Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ale místo toho, aby se přemístila na standardní komerční trh s bydlením – protože bezesporu by se svým nadprůměrným platem nebo respektive odměnou neměla problém – navíc, jak dobře upozornil můj kolega Ivan Bartoš, má ještě možnost využívat úplně zadarmo služební byt, který mají k dispozici ministři, a stejně tak ministr nebo ministryně pro místní rozvoj – tak se jenom přesunula přes náměstí o pár metrů dál do dalšího, jiného obecního bytu.

Já to vím moc dobře, protože jsem poslankyně zvolena za Ústecký kraj a trávím v Ústeckém kraji a v místních obcích řadu času, a navštívila jsem před nedávnem právě i obec Bílina. Takže jsem na vlastní oči viděla, jak to na náměstí vypadá, jak ty byty jsou kousek od sebe, jak jsou v krásných historických prostorách. To nejsou prosím pěkně žádné panelové domy nebo nějaké staré zástavby, které by byly třeba v zašlém stavu a rozpadaly se. To jsou opravdu krásné domy, které za sebou mají kus historie. Dokážu si představit, jak pěkné byty v nich jsou.

Samozřejmě ve chvíli, kdy bojujete s nedostupností bydlení, tak to, jak ten byt vypadá, je často druhořadá kvalita. Já jsem ještě donedávna byla studentka. Sama jsem ze své pozice bojovala o to, abych mohla nějakým způsobem za ten malý příjem, který studenti v České republice mají, tady v Praze bydlet, protože jsem studovala tady v Praze. Věřte mi, že nejen já, ale i řada mých spolužáků a spolužaček, často bydleli v bytech, ve kterých... To si nedokážete často ani představit, co ve chvíli, kdy zkrátka bojujete s cenou bydlení, jste schopni vydržet stav těch bytů, ta neutěšující kvalita často. Tak tohleto jsou, myslím, opravdu exkluzivní prostory, které tedy paní ministryně a toho času starostka vůbec neváhala využívat všem na očích.

Navíc, jak jsem říkala, Bílina tím, že je to opravdu specifická obec v rámci Ústeckého kraje, má jeden z největších podílů osob v exekuci. To znamená, jsou to i lidi, kterým se velice těžko vymaňuje z jejich životní situace, protože dobře víme, že i naše exekuční řízení má celou řadu vad a Česká republika opravdu dominuje v počtu lidí v exekuci. Ústecký kraj, Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj jsou těmi, bohužel – teď to říkám v uvozovkách – v negativním slova smyslu výstavními skříněmi toho, jak nefunkční exekuční řízení, slabiny a třeba i systém oddlužení dopadá na lidi a opravdu je zavírá v uzavřeném kruhu, ze kterého se vystupuje strašně těžko a dopadá to pak na celé rodiny samozřejmě a společnost jako takovou.

Takže tím spíše Bílina, obec, kde by veřejné byty měly sloužit především těm, kteří pomoc skutečně potřebují... Což není žádný detail, nebo snad jenom s problémy Bíliny a Ústeckého kraje jako takového, ale je to opravdu velký politický a celospolečenský morální problém. Nejde samozřejmě jenom o nájem, jde o celý obraz správy veřejné moci.

Kromě otázek obecního bydlení, které se objevují u paní ministryně, se ukazují další slabá místa jejího dosavadního politického fungování a života, ať už se to týká majetkových přiznání, černých staveb a vůbec postupu třeba Stavebního úřadu v Bílině, který podle zveřejněných informací roky nekonal, přestože o černých stavbách věděl. Vzhledem k tomu, že na ten problém upozornil Seznam Zprávy, zveřejnil, kde se ten pozemek nachází, protože bezesporu tohle je přesně ta věc, která naplňuje veřejný zájem, a nejen my, ale především občané a občanky, mají právo vědět, kde se ten pozemek nachází, v jakém stavu a kolik černých staveb si na něj paní ministryně umístila, přestože ona je mimo jiné zodpovědná teď i za legislativu, která bude upravovat systém stavebního řízení. Tam se mimo jiné ukazuje, že místo toho, abychom posílili systém efektivního boje proti umisťování černých staveb, tak naopak teď dělá všechno pro to se svými poradci, aby bylo snadnější tyto černé stavby legalizovat.

Já si myslím, že se velice dobře ukazuje na řadě třeba států ve Spojených státech amerických, které nějakým způsobem nejsou schopné nastavit dobrý systém regulace veřejného prostoru a umisťování černých staveb, jak pak ten veřejný prostor vypadá. Jak se jim vůbec nedaří pak samozřejmě upřednostňovat výstavbu ve veřejném zájmu nebo i řadu strategických infrastrukturních staveb, když si tam v podstatě každý může dělat, co chce a umisťovat si kam chce co chce.

Řada černých staveb je pak samozřejmě problémem i při řešení živelných pohrom. To znamená, nepředstavujme si, že umístění černé stavby, byť na svém pozemku, je nějaký separátní nebo dílčí sekundární problém, respektive který se pak dá vyřešit nějakou následnou legalizací nebo zaplacením nějaké pokuty a tím jsme v podstatě problém vyřešili. To opravdu pak může mít ještě řadu neblahých důsledků, které jsme schopni sledovat až později.

No, a já, protože, jak jsem říkala, jsem z Ústeckého kraje, tak jsem se schválně k tomu pozemku vydala, protože Seznam Zprávy ukázal, že na ně bylo umístěno hned několik černých staveb. Bylo to velice dobře vidět z leteckých zveřejněných snímků, které jsou ale ostatně taky veřejně dostupné na internetu skrze různé aplikace, kterými můžeme pozorovat, jak jednotlivé pozemky vypadaly, nebo samozřejmě jednoduchým veřejným nahlédnutím do katastru.

No, a zjistila jsem, že už tam nestojí, ale bohužel nikoliv tedy proto, že by Stavební úřad v řízení zahájil potřebné správní řízení, vydal nějaké pravomocné rozhodnutí a na základě něj tedy uložil paní ministryni povinnost tyto černé stavby odstranit tak, jak by to, doufám, velice pravděpodobně udělal v 99 (procentech) případů, pokud by se takového protiprávního jednání dopustili jiní občané a občanky Bíliny nebo případně jiných obcí v Ústeckém kraji, ale udělala to právě pravděpodobně v reakci na tato závažná zjištění veřejných médií a na to, že my jsme na to s Piráty a Pirátkami od začátku upozorňovali. Čímž ale neudělala nic jiného, než že potvrdila, že se opravdu o černé stavby jedná, protože předpokládám, že kdyby se o černé stavby nejednalo, tak by tam doteď ty objekty na jejím pozemku stály a všichni bychom se tvářili, včetně ní, že se tedy nechumelilo.

Takže, já se ptám úplně věcně, jak má podle vás, paní ministryně, případně, pane nepřítomný premiére Babiši, protože vy jste zodpovědný za personální složení vlády... Samozřejmě vy na konci každého dne nesete odpovědnost za jejich kauzy, protože vy jediný máte moc okamžitě svého ministra nebo ministryni odvolat. Věřte mi, že v jiných zemích, kterým nevládne slabý premiér a oligarcha, by dávno takovíto členové a členky vlády už ve vládě dávno neseděli. Tak já se vás tedy ptám, jak má občan věřit systému, když ti, kteří ho mají napravovat, sami využívají jeho slabá místa?

Opravdu si představte – já jsem tady nebyla minulé sněmovní období, jsem nová poslankyně – že by takový přečin udělal někdo za minulé vlády, když bylo hnutí ANO v opozici. Jak byste bili na poplach, že je to naprosto nepřípustné a vyzývali byste tyto osoby k odvolání. Já si pamatuju, že i za daleko menší prohřešky – nechci je v žádném případě bagatelizovat – ale i za daleko menší prohřešky, které třeba měly daleko menší dopad na stav společnosti, na kvalitu a úroveň života lidí, jak jste se tedy točili u pultíku, jak svatí na orloji, jak jste tedy obstruovali.

Vy nám často vyčítáte, že obstruujeme, když se třeba snažíme zařadit body na program schůze jednání Sněmovny. Ale podívejte se za mě, kolik ministrů tady za mnou sedí. Nula, jedna velká nula. Ve chvíli, kdy my nemáme jiný prostředek, než se ptát ministrů a ministryň na to, jakým způsobem budou přistupovat k jednotlivým problémům, tak jaký jiný nástroj na to máme než právě tento? Ty otázky a podněty, které sem přinášíme, často nevycházejí z nějakého našeho vlastního pnutí k tomuto svému druhu, v uvozovkách, zábavy.

To přece vychází z toho, že se na nás obrací občanky a občané, kteří spoléhají na to, že právě prostřednictvím nás se budou moct obracet na členy vlády se svými problémy. No, ale když tu nikdo není opakovaně, tak jaké jiné prostředky pro to máme využívat? Vy pak vždycky říkáte, že obstruujeme, i když se věcně držíme věci a adresujeme reálné problémy, o kterých snad, panebože, musíte vědět, pokud nežijete ve vzduchoprázdnu.

Místo toho tady Tomio Okamura často se střídal u pultíku s jinými opozičními poslanci a poslankyněmi a (nesrozumitelné) opanoval na 12 hodin. Vůbec se nedržel věcně projednávaného tématu, předčítal zde nějakou diplomovou práci, která vůbec nesouvisela s tím, co trápilo občany a občanky této republiky. Tak to byly obstrukce, které vy jste mezi svými měli kritizovat, ale my se tady jenom snažíme adresovat problémy lidí, kteří žijí v této zemi. Věřte mi – to není žádný můj subjektivní nebo politický názor, ale vychází to ze všech dostupných dat a analýz – že bydlení je prostě problém číslo jedna pro lidi v téhle republice. Jestli s tím něco neuděláte, tak bude hlubší a hlubší a ta odpovědnost půjde léta a roky za vámi. ***