Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já myslím, že Česká republika by měla na summitu NATO vystupovat jednotně, silně a důstojně, a ne jako země, kde premiér řeší osobní účty s prezidentem, kde se premiér nechává ovládat pomstychtivostí Motoristů a možná škodolibostí SPD. Ale to není prostor pro vaši ješitnost, pro vaše žabomyší války. Bezpečnost státu je na prvním místě a měla by být! Prosím postavte se k tomu jako vláda České republiky stejně. Česká republika bude, a já se toho bojím, na summitu NATO působit jako země, která si do Aliance veze vlastní politickou malost.

A ještě bych prosil zařadit třetí bod, pane předsedající, který bych nazval Reakce vlády na stávky a demonstrace na podporu svobody veřejnoprávních médií. Reakce vlády na stávky a demonstrace na podporu svobody veřejnoprávních médií. Často slýchám, že tady jde o modernizaci financování. Tak ani náhodou! To je politické připojení České televize a Českého rozhlasu na vládní rozvodnou skříň. Tak by se to dalo nazvat. A když vláda říká nebo vládní představitelé, poslanci, a já v debatách už jsem byl s mnohými z vás, a vy to tam pořád opakujete jako kolovrátek, my jenom rušíme poplatky, tak ta pravda je jiná a je skrytá. Já na to chci veřejně upozornit. Lidé platit nepřestanou, jen se mezi občana a veřejnoprávní médium postaví vláda, rozpočet, většina v Poslanecké sněmovně a samozřejmě každoroční politické vydírání. Tak to pak ale není jenom zrušení poplatků. Není to úspora. To je přímo metoda, dala by se nazvat – nejdřív média vyhladovět, potom jim vysvětlovat, co všechno už si nemohou a co si mohou dovolit.

Když říkáte, že nechcete ovládnout obsah vysílání veřejnoprávních médií, tak proč říká tady pan kolega Nerušil, vaším prostřednictvím, že to bezprostředně poté přijde na řadu v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu. Každý si to může najít. Ano, chcete je ovládnout. My to víme, dává to smysl. Jdete slovenským, jdete maďarským scénářem. To je ta salámová metoda, kterou se k tomu chcete přiblížit. Jde o nezávislost veřejnoprávních médií, v žádném případě ne o poplatky.

Ti demonstranti teď v neděli před Českou televizí, ti si to dobře uvědomují. Ta celá občanská společnost, která proti tomu ne teď jenom v neděli, ale i na těch předchozích shromážděních, i na té Letné, kde nás bylo skoro čtvrt milionu, kde proti tomu demonstrovala, to, co proklamuje na sociálních sítích, ti všichni stávkující v černém v pondělí, včera, tak si přesně tohleto myslí. My se nenecháme opít rohlíkem. Snažíte se vytvořit dojem, že občanům naší země něco odpustíte. Ale vy jenom měníte kanál platby. Místo přímého vztahu občan – médium veřejné služby bude vztah vláda – rozpočet – a to médium. A to je nebezpečné, to je smrtelné pro svobodu veřejnoprávních médií.

Poplatek je nepopulární, to já připouštím, to je tak vždycky, jako jsou nepopulární daně a všechny povinnosti, ale chrání přímý poplatek odstup médií od vlády, od toho, kdo je zrovna u moci. Rozpočtová kapitola je nejpohodlnější pro politiky, protože umožňuje každoroční tlak. Já sám zažívám to, že vůči mně jsou média veřejné služby tvrdá, kritická. Sám dostávám velmi ostré, poučené dotazy. Ale takto má být. Padni komu padni, všem stejně, nezávisle. Jedině tak se prostě jakákoliv politická pleticha dá rozkrýt. Nezávislá veřejnoprávní média jsou silným pilířem svobody a demokracie v České republice. Nechceme, abyste je jakýmkoliv způsobem napadali, a uděláme všechno pro to, abychom vám v tom zabránili, pokud se vůbec pokusíte tu mediální novelu dostat na program Poslanecké sněmovny.

Když se veřejnoprávní médium musí každý rok dívat na vládu a čekat, kolik mu milostivě pošle, tak už to není veřejnoprávní médium, je to státní médium, které má navíc obojek. Česká televize podle toho vašeho návrhu má přijít přibližně o miliardu korun a Český rozhlas o více než 400 milionů. Celkově je to tedy asi – podle mých propočtů – bych řekl patnáctiprocentní propad. To není nějaká manažerská motivace, to je dost tedy zásadní zásah do institucí, které mají zákonem danou veřejnou službu. Plňte úkol lépe, zaznívá z vašich úst. Plňte stejný úkol s výrazně menšími penězi, tak by se to přece mělo přeložit. Dopad nebude nijak abstraktní: méně regionálního vysílání, méně dokumentů, méně kultury, méně zahraničněpolitického zpravodajství, ale taky méně dětského obsahu, méně vzdělávacího obsahu, slabší schopnost čelit dezinformacím.

Víte, já se vždycky setkávám s argumentem, že komerční média jsou schopna vyjít s daleko nižšími rozpočty, i když obsáhnou stejný a často nebo kumulativně vzato větší počet diváků a posluchačů. No dobře. Mají regionální stanice? Vysílají pro menšiny? Vysílají pro děti? Dělají edukativní pořady? Jak je to s dostupností třeba sportovních přenosů pro nízkopříjmové domácnosti, které si nemůžou dovolit předplatit sportovní kanály? Tam jim přece veřejnoprávní média za ten poplatek, který kumulativně činí asi 200 korun měsíčně, tuto službu poskytují. To je služba. To je služba, která prostě něco stojí a kterou si platíme přímo, abyste vy na to neměli vliv. A tak to má tedy zůstat.

Každá instituce má hospodařit efektivně, ať je státní, nebo soukromá. U těch státních to máme hlídat a já s tím samozřejmě souhlasím, ale ta efektivita se přece nedělá tak, že politik, kterému vadí kritické otázky, vezme médiím miliardu. Úspory se hledají analýzou, auditem, debatou o veřejné službě, nikoliv politickým příkazem shora. Máme mediální rady, které jsou funkční, které nalézají slabá místa, které třeba poukazují na to, co by se dalo zlepšit, které by odhalily a měly by odhalit třeba nějakou neplechu ve financování, v hospodaření veřejnoprávních médií anebo třeba ve vyváženosti obsahu. To je úplně správně, a to je jaksi kontrolní orgán, který funguje. A když někdo přijde s analýzou, dobře, bavme se o té efektivitě. Když někdo přijde s motorovou pilou, tak se taky nebavíme o efektivitě, ale už se bavíme o likvidaci. To je váš přístup.

A teď ten evropský rozměr. Vy jdete i proti smyslu EMFA. Tam se jasně stanoví v tomto evropském dokumentu, že financování veřejnoprávních médií má být založeno na přiměřenosti, udržitelnosti, pozor, předvídatelnosti a ochraně redakční nezávislosti. Přímé každoroční napojení na státní rozpočet bez silných pojistek přesně otvírá toto riziko, před kterým evropské standardy varují. Nebude to předvídatelné, když budete moci z roku na rok zákonem, který se projednává jenom v Poslanecké sněmovně, nejde ani do Senátu, médiím škrtnout peněz, kolik chcete, a tím pádem to neodpovídá ani té nezávislosti, protože kdo platí, tak ten poroučí. To je přece obecně známo.

A Centrum pro mediální pluralitu upozorňuje, že financování přes každoroční rozpočtové vyjednávání může podkopávat nezávislost, protože neumožňuje dlouhodobé plánování a vystavuje média politickému tlaku. To není můj názor, toto je názor nezávislé instituce. Evropa říká: financování má být předvídatelné a chráněné před politickým tlakem. A co říká Babišova vláda? Dáme to do státního rozpočtu a uvidíme každý rok, jak to tedy dopadne. To přece není žádný evropský standard. To je návrat ke státním médiím, tak jak jsme to znali před rokem 1989. To budou média, pokud to tak dopadne, která nebudou vůči vaší vládě kritická, která k vám budou možná pochvalná. To jsme tady znali před rokem 1989. To je váš skutečný cíl.

Evropská vysílací unie, Reportéři bez hranic, Mezinárodní tisková instituce a další organizace, které nejsou opoziční, nejsou ani české, tak právě před tím varují, že váš návrh může oslabit finanční i redakční nezávislost. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu včera vstoupili do čtyřiadvacetihodinové stávky. A víte, jaký to má ohlas v zahraničí? Jak o tom píšou zahraniční média? Popsala jako největší eskalaci několikaměsíčního sporu o budoucnost veřejnoprávních médií. Oni se na to dívají jako na budoucnost veřejnoprávních médií. Tak co z toho vyplývá? No, to není opoziční hysterie. Je to varování lidí, kteří se svobodou médií zabývají profesně po celé Evropě a celý život. Vadí vám kritická média, protože se bojíte kontroly. Já se jí tedy rozhodně nebojím! Tvrdíte, že nezasahuje nebo nechcete zasahovat do obsahu. Ale obsah není přece nutné cenzurovat přímo. Stačí ovládnout peníze. Kdo drží rozpočet, ten drží páku, jinými slovy. Kdo může každý rok říct, příště dostanete méně, ten nemusí volat do redakce. Redakce bude tlak cítit sama. Cenzura v roce 2026, která se tady chystá, nebo 2027, nemusí vypadat jako telefonát z ústředního výboru, může vypadat prostě jako rozpočtová tabulka, je nenápadná, je plíživá, o to ostřejší a funkčnější. A před tím my varujeme a uděláme všechno pro to, abyste to neprosadili. ***