výdajů na provoz a úředníky pod státní rozpočet, zde zcela jednoznačně splňuje i tato pravidla. Použití RIA z roku 2020 není možné, protože se počítalo s přesunem pouze krajských agend a centrálním úřadem, neřešila se ani integrace dotčených orgánů, ani územní plánování se nezměnilo. Jednalo se tedy o daleko jednodušší model. Navíc se neřešily ani budovy pro úředníky, spisová služba či archivy. Takže jako první věc se ptám, kdy se dočkáme zpracování RIA k novele stavebního zákona?

Tak. Chtěla bych se vyjádřit k rychlosti stavebního řízení. V rámci debaty o novele stavebního zákona bylo prezentováno, že povolování staveb v Česku je pomalejší než v Nigérii. Jak jsme to zjistili? No, koukli jsme se do žebříčku Světové banky Doing Business. Ale co ten žebříček měřil? 246 dní neznamenalo délku stavebního povolení. Šlo o celkový čas administrativních úkonů od zahájení projektu až po kolaudaci, a to včetně napojení na sítě a zápisu do katastru. Hodnotil se modelový sklad, nikoliv bytová výstavba. Naše 157. místo vycházelo ze čtyř kritérií: délka povolení, počet úředních úkonů, náklady na jejich provedení a kvalita kontroly staveb. A právě třeba v kontrole staveb jsme propadli nejvíc, protože úřady na ni prostě nemají kapacity. Po odhalení skandálu, že autoři žebříčku nadržovali některým zemím, jako byla Čína či Saúdská Arábie, byl celý tento žebříček zrušen. Tedy tvrzení, že jsme horší než Nigérie, stojí na metodicky problematickém a dnes již neexistujícím žebříčku.

A teď jaké máme podklady, kde bychom si řekli, že na tom nejsme tak špatně. Tak kromě ČKAITu, který zveřejnil průzkum z letošního roku a který zde byl opakovaně prezentován, kdy vyplývá, že 82 procent podaných žádostí podle projektantů je hotovo do jednoho roku, a z toho 48 ještě do pěti měsíců, tak tady máme nová data. Ta data zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o aktuální čísla, která byla sesbírána v dubnu letošního roku, a jsou za poslední rok a půl. Průměrná délka řízení je 98 dní a medián 78 dní. To není dlouho. Argumenty, že některé projekty čekají na stavební povolení třeba 10, 12 let, jsou důsledky více věcí. Zpravidla toho, že pro schválení je třeba změny územního plánu. Například když si developer koupí louku a za cenu louky a chce na ní postavit stavební parcelu, tedy by chtěl, aby se změnil územní plán čistě v jeho prospěch a cena jeho pozemku se tak násobně zvýší, tak to začíná být problém. Důvody mohou být ale i nepřející sousedi, kteří se snaží projektu zabránit. To taky není neobvyklé. ***