Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Jiří Vojáček)
Nejprve možná úplně krátce k nějaké genezi. Jsem člen KDU-ČSL a my jsme v té první vlně byli pro, aby elektronická evidence tržeb byla, protože jsme měli za to, že v první a druhé vlně to přináší význam, stát má lepší přehled, je to boj s šedou ekonomikou, řekněme, a tak podobně. Ale potom jsme měli takový požadavek, aby před spuštěním třetí a čtvrté vlny proběhla nějaká analýza, což už se pak nestalo.
Teď se nám EET vrací vlastně ve všech vlnách najednou s tím, že význam elektronické evidence tržeb – mám za to – postupem času spíše klesá, protože více a více plateb přechází právě na bezhotovostní nebo elektronickou bázi. Tím pádem je potom obtížné skrývat nějakou šedost anebo černost takovýchto transakcí. Tak vzniká trošku otázka, jestli si stát v tuhletu chvíli nevynucuje EET hlavně proto, aby měl informace a aby určité, řekněme, oblasti nebo segmenty trhu mohly pracovat rychleji s informacemi o tom, kolik mléka, kolik másla, se zrovna teď on-line prodává. Tedy mám o tom určité pochybnosti.
Taky mám velké pochybnosti o tom, co se vloudilo do tohoto zákona nově, což je například otázka spropitného, protože mám za to, že v zákoně, který má potlačovat šedou ekonomiku, zároveň jsou vloženy věci, které šedou ekonomiku v zásadě legalizují. Mám za to, že v zásadě, pokud půjdeme po téhleté cestě, tak v gastro zařízeních, typicky třeba číšníci anebo barmani, budou asi odsouzeni k tomu, aby byli na minimální mzdě, protože zbytek dostanou hotově formou spropitného. Tím pádem stát bude krácen na daních a odvodech, které by jinak odvedli, a oni budou kráceni na tom, že nebudou mít sociální, zdravotní a případně důchody v takové výši, které by odpovídaly jejich příjmu.
Takže mám za to, že to je strašně nesystémové opatření. Navíc je vztaženo jenom na pracovníky v gastru. Zdá se mi velice problematické, proč by nemohly úplně stejně mít spropitné kadeřnice nebo jiné podobné profese. Jinak proti spropitnému, si myslím, jsem v zásadě proti úplně.
Ale to, proč jsem vystoupil. Nejpodstatnější část, proč vystupuji, je to, že se nám tam vloudil takový přílepek, jestli se nemýlím, z dílny paní ministryně Schillerové, který se týká školkovného. Tam mi nezbývá, než k tomu něco říci. Myslím si, že školkovné je v zásadě dobrý nástroj, ale to, v jaké podobě je navrženo, nedává stejnou podporu lidem, kteří to opravdu potřebují, oproti lidem, kteří třeba nejsou v takové nouzi a nemuseli by školkovné platit. Abych byl úplně konkrétní, je to tam navrženo tak, že to je sleva na dani, tím pádem se to vztahuje jenom na lidi, kteří nějaké daně platí.
Já jsem léta pracoval jako ředitel, mimo jiné mateřské školky – měli jsme takové souškolí od mateřské školky až po gympl – a přišlo mi strašně nespravedlivé, nesystémové a hloupé, aby podporu dostali lidé, kteří mají vysoké příjmy, kteří mají třeba jenom jedno dítě. Oproti tomu jsme měli ve škole maminky, které měly třeba čtyři nebo pět dětí, tvrdě pracovaly a na žádné školkovné si nedosáhly.
Mnohokrát jsem slyšel, jak paní ministryně říkala, jak minulá vláda byla asociální. Já si myslím, že přesně tohleto opatření, v této podobě, lze označit slovem asociální, protože pro lidi, kteří to opravdu potřebují, často ta podpora není, a naopak pro lidi, kteří si to snadno mohou dovolit, podpora nastane.
My spolu s Marianem Jurečkou a dalšími k tomuhletomu dáváme dva pozměňovací návrhy, které školkovné překlápí v případě, že ten dotyčný nemá na to, aby si to odečetl jako slevu na dani do daňového bonusu. Zároveň je tam ovšem navržena podmínka, aby maminka po nějakou dobu roku, kdy školkovné pobírá, pracovala. Tedy nechceme, aby se maminky dívaly třeba na seriály nebo trávily volný čas nějak a daly děti do školky, ale aby trávily svůj čas, řekněme, nějak plodně, aktivně a pracovitě.
Mám za to, že to je zásadní a důležitá změna, kterou bychom opravdu prosili, abyste podpořili, protože máme za to, že takhle to je správné, spravedlivé a dobré. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan kolega Pařil. Než dorazí, načtu jednu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Kovářová Veronika od 12 hodin do 12.45 z osobních důvodů. Pan poslanec má slovo, prosím.
Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vůbec nebudu debatovat o přínosnosti EET, pouze představím svoje pozměňovací návrhy, které najdete pod sněmovním dokumentem číslo 1548. Zde jde o přechodné ustanovení tak, aby postup náběhů k EET mohl probíhat v klidu a pohodě, kdy přechodné ustanovení upravuje postup získávání certifikátu pro evidenci tržeb ze strany poplatníka, sdělování údajů o evidenčních jednotkách poplatníka a problematiku poplatníkova evidenčního identifikačního čísla. Jedná se o praxi k tomu, aby mohla evidence tržeb nabíhat postupně, ne od účinnosti zákona. Proto navrhuji přechodné ustanovení. Je to od 1. listopadu 2026.
Následně je to sněmovní dokument 1547, kdy jde o úpravu a legislativní upřesnění pro účely daní z příjmu. Tento pozměňovací návrh stanoví, že v případě příjmu zaměstnance v podobě spropitného ze stravovacích služeb je plátcem tohoto příjmu vždy zaměstnavatel. Podrobněji je to odůvodněno ve zprávě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí v pořadí přihlášených pan poslanec Jurečka. Připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Drahá, nejdražší paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si dovolím vystoupit k EET, ale protože tento návrh zákona se stal takovým nosičem pro velmi široké pole různých návrhů, které tady řeší problematiku sociální, zdravotní, ale i vlastně prorodinné politiky a tak dále, tak si myslím, že možná mohu být trošku delší v tom, co tady budu říkat.
Já se možná vrátím trošku do minulosti. My jsme v roce 2013 jako lidovci ve svém programu, kdy jsme kandidovali tenkrát do Sněmovny, měli to, že chceme, abychom měli systém, který registruje platby v maloobchodě a ve službách. V koaliční vládě Bohuslava Sobotky tenkrát, myslím si, že Andrej Babiš byl pod vlivem někoho z jeho blízkého okolí, který se zrovna vrátil z dovolené z Chorvatska, tak přišel s myšlenkou EET. Myslím si, že to tenkrát hnutí ANO vůbec ani ve svém předvolebním programu nemělo. Přišel s tím, že chce tento systém zavádět.
My jsme tehdy říkali ano, dobře, pojďme se o tom bavit, ale pojďme se opravdu zaměřit na segment služeb a segment maloobchodů, kde nám to dává největší logiku – to tenkrát byla první a druhá vlna – ale nezavádějme to pro třetí a čtvrtou vlnu, tam, kde většina úhrad běží standardně přes fakturaci a přes odesílání plateb na účet, kdy se bavíme především o takových typech řemeslných činností, pokrývačů, stavebních firem, které realizují zakázky, které prostě nevyplácíme v řádu tisíců korun hned po tom, že nakoupíme nějakou službu.
Tenkrát jsme také říkali, abychom ten systém provázali s tím, že bude počáteční náklad kompenzován nějakou výraznou i daňovou slevou. Nicméně, bohužel se nepodařil nastavit koaliční kompromis, abychom řekli, že to bude pouze první, druhá vlna, a až poté, co se to opravdu otestuje, vyhodnotí, tak se případně zváží třetí, čtvrtá vlna, nebo se k ní nikdy nepřistoupí. ***
