Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.00 hodin)
(pokračuje Karel Dvořák)
Takže já bych se v tomto přimlouval, abychom vedli debatu o tom, zda je skutečně nutná ta absolutní výluka a nebylo by místo toho lepší zůstat u toho standardního individuálního posouzení.
Další věc, kterou bych rád zmínil, je oslabení průhlednosti těch společných nákupů, protože u těch evropských společných nákupů se nepoužije český zákon o zadávání veřejných zakázek, včetně jeho procesních a kontrolních mechanismů, ale důvodová zpráva také výslovně uvádí, že nevznikne ani povinnost zveřejnit smlouvu na profilu zadavatele. To neznamená, že nákupy budou zcela bez pravidel, ale návrh sám nestanoví žádnou českou náhradní vrstvu transparentnosti. To si myslím, že také si zasluhuje naši pozornost.
Co se týče další oblasti, tak to je formulace toho nového § 9a, který je formulován jen pro nákupy podle tohoto konkrétního evropského nařízení IMERA a dopadá obecně na pořízení, které Evropská komise uskuteční jménem členských států nebo společně s nimi podle jakéhokoliv přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Důvodová zpráva počítá i s jinými existujícími nebo budoucími centralizovanými evropskými nástroji. Z dočasně a věcně omezeného krizového řešení se tak stává obecná a do budoucna otevřená výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek. I to je, myslím, téma, které je potřeba důkladně prozkoumat. (Hluk v sále.)
Pane předsedo, já vás požádám o zjednání klidu v sále, neslyším vlastního slova.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím o klid.
Poslanec Karel Dvořák: Děkuji. Další věc, která si myslím, že je také hodna naší pozornosti, tak je rozsáhlé shromažďování ekonomicky citlivých dat, protože stát může získávat velmi podrobný obraz o výrobních kapacitách a skladových zásobách, počtu, kvalifikaci zaměstnanců, výrobních a dopravních prostředcích, zemědělské výrobě, což pro krizové plánování je a může být nutné. Takový soubor údajů je zároveň ekonomicky i bezpečnostně mimořádně citlivý a návrh sice ukládá jejich ochranu, ale nestanoví dostatečně konkrétně například dobu uchovávání, povinné mazání dat, evidenci přístupu k údajům, pravidla kybernetického zabezpečení či nezávislou kontrolu a oznamování úniku dat.
Důvodová zpráva přitom tvrdí, že návrh nebude mít dopad na soukromí ani riziko zneužití údajů, a současně na dalších řádcích popisuje rozsáhlé databáze podnikatelů, zaměstnanců a jejich kapacit. To považuji za chybu toho předloženého návrhu.
Vznikají zde nové povinnosti a instituce bez vyčíslených nákladů; vznikají nová kontaktní a koordinační místa. Přesto vláda dopady na veřejné rozpočty nevyčíslila. Důvodová zpráva říká, že náklady budou pokryty ze stávajících limitů, případně omezením jiných činností. Dokonce byla udělena výjimka z RIA. To si myslím, že bude potřeba ještě ze strany předkladatelů doplnit.
Poslední dva body, které zmíním – bezpečnost výrobků při mimořádné výjimce. Ten návrh zavádí možnost povolit krizově důležité výrobky bez standardního dokončeného posouzení shody, což může být samozřejmě potřebné. Návrh i podobsahuje nějaké pojistky, přesto je na místě řešit kdo ponese odpovědnost při vadě výrobku nebo vzniklé újmě, zda budou všechna povolení veřejně dohledatelná, jak rychle se výrobky stáhnou po skončení krize, zda bude mít dozor dostatečné personální a třeba laboratorní kapacity.
A poslední poznámka, respektive otázka, kterou na předkladatele mám a vznáším ji už teď, aby ta debata, kterou povedeme v dalších čtení, mohla být skutečně informačně nabitá, tak to je zavedení paralelního krizového systému. Návrh záměrně vytváří zvláštní režim vedle krizového zákona a zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
Důvodem je, že evropská mimořádná situace na vnitřním trhu nemusí odpovídat českému nouzovému stavu nebo jinému krizovému stavu, což je pochopitelné, ale může vzniknout nejasnost při souběhu obou režimů. A já tedy vznáším otázku, kdo má konečné koordinační slovo? Jaký je vztah Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra, Ústředního krizového štábu? A podle kterého režimu se mají orgány a podnikatelé řídit při kolizi opatření?
Tolik za mě ty základní otázky, které si myslím, že je potřeba ještě vyřešit, ale znovu dodávám, ten zákon jako takový je potřebný a racionální a pojďme se, prosím, soustředit na odstranění těch jeho možných chyb v dalších čteních. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní se tedy rozhlédnu už definitivně, zdali se někdo hlásí. Nikoho nevidím.
Přečtu tři omluvy: Hřib Zdeněk od 13 hodin do 15.30 z osobních důvodů, Svárovská Gabriela od 17.50 z rodinných důvodů, Havlíček Karel od 17.30 z pracovních důvodů.
Tak nyní tedy končím obecnou rozpravu. O závěrečná slova zájem nebyl, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?
Nyní tedy přistoupíme k hlasování. Žádný protinávrh nevidím. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 130, přihlášeno 121 poslanců, pro 94, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančním výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dalším výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům či výboru? Nikoho nevidím, takže tím pádem končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, na základě dohody dnešního grémia nyní tedy přerušuji 27. schůzi na neurčito a připomínám, že zítra budeme v 9 hodin pokračovat v přerušené 25. schůzi. Přeji hezký večer.
(Schůze přerušena v 18.07 hodin.) ***