Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně přichází pultíku, takže má doplňující otázku. Máte slovo.
Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za odpověď, ale pane ministře, podle mě jste mi ve skutečnosti neodpověděl, protože jsem se ptala na to, jak jako ministr spravedlnosti a ústavní činitel, který má přece na starost rovnost před zákonem, zajistíte to, že tímhletím vyčleněním nebo respektive zdůrazněním státní příslušnosti, nebude docházet k nerovnosti před zákonem ani ctění toho základního principu presumpce neviny, kterou přece orgány činné v trestním řízení musí dodržovat.
Já bych se ráda smířila s tou vaší odpovědí, že podle vás má veřejnost právo na transparentní informaci o státní příslušnosti pachatele, ale pak byste musel přiznat, že jste si vybral Ukrajince, v tomto případě bohužel se nedá říct jinak než populisticky a účelově, protože ve skutečnosti Slováků je zde ve výkonu trestu odnětí svobody úplně stejně jako Ukrajinců, ale v žádném svém mediálním ani veřejném výstupu jste třeba o Slovácích nehovořil. Vy jste si prostě explicitně vybral Ukrajince, protože je pravděpodobně trendem této vlády se do této menšiny, citlivé a válkou ohrožené, strefovat, a to mě mrzí.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A prosím o reakci pana ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Ta čísla jsou jasná dlouhodobě. Ve věznicích jsme měli nejvíce Slováků. Nicméně právě poté, co začali ve větší míře páchat s větším příchodem Ukrajinců tyto činy ukrajinští uprchlíci, tak došlo k tomu, že počet Ukrajinců ve věznicích převážil ten dlouhodobě nejvyšší počet Slováků. To jsou prostě fakta.
V dané věci skutečně nejde o nic jiného než o to, že ukrajinských vězňů teď je nejvíce, to znamená, je za nimi ten trend v posledních letech, který jednoznačně směřuje k tomu, že na našem území bohužel i oni jako hosté páchají trestnou činnost a já myslím, že není třeba to skrývat.
To, co je mým záměrem, je skutečně transparentnost a myslím, že opravdu ve chvíli, kdy tato data budou veřejná, můžeme o nich debatovat, můžeme přemýšlet o tom, jak tyto věci změnit a můžeme si sundat ty růžové brýle, které tady možná někdo se nám snažil nasadit, ale myslím si, že veřejnost vidí, co se děje.
Ale jak říkám, já určitě nejsem ten, který by štval proti Ukrajincům, jestli tady někdo způsobuje tu náladu, která možná někdy se otáčí proti Ukrajincům, tak to určitě nejsem já, možná jsou to některé ukrajinské aktivistky, které uráží slušné české poslance v hromadné dopravě, nahrávají si je bez jejich souhlasu a pak to zveřejňují na internetu. To jsou možná ti, kteří tady vytváří tu nedobrou náladu. Já to určitě nejsem.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní bych měl dát slovo paní poslankyni Renátě Zajíčkové, která byla vylosována nebo jejíž interpelace byla vylosována jako třicátá šestá, paní poslankyně Zajíčková tu není, tím pádem se její interpelace nebude realizovat.
A dalším v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován jako třicátý sedmý a má interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána, který je omluven a tím pádem odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný ministře, já bych se rád zeptal na věc, kterou jsem nazval tragédie na řece Dyji. Tragédie na řece Dyji se stala loni na přelomu června a července, kdy na základě rozpadu sinic, vysokých teplot, nedostatku kyslíku uhynulo zhruba 30 tun ryb. Nestalo se to poprvé. Ta situace se tam stává opakovaně, protože to spodní jezero Novomlýnských nádrží je poměrně mělké. Jeho průměrná teplota se za posledních 30 let zvedla o tři stupně. Ano, světe div se, zhruba 1 stupeň Celsia průměrná teplota vody za každých 10 let.
A já mám velkou obavu, že vzhledem k obrovským vedrům, rozsahu květů na Novomlýnských nádržích, se tragédie velmi rychle může opakovat.
My jsme s panem ministrem Výborným zde byli, opakovaně jsme jednali s podnikem Povodí, experty, místními lidmi, taky rybáři a nastavili jsme několik věcí. A já bych se vás chtěl zeptat a chtěl bych zaslat na základě vaší odpovědi, jaký byl stanoven havarijní plán. My jsme tam tenkrát dali úkol, aby byl sepsán a jednoznačně projednán a stanoven havarijní plán. Chtěl bych tento havarijní plán jako přílohu odpovědi na moji interpretaci.
Dále bych se chtěl zeptat, protože tím vnosem, proč ty sinice tam jsou, je množství fosforu, ať už z čistírny odpadních vod, které nečistí, tak ze zemědělských subjektů, tak zda byl upraven plán dílčího rozvodí Dyje, jakým způsobem, pokud k tomu tak ještě nedošlo, tak kdy k tomu dojde, pokud k tomu už došlo, tak bych chtěl jako přílohu opět zase tento plán dílčího rozvodí Dyje jako odpověď na moji interpelaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Martinu Baxovi, který byl v tomto případě vylosován jako třicátý osmý, k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Oto Klempíře, který je nepřítomen. Já osobně vím, že je na služební cestě. Máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych měl dvě konkrétní otázky na ministra kultury České republiky Oto Klempíře, které se týkají návrhu zákona, který je již v evidenci Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk číslo 231. Jedná se o novelu zákona o České televizi a o Českém rozhlase. Tyto otázky jsou následující.
Otázka číslo 1. Jak se návrh zákona pod sněmovním tiskem 231 vypořádává s existenci platných memorand o rozsahu veřejné služby? Memorandum, které se vztahuje jak České televizi, tak Českému rozhlasu, stanovuje rozsah veřejné služby na pětileté období. Toto memorandum bylo uzavřeno mezi oběma médii veřejné služby v roce 2025 a má tedy pětiletou platnost. Ten návrh zákona neobsahuje to, jakým způsobem se mají generální ředitelé obou médií veřejné služby vyrovnat s tím, že je navrženo razantní snížení finančních prostředků a tedy to, že zjevně nebude možné tak, jak už bylo řečeno, tato memoranda naplňovat. Tak jakým způsobem ten zákon se vypořádává s tím, že generální ředitele staví před nemožnost naplnit závazky z memorand, když došlo ke snížení finančních prostředků?
A otázka druhá je ta, jak se tento návrh zákona vypořádává se sdělením Evropské komise z roku 2009, to znamená, zda je tento návrh zákona konformní s evropskými pravidly o hospodářské soutěži. Je navržena radikální změna systému financování médií veřejné služby a já se chci zeptat, zda Ministerstvo kultury prověřovalo to, zda je tento návrh zákona v souladu s touto evropskou legislativou, zjednodušeně řečeno s takzvaným Amsterodamským protokolem. A prosím o detailní vypsání této věci děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován na 39. místě s touto interpelací, a je to interpelace ministryni Zuzanu Mrázovou. Máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Vážená paní nepřítomná ministryně, já bych se vás chtěl zeptat na černé stavby. Ne na tu vaši, kterou máte na pozemku, který jste koupila, ale na všechny černé stavby v České republice. Mně jde o to, že návrh stavebního zákona, který jste jako poslanecký návrh předložila spolu s dalšími poslanci, tak legalizuje všechny černé stavby v České republice. Dokonce vlastně dává jakýsi pardon, možnost toho, že si vlastně každý postaví stavbu načerno a dodatečně mu bude povolena.
Já si myslím, že v České republice v tu chvíli vznikne obrovský chaos. Vy dáváte lidem jakýmsi způsobem návod k tomu, jak stavět načerno a víte, že to tak nedělají většinou lidé, dělají to tak firmy, podnikatelé, někteří špatní developeři, prostě ti, kteří dlouhodobě se vymykají zákonu, ti, kteří se vysmívají regulím v České republice a dělají si šprťouchlata ze zastupitelů obecních a městských zastupitelstev, protože nechtějí podléhat regulacím. ***
