Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A to není problém jen pro úředníky, ale pro celý stát. Protože pokud se státní správa stane závislou na politické vůli aktuálního ministra, nebude silnější, bude naopak slabší. Úředníci pak nebudou přemýšlet jen o tom, co je správné dle zákona, ale budou přemýšlet o tom, co je bezpečné pro jejich místo. A stát, ve kterém se lidé bojí říkat pravdu směrem nahoru, tak to není úplně efektivní stát. To je poslušný stát, a poslušný stát není úplně fungující stát.

Já rozhodně netvrdím, že dnes je státní služba v ideálním stavu a všechno je růžové. To úplně není a státní služba určitě reformu potřebuje. My potřebujeme moderní personální politiku a potřebujeme konkurenceschopné platy, protože stát dnes v mnoha oblastech není schopný soutěžit se soukromým sektorem. Potřebujeme rozvoj talentů, aby schopní lidé ve státní správě viděli budoucnost, nejen únavu, tabulky a nekonečnou administrativu. Potřebujeme lepší řízení úřadů, jasnější odpovědnost, kvalitnější práci s lidmi a větší schopnost státu držet si svou odbornost. A potřebujeme také modernější nábor, protože pokud chceme ve státě experty na kyberbezpečnost, evropskou legislativu, energetiku nebo třeba moderní technologie, nemůžeme čekat, že přijdou do systému, který je pomalý, podfinancovaný a často nedokáže ocenit jejich práci.

Tohle jsou skutečné problémy státní služby A zrovna o těch bychom třeba měli vést vážnou debatu, jak udělat stát atraktivní pro odborníky, Jak zaplatit lidi, kteří spravují klíčové agendy. Jak zrychlit rozhodování. Odstranit zbytečnou byrokracii. Jak zabránit tomu, aby nám talentovaní lidé odcházeli. A jak zajistit, aby stát nebyl pomalý, nepřehledný a vyčerpaný. Takhle by měla vypadat reforma. Reforma totiž posiluje profesionalitu a neoslabuje nezávislost. Má zvyšovat kvalitu státní správy, ne její závislost na politické moci. Má chránit odborníky, kteří znají svůj rezort a rozumí zákonům, znají evropské procesy a vědí, co bude mít dopad na občany. Ne z nich dělat lidi, kteří se po každých volbách budou ptát, jestli ještě patří mezi ty správné. A to je rozdíl mezi tou skutečnou modernizací a politickým ovládnutím.

Skutečná modernizace se ptá, jak bude stát lépe sloužit občanům. Naopak politické ovládnutí se ptá, kdo bude mít větší vliv na lidi uvnitř systému. Skutečná reforma řeší odbornost, platy, nábor, řízení, výsledky. Ale tenhle návrh podle mě řeší především moc, větší možnost politicky hýbat s úředníky a slabší ochranu odborníků. A systém, ve kterém se po každých volbách začne řešit, kdo je náš a kdo jejich.

Stát ale nepatří vítězi voleb. Stát patří především občanům a občané mají právo na státní správu, která funguje i tehdy, když se mění jednotlivé vlády. Mají právo na úřady, které rozhodují podle zákona, ne podle toho, odkud zrovna fouká politický vítr. A především mají právo na stát, který má paměť, odbornost a stabilitu. Proto bychom dnes neměli vést debatu o tom, jak zvýšit závislost státní služby na politické moci, ale spíše o tom, jak posílit její kvalitu. Protože jestli ze státní služby uděláme kořist, zaplatí za to nakonec občané. Ne ministři, ne žádné politické strany, ale občané. A ne třeba teď, ale v budoucnu.

Mysleme tedy, prosím, především na budoucnost a hlavně na kontinuitu. Pro ekonomiku i pro klid ve společnosti je třeba předvídatelnost, a to před i po volbách. Stát prostě nemůže kvalitně fungovat a sloužit občanům, když jeho aparát ovládá strach. Strach z toho, že jejich odbornost už nebude potřeba na úkor servility. A to do budoucna neprospěje vůbec nikomu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A další přihlášenou je paní poslankyně Olga Richterová, tu nikde nevidím. Tak, další v pořadí je paní poslankyně Eva Šrámková. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes nejednáme jen o další novele zákona, jednáme o tom, jak bude vypadat český stát v příštích letech. O tom, zda bude stát postaven na odbornosti, stabilitě a předvídatelnosti, nebo na momentálních politických zájmech. Státní služba nevznikla proto, aby chránila úředníky. Vznikla proto, aby chránila občany, aby měli jistotu, že rozhodnutí úřadů budou vycházet ze zákona, nikoliv z toho, kdo právě sedí na ministerstvu.

Právě proto mě tento návrh velmi znepokojuje. Často slýcháváme, že jde jen o technické změny. Jenže tomu tak není. Tento návrh mění samotnou filozofii státní služby. Dosud jsme se snažili budovat systém, ve kterém je politika odpovědná za směřování státu a profesionální úřednici zajišťující jeho každodenní fungování. (?)

Vlády se střídají, ale stát musí fungovat dál. Nemocnice musí dál vyplácet dotace (?), stavební úřady musí dál rozhodovat, sociální dávky musí dál chodit, evropské projekty musí dál pokračovat. Občan nesmí poznat, že proběhly volby. To je známka kvalitního státu.

Jenže tento návrh tento princip oslabuje. Posiluje vliv ministrů na personální rozhodování, oslabuje některé nezávislé pojistky a vytváří prostředí, ve kterém může být důležitější loajalita než odbornost. Historie nás učí, proč tento systém vznikl. Po každých volbách se měnili nejen ministři, ale i vedoucí odborů, ředitelé a celé týmy. Výsledkem byla ztráta zkušeností, přerušení projektů a chaos.

Skutečné problémy státní služby jsou přitom jinde. Nedostatek odborníků, nízké platy, zastaralé odměňování, složitá administrativa a odchody zkušených lidí. Návrh tyto problémy neřeší. Jako lékařka si dovolím přirovnání, že je to podobné, jako kdyby pacient přišel s vysokou horečkou a místo léčby infekce dostal nové pyžamo. Něco již jsme změnili, ale skutečný problém zůstal.

Stejně důležitá je ochrana státních zaměstnanců, pokud se mají domáhat ochrany pouze soudní cestou, mohou čekat roky, právo, kterého se člověk domůže až za několik let, často není skutečnou ochranou.

Nemohu opomenout ani evropský rozměr. Profesionální státní služba byla jedním z předpokladů důvěry při správě evropských prostředků. Oslabování těchto garancí může vyvolat zbytečné pochybnosti. Zaráží mě i forma předložení. Takto zásadní změna přichází jako návrh bez standardního připomínkového řízení a bez širší odborné diskuse.

Nechci jen kritizovat, reforma je potřebná, ale měla by řešit lepší odměňování odborníků, moderní personální řízení, vzdělávání, digitalizaci a podporu talentů, nikoliv oslabování nezávislosti. Každý z nás jednou odejde z této Sněmovny. Každá vláda jednou skončí, ale stát tady zůstane. Proto bychom měli přijímat zákony, které budou sloužit státu, nikoliv momentálně politické většině.

Začněme u základní věci. Když mluvíme o ochraně státní služby, nemluvíme primárně o ochraně jednotlivých úředníků, mluvíme o ochraně občanů. Občan potřebuje vědět, že když přijde na úřad, nebude jeho věc posuzována podle politické nálady. Potřebuje vědět, že rozhodnutí bude vycházet ze zákona, z pravidel a z odbornosti. To platí ve zdravotnictví, v sociální oblasti, ve školství, ve stavebním řízení, při kontrole veřejných peněz i při správě evropských fondů. Všude tam se občan setkává se státem a v tu chvíli ho nezajímá, kdo je ministr. Zajímá ho, jaká je aktuální dohoda. Zajímá ho, jestli stát funguje, jestli rozhoduje včas, spravedlivě a srozumitelně. Stabilní státní správa je proto službou občanům. Není to pohodlí pro aparát, je to ochrana proti svévoli. Je to pojistka proti tomu, aby se veřejná moc nestala nástrojem momentální politické vůle. A právě tyto pojistky musíme chránit velmi opatrně.

Každá vláda má samozřejmě právo prosazovat svůj program, od toho jsou volby. Politici mají nést odpovědnost za směřování země, ale personální aparát státu musí být schopen tento program provádět v mezích zákona odborně a kontinuálně. Politika má určovat směr. Státní služba má zajišťovat, že cesta bude zákonná, proveditelná a nebude pokaždé začínat od nuly. Hlavní problém tohoto návrhu vidím v tom, že posiluje vliv politiků na personální rozhodování, a to je velmi citlivé místo. Jakmile se začne oslabovat nezávislost státní služby, velmi rychle se mění atmosféra na úřadech... (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní poslankyně, prosím, jestli by šlo v sále snížit hladinu hluku při konverzacích, protože začíná se nám to střetávat z pravé i z levé strany a paní poslankyně přestává být slyšet. Děkuji.

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji. Lidé začnou méně říkat nepříjemné odborné věci, začnou se ptát, co se očekává, začnou se přizpůsobovat a tam kde má být odborný úsudek, nastupuje opatrnost. To není útok na jednotlivé ministry, je to popis systému. Dobrý systém nemá stát na tom, že zrovna všichni aktéři budou zdrženliví a féroví. Dobrý systém musí obsahovat pojistky i pro chvíle, kdy u moci budou lidé, kteří zdrženliví nebudou. Zákony se nepíší jen pro ideální vlády. Zákony se píší i pro špatné časy. ***