Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Škoda – současně s tím ale zmizelo 30 milionů, které byly vymezeny na tuto paměťovou agendu. Možná by bylo fajn se ptát, kde byly použity, možná je to stejné bílé místo jako těch 7 miliard, které nám aktuálně chybí v rozpočtu z nevrácených dotací. Anebo důležité téma (Ukazuje materiál.) – a, prosím, stále zde čerpám ze zápisu, který není politický, je to zápis, který dávali dohromady, jsou to tvrzení, která dávali dohromady právě ti odborníci.

Co třeba bezpečnost dětí? Hovoříme o tom, jak chceme chránit děti na sítích, hovoříme o mnohých zákazech. Jak budeme naplňovat strategii bezpečného dětství, když ji nemá kdo naplňovat? Opravdu věříme, že zmocněnkyně bez personálu a bez odborníků bude schopná ji naplnit? Já si dovolím říct, že kdokoliv četl tuto strategii, tak ví, že je to natolik mezirezortní spolupráce, která potřebuje systémové kroky, že tato, celá tato strategie padá pod stůl. To znamená, jenom zase, ať je to řečeno naplacato: Této vládě nezáleží na bezpečí dětí, nezáleží, protože kdyby jí na tom záleželo, tak dělá všechno pro to, aby lidé, kteří naplňovali tuto strategii, zůstali nadále v jakékoliv pozici, ale zůstali nadále ve službách státu. Tady často (Gestikuluje.) – a obracím se na pana předsedajícího – měla jsem pocit, že otázka českého znakového jazyka by mohla být důležitá, zde přítomný pan předsedající pro to udělal dokonce i konkrétní kroky zde ve Sněmovně, přesto je ale zřejmé, že nestačí dělat kroky zde ve Sněmovně, protože ta komunita je široká – a i tuto komunitu zastupovaly jednotlivé rady pro lidská práva. Kdo je bude zastupovat nyní? No, to povím úplně upřímně: nikdo. Zmizí připomínkové místo, které by bylo schopno respektovat a hlídat práva těchto lidí v jednotlivých zákonech. To není v silách jednoho člověka a žádné zmocněnkyně, aby toto uhlídala. Opětovně, nezbývá mi nic jiného než trošku se smutkem konstatovat, že v tomto okamžiku máme zmocněnkyni pro lidská práva, která je zbytečná, protože tuto agendu nemůže naplňovat.

Poslední komentář, který je možná důležitý spíše pro zástupce dnešní koalice. Víte, na co může mít taktéž dopad celé rozprášení lidskoprávní agendy? Já si dovolím možná vás odkázat na zápis Prohlášení skupiny základních práv a právního státu EHSV k ochraně lidských práv v České republice. Je to evropské těleso, je to těleso, které je součástí Evropské unie. A víte, na co upozorňuje? Že Česká republika nyní prochází vyhodnocením. Nyní se připravují podklady pro zprávu o právním státu v České republice. A víte, co se stane, když ta zpráva bude negativní, jakože lze předpokládat, že tyto kroky budou zohledněny? Zásadním způsobem se to dotkne některých dotačních programů. Zásadním způsobem se to dotkne koho? Zde přítomných poslanců ne, dokonce ani ne zde přítomných ministrů – dotkne se to lidí v terénu, protože tam budou chybět peníze. Budou chybět peníze na nejzranitelnější skupiny. A proč? Protože nejsme schopni plnit (Ukazuje materiál.) kritéria, která po nás chce Evropská komise. (Gestikuluje.) Tak nebudeme schopni čerpat prostředky. A není to tak, že by se to nikdy v Evropské unii nestalo. Vzpomeňme si na Maďarsko: To bylo taktéž dlouho poměrně hrdopyšné, že si může dělat, co chce, a nikdo jim do toho jejich suverénního nakládání s právy či neprávy nebude zasahovat. A ano, nakonec na tom trpěl kdo? Maďarští občané, protože zásadním způsobem nebyli schopni čerpat evropské dotace.

Já si dovolím uzavřít pozitivně. Já stále chci věřit, že alespoň část z předvolebních slibů aktuální koalice o tom, jak jim záleží na obyčejných lidech, a na tom, jak bude líp, alespoň část těchto slibů je pravdivá. A dovolím si podat jakousi pomocnou ruku, aby toto koalice mohla plnit a aby to mohla plnit zde na půdě Poslanecké sněmovny – a třeba na půdě komise pro lidská práva. Návrh na její zřízení byl zaslán panu předsedovi Poslanecké sněmovny 23. června. Navrhuji dokonce, ať klidně této komisi předsedá paní zmocněnkyně pro lidská práva – jistě pro to má aktuálně nejlepší výchozí pozici. Myslím si, že zastoupení této komise může být proporcionální, tak aby všichni dostali hlas. Tato komise může být otevřená, tak aby všichni experti, kteří mají zájem, protože jsou to často srdcaři a pro stát pracovali zadarmo, tak oni velmi jistě rádi přijdou nám říct pohled na jednotlivé agendy a nadále s námi budou spolupracovat. Tato komise jako návrh, jako možnost koalice přihlásit se k lidským právům a nebýt za blázny, tak tento návrh zde leží a já jsem připravena o tom diskutovat. Děkuji, pane předsedo. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Zatím nejsem předseda, jenom místopředseda, ale i tak děkuji za vaši důvěru. (Reakce poslankyně Decroix.)

V této v této chvíli jsou přihlášeni poslanci bez přednostního práva s právem navrhnout bod, protože přihlášku dali do půl hodiny od začátku: na prvním Ivan Bartoš, protože Evě Šrámkové to propadlo, a propadla se na závěr. (Poslanec Bartoš přichází k pultíku, poté vyčkává.)

Než sem přijdete, pane poslanče, já přečtu tři omluvy: Jan Papajanovský celý jednací den z pracovních důvodů, Jindřich Rajchl od 17 do 21.30 z pracovních důvodů a Filip Turek od 16.36 – pracovní důvody.

Pane poslanče, můžete vyrazit. (Poslanec Bartoš přichází opět k pultíku.) Vy máte tři přihlášky, koukám. (Poslanec Bartoš: Ano, mám.) Takže já vám vždycky budu stopovat 5 minut, protože už jsme v probíhající schůzi. (Poslanec Bartoš: Super.) A budu si to tady přepisovat, když mi budete říkat ta čísla. (Poslanec Bartoš: Můžu?) Můžete. Jenom tady jsem zmaten, máte tady dva, tři, čtyři, nemáte tady jedničku. Tak nevím, čím to je. (Poslanec Bartoš: Nerozumím.) No, to je jedno.

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrá, tedy. Snad to zvládnu za 4 minuty 40 sekund. Já jsem rád, že tady mám pana ministra Macinku, byť už teď v pozici ministra zahraničí, protože první bod, který bych chtěl navrhnout na jednání této schůze, se týká jeho původního výroku – a možná se týká i situace, kterou občané v České republice zažívají nejen o tomto víkendu, ale poslední týden. Takže já tady, pane předsedající, před vás předstupuji a chtěl bych navrhnout zařazení nového bodu na jednání naší schůze. A tento bod nese název: Ministře Macinko, odvolejte svůj nesmyslný výrok o konci klimatické krize.

Ono by to mohlo vypadat jako nějaký začátek absurdního divadelního představení, ale bohužel je to teď realita české politiky. A pan ministr Macinka, tenkrát ještě jako dvouministr, veřejně deklaroval, že s jeho nástupem nebo s nástupem Notoristů na MŽP klimatická krize – jako problém skončil.

A já bych se na půdě Sněmovny rád zeptal i v optice dnů minulých, kdy byly naměřeny opět nejvyšší teploty v České republice za dlouhou dobu a počet horkých dní stále stoupá, na základě jakých vědeckých dat a jakých analýz či expertiz tenkrát k tomu převratnému objevu došel, anebo jestli to byla zase jenom další moudrost z hlav různých, řekněme, klimatických dezinformátorů, z nichž tedy někteří teď vstupují v službách Motoristů právě na Ministerstvo životního prostředí.

Oni totiž žádná data, která by ukazovala, že problém s oteplováním planety se nějakým způsobem stabilizuje, nebo dokonce zlepšuje, tak taková data neexistují. Česká republika nezažívá žádné klimatické příměří, čelíme stále častějším, intenzivnějším vlnám veder, potýkáme se s dlouhodobým suchem – ty pro změnu střídají přívalové srážky, lokální bleskové povodně – uvidíme, snad se nám tento rok vyhnou. A počet horkých dní v roce trvale roste. Dnes, myslím, vyšel na Seznam Zprávy takový hezký graf, kde to je vidět.

A to fakt není žádná jako teoretická debata do XTV nebo na nějakou akademickou salonní debatu, kde budeme filozofovat, jestli je najednou venku teplo, málo teplo, moc teplo, ale je to fakt realita, kterou každodenně zažívají lidé v našich regionech i městech, ať už jsou to usychající lesy – jste možná občas viděl skrze okna svého automobilu. Je to realita obcí, kde se ti lidi modlí, aby jim z kohoutku vůbec tekla voda – snižováním hladiny ve studních a vysychání. Je to realita miliardových škod na polích, ale ty nevyřešíme tím, že budeme dělat, že klimatická krize není.

Naše infrastruktura na extrémy není připravena. Vaším úkolem není říkat, že je to vyřešeno, ale skutečně představit veřejnosti kroky, které Česká republika v rámci systémových opatření zavede, aby se zvýšila odolnost naší krajiny, zadržovala se voda v přírodě, chránila se města i infrastruktura.

Takže já navrhuji bod, aby pak i Poslanecká sněmovna přijala usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá ministra Macinku, aby veřejně odvolal svá tvrzení o tom, že klimatická krize skončila. ***